(16.20 hodin)
Poslanec Zbyněk Stanjura: Jenom na upřesnění, pan zpravodaj mě špatně pochopil, tak jenom vysvětlím. Jsou to čtyři pozměňovací návrhy. Ve dvou pracujeme s výší zadlužení 50 %, ve dvou respektujeme 55. To jsou vlastně varianty. Proto platí to, co jsme říkali na té schůzce. My si myslíme, že 50 je lepší. Pokud by dohoda byla na 55, není to pro nás důvod pro ten zákon nehlasovat. Proto je to takhle variantně připraveno. A v každé té variantě 50 a 55 % je buď navržena ta úplně jasná formulace vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet, a v druhé variantě ta bruselská, sami jste slyšeli, jak je jednoduchá a přehledná. Doufám, že byly slyšet v mém hlase i ty uvozovky před adjektivy jednoduchá a přehledná.
Nic z toho, co jsme na schůzce avizovali, jsme nezměnili. Už tam jsem říkal, že předložíme i ty dvě varianty, o kterých hovořím, k jednání, ale pokud by prošel například ten čtvrtý pozměňovací návrh, což je ten sněmovní tisk 4850, tak tam je zachována jak bruselská definice, tak výše HDP. Jenom, a pro nás to není jenom, to je ta zásadní změna, není to v normálním zákonu, ale v ústavním zákonu.
To, že navrhneme podle nás lepší parametry, to jsem na té schůzce avizoval, svůj slib jsme splnili. Ale pokud kterýkoli z těch čtyř pozměňovacích návrhů bude podpořen vládní koalicí, tak jsme připraveni a budeme hlasovat pro ústavní zákon jako celek. Pokud neprojde ani jeden, tzn. že dluhová brzda se vůbec nedostane do Ústavy, tak pro něj hlasovat prostě nemůžeme.
Tak jenom na vysvětlenou, asi jsem to neřekl úplně přesně. To, že navrhujeme zlepšení parametrů, je jedna věc, ale i u parametrů, které nastavuje vláda, pokud to dáme do ústavního zákona, tak ten návrh zákona jsme připraveni podpořit.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Plíšek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Martin Plíšek: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych se také krátce vyjádřil v rámci sloučené rozpravy. Pan zpravodaj Votava tady připomněl, že uvedený návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti a navazující tisky jsou rok a půl zaparkované v Poslanecké sněmovně. Rok a půl. A během tohoto roku a půl proběhlo pouze jedno jednání se zástupci poslaneckých klubů zastoupených v Poslanecké sněmovně, byť vládní koalice ví, že k přijetí ústavního zákona potřebuje třípětinovou většinu poslanců. Zdaleka tedy nebylo vyčerpáno jednání poslaneckých klubů, a jak jsem se dozvěděl z médií, vládní koalice rezignovala na ústavní zákon, chce ho tzv. vykostit a přesunout ustanovení z ústavního zákona do prostého zákona a ten tady odhlasovat. Bylo by dobré, aby to tady bylo jasně řečeno, protože v tuto chvíli ústavní většina nějaké dohody k ústavnímu zákonu o pravidlech v rozpočtové odpovědnosti není a jsou tady již připraveny pozměňovací návrhy, které přesouvají část z ústavního zákona do prostého zákona. To znamená, že je tady nezájem jednat s opozicí a s opozičními poslaneckými kluby.
Samozřejmě se nevyslyšela ani výzva ústavněprávního výboru. Já proto podávám procedurální návrh, aby Poslanecká sněmovna za prvé přerušila projednávání tisku 411, ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, a ve smyslu usnesení ústavněprávního výboru abychom současně pověřili předsedu Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka, aby svolal setkání zástupců všech poslaneckých klubů k návrhu ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti. Dávám tento návrh jako procedurální návrh. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, pane poslanče, pokusím se ho reprodukovat. Máme dvě podmínky. První je dokdy, tzn. do doby, než se sejdou zástupci poslaneckých klubů s předsedou Poslanecké sněmovny, bude přerušení tohoto návrhu. Ano? Dobře. To je podmínka, o které se dá hlasovat. Přivolám naše kolegy z předsálí. Všechny vás odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.
Budeme hlasovat o procedurálním návrhu pana poslance Plíška, který navrhuje přerušení tohoto bodu do doby, než předseda Poslanecké sněmovny svolá schůzku zástupců jednotlivých frakcí Poslanecké sněmovny, na které se dohodnou, jak dál s tímto zákonem.
Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 96, přihlášeno je 128 poslankyň a poslanců, pro 49, proti 60, návrh nebyl přijat.
Budeme tedy pokračovat. Nejprve s faktickou poznámkou pan zpravodaj, poté s faktickou poznámkou pan poslanec Dolejš a pan poslanec Volný. Prosím, pane zpravodaji, vaše dvě minuty.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Nevidím důvod, proč bychom přerušovali projednávání. Chci se důrazně ohradit proti tomu, a teď mluvím opravdu za sociální demokracii, nechám na kolezích z ANO a KDU-ČSL, aby se k tomu třeba také vyjádřili: My máme zájem, aby byl schválen ústavní zákon, nerezignovali jsme na nic, nerezignovali jsme na to, že to bude pouze v pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ale realita je taková, že zatím k žádné shodě nedošlo. Není pravda, že se jednalo jenom na té společné schůzce, samozřejmě jsme si vyměňovali názory i mezi jednotlivými kluby na toto téma. Jednat chceme a nevidím důvod, proč bychom přerušovali legislativní proces projednávání. Proto jsme také hlasovali proti tomu.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Nyní faktické poznámky pana poslance Dolejše, pak pana poslance Volného. Pan ministr chce faktickou poznámku? Faktickou poznámku. Takže po panu poslanci Volném. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji. Chápu, že koalice chce mít toto za sebou, ale je otázka účel toho všeho. Problém dluhových brzd a finančních ústav se diskutuje, řekněme, 15 let. Za tu dobu doznal určitého vývoje a přinesl určité zkušenosti. A ty zkušenosti jsou rozporné a dávají tak trochu za pravdu těm, kteří upozorňují, že dluhová brzda nemusí vždycky být přesně tím, co pomůže. Protože to, co může pomoci kromě, řekněme, fiskální odpovědnosti, je také umět najít určitý optimální mix mezi strukturálními a proticyklickými opatřeními a také zbytečně nehodit vidle do důležitých segmentů veřejných financí, jako jsou územně správní celky nebo veřejné zdravotní pojištění.
Debaty opakovaně vznášíme a není na ně slyšet. Intenzivní debata ve volebním období po roce 2010 probíhala a narazila tvrdě nejenom na politické poměry, mocenské poměry, ale také na to, co se stalo s vládou Petra Nečase. A teď toto téma jako bychom oprášili, dalo se to do programového prohlášení a plní se to tak, aby se to splnilo. Aby ten pověstný vlk dostal svou porci a koza nám vesele běhala po světě dál. A to si myslím, že není účel.
Když se podíváme na evropský kompakt, je vymáhán, a jak. Jižní křídlo eurozóny se burcuje. Přinejmenším Portugalsko bojuje proti tomu, aby na ně byly uplatněny příslušné kroky. Itálie, tam to hrozí rovněž, a země, kde bezprostředně nehrozí uplatnění evropského kompaktu, tak si vymýšlí bezobsažný zákon, který pravděpodobně, jak to tak poslouchám, protože ten kompromis není kompromisem až tak příliš, skončí tím, že se schválí normální zákon (upozornění na čas) a ten normální zákon se bude přehlasovávat, kdy se to bude hodit. A jak znám poměry, tak možná někdy se to zkusí i podle devadesátky.
Takže tohle fakt trochu ztrácí smysl. Myslím si, že debata by měla být delší (další upozornění na čas) než jenom do třetího čtení.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče, že jsem vás nemusel opět vypnout. Jste hodný.
Pan poslanec Volný s faktickou poznámkou.
Poslanec Jan Volný: Děkuji za slovo. Vážení kolegové, kolegyně, dávám trošičku za pravdu panu kolegovi Dolejšovi, nicméně jsme poslední v Evropě, kdo tento zákon nemá, a je to pro nás velká ostuda. Jsem rád, že v této Sněmovně my jako koalice máme kromě naprosto destruktivní opozice, což je TOP 09, i konstruktivní opozici, což je ODS, kterou tímto chci pochválit. Protože ano, oni dali svoje návrhy a dali na stůl opět něco, o čem se dá jednat. A já osobně, a věřím tomu, že i ANO bude rádo o tomto jednat. Máme ještě dostatek času do třetího čtení případný kompromis na získání té sto dvacítky sehnat. A my budeme pro to. Děkuji.***