(17.20 hodin)
(pokračuje Bendl)
Takhle je to plácnutí za 50 milionů. Ale dozvěděli jsme se proč. Prostě peníze jsou na všechno. Už jsme na stropech. Tak máme ještě 50 milionů na nákup strojů. Takhle to je. Sto milionů na poradenství, to jsou takové peníze, tam nikdy nebyly. A zeptejte se zemědělců, jak moc je to pro ně superklíčové, pokud nefinancujeme přímo některé organizace.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: S další faktickou poznámkou pan poslanec Kováčik, po něm pan poslanec Opálka, po něm paní poslankyně Dobešová, po ní pan poslanec Kořenek. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní a pánové, naprosto sdílím rozhořčení paní kolegyně Dobešové, která jako dlouholetá ředitelka zemědělské školy a učiliště ví, o čem hovoří. Ale to jsem nechtěl. Já jsem chtěl jenom říci, že pamatujeme někteří z nás dobu, kdy škola a praxe byly propojeny natolik, že ten, kdo vyšel jako vyučenec nebo absolvent střední zemědělské školy nebo třeba absolvent oboru opravář zemědělských strojů a dalších oborů, které v zemědělství fungovaly a fungují dodnes, doopravdy něco uměl, učil se na svou dobu na moderních strojích, moderních učebních pomůckách moderními postupy, a o to všechno jsme přišli. Nejen v zemědělství. O to všechno jsme přišli popřevratovým přístupem k učňovskému školství, obecně k technickému školství, a teď pláčeme nad rozlitým mlékem.
Já si myslím, že všechno, co pomůže, byť je to jen kapka v moři, byť je možné, že ty pomůcky za nějaký čas morálně zastarají, ale podívejte se, na čem se ti lidé učí teď, jak jsou morálně, technicky a já nevím jak všelijak materiálně zastaralé učební pomůcky tohoto typu v těch školách a učilištích, porovnejme si to se zájmem, který o tyto obory je, porovnejme si to s potřebou, aby zemědělství, má-li být konkurenceschopné, mělo také konkurenceschopné vzdělávání. Jednoznačně si myslím, že je třeba, byť je to jenom částečné řešení, toto podpořit. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S další faktickou poznámkou pan poslanec Opálka, po něm paní poslankyně Dobešová, po ní pan poslanec Kořenek. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, k té minulosti. Ať už ji kritizujeme méně, či více, byl průmysl propojen se strojírenstvím a učilišti, středními školami, taktéž zemědělství se zemědělskými, zdravotnictví se zdravotnictvím. A na zemědělských školách existovaly školní statky. A tady bychom se měli zamyslet, proč z ekonomických důvodů kraje, předtím asi jiní zřizovatelé, likvidovaly jeden školní statek za druhým. Ten školní statek měl svůj plán, byla tam zohledněna výroba na tu úroveň, jaká byla dána.
A já vám řeknu jeden příklad, když kolega Bendl hovořil o tom, že by se měla více využívat praxe v zemědělských podnicích. V zemědělských školách z velké většiny studují synové či dcery farmářů a ty chovy jsou často promořené. Takže ten zemědělský podnik nepřipustí, aby se tento člověk vůbec dostal k nějaké dojičce, technice, která je spojena se živočišnou výrobou, protože by tam zavlekl infekci. Takže chodí pěkně nahoře do zasklené tribuny a koukají se, jak to funguje. Tak daleko jsme došli, milí zlatí.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S další faktickou poznámkou paní poslankyně Ivana Dobešová. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.
Poslankyně Ivana Dobešová: Děkuji. Já opravdu mohu potvrdit to, co tady bylo před minutou řečeno. Zemědělské podniky nepřijmou do některých chovů studenty, a pokud tam někoho pustí, tak musí zaručit, že dalších 48 hodin nenavštíví žádný jiný chov a nenavštívil ani 48 hodin předtím. Není to jednoduché. Ani ředitelé těch podniků nechodí například do chovu prasat, protože by tam zanesli nějaké viry. To znamená, že myšlenka chodit do praxe, do provozu je hezká, ale v školním hospodářství měla svůj význam, protože neplnila ekonomickou funkci, ale tu vzdělávací funkci. A bohužel opravdu kraje v minulých letech ta hospodářství rušily. A já jsem zažila dobu před osmi lety, kdy mi bylo nabízeno, abych krávy promítala na plátno, protože statek se ruší. To znamená, to je to propojení školy s praxí? To je to, že student má vidět novou techniku a chovy prasat, až když vystuduje? To se opravdu divím. A na margo toho, že technika za dva roky zastará? No tak OK Tak tam necháme staré traktory z roku osmdesát, ty nám nezastarají, ty už jsou staré, a je to. Každá technika zastará. Mohli bychom to říct o dataprojektoru, o interaktivní tabuli, o jakékoliv učební pomůcce.
Tenhle argument neobstojí. Pan poslanec Bendl umí hezky mluvit, ale nic o tom neví!
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. S další faktickou poznámkou pan poslanec Kořenek, po něm pan poslanec Urban, po něm pan ministr s přednostním právem. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Kořenek: Děkuji. Prosím vás, jestli jste to četli, tak Ministerstvo zemědělství chce dát do odborného školství ze svých prostředků 50 milionů na to, aby mohly být dokoupeny nějaké výukové prostředky. Jestli je to traktor nebo cokoliv. Ministerstvo školství dlouhodobě investiční prostředky na tyto věci nedává. My jsme po tom volali. Já si myslím, že jestliže chceme podporovat odborné školství, a my ho chceme podporovat, pak je to dobře. Otázka je, jestli do budoucna nelze vytvořit nějaký jiný systémový nástroj, ale v tuto chvíli bych si moc přál, kdyby i jiná ministerstva našla ve svém rozpočtu prostředky a pomohla vybavit odborné školy potřebnými prostředky, potřebnou technikou pro odborný výcvik. Bylo by to velmi příjemné a myslím si, že by to školství obecně prospělo, a hlavně odborné přípravě. Nelze učit teoreticky a na starých věcech, protože ti lidé jsou pak v praxi naprosto nepoužitelní.
Já bych se přimlouval o trošku shovívavosti a naopak bych ocenil snahu ministerstva podpořit svůj segment. Myslím si, že když jsem jednal s agrární komorou a se zástupci, tak to velmi kvitují, že je snaha Ministerstva zemědělství podpořit odborné školství. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S faktickou poznámkou pan poslanec Milan Urban, po něm s přednostním právem pan ministr. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Milan Urban: Ale já to taky mohu přehlédnout, protože koupit deset kombajnů na řepku, to je asi tak celé, co tady tím za těch 50 milionů uděláte. Ale já jenom říkám, že to není systémové řešení. Tak dejte Mládkovi pět miliard, ať může dělat to samé. Rozumíte?
My potřebujeme propojit technické školství s firmami. Potřebujeme propojit zemědělské školství s firmami. Ať se učí jezdit na kombajnu u Jurečků, když to řeknu zjednodušeně. Protože ten zemědělec bude mít vždycky modernější techniku než školy, protože stát není tak produktivní, bohatý, aby mohl v technologiích a investicích do těch technologií stačit. Tak to prostě je.
Já vás, paní poslankyně prostřednictvím pana místopředsedy, chápu, že bojujete za svoji školu. Tomu já rozumím. V zásadě říkám, že jsem schopen to přehlédnout, ale systémové to prostě není. A ministr průmyslu a obchodu nemá tolik zdrojů, aby, slovy pana poslance Kořenka, mohl říct, tak já uvolním ze svého rozpočtu x. Protože to je asi tak 50 rezortů Ministerstva zemědělství z hlediska zaměstnanosti, výkonů a já nevím čeho všeho. Takže z tohoto pohledu je to samozřejmě relativní drobnost, ale systémově špatně.
Tak možná stojí za to, abychom tady vedli diskusi nejenom o zemědělském školství středním, technickém, ale také o jiném. O strojírenském a podobně. Tam to bohužel nefunguje a žádný takový dotační titul neexistuje. Ministr financí neuvolňuje prostředky na stejné řešení, které tady nabízí ministr zemědělství. Ministr průmyslu a obchodu prostě takový objem nemá. A myslím si, že tohle je třeba řešit na úrovni ministerstev školství, průmyslu, zemědělství a má to mít nějaký systémový charakter. Tohle je sranda, kterou tady můžeme schválit, ale nic to neřeší.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S přednostním právem pan ministr. Prosím, pane ministře. Můžeme se k vám přijít chodit učit na kombajn? ***