(13.50 hodin)
(pokračuje Filip)

Podotýkám, že v tuto chvíli řešíme v podstatě to, jestli máme obecné podmínky ochrany v národních parcích nechat v zákoně 114. Proti tomu já vůbec nic nemám. Ale speciální způsoby ochrany v národních parcích nepatří do tohoto zákona. Patří do samostatných zákonů o národních parcích. My jsme každý jiný park, resp. dva parky, vyhlašovali samostatným zákonem. Proč jsme to udělali. Protože jsme si byli vědomi jako zákonodárci po přijetí Ústavy České republiky v roce 1992, a já jsem tady neseděl, že od roku 1993 není možné práva a povinnosti stanovovat jinak než zákonem. Zejména ty povinnosti, které se týkají osob, fyzických, právnických osob v České republice. To je zásadní věc. A nařízení vlády, nezlobte se, u každého nálezu Ústavního soudu, jakmile se dostanete do rozporu se zákonem, do rozporu s tím, že nějaký správní orgán něco nařídil a nemá pro to zákonný podklad, tak ta povinnost není nutné, aby byla plněna. Od fyzických, od právnických osob. V tom případě ochrana, konkrétní ochrana životního prostředí v Národním parku Šumava je mnohem více ohrožena, jestliže nebude ten park řízen zákonem, a to samostatným. Protože v tomto ohledu to riziko, které tady podstupujeme, je mnohem větší, než je, promiňte mi, demagogické tvrzení, demagogické tvrzení, že pokud to dáme do zákona 114, tak jsme konečně vyhráli. Není to pravda. Způsobíme do budoucna těm, kteří tady budou zasedat v Poslanecké sněmovně, mnohem větší problémy, než kdybychom konečně řekli, tohle je obecné ustanovení, které patří do obecného zákona o ochraně přírody a krajiny, a toto jsou specifické způsoby ochrany, které náleží parku, který má rozlohu, promiňte mi, v pár kilometrech, a toto jsou specifické způsoby ochrany, které náleží parku, který má 40 tisíc a více kilometrů čtverečních. Prosím vás, nemůžeme srovnávat labské pískovce s Národním parkem Šumava. Je to nesrovnatelné, je to nesmyslné a argument, že to patří do jednotného zákona, je, promiňte mi, opravdu nesmyslný. A kdo to tvrdí lidem, tak jim lže a nevím, jaký účel sleduje.

A znovu podotýkám, že nechci na tomto místě znovu připomínat ty řekl bych až velmi útočné interpelace na tehdejšího ministra životního prostředí Libora Ambrozka, když toho ministra dělal a ten účet Fondu životního prostředí skončil v katastrofálním minusu. Já zásadně odmítám, aby tato argumentace sem patřila. Jsem přesvědčen, že je logické, že jednotlivé parky budeme dál vyhlašovat samostatným zákonem a zákon 114 bude pro nás obecnou normou, kterou se budeme řídit všichni a také ve všech parcích, pokud jde o obecné principy. Ale ty speciální způsoby ochrany sem skutečně nepatří. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu místopředsedovi. S faktickou poznámkou pan předseda Kalousek. Prosím, pane předsedo, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, pane předsedající. Dovolte mi jen stručnou reakci, dámy a pánové. Území, o které se tady tak vášnivě přeme, přešlo do majetku našeho státu v roce 1947. Od té doby si s ním v zásadě neumíme poradit. Bylo buď velkým problémem bezpečnostním, nebo ekologickým, nebo hospodářským, velmi často i problémem sociálním. Za předpokladu, že nenajdeme dohodu ani na této předloze, pak podle mého názoru nezbývá nic jiného, než to území vrátit zpět do správy rodiny Schwarzenbergů, která na něm šetrně a odpovědně hospodařila 250 let, aniž by to vadilo ekologům, občanům či komukoliv jinému. Zdá se, že to někdo 250 let uměl a od té doby to nikdo z nás neumí. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegu Kalouskovi za dodržení času k faktické poznámce. Ještě faktická poznámka pana poslance Marka Bendy. Ještě jednou děkuji kolegovi Gazdíkovi, že mne vystřídal. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, pane zpravodaji, tak já se vracím k tomu, o čem tvrdíte, že jsou to legislativně technické návrhy. V článku 3 se navrhuje zrušit další zákon. To přece není legislativně technická. To se na mě nezlobte. To prostě někdo zapomněl. Já vím, že to je asi zákon, ale já jsem schopen pochopit, že se název zákona doplňuje do názvu našeho tisku, pokud došlo k nějaké novelizaci. Že to se dá označit za legislativně technickou. Ale zrušení zákona se opravdu nedá označit za legislativně technickou. A pokud by tomu tak bylo, tak já navrhuji jako legislativně technické změny doplnit ještě zrušení zákona 112/2016 o elektronické evidenci tržeb a 113/2016, zákona, kterým se provádí elektronická evidence tržeb. A prosím, ať se s tímhle - teď se na mě pan ministr Babiš doufám nebude zlobit, já to jenom ukazuji jako absurditu toho, že tady rušíme zákon a tváříme se, že to je legislativně technická změna, kterou si tam mohu ve třetím čtení přifařit. Pokud to pan zpravodaj myslí vážně, tak prosím, ať je brán vážně i můj legislativně technický návrh na to, že se ruší zákon 112/2016 o elektronické evidenci tržeb a 113/2016, zákon, kterým se provádí zákon o elektronické evidenci tržeb. Nějak se s tím vypořádejme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Mám tomu rozumět tak, resp. pan zpravodaj, že jste to nedal jako příklad, ale že to je vážný legislativně technický návrh.

 

Poslanec Marek Benda: Já pevně doufám, že pan zpravodaj svůj legislativně technický návrh v této oblasti stáhne a uzná moji argumentaci, že je nehlasovatelný. Pokud by ale chtěl trvat na tom, že Sněmovna má rozhodovat o tom, že ten návrh na zrušení zákona je hlasovatelný, pak dávám tento návrh. Pokud ho stáhne, tak ho nedávám. Pokud ho nestáhne, dávám tento návrh a prosím, aby Sněmovna stejně tak rozhodla o tom, že jako legislativně technickou změnu budeme hlasovat zrušení dalších zákonů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Pan zpravodaj tomu porozuměl. Nyní nemám žádnou přihlášku do rozpravy. Ptám se, jestli se hlásí někdo z místa. Pokud ne, rozpravu končím. To je vynikající zpráva pro nás pro všechny. Ptám se na závěrečná slova pana ministra, pana zpravodaje po rozpravě ve třetím čtení. Pan ministr má zájem o závěrečné slovo. Prosím, pane ministře.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji, pane předsedající. Já budu stručný. Tady padlo tolik demagogií a zjevné snahy ten zákon pohřbít, že na to nebudu reagovat, protože bych tady musel mluvit hodinu. Já chci říct jednu věc. Ta novela není dokonalá, neřeší ani všechny problémy ochrany životního prostředí v národních parcích, ale je to cesta vpřed. A prostě není pravda, že když ta novela projde, že Šumava uschne, vyschne nebo ji sežere kůrovec. Není to pravda. Já jsem na té Šumavě dnes už tak často a troufám si říct, že možná častěji než mnozí z těch lidí, kteří tam hlasovali v těch zastupitelstvech obou krajů. Ale jsem velmi pokorný samozřejmě k jejich názoru.

Ta novela zavádí kus stability, po které všichni volali. V té části moratoria, kdy tam necháváme 15 let, možná dokonce 20 let, ty věci nechat pracovat, ať se k nim ti naši následovníci vrátí. A už to tady několikrát padlo. Není možné na jedné straně chtít národní park a na druhé straně tam neakceptovat určitá omezení pro lidi. Já říkám, že žádný zákon nevyřeší to, jestli tam nebude dobrá vůle na obou stranách, a ta tam dneska možná trochu chybí. Ano, je chyba, nebo byla chyba, že jsou součástí národního parku obce, a také je možné samozřejmě těm obcím, a už se to stalo, nabídnout - tady o tom hovořil pan kolega Kučera - aby z národního parku odešly. Já to říkám bez jakéhokoliv ironického nádechu. Je to zcela racionální návrh. Možná se stala v minulosti spousta věcí. Někdy byl ten ministr moc zelený, na druhé straně byl zase moc modrý. Já bych se do té minulosti už nevracel. Řešme to, co je, řešme to, co bude. To, co se stalo, už nezměníme. (V sále je hlučno.)

My jsme strašně opatrně vážili kompromisy. Není pravda, že člověk by tam nemohl žít vedle tetřeva nebo vedle rysa nebo vedle vlka. Možné to je. A já jsem přesvědčen, že je to strašně malinký kousíček území, kde chceme tu přírodu nechat pracovat tak, jak skutečně podle odvěkých principů funguje, i když ta pravidla jsou někdy trochu drsná a nemusí se nám líbit. Ale - ***




Přihlásit/registrovat se do ISP