(19.40 hodin)
(pokračuje Luzar)
Osobně si myslím, že zánik EU, protože takový výraz jsem také slyšel, zahájila migrační krize a hlavně Německo svým přístupem ke společné evropské jednotě, k ochraně Schengenu. To byl ten základní moment, který Evropu řekněme rozhádal uvnitř, a ti Britové se bohužel v tomto svezli. A kdyby se dělalo procentuální rozložení, jak co ovlivnilo britské voliče, dle mého názoru to je ten kamínek, který spustil tu lavinu. Čili ne britští občané, ale politika Německa vůči migrační krizi byla ten problém.
Ale vrátím se k základu, co mě trápí více. Dopadlo to, jak to dopadlo. A co se stalo? Okamžitě byla svolána rada všech moudrých zakládajících členů Evropské unie. Zdůrazňuji zakládajících členů. Všichni ostatní jsme pro Evropu co? Ostatní státy. Jak se cítíme? Jak se cítí pan premiér, když nedostal pozvánku na to jednání, co bude dál s Evropou, které Evropská unie svolala? To považuji za podstatně horší než výsledek eura. Tady se jasně ukázalo, jak to Evropa myslí s tou jednotou Evropské unie, jak to pan Juncker myslí doopravdy s tím, jak bychom v Evropě měli fungovat.
Druhý moment nastal, když Evropský parlament hlasoval o vyslovení nedůvěry panu Junckerovi. Tady si řekněme, že z našich europoslanců, kteří hlasovali pro, předpokládám ODS, předpokládám Svobodní a poslanci KSČM hlasovali pro odvolání nebo vyjádření nedůvěry panu Junckerovi. Všichni ostatní ho podpořili. Věří mu. Věří, že on najde tu správnou cestu z této krize. Ale tady slyším něco trošku jiného. A slyším to bohužel z vládních úst. Slyším to z úst pana ministra zahraničních věcí, který otevřeně vyjádřil nedůvěru panu Junckerovi, naopak pan premiér v něho věří. Toto jsem čekal, že tady zazní jako vyjasnění z úst pana premiéra, jaká je disharmonie v zahraniční politice České republiky vůči představiteli Evropské unie, jaká je reakce České republiky na to, že nebyla pozvána na to základní jednání, když se řešilo, co se vlastně stalo, že nás nechali jako druhé státy bokem.
Já to považuji za určitý styl vydírání ze strany Evropské unie. A to, co teď prochází, že naopak my se musíme stmelit, my musíme všichni přijmout euro co nejrychleji jako signál toho, že Evropa je silná a že i bez té Británie se obejdeme, považuji za velice špatný signál do Evropy.
Ale o co horší, my máme visegrádskou čtyřku. Tiskem proběhla informace, že Polsko urychleně hledá cesty, jak přijmout euro. Polsko je stát, který se ujmul vedení Visegrádu. Byl už někdo z našich představitelů v Polsku, aby zjistil, jaký je skutečný stav, jaký je třeba harmonogram, popřípadě jestli to Polsko míní vážně? Já jsem očekával, že pan premiér tady toto také zmíní ve svém vystoupení, když řekne, že po brexitu Polsko jakožto vůdčí osobnost visegrádské čtyřky za nás bude mít hlas v Evropě. Nemá. A dokonce to vypadá, že opustí nás, kteří nemáme to euro, a rychle se přidruží ke skupině, která to euro má, protože jestli někde má vzniknout jednotná Evropa vícerychlostní, tak se bude dělit právě na ty, co mají euro, a na ty, co to euro nemají. A jaká bude pozice českého státu? To bude otázka, kterou nebude lehké zodpovědět.
Já si myslím, že utvářet komise, byť expertní komise, jak tady zaznělo, bude docela problematické, protože jak už tady také zaznělo, názory na výstup té komise máme různé. Všichni se shodneme, že chceme silnější pozici České republiky, potažmo menších států Evropské unie, vůči těm velkým, čili Lisabon. Popíráme určité rozhodovací pravomoci velkých států vůči malým. Pokud toto bude nějakým signálem, který Česká republika vyšle do Evropské unie, potom ano. Ale přesto bych přivítal, kdyby ten signál vzešel z visegrádské čtyřky, protože to už je dneska území a počet obyvatel, který v Evropě hraje významnou roli, a byl bych velice rád, kdyby prvním úkolem ministra zahraničí uloženým českou vládou bylo objet všechny členy Visegrádu a zjistit, jak se na to díváme jako partneři v této záležitosti, zvlášť když Bratislava, předpokládám, bude hostit summit Evropské unie vůči této záležitosti, protože pouze v jednotě nás malých je tady šance být řekněme aspoň trošku rovnoprávným partnerem Německa.
A Německo teď bude dominantní. A z posledních vyjádření německých politiků vůbec nejsem nadšen a mám z toho obavy.
Připomenout, jaký je vztah druhé velké země, Francie, vůči České republice, je také mnohdy problémové. Jaký je vztah vůči jednotě Evropské unie k plnění evropských směrnic, kritérií - no, Francie, ona si to může dovolit nedodržovat směrnice, ale vy malí, vy prostě musíte.
Prostě nastal čas udělat v Evropské unii pořádek. Ale ten pořádek neudělá český parlament, neudělá deset milionů českých občanů, protože jsme prostě malí. Ale v tom Visegrádu tu šanci máme. A tak tedy vyzývám pana premiéra, aby urychlil jednání o této záležitosti v rámci Visegrádu a seznámil nás v nejbližší době se stanoviskem visegrádské skupiny na tuto záležitost a na společný postup vůči Evropské unii.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Luzarovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Ondřej Benešík.
Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, vážený pane premiére, slušná reakce na to, co zde zaznělo, skutečně tím největším problémem alespoň z mého pohledu, který do značné míry rozhodl pro brexit, je migrace zevnitř Evropské unie do Spojeného království. Spojené království má dojednáno neskutečné množství výjimek, takzvaných opt-outů a opt-inů. Oni se vůbec nemusejí podílet na jakémkoliv sdílení migrace mimo členské státy Evropské unie. Spojené království je v tomto ohledu úplně mimo, jich se to netýká. Prostě nějaká migrační krize se Spojeného království netýká, ledaže by chtěli, aby se jich to týkalo. To si prostě uvědomme, to tak je.
Co Britům vadilo a vadí, je migrace z členských států Evropské unie, zejména z těch nově příchozích včetně České republiky, byť my jsme v tom hráli relativně marginální roli, do Spojeného království. To je prostě fakt. A tuto záležitost jsme řešili imrvére, prostě rok se bavíme o takzvaných inwork benefits, které Britům vadily. Takže nějaká migrační krize, nějaké prohlášení a chybné kroky Angely Merkel v tomto nemohly hrát roli. A pokud v tomto hrály roli, tak jenom proto, že prostě byly lživě a špatně vykládány. Ale Spojené království se svou minulostí jako koloniální země prostě má tolik migrantů mimo Evropskou unii, kteří tam budou přicházet a budou tam, že nějaká migrační krize, nějaký milion lidí, kteří přijdou do Evropy, je rozhodně nemohou rozházet a ani je nemůžou rozházet prostě proto, že se jich to netýká. (Předsedající upozorňuje na čas.)
A znovu opakuji, co těm zastáncům brexitu vadilo, tak je polský katolík, nikoliv pákistánský muslim.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Leo Luzar s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Leo Luzar: Já jenom doufám, že Britům nevadí český ateista.
K připomínce - rád bych se vrátil - k Francii a k francouzskému tunelu spojujícímu ostrov s pevninou. Ty tábory, které tam jsou a čekají na přísun do Anglie, to by Francouzi mohli komentovat, že to je přistěhovalecká vlna a migrace, kterou ta Francie momentálně živí a stará se. Jsem zvědav, jestli vystoupením z Evropské unie také na chvilku zastaví provoz tunelu a umožní těm málo Pákistáncům, které Britové vítají, aby do Anglie prošli.
Vaším prostřednictvím kolegovi Benešíkovi. Jestliže jeho komise, kterou vede, věděla, že základní problém Británie již dlouhodobě je migrace z východní Evropy, co činila pro propagaci toho, že to problém vlastně není? Jak fungovala v rámci informačního toku vůči britským občanům? Opravdu jako - my jsme to věděli a raději jsme mlčeli, abychom nenabourávali jednotu Evropy? To jsou otázky, které možná budou stát za zodpovězení do budoucna. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: S faktickou poznámkou pan poslanec Martin Novotný, po něm pan poslanec Ondřej Benešík. ***