(15.30 hodin)
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Musím tedy říci, že nevím vůbec o nikom, kdo by nás nutil do nějaké rychlejší integrace. Teď jsem strávil dva dny na jednání Evropské rady a musím říci, že tam nikdo o ničem takovém nemluvil. Nevšiml jsem si toho, že by kdokoli vytvářel na kohokoli teď nějaký nátlak kromě toho, že britská vláda nám zatím nechce oznámit výsledek svého referenda oficiálně, aby se nezačalo odpočítávání britského členství v Evropské unii. To je vlastně teď jediný nový prvek, který zde existuje. Ale jsem přesvědčený a jasně jsem to řekl, a řekl jsem to už před několika dny, že Evropa se musí změnit, ale ne kvůli brexitu. To není ten důvod. Evropa se musí změnit proto, aby měla dostatečnou podporu svých vlastních občanů. A když s lidmi mluvím a mluvím s nimi o tom, co jim na Evropě vadí, tak jim mimo jiné vadí, že Evropa není schopna jim zajistit dostatečnou bezpečnost, že tady nefungují vnější schengenské hranice, že máme přímo v Evropě teroristické útoky, že Evropa není schopna zasáhnout proti nelegální migraci, že za hranicemi Evropy nám roky bobtnají konflikty, které jsme nebyli schopni diplomaticky ani jinak jako Evropa vyřešit.
Tak mi řekněte, jaká je ta cesta k tomu řešení. Je ta cesta, že se Evropa rozpustí a bude to řešit každá země zvlášť, anebo že Evropa bude mít efektivní nástroje, aby mohla lidem zajistit bezpečí? Já jsem pro to, abychom jim zajistili bezpečí. Přece víme, že proti terorismu nemůže Česká republika bojovat osamoceně. Musíme spolupracovat s Německem, Francií, Rakouskem, Velkou Británií a musíme hledat možnosti, jak působit preventivně proti terorismu, protože tou nejlepší zbraní proti teroristům a teroristickým sítím jsou informace. A ty informace musíme v rámci Evropy sdílet.
Pokud máme vnější hranice a ty vnější hranice nikdo nehlídá, nikdo je nechrání, tak jsme viděli, co se tady odehrávalo v minulých letech. Evropa musí mít schopnost chránit vnější hranice, jinak se rozbije schengenský prostor. Pracovní místa v České republice jsou závislá na tom, abychom byli součástí evropského trhu. Nemůžeme připustit, aby se evropský trh rozbil, aby nám tady znovu vyrostly hranice, kontroly mezi Německem a Českou republikou, mezi Německem a Francií. Jak budeme vyvážet naše zboží, když budeme stát na každé této hranici? To je úplný nesmysl z hlediska zájmu našich lidí o jejich sociální jistoty, o jejich jistoty. To je úplný nesmysl. Evropa potřebuje volný pohyb zboží. Potřebujeme mít vnitřní trh. Vyvážíme tam 80 % toho, co tady v České republice vyrobíme. Ale lidé chtějí, aby Evropa hájila jejich bezpečnost, a proto k tomu musejí být nástroje a musíme v tomto směru lépe spolupracovat.
Byl bych velmi rád, kdybychom nebyli závislí na tom, jak několik měsíců, jeden, dva, tři, čtyři měsíce trvá příprava námořní operace, která má zasáhnout proti pašerákům lidí u pobřeží Turecka. Proč to trvá tak dlouho? To jsou věci, které Česká republika kritizovala.
Když se bavíme o antidumpingu, jde o to ochránit pracovní místa v Evropě, která se týkají ocelářství. Proč Evropské unii trvá tak dlouho antidumpingové řízení, když ve Spojených státech je možné ho spustit během krátké doby?
Tohle jsou typické problémy neefektivního a byrokratického fungování Evropské unie. A tady si myslím, že se Evropa musí změnit ne kvůli brexitu, ale kvůli nám samotným.
Británie měla řadu výjimek. Británie nebyla součástí Schengenu. Británie neplatí eurem. Ale byla členem Evropské unie. Měla možnost Evropskou unii rozhodovat. Teď se rozhodla, že z toho vystoupí. Ale to není důvod pro to, abychom nepřemýšleli o dalším zlepšení fungování Evropské unie. Nikdo na nás netlačí, pokud jde o další integraci. Na rozdíl od polských představitelů vlády nikdo z členů naší vlády nenavrhuje, abychom urychlovali připojení k euru. To si myslím, že skutečně nemůžeme dělat na základě brexitu, ale musíme to udělat na základě naší reálné ekonomické situace a možností, schopnosti naší ekonomiky a našeho reálného ekonomického zájmu. Čili na rozdíl od polských ministrů členové české vlády nenavrhují, abychom urychlovali přijetí společné evropské měny.
To, čeho já se obávám, jsou ekonomické dopady brexitu, protože Evropa potřebuje investice, Evropa potřebuje hospodářský růst. A cokoli takového se stane, jako je brexit, teď s tím spojený chaos, možný další rozpad Británie, problém Skotska, které se bude chtít dostat do Evropské unie možná samo, problém separatismu, nacionalismu, který ten brexit vyvolá po celé Evropě, tohle všechno jsou negativní zprávy, které se odrazí z hlediska investic, odrazí se z hlediska pracovních míst, odrazí se z hlediska sociálních jistot.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane premiére. (Premiér odchází od řečnického pultu.) Děkuji vám. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Bohuslav Chalupa: Děkuju za nicneříkající odpověď, nebo lépe řečeno odpověď, která se tady prostě opakuje jak na flašinetu. Volat nyní, když je takzvaně po bitvě, že král je nahý, to umí každý. Očekával bych trošku statečnější a politicky odpovědnější... včas upozorňovat na chyby a řešit je, vy jste premiér České republiky, řešit je tam, kde jste je řešit mohl.
Znova se ptám: Jakou osobní aktivitu jste vy sám jako předseda vlády České republiky vyvinul k nápravě dlouhodobě se vršících problémů Evropské unie? Ty krize jsem již vyjmenoval. Ptám se na to i v souvislosti s tím, že jsem vás osobně několikrát vyzýval prostřednictvím výboru pro evropské záležitosti k tomu, abyste na půdě Evropského parlamentu, Evropské rady inicioval diskusi o osobní odpovědnosti některých předních politiků Evropské unie, neschopnosti a neoprávněných politických pravomocí předsedy Evropské komise, osazenstva Evropské komise a úředníků Evropského parlamentu za roky nečinnosti a nezvládnutí již zmíněných krizí, které zatím jen prozatím vyvrcholily brexitem.
Děkuju za vaši odpověď. Zajímá mě vaše osobní iniciativa! Děkuju.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane premiére.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Myslím, že to je moc hezká otázka. A děkuji za ni, protože Česká republika právě dnes končí své roční předsednictví V4. A když se podíváte na aktivitu skupiny zemí V4 v uplynulém roce pod předsednictvím České republiky, tak jsme byli nejviditelnějším regionálním uskupením v rámci celé Evropské unie.
Pokud zde padá dotaz na moji osobní aktivitu, pak říkám ano, reprezentoval jsem skupinu zemí V4, ano, dvanáct měsíců jsem uplatňoval kritické názory na půdě Evropské rady, kam mám přístup jako předseda vlády České republiky, ano, za Polsko, Maďarsko, Slovensko jsem kritizoval návrhy na řešení migrační krize. Za Polsko, Maďarsko, Slovensko a Česko jsem navrhoval uzavření migrační trasy na Balkáně a podporu balkánských zemí. Za Visegrádskou čtyřku jsem také podporoval dohodu s Velkou Británií, tak abychom dosáhli rozumného kompromisu. Bohužel to nestačilo na to, aby se Britové rozhodli v rámci Evropské unie zůstat.
Myslím si, že to, že Česká republika teď vedla visegrádskou skupinu, výrazně pomohlo k tomu, že jsme zvýšili svůj vliv v rámci Evropské unie. Teď po nás přebírá předsednictví Polsko, ale to neznamená, že bych jako předseda vlády skončil s touto vysokou aktivitou, a chci nadále podporovat kolegy z Polska a ostatních zemí V4. A musím říci, že nadále postupujeme společně, koordinujeme se. Myslím si, že společně dokážeme v rámci Evropské rady prosadit mnohem více, než kdyby každá z našich zemí postupovala samostatně. Zviditelnili jsme V4 za poslední rok výrazným způsobem. Snažili jsme se zasáhnout a aktivně přispět k řešení migrační krize. A musím říci, že došlo na to, co my jsme navrhovali, a řada zemí se přiklonila k tomu, co jsem opakovaně zdůrazňoval na jednáních, kam jsem měl přístup, jakým způsobem je potřeba zastavit nelegální migraci, co je potřeba udělat pro řešení migrační krize. A to, že se to povedlo v oblasti západního Balkánu, je také výsledek velkého tlaku V4 pod vedením České republiky.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy interpelace pana poslance Karla Fiedlera a připraví se pan poslanec Ladislav Velebný. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. My máme asi dvojitého premiéra, který rozumně mluví ve Sněmovně a jinak na evropských fórech. Ale k mé interpelaci. Ono to s tím jednáním a s tím příkladem souvisí.
Já jsem tady, pane premiére, několikrát už hovořil a vás interpeloval ústně i písemně ve věci vládní komise pro řešení dopadů církevních restitucí. Víme, že tady je od března roku 2014 poslanecký - já vím, že poslanecký - návrh novely zákona, který se snažil řešit jednak termín a pozměňovacími návrhy i neoprávněné žádosti církví o navrácení restituovaného majetku. Dnes jsme ve stavu, kdy církve podávají žaloby na stát. A tato situace byla projednána komisí vlády, která možná, nevím, zda na základě mé připomínky, že rok nezasedala, zasedala nyní 7. června, vzala na vědomí zprávu o tom, jaký je stav s podáváním žalob. ***