(15.20 hodin)
Poslanec Martin Novotný: Vážený pane premiére, před několika dny proběhlo důležité referendum ve Spojeném království o vystoupení této země z Evropské unie. Vy jste od té doby absolvoval už několik jednání vrcholných představitelů Evropské unie, takových těch prvních reflektujících jednání po rozhodnutí o brexitu. Včera jsem zaznamenal vaši větu, kterou možná nebudu citovat úplně přesně, ale která zněla zhruba: Paradoxním důsledkem brexitu může být urychlení a prohloubení evropské integrace.
Chci se vás celkem logicky zeptat, zda touto větou říkáte nějaký svůj pohled na to, co by se mělo po rozhodnutí o brexitu v Evropské unii dít, zda to předjímá nějaké stanovisko české vlády. Všichni jsme zaznamenali první reakce představitelů Evropské komise, jejího šéfa pana Junckera vyzývajícího k rozšíření eurozóny a definitnímu řešení toho problému. Další představitelé nejrůznějších frakcí v Evropském parlamentu, zejména těch levicových, vyzývají k prohloubení sjednocení sociálních systémů, fiskálních systémů apod. Vím, že dnes máme na to téma mimořádnou schůzi, ale také proto, že tyto interpelace jsou vysílány televizí, se vás chci zeptat, jaké je aktuální stanovisko české vlády k těm probíhajícím prvním jednáním reflektujícím brexit. A opravdu odpovídá té vaší větě, že paradoxním důsledkem může být prohloubení a urychlení evropské integrace?
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Prosím, pane premiére.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Ano. Vážený pane poslanče, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážený pane místopředsedo, určitě v části Evropské unie k tomu může dojít, protože jak jistě víte, tak Velká Británie nebyla součástí eurozóny. Patřila k těm zemím, podobně jako Česká republika nebo třeba Polsko nebo další země, které jsou sice členy Evropské unie, ale neplatí eurem a nejsou součástí měnové hospodářské unie. Tak jsme se snažili, aby se nevykopal příliš velký příkop mezi těmi zeměmi, které platí eurem, a těmi ostatními. To znamená, snažili jsme se nějakým způsobem sledovat, co se v eurozóně děje, a snažili jsme se podporovat takové kroky, které by nevytvářely Evropu, kde se příliš rozdělí jednotlivé linie integrace a spolupráce.
Tím, že Británie opouští Unii, ono to nebude zítra ani pozítří, pravděpodobně to potrvá několik let, ale fakticky už je dnes na odchodu, tak ten tábor zemí, které neplatí eurem, ale jsou součástí Unie, logicky oslabí z hlediska jejich počtu hlasů, pokud jde o rozhodování z hlediska váhy jejich ekonomiky. Takže evidentně tady nás čeká mnohem složitější diskuse o tom, abychom Evropu nějak udrželi pohromadě a příliš se neoddělily ty země, které platí eurem, a ty země - nepochybně řada z nich bude mít tendenci k výraznému nebo rychlejšímu prohlubování integračního procesu.
Pokud jde o pozici české vlády, tak o tom budu mluvit samozřejmě dneska večer tady na půdě Poslanecké sněmovny. Jenom chci říct, velmi stručně, protože teď jsou interpelace a nemáme mnoho času, v zásadě vidíme tři důležité priority.
Tou první prioritou je stabilizace a soudržnost Evropské unie. To, že odchází Velká Británie, neznamená, že končí projekt evropské integrace, tzn. stabilizovaná, soudržná a fungující Evropská unie.
Za druhé. Klidný a věcný rozchod s Velkou Británií. To, že Velká Británie odchází z Evropské unie, neznamená, že i do budoucna pro nás nebude významný hospodářský partner a že i do budoucna pro nás nebude partner v řadě strategických otázek. David Cameron jasně potvrdil, že Británie neodchází z NATO, tzn. v NATO, minimálně na této úrovni, budeme velmi intenzivně spolupracovat.
A třetí věc, kterou vidíme jako prioritu, je soustředit se na konkrétní problémy, které zajímají občany, tzn. hospodářský růst, konkurenceschopnost, zaměstnanost v Evropě, sociální soudržnost v Evropě a především zajištění bezpečnosti.
A pokud se ptáte, kde si dokážu představit větší míru integrace nebo posílení akceschopnosti Evropské unie, tak je to ta oblast zajištění obrany, bezpečnost a oblast zahraniční politiky, protože jak se ukázalo na migrační krizi, tak když má Evropa zahájit nějakou vojenskou operaci, zasáhnout proti pašerákům lidí, posílit ochranu vnější hranice, tak vlastně na to nemá žádné reálné nástroje. Teprve se to pracně všechno vytváří, jako třeba společná evropská pohraniční a pobřežní stráž. My tu máme roky Schengen, máme tady roky vnější hranici, a teprve teď, po letech, zjišťujeme, že bychom potřebovali společnou aktivitu při ochraně vnější schengenské hranice. Stejně jako námořní operace proti pašerákům v Egejském moři, stejně jako teď bude určitě potřeba operace proti pašerákům u libyjských břehů, a Evropa na to nemá nástroje. Není schopna organizovat samostatné vojenské a civilní operace. Zahraniční politika Evropské unie nemá dostatečnou autoritu v zemích v okolí Evropy, tzn. i tady bychom potřebovali větší a efektivnější zahraniční politiku Evropské unie, tak aby byla schopna přispět k zajištění bezpečnosti Evropy.
To téma bezpečnosti vidím jako klíčové. Myslím, že řada evropských zemí to vidí jako klíčové. Lidé tím, jak nebyla zvládnuta migrační vlna v těch prvních měsících, získali silný pocit ohrožení, který předtím neměli. Všichni jsme vnímali Evropu jako bezpečný přístav, který nám garantuje slušnou životní úroveň, stabilitu, prosperitu, ale teď byl narušen pocit bezpečnosti. A Evropa tady v tomto smyslu musí udělat víc, pokud jde o spolupráci v boji proti terorismu, pokud jde o spolupráci v boji proti pašování lidí, pokud jde o zastavení nelegální migrace. Tady všude vidím prostor pro akceschopnější Evropskou unii, a pokud si to vyžádají silnější evropské instituce, tak prosím mějme v této oblasti, která je pro nás velmi užitečná, silnější evropské instituce.
A jinak, pokud jde o přijetí eura, nepatřím k těm, kteří by teď po brexitu navrhovali, že máme změnit naši politiku k euru. To je naše rozhodnutí, musí vycházet z naší hospodářské a rozpočtové situace, a pokud jsou tak obrovské rozdíly v životní úrovni a v platech mezi námi a zeměmi eurozóny, mám na mysli zejména Německo, Rakousko a další, tak si myslím, že musíme teprve pokročit z hlediska konvergence, abychom byli schopni euro úspěšně přijmout.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Táži se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku. Chce, prosím.
Poslanec Martin Novotný: Pane premiére, už nechci položit doplňující otázku, ale spíš takový doplňující dovětek. Chtěl jsem otázku na reakci na výrok pana Junckera ohledně rozšíření eurozóny položit také vašemu ministru financí. Nevím, jestli ta omluva, která tady byla čtena, se týká i dnešních interpelací, asi ano. Tak kdybyste nevěděl, kde ho máte, tak je dnes v tuto chvíli v nějakém šenku v Rajské ulici na Černém mostě v Praze, nikoli na interpelacích. Má to na facebooku.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za váš dovětek a postoupíme dál, kdo je přihlášený k interpelaci, a to byl vylosován pan poslanec Bohuslav Chalupa, připraví se pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Bohuslav Chalupa: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, vážení přítomní, chci se zeptat, proč se nyní v českých médiích vyjadřujete v tom smyslu, že brexit bude mít paradoxně vliv na obnovení hlubší evropské integrace. Už tady o tom mluvil předřečník.
Zcela vážně v situaci, kdy Evropa, a nikoli poprvé, selhává na všech frontách, uvažujete o obnovení hlubší integrace? Souhlasíte s dalším prohlubováním evropské integrace a odevzdáváním našich současných pravomocí do struktur Evropské unie, které evidentně prokazují svou nekompetentnost? Všichni rozumní politici evropských národů nyní volají po zásadní reformě Evropské unie a jejího fungování. A vy v kontrastu s tímto navýsost oprávněným požadavkem evropské občanské veřejnosti souhlasně hovoříte do médií o tom, že brexit bude mít pozitivní vliv na obnovení procesu evropské integrace? Vy se neobáváte dalšího posilování odstředivých tendencí a další eroze Evropské unie? Neobáváte se dalšího vzrůstu popularity extrémních politických subjektů jak na národní, tak na celoevropské úrovni?
Reakce na brexit v podobě dalšího tlaku na prohlubování integrace, viz pan Juncker a jeho utahování šroubů, bez provedení důkladné analýzy příčin stavu, do jakého se Evropská unie dostala, bez nápravy evidentních chyb konkrétních osob ve vedení Evropské unie, v orgánech Evropského parlamentu, bez příslušné sebereflexe evropských elit je absolutní nepochopení aktuální situace. Většina obyvatel členských států o tento způsob řešení nestojí, ani občané České republiky. Kdo by se také chtěl integrovat do neakceschopného celku, který politicky arogantně, a pokud jde např. o obranu a bezpečnost evropského teritoria, zcela neefektivně řídí dvě země podle svých vlastních zájmů? Jakou osobní aktivitu jste vy sám jako předseda vlády České republiky a člen Evropské rady vyvinul k nápravě dlouhodobě se vršících problémů Evropské unie, tj. řecká krize, ukrajinská krize, imigrační krize a nakonec brexit? Ptám se na to i v souvislosti s tím, že jsem vás osobně několikrát vyzýval prostřednictvím výboru -
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Váš čas, pane poslanče, omlouvám se. Jestli vás můžu požádat, abyste to položil v doplňující otázce, zbytek vaší interpelace. Prosím, pane premiére. ***