(16.30 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Herbertu Paverovi a nyní pan poslanec Michal Kučera. Potom s přednostním právem Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já jenom velmi krátce zareaguji na slova svého předřečníka, kterého si velmi vážím, pana poslance Zahradníka, který říkal, že ekologičtí aktivisté, či jako teroristé zastaví či zastavili výstavbu dálnic a silnic. Chci říct, že v tuto chvíli více než sto staveb za více než 230 miliard nezastavili ani ekologičtí aktivisté, ani ekologičtí teroristé, ale byl to pan ministr Brabec z hnutí ANO. Nevím, jestli ho mám nazývat ekoteroristou či ekologickým aktivistou, ale tentokrát bych vinu ekologickým aktivistům nepřisuzoval. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Zbyněk Stanjura. Máte slovo, pane předsedo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké odpoledne, pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, pane ministře. Mě tedy od rána udivuje ten oslavný tón. Vy jste řekl ve svém úvodním slově, že pan premiér dnes něco v Bruselu korunoval. No to je velmi odvážné tvrzení a já si s tím slovíčkem dál pohrávat nebudu. Použil jste ho vy.
Zkusme si říct fakta. U sta staveb hrozilo, že se bude opakovat EIA. U sta staveb. Vy jste vyjednali, že u čtrnácti, když je to deset úseků, a dejme tomu čtrnácti staveb tak, jak my je známe, jak si identifikujeme v České republice, se EIA opakovat nemusí plnohodnotně podle nového zákona. Tak jestli je to úspěch, tak je to mikroúspěch. Současně když říkáme, že podpoříme čtrnáct staveb, aby to nebylo tak komplikované, tak tím samým hlasováním pohřbíte 86 jiných staveb, kde to komplikované bude a kde dojde ke zdržení.
O Pražském okruhu argument, že má mnoho odpůrců - přesný argument bruselských byrokratů. Ano, to je pravda. Už jsem říkal včera na krátké schůzce, za kterou děkuji, na které jsme konzultovali tento návrh zákona, že si myslím, že je to druhá nejdůležitější stavba v ČR. První je R35, to si myslím, že druhé dálniční spojení moravských a českých krajů je priorita číslo jedna a druhá nejpotřebnější ne pro Prahu, ale pro ČR je Pražský okruh. A možná bychom neměli říkat úsek 511, to je takové velmi technicistní a možná v inženýrské branži se ví, o co se jedná, ale je to propojení hradecké a brněnské dálnice. Tak jako úsek, tady se už zprovoznil, propojil brněnskou a plzeňskou dálnici. A mnozí, kteří míří z Moravy nebo i z Čech, z Vysočiny, směrem na Plzeň to umožňuje nezajíždět do Prahy. A to samé nám přinese ten tolik diskutovaný úsek 511.
Je samozřejmě problém ČR, že ještě nemá stavební povolení. Nebo že není připravené. Tomu všemu rozumím. Ale aby toho optimismu nebylo příliš, tak u 86 staveb nehrozí to, že na to nepoužijeme evropské peníze. My je nemůžeme stavět ani z českých národních zdrojů, protože je výhrůžka, že pokud je budeme stavět z českých národních zdrojů a použijeme platné - platné - posouzení vlivu stavby na životní prostředí, nejenom že nám zastaví financování i z operačního programu Doprava 2, ale zastaví nám financování všech operačních programů. Takže jestli je to mikroúspěch, já nevím. Ono je to spíš velká kapitulace u 86 staveb. A můžeme jenom odhadovat, až čas nás rozsoudí u těch ostatních staveb. U klíčových obchvatů. A je docela úsměvné, když vaši poslanci říkají, jak prosadili dokončení obchvatu např. Chrudimi, které tam není. A mohl bych jmenovat Opavu, Krnov a další města, kde hrozí, že se bude muset EIA opakovat.
A teď bude záležet na - tak eufemisticky se tomu říká dotčené veřejnosti, a když si pod tím představíte ekoaktivisty, tak bude záležet na jejich úsilí a na tom, jak velký bude jejich ideologický odpor proti stavbám a o kolik to prodloužíme. A vy těmto lidem zlepšujete podmínky. Usnadňujete ztěžování staveb a říkáte tomu, že vycházíte vstříc veřejnosti. Já jsem vždycky tvrdil, že důležitý je hlas lidí, kteří bydlí v daném území. Ne aby mi aktivisté z Prahy říkali, jak má vypadat cesta v Moravskoslezském kraji a naopak. To platí úplně, úplně stejně. A mnohdy ten odpor je skutečně ideologický. Samozřejmě mnohdy je chyba, já o tom mluvím opakovaně, kdy na straně projektantů, kteří prostě tužkou kreslili trasy příliš jednoduše a lehce a neuvědomovali si, že by někdy stačilo posunout trasu o tři sta, čtyři sta metrů a měli bychom mnohem méně problémů. Ale v okamžiku, kdy už se nějakou cestou vydáte, tak říct uprostřed, že se vracíte na začátek, tak stavby de facto odkládáte skoro na neurčito. A to je problém.
A při té oslavě dnešního vítězství nebo mikrovítězství pana premiéra a vás ministrů, tak skutečně stojí za to přečíst si stenozáznamy z toho, když jsme projednávali minulou novelu. Schvalte to, nebo nebudeme čerpat. Když mnozí z nás říkali, když to schválíte, nebudeme moci čerpat, tak jste se tomu smáli. Bohužel jsme měli pravdu. Zase opakovaně říkám, že doprava není typické politické téma, už vzhledem k délce přípravy a realizace stavby se to nemůže, protože čtyři roky po volbách se to absolutně změní, pak se nepostaví vůbec nic.
A místo abychom využili situace, která mi není příjemná, kdy vstupuje EU, ať chce, nebo nechce, ať si její lídři myslí, co chtějí, vstupuje do nové etapy, kdy máme šanci vrátit ty kompetence, které patří na národní úroveň, vrátit na národní úroveň, tak se jakoby pořád ptáme - co ten Brusel? A já zase opakovaně říkám, že my jsme EU. To nejsou oni. A kde je slyšet náš hlas? Představme si, že bychom v jiné oblasti používali takovou retroaktivitu, kterou po nás Brusel v této konkrétní otázce chce. Kde jsou zastánci jasného odmítnutí principu retroaktivity, ať už pravé, nebo nepravé? Jak je možné, že se nebráníme? A máme prostředky, kterými se můžeme bránit. Ano, dneska stav je takový, jak Evropská komise říká. A můžeme se bránit - no, můžeme se bránit, když budeme chtít.
Včera jsem říkal panu ministrovi, že nebudeme blokovat jednání tohoto návrhu zákona. Dokonce někteří členové mého klubu zákon podpoří. Především ti, kteří mají to štěstí, že stavby jsou z jejich regionů. A bylo by nesmyslné proti takovému návrhu zákona bojovat.
Nemám nic proti doprovodnému usnesení k Pražskému okruhu. Ale mě zajímá, co bude s těmi ostatními stavbami. Chtěl bych, aby se vláda nadále pokoušela princip retroaktivity zvrátit i u ostatních staveb. A podle mě přijdou důležitá rozhodování na evropské úrovni, která budou vyžadovat souhlas všech členských zemí. Tak buďme stejní jako mnozí jiní členové EU. Řekněme si ano, toto podpoříme, pokud vy nám podpoříte například tohle. A myslím, že se shodujeme, že je v českém národním zájmu, abychom stavby stavěli. Abychom my sami měli šanci je připravit, zafinancovat a postavit. A k tomu nepotřebujeme moudra odjinud. Zrovna si myslím, že EIA je věc, která by se mohla řešit na národní úrovni. Nevidím žádný důvod.
Samozřejmě, a je to zase otázka zkušeností. Ti, kteří už komunikace silniční postavili, tak si s tím teď hrají a zpřísňují podmínky. Jak byly přísné podmínky, když se stavěly dálnice v západní Evropě? Jaká EIA tehdy platila? A proč jsme si vybrali tak přísnou verzi, když už jsme implementovali směrnici? Proč vždycky musíme být ti první na pásce, že jsme ještě přísnější, než musíme? To je chyba, která se stala, a dneškem něco málo z chyby odstraníme. Nic víc, nic míň. Je to dobře, ale mysleme i na 86 ostatních staveb. Mysleme na ostatní regiony a ostatní města, která dlouho čekají na své komunikace, na své obchvaty. A v této chvíli to vypadá, že budou muset čekat ne dva tři roky, než seženeme stavební povolení a peníze, ale možná šest nebo osm nebo deset let. To je podle mě úkol, který začíná dneska ihned po schválení tohoto návrhu zákona, abychom se samozřejmě soustředili na ty další. ***