(15.40 hodin)
(pokračuje Brabec)
Chtěl bych zdůraznit, že přes enormní úsilí celé vyjednávací skupiny z toho seznamu vypadl Pražský okruh, resp. úsek okruh 511. Ale chci zdůraznit, že nevypadl z prioritních záměrů realizace, ale že v této chvíli vypadl z těch záměrů, které jsou financovatelné z evropských peněz, tedy v této první skupině, a to z následujících důvodů. Na rozdíl od všech ostatních deseti akcí tato stavba bohužel nemá územní rozhodnutí, které bylo Praze, resp. tomu projektu dvakrát zrušeno nebo odňato v historii. Dále není projektově připraven v této chvíli ke stavbě, a tím pádem není ani financovatelný z prostředků Evropské unie, tedy z prostředků OPD2, protože realizace je reálná nejdříve od roku 2019 nebo 2020. A také je nutno říct, že tento úsek byl zatížen podle názoru Evropské komise nadměrným nebo enormním počtem stížností, námitek a protestů, které k Evropské komisi do DG Envi doputovaly od různých spolků, od různých nevládních organizací, občanských sdružení atd.
V této chvíli bych chtěl říct, že pokud by tento zákon byl schválen podle § 90, tedy v prvním čtení, o což bych vás vzápětí rád požádal, tak bych řekl následující postup, kdy 14. července bychom rádi tuto novelu předložili Senátu. V případě, že bude Senátem schválena, tak následně může být podepsána prezidentem republiky přibližně do 15. srpna. A do konce srpna, protože jsou ještě do konce srpna dvě jednání vlády, by mohla vláda vydat, resp. vydat nařízení vlády, kterým by tyto projekty byly schváleny. Ministerstvo životního prostředí je připraveno, pokud dostane dokumentaci od Ministerstva dopravy, resp. Ředitelství silnic a dálnic, vydat závazné stanovisko k těmto deseti projektům do dvou měsíců od doby, kdy tyto podklady dostane. Takže předpokládáme, že pokud vše dobře půjde, tak nejpozději do konce října tohoto roku by mohla být vydána tato závazná stanoviska a ta budou sloužit potom jako podklad pro vydání stavebního povolení.
Z výše uvedených důvodů bych vás chtěl, vážené kolegyně, kolegové, požádat, aby tento návrh, tato novela byla schválena podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny již v prvém čtení.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře. Prosím, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení poslanec Václav Zemek. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo. Hezké odpoledne. Pokusím se stručně shrnout, čeho se týká předloha. Pan ministr to celkem obsáhle odůvodnil, i proč je to předkládáno. V podstatě se jedná o jednoduchou novelizaci zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, kde se zavádí nový § 23a, který jednak stanovuje a zdůvodňuje termín prioritní dopravní záměr, kde jsou i parametry pro tento termín. Dále tam zavádí tzv. příslušný úřad, který vydává stanovisko, což je ministerstvo. A dále stanovuje pravomoc, nebo deleguje pravomoc pro vládu, aby v nařízení vlády stanovila seznam prioritních dopravních záměrů. Tolik ve stručnosti.
Je to trošku nesystémový krok vzhledem k tomu zákonu, nicméně asi patrně v tuto chvíli nutný.
Součástí této předlohy je i návrh toho nařízení i s přílohou, kde jsou uvedeny jednotlivé důležité dopravní záměry. Je jich tam celkem deset. A je tam stanoven limit, aby to nebylo možno dál prodlužovat, tak je tam limit u dopravních záměrů, kdy je stanoven termín 31. 3. 2015 pro platnost územního rozhodnutí u konkrétních záměrů. Ty další do toho nemůžou být zahrnuty.
Takže toho se týká tato novela a to je v tuto chvíli z mé strany vše.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji několik přihlášek. Jako první vystoupí s přednostním právem pan předseda Laudát. Prosím.
Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, takže se tady scházíme po úporném snad více než šesti- osmiměsíčním boji. Protože jestli si vzpomínáte, tak kolega Kučera se tady pozastavoval, když to řeknu mírnými slovy, nad tím, že nikdo se nevěnuje problému, který máme, a to neplatných posouzení dokumentace projednání vlivu na životní prostředí, jak tady ostatně říkal pan ministr. My jsme se potom několikrát pokoušeli v březnu, v dubnu, v květnu zařazovat ten bod na jednání Sněmovny. Vy jako koalice jste to zamítli a poté, co čtvrtý nebo pátý pokus v této řadě udělal neúspěšně můj kolega Stanjura, tak jsme sáhli k tomu, že jsme iniciovali svolání mimořádné schůze, které pokud tento bod projde, jako že předpokládám, že projde, tak bych to považoval v tuto chvíli za to, že byl naplněn účel mimořádné schůze a měli bychom se tady shodnout na tom, že ji tady uzavřeme.
K tomu vlastnímu, co máte před sebou. Jsem poměrně skeptický k tomu, jak je udělaná právní konstrukce. Říkám předem, uvědomte si, že je to bezprecedentní návrh zákona, který může dokonce poškozovat nebo popírat ústavní práva dotčených občanů, to mi nikdo nevyloučil. Upozorňuji, že to prolamuje evropskou legislativu i českou legislativu. Řeší to nějakou naléhavou situaci, do které se domnívám, že nás dostal premiér této vlády a ministři, kteří za to zodpovídali. Samozřejmě resortně pan ministr Brabec. A i když vím a dostal jsem od něj myslím sedmi- nebo osmistránkový přehled o tom, které kroky, jaká skupina, co bylo učiněno, tak my jsme dlouhodobě vyzývali k tomu, že je třeba jednat v Bruselu na nejvyšší úrovni, tzn. na úrovni premiéra. Já se ptám, jestli ty desítky miliard nestály za to, aby pan premiér zvedl své tělo, když to řeknu slušně, a odjel do Bruselu jednat například před dvěma lety, třemi roky, když začala fungovat tato vláda, apod. Ale to zřejmě zůstane bez odpovědi.
Co se týká toho jazyka. Když jsme měli včera konzultaci s panem ministrem, tak jsem se pozastavoval nad tím i na české poměry velmi nezvyklým právním jazykem. Bylo mi řečeno, že takto to Evropská unie chce. No budiž.
Už tady byla řeč o tom, že z těch staveb, protože původní seznam zahrnoval ještě ten 11. celek. Ono je to technicky děleno více staveb než těch deset, které tam máte. Ale nebudu všechny informace pouštět, protože jsou tam některé sdružené, takže je to ještě o něco malinko lepší, než by se mohlo na první pohled zdát. Nicméně vypadla klíčová stavba a to je stavba 511, což je stavba na Pražském okruhu, která spojuje, když jdu od jihovýchodu, stávající dokončenou část Pražského okruhu mezi plzeňskou D5 dálnicí a brněnskou D1. A úsek 511 je navazující na tuto stavbu a končí v katastru obce Běchovice.
Jestli dneska je nějaká důležitější stavba, která neexistuje v České republice, myslím silniční stavbu, tak je to právě tato komunikace. Z jednoho prostého důvodu. Sice se tady mluví o transevropské síti, tak ony jsou dvě kategorie. Je ta jádrová, core, kde Českou republikou procházejí pouze dva koridory. Jeden je číslo 4, který začíná ve Stockholmu ve Skandinávii, pokračuje přes Berlín, Drážďany, Prahu na Brno, Bratislavu, Budapešť, Bělehrad a končí, myslím, v Istanbulu. Zároveň v oblasti hlavního města Prahy má tento koridor odbočku 4A, která vede na Plzeň a Norimberk a Mnichov. ***