(15.00 hodin)
(pokračuje Černý)
Já se vrátím k předkládací zprávě, která se pokouší navnadit nás do situace, že bychom měli politickým elitám spíš věřit. Tady se praví: "V souladu se svou bezpečnostní strategií klade Česká republika důraz na předcházení ozbrojeným konfliktům a řešení bezpečnostních výzev diplomatickými, politickými a dalšími nenásilnými prostředky." Ten text pochopitelně dál pokračuje, že se tedy musíme orientovat spíš na vojenské a násilné prostředky.
V předkládací zprávě je ale například pasáž, kterou si vám rovněž dovolím odcitovat. Je to v části H - Operace mezinárodních sil na Sinajském poloostrově. Pod číslem 1 - Politicko-bezpečnostní situace se praví: "Sinajský poloostrov je jedinou součástí Egypta zasahující do Asie. Je přirozeným geografickým mostem spojujícím Egypt s regionem Blízkého východu. Toto území o rozloze přibližně 61 tis. km2 a s nehostinným pouštním prostředím je strategicky významnou oblastí, a to primárně pro svoji polohu mezi Středozemním a Rudým mořem. Jde o jakési nárazníkové pásmo mezi Izraelem a Egyptem, o něž oba státy v minulosti vedly ozbrojené konflikty a které od uzavření mírových dohod velmi efektivně funguje jako prostor oddělující obě země." Rozumějme tedy třeba obě strany.
Hned vzápětí bude patrné, proč jsem citoval zrovna tuhle pasáž z předkládací zprávy.
Teď si dovolím pokračovat dalšími citáty. Opět využiji materiál, který je z dílny odboru komunikace Ministerstva obrany: "Američané posilují svou přítomnost v Evropě." Tak se to jmenuje. "Barack Obama pro fiskální rok 2017, tedy od 1. října 2016, požaduje 3,4 mld. dolarů na posílení americké přítomnosti v Evropě. Jedná se o více než čtyřnásobný nárůst prostředků proti fiskálnímu roku 2016. Celkově Pentagon požaduje v příštím fiskálním roce, tedy 2017, 582,7 mld. amerických dolarů," což je pro orientaci asi 14 bilionů korun, "z toho na zámořské operace téměř 60 mld. dolarů. Fiskální rok 2017 počítá s výrazným nárůstem peněz pro Evropskou bezpečnostní iniciativu."
Co se skrývá pod bezpečnostní iniciativou, která je příslušná Evropě? Mezi aktivity, které jsou z této iniciativy financovány, patřila například dragounská jízda, kdy americká bojová vozidla dojela po vlastní ose z Litvy přes Polsko a Českou republiku na svou domovskou německou základnu, praví se v materiálu. Já jenom dodávám, že mnohdy za cenu téměř sebezničení, ale dojela.
"V rámci této iniciativy americká armáda pravidelně posílá na rotace obrněné a výsadkové brigády do Polska a pobaltských států. Americké letectvo posílilo vzdušnou obranu Pobaltí dalšími letouny F-15 a lodě amerického námořnictva pravidelně hlídkují v Černém moři. Pentagon také v rámci této iniciativy poskytuje finance nečlenským státům Severoatlantické aliance, jako je například Gruzie, Ukrajina, Moldavsko. Ozbrojené síly Spojených států včetně personálu letectva nebo námořnictva v Evropě dnes disponují 77 tisíci mužů a žen," praví se dál v tomto materiálu.
Finanční prostředky tohoto evropského fondu půjdou na vrub vojenských cvičení, výstavby infrastruktury, předsunutých skladů s vojenskou technikou. Dalších 217 mil. dolarů padne na vylepšení základen a letišť v hostitelských zemích, zejména ve východní Evropě. Největší část prostředků si vyžádá nasazení těžkého obrněného brigádního bojového týmu s tanky Abrams a Bradley ve východní Evropě. Půjde o trvalou přítomnost a nepřetržitou pohotovost.
Americká armáda, praví se dál, počítá s trvalou rotací svých jednotek v Bulharsku, Rumunsku, Polsku, Pobaltí atd. atd.
Já jsem citoval z téhle zprávy proto, že když jsem se díval na finanční aspekty materiálu, který teď projednáváme, tak jsem se dočetl, že náklady na vyslání související s účastí sil a prostředků resortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v roce 2017 předpokládají výši 1 mld. 164 mil. a v roce 1918 potom 1 mld. 123 mil. korun. Je to bezesporu dost, ale není to tolik, kolik má stát případné nasazení sil a prostředků resortu obrany v Silách rychlé reakce NATO. Tam se počítá jen pro příští rok s částkou 1,44 mld. korun, tedy 1 mld. 440 mil.
Já si troufnu jenom konstatovat na základě toho, co jsem zatím řekl, že - jak se praví v předkládací zprávě - udržování stability a bezpečnosti prostřednictvím zahraničních operací představuje optimální a mnohdy vůbec jediný způsob, jak minimalizovat dopady hrozeb na bezpečnostní zájmy České republiky, že to je výrok z kategorie těch, které jsem v úvodu označil, když jsem mluvil o brexitu, jako něco, kdy politickým elitám není nezbytně nutné vždycky věřit.
Dnes mě ve zprávách nesmírně zaujalo, že došlo k dohodě, nejprve tedy zřejmě k telefonickému rozhovoru a potom k dohodě, mezi Moskvou a Ankarou. Já jsem to vnímal v kontextu s tím, že v Turecku došlo k té tragické události.
Dovolte mi, abych při této příležitosti vyjádřil upřímnou soustrast všem obětem, všem postiženým istanbulského atentátu a odsoudil jakýkoliv projev terorismu včetně tak hanebného, jako se odehrál včera večer.
Ale to, co provedl prezident Turecka a prezident Ruské federace, to mě docela potěšilo, protože jestli se tito dva lidé, kteří spolu tuším více než sedm měsíců nepromluvili, odmítali komunikovat, tedy především Putin odmítal komunikovat, tak se dokázali najednou zřejmě domluvit. Já nejásám nad tím, co se děje v Turecku, nejásám dokonce ani nad tím, co se děje v Rusku, ale dovedu si představit, že jestli bezpečnosti v Evropě nebo ve světě, chcete-li i u nás, něco může pomoci, tak to je komunikace, vzájemná spolupráce, například výměna turistů, vzájemný obchod. To jsou prostě věci, které je třeba posilovat, na kterých je třeba stavět.
Pro mne ten rusko-turecký komunikační kanál, který byl zřejmě znovu otevřen, dává jakousi naději, že není všechno ztraceno a že i politické elity mohou být opravdu zárukou slušného vývoje do budoucna, a doufám, že i prosperity. Pevně věřím, že po tom všichni toužíme, že si nikdo z nás nepřeje konfrontaci na jakékoliv úrovni, a už vůbec ne s jadernou velmocí, a pevně věřím, že se v budoucnu materiály, které nám budou ministr obrany nebo vláda předkládat, budou ubírat tímto směrem. ***