(10.30 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Plíškovi. Kdo dál? Pan kolega Tejc v rozpravě. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já si dovoluji upozornit, že tento tisk obsahuje jeden zásadní pozměňovací návrh úsporný rozsahem. Nahrazuje se v něm slovo Praha slovem Brno a jedná se o to, že by tento úřad, bude-li zřízen a bude-li toto rozhodnutím a vůlí Sněmovny, měl sídlit v Brně. Důvodů je několik. Jednak Brno je městem soudnictví a obvykle právě tyto věci jsou projednávány správními soudy a Brno je sídlem Nejvyššího správního soudu. Druhá věc je, že pokud má úřad kontrolovat politické strany, neměl by sídlit tam, kde sídlí většina politických stran. A především je to i rovina ekonomická, protože provoz úřadu i z hlediska získání kvalifikované pracovní síly, tedy především právníků a ekonomů, kterých je v Brně dostatek, bude levnější pro stát, než kdyby byl zřízen v Praze, anebo navíc nejen že bude levnější z hlediska provozu, ale také za peníze, které bude nabízet v rámci regulovaných platů, pravděpodobně bude možné získat kvalifikovanější uchazeče, protože jich bude na trhu více než v Praze.
Takže to jsou stručně řečeno důvody pro tento pozměňovací návrh. Upozorňuji, je to pozměňovací návrh pod písmenem D. A na řadu dotazů, zda by ten úřad nemohl sídlit jinde než v Praze nebo v Brně, říkám mohl. Mohl by být v Plzni, mohl by být v Jihlavě, mohl by být i jinde, nicméně pozměňovací návrh je pouze jeden a budeme rozhodovat tedy buď Brno, anebo zůstává Praha, takže nemáme v tuto chvíli na výběr jiné město. Jinak uznávám, že samozřejmě i jiná města než Brno jsou krásná, vhodná, nicméně tady rozhodujeme pouze o těchto dvou návrzích. A není to nic proti Praze, je to spíše snaha najít tomuto úřadu místo, kde by fungoval možná efektivněji právě s ohledem na to, že Brno je město soudnictví. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Tejcovi. Ptám se, jestli je ještě někdo přihlášen do rozpravy. Není tomu tak... Vidím pana kolegu Ludvíka Hovorku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych k tomuto návrhu zákona chtěl podotknout, že ačkoliv je diskuse nad tím, jak se zlepší kontrola nad politickými stranami, tak je třeba, abychom věděli, že způsob kontroly, to znamená, jak ten úřad bude kontrolu vykonávat, tady vůbec není popsán.
Novému úřadu jsou dávány kompetence ke kontrole a trestání stran, ale není dopředu známo, jak konkrétně bude tato kontrola prováděna a jak bude nakládáno s prostorem pro uvážení úřadu v případě trestání. To je důležité si uvědomit. A také když se podíváte na důvodovou zprávu k tomuto zákonu, tak se tam zmiňuje způsob kontroly nebo dohledu nad politickými stranami v Rakousku a v Německu, ale jenom částečně. Rakouská úprava dává kompetence NKÚ ke kontrole politických stran a německá právní úprava, která je mimochodem velmi precizně propracována a má několik desítek stran, svěřuje kompetence předsedovi Poslanecké sněmovny, v daném případě v Německu předsedovi Bundestagu.
V této souvislosti jsem předložil dva pozměňovací návrhy. Jeden z těch pozměňovacích návrhů v návaznosti na to, co jsem říkal, přesunuje kompetence ke kontrole z úřadu na předsedu Poslanecké sněmovny. Čili je to podle vzoru německé právní úpravy. Jsou to pozměňovací návrhy E3 až E20.
Další pozměňovací návrhy, které dávají alternativu k tomuto návrhu, to znamená k tomu, aby výkon kontroly byl svěřen předsedovi Poslanecké sněmovny, tak v té druhé alternativě od E21 až po E38 jsou návrhy, které dávají kompetence Poslanecké sněmovně, de facto vlastně kontrolnímu výboru. Je to jakoby ponechání stavu, který je dneska, kdy členové kontrolního výboru zkontrolují kontrolní uzávěrky politických stran, a zatím ta praxe se ukazovala jako celkem uspokojivá. Skutečně nevidím důvod k tomu, abychom vytvářeli nový úřad s velkými náklady, a i když tady připustil pan kolega Vondráček, že ne všechno ten úřad bude schopen ohlídat. Já se proto přimlouvám, abyste podpořili buďto variantu přesunu kompetencí na předsedu Poslanecké sněmovny, anebo přesun kompetencí na Sněmovnu, de facto ponechání kompetencí kontrolnímu výboru.
Jinak se ztotožňuji s tím, co tady říkal předseda kontrolního výboru, že ne všechny pozměňovací návrhy jsou provázány, a proto se také připojuji k návrhu na opakování druhého čtení. Považuji to za docela důležité, abychom nepřijali zákon, ve kterém budou vady a se kterým se potom budeme potýkat nadále. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Hovorkovi a ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Budeme pokračovat. Ptám se pana navrhovatele, pana ministra, jestli má zájem. (Ne.) Pan zpravodaj, jestli má zájem o závěrečné slovo? Není tomu tak.
Byl-li podán návrh na opakování druhého čtení, musíme o něm dát hlasovat. Já vás všechny odhlásím, požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Tento návrh rozhodneme v následujícím hlasování, jakmile se ustálí počet poslanců. Ještě tedy zagonguji, aby ti, kteří mají zájem hlasovat, se mohli zúčastnit hlasování. Děkuji.
Zahájil jsem hlasování číslo 60. Ptám se, kdo je pro opakování druhého čtení. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 60, z přítomných 140 pro 65, proti 66. Návrh nebyl přijat.
Nyní tedy budeme pokračovat hlasováním o pozměňovacích návrzích. Požádám zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním k nim sdělil stanovisko. O stanovisko samozřejmě budu žádat i pana ministra. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedající, kontrolní výbor doporučil Poslanecké sněmovně svým usnesením číslo 215 proceduru, kde jsme vyčlenili velké pozměňovací návrhy dopředu. To znamená, legislativně technické úpravy nebyly předneseny, takže nebudeme hlasovat.
Jako první bychom hlasovali o návrhu B2, pracovně nazvaném vyřazení politických institutů. V případě, že bude přijat, jsou nehlasovatelné A1, A2, A3, A11, C3, E1.1, E2.1, E2.2, E10 a E28.
Pak bychom se vypořádali s návrhem E3 až E19, tj. přenesení kompetence na předsedu Poslanecké sněmovny. V případě, že bude přijato, jsou nehlasovatelné A6 až A11, D a F7.
E20 je nehlasovatelný, protože opravdu účinnost vypustit nejde.
E21 až E37, tj. přenesení působnosti na Poslaneckou sněmovnu jako celek. A opět v případě přijetí jsou nehlasovatelné A6 až A11, D a F7.
Návrh E38 je taktéž nehlasovatelný, opět vypuštění účinnosti. To nejde.
Poté jsou seřazeny pozměňovací návrhy v tom pořadí, jak byly předneseny, to znamená A1 až A7 jednotlivě, A8 a A9 společně, A10, 11. Pak je předřazen návrh pana poslance Stanjury H1, protože to je čtvrtletní výplata, A12 je pololetní výplata příspěvku a pak následují zase v tom pořadí B1, C1, C2, C3, D, E1.1, E1.2, E1.3, E1.4, E2.1 a 2.2 společně, F1 až F8 každý samostatně, návrh G a poslední pozměňovací návrh je H2. Nakonec návrh zákona jako celek. ***