Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Petr Gazdík)

160.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích
zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí
a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích
a likvidátorech pojistných událostí), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 751/ - třetí čtení

Místo u stolku zpravodajů již zaujal ministr financí Andrej Babiš a prosím také, aby místo zaujal zpravodaj garančního rozpočtového výboru pan poslanec Ladislav Šincl. Cizinci odešli a hledá se zpravodaj. Pana zpravodaje nahradí pan poslanec Jiří Dolejš.

Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 751/3, který vám byl doručen dne 1. června 2016, zpráva o projednání garančního výboru byla doručena jako sněmovní tisk 751/4. Nyní se táži navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, předtím než hlasováním rozhodneme o konečné podobě novely zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, dovolte mi vyjádřit se k předloženému pozměňovacímu návrhu a shrnout poněkud složitou legislativní historii, která se k této záležitosti váže. Považuji to za důležité přinejmenším i proto, abych vám i veřejnosti objasnil, z jakého důvodu není o osudu tohoto zákona jasno ani po více než roce, kdy jsme jej začali projednávat. Abych vysvětlil, co a proč v této věci Ministerstvo financí po celou dobu prosazovalo a k jakým krokům jsme přistoupili v zájmu toho, aby tento zákon mezi vámi nakonec našel dostatečnou podporu. Tímto budu i reagovat na vystoupení některých poslanců, která zde zazněla při posledním projednávání tohoto materiálu.

Nejdříve slíbené malé okénko do minulosti. V březnu roku 2015 začala Sněmovna souběžně projednávat dva vládní návrhy upravující pojišťovnictví, jejichž předkladatelem bylo Ministerstvo financí, novelu zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a novelu zákona o pojišťovnictví. V té době se spustil zpětně jen obtížně pochopitelný sled událostí, které vedly k tomu, že po více než roce se zde nad stejnou věcí scházíme znovu. Pokud vnímám správně pocit této Sněmovny, troufl bych si říct, že jsme z novelizací obou zákonů unaveni a otráveni.

Za hlavní příčinu současného stavu považuji jednoznačně legislativní aktivismus kolegy poslance Šincla. Jeho kontroverzní pozměňovací návrhy k vládním návrhům zákona nejdříve donutily v létě 2015 vládu ke stažení příslušné novely ze Sněmovny. Tehdy se přitom jednalo o novelu velkou, komplexní, která měla slušnou podporu pojišťoven, zprostředkovatelů i České národní banky. Přetahováním o regulaci provizí však tento zákon spadl pod stůl. S vaničkou se tehdy vylilo první dítě, nepochopitelně zákon, po kterém jinak pan poslanec podle vlastních slov tak silně toužil. Druhé dítě se vylilo jen několik měsíců poté a jmenovalo se vládní návrh zákona o pojišťovnictví, který s problematikou přepojišťování a provizí nijak věcně nesouvisí. Kvůli tomu legislativnímu dobrodružství má dnes Česká republika stále nepořádek na trhu zprostředkování v pojišťovacím sektoru a navíc čelí hrozbě finančního postihu za nesplnění povinnosti transpozice evropského práva do tuzemského právního řádu.

Nyní už ke konkrétním námitkám, které zde v rámci druhého čtení prezentoval pan poslanec Šincl. Nejdříve, proč nyní nepředkládáme opět rozsáhlou, ale pouze dílčí novelu, torzo omezující se na úpravu některých finančních vztahů mezi pojišťovnami, pojišťovacími zprostředkovateli a klienty. Neděláme to jednoduše proto, že už v danou chvíli nedává žádný smysl. V roce 2015 se ještě bouřlivě jednalo o vznikající nové evropské směrnici o distribuci pojištění a ta už je nyní schválena a bude s ohledem na legislativní požadavky transponována zcela novým zákonem, který již v současnosti připravujeme. V logice tohoto postupu Ministerstvo financí informovalo jak rozpočtový výbor, tak i odbornou veřejnost. Ve svém posledním vystoupení k tomuto tématu nás zde pan poslanec Šincl rovněž přesvědčoval, že zde z pověření vlády předkládám něco, co se shoduje s jeho původními pozměňovacími návrhy z 90 %. S tímto však ovšem nemohu souhlasit. Jedná se o výsledek několikaměsíčního hledání kompromisu. Tento těžce vybojovaný kompromis ctíme. Nechápu proto, že i tento koaliční návrh byl zpochybňován novými pozměňovacími návrhy koaličního poslance.

Původní pozměňovací návrh poslance Šincla z roku 2015 obsahoval řadu problematických ustanovení, která na rozdíl od toho, co je předmětem současného kompromisního vládního návrhu, nebyla pro Ministerstvo financí akceptovatelná a kterou jsme zásadně odmítli. Jedná se zejména o zavedení stropu pro provize a velmi nedůslednou ochranu spotřebitele. Do působnosti měla být zahrnuta riziková životní pojištění bez výjimek.

Ministerstvo financí vždy hlasitě a konzistentně upozorňovalo, a to ve shodě s Legislativní radou vlády, že regulace provizí není žádnou univerzální ochranou spotřebitele, ale spíše problematickou selektivní ochranou pojišťoven. Takový typ státního zásahu do regulace tržní ekonomiky nepatří, neboť přináší jednostrannou konkurenční výhodu na trhu, aniž by přinášel garanci pozitivního efektu pro klienta. Proto jsme na Ministerstvu financí v rámci hledání kompromisu vždy upřednostňovali onu druhou nohu regulace, kterou je úprava výpočtu odkupného. Odkupné je obnos, který klient obdrží, pokud sjednané životní pojištění s investiční či spořicí složkou vypoví. Současná praxe je taková, že v prvních dvou letech neobdrží klient nic, protože veškeré zaplacené pojistné pojišťovna přednostně alokuje na úhradu poplatků za sjednané pojištění, to je fakticky na úhradu vlastních distribučních nákladů. Návrh zákona nově stanoví, že tyto náklady se musí na klientovi uplatňovat rovnoměrněji a průběžněji. To je z mého pohledu objektivní zlepšení pozice spotřebitele.

Nyní ještě návazně k panu poslanci Stanjurovi, který je autorem jediného současného pozměňovacího návrhu k tisku 751. V první části svého pozměňovacího návrhu pan poslanec Stanjura vypouští z vládního návrhu § 21f, tedy regulaci provizí. Tím se obsah této novely omezil pouze na regulaci odkupného, což ve výsledku odpovídá pozměňovacímu návrhu, který zde v loňském roce předložil pan poslanec Kubíček. Ačkoli Ministerstvo financí tehdy tento pozměňovací návrh podporovalo, v rámci koalice byl shledán jako nedostatečný. Jak jsem už uvedl, ctíme dohodnutý koaliční kompromis, a proto návrh na vypuštění tohoto paragrafu nepodpoříme.

Ve druhé části svého pozměňovacího návrhu, úpravě § 21f, pan poslanec Stanjura odstraňuje právo klienta na odkupné v prvních dvou letech trvání životního pojištění, s čímž nelze souhlasit. Jde tím totiž proti logice a smyslu celého, jinak věcně správného ustanovení o odkupném. Klient by se tak ke svým prostředkům, jejichž zvýšení garantuje právě tato novela, dostal nejdříve až ve třetím roce trvání pojištění.

Dámy a pánové, závěrem mi dovolte požádat vás o podporu vládního návrhu, a tím i o ukončení dlouhého martyria, které jsme s tímto zákonem za poslední rok prožili. Návrh považuji za kompromis, který přiměřeně zohledňuje zájmy všech dotčených stran - klientů, pojišťoven a zprostředkovatelů. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho úvodní slovo. Otevírám rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku. Pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.

Poslanec Jiří Dolejš: Krásné dopoledne. Věřím, že moje role ještě přijde, abych vás provedl poměrně jednoduchým hlasováním, ale dovolte malý komentář k tomu martyriu, tedy spíše k jeho finále, protože nemá cenu tady ty dva roky reprodukovat. Spíše jde o to, že samozřejmě tím, že je to vládní návrh, tak je logické, že v jeho základech stojí určitá dohoda koaličních subjektů, a tudíž těžko lze na tuto dohodu mít nároky, že neřešila to, co řešit nechce, tedy v podstatě to, co trápí klienty, tedy enormní provize zprostředkovatelů. To, co se shodli, že regulovat chtějí, tak můžeme debatovat pochopitelně v logice efektivnosti nebo v logice toho, že je to řešení dílčí, ale musím říci, že na půdě rozpočtového výboru, byť tyto debaty také měly několik etap a mohli se k nim vyjádřit jak zástupci pojišťovacích společností, tak samotní zprostředkovatelé, tak při hlasování jsme se ničeho příliš nedobrali. Musím konstatovat, že rozpočtový výbor se u tisku 751 nedopracovat celkového usnesení, a tudíž jistý, řekněme, stín pochybností nad kvalitou celé té předlohy zůstává. V každém případě nám zbude jediné - prohlasovat návrh kolegy Stanjury, který se skládá ze dvou částí, a samozřejmě pak rozhodnout o celém návrhu.

Dovolte mi jenom jednu poznámku k řešení kolegy Stanjury. Pokud jsme se tady trápili v loňském roce nad myšlenkou, jak odregulovat ony provize z pohledu klienta, tak návrh kolegy Stanjury spíše směřuje k tomu, do jaké míry tyto víceméně nepříliš ztenčené dopady na klienta jsou přerozděleny v podnikatelském vztahu mezi pojišťovnou, která si samozřejmě účtuje jisté náklady, a tím zprostředkovatelem. Já vnímám jeho návrh jako jisté přiklonění se i k zájmům zprostředkovatelů, ale jaksi samotných klientů se to v tom konečném důsledku až tolik nedotýká. A k tomu směřuje koneckonců i moje osobní stanovisko, byť, jak jsem řekl, stanoviska rozpočtového výboru jsou taková, že usnesení přijato nebylo.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Pan předseda poslaneckého klubu Občanské demokratické strany Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo.

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Jsem autorem jediného pozměňovacího návrhu, tak se vás pokusím přesvědčit, že ten návrh je dobře. Kdybychom se dohodli na tom, že nezavedeme žádnou regulaci, tak je to to nejlepší řešení. O tom jsem přesvědčen, že ta regulace vlastně vstupuje na svobodný trh a snaží se regulovat obchodní vztahy mezi dvěma soukromými společnostmi a to není dobře. V okamžiku, kdy vznikla jasná většinová vůle to nějakým způsobem regulovat, což je ten problém u životního pojištění, když se spoří - abych nepoužíval úplně ty přesné odborné termíny, abych to vysvětlil. Skutečně existuje. Stává se, že klient předčasně ukončí smlouvu, uzavře novou a přijde o část již naspořených peněz. Jenom chci říct, že na tom tratí klient, možná jedna pojišťovna, ale získá na tom druhá pojišťovna, ta, která uzavírá nevýhodnou smlouvu pro toho klienta.

Když jsem přemýšlel, jestli i my, občanští demokraté, do té debaty nějak vstoupíme, tak jsme se snažili najít řešení, které je výhodné pro klienta. A nesnažíme se dělat rozhodčího mezi zprostředkovateli, nebo chcete-li makléři, je to takové obecně používané slovo, a pojišťovnami. Na rozpočtovém výboru jsem říkal, že jsem měl k dispozici materiál Ministerstva financí, který posuzoval několik možných variant té regulace. Jako první byl řádek bez regulace. To znamená to nejlepší. Pak byly dvě varianty, u kterých na Ministerstvu financí napsali: Ve prospěch klienta. Jednu z těch dvou jsem vám předložil. A pak bylo asi pět nebo šest variant, ve kterých bylo napsáno úředníky z Ministerstva financí: Ve prospěch klienta a ve prospěch pojišťoven. A tak vnímám i ten vládní návrh.

Pan ministr financí říká, že ten návrh je úplně jiný než návrh pana poslance Šincla, tak kdybych tohle se pokusil rozsoudit, a to můžu, jsme v Poslanecké sněmovně a všichni jsme poslanci, tak oba tito kolegové mají pravdu. Ten návrh není ve sto procentech shodný, vládní návrh, o kterém budeme za chvíli hlasovat, ale kdybych to měl kvantifikovat, tak 85 až 90 % jsou totožné. Přijde mi to docela úsměvné, protože my jediní, členové rozpočtového výboru za ODS, jsme o tom původním návrhu pana poslance Šincla hlasovali proti. Všichni ostatní poslanci ze všech ostatních poslaneckých klubů hlasovali pro, když jsme to poprvé projednávali na rozpočtovém výboru. Potom ale pan ministr Babiš označil tento návrh za lobbistický a nevím jaký, důsledkem toho bylo, že ten zákon nebyl přijat, což nám nevadilo, protože pokud se domníváme, že nejlepší je žádná regulace, tak pokud nějaký typ regulace není přijat, tak nám to skutečně nevadí.

V této chvíli se pan ministr financí i Ministerstvo financí a vláda jako celek skoro plně ztotožnili s původním návrhem pana poslance Šincla. Otázka je, a to si posuďte každý sám, to už komentovat nebudu, jestli byl lobbistický a zůstal lobbistický, nebo nebyl lobbistický a není lobbistický, nebo se to posuzuje podle toho, kdo to předloží. Když to předloží jeden člen Poslanecké sněmovně, tak je lobbistický, a když takřka stejný návrh předloží vláda, tak už to lobbistické není.

Přesto se domnívám, že pozměňovací návrh, který jsem podal, je prostě lepší, je lepší ve prospěch klientů. Jsme připraveni ten pozměňovací návrh, ten zákon jako celek podpořit, naopak pokud ten pozměňovací návrh nebude přijat, výrazně tím zkomplikujete život zprostředkovatelům. A není to malá skupina lidí, kteří to mají buď jako hlavní, nebo vedlejší příjem, kterým se snaží zabezpečit sebe a své rodiny. Ten návrh není nijak konfrontační, i pan ministr financí ve svém úvodním vystoupení řekl, že vlastně obdobný, ne-li totožný, předložil při minulém projednávání této problematiky člen vládní koalice, dokonce člen hnutí ANO, takže si myslím, že můžeme ten pozměňovací návrh přijmout, protože jde ve prospěch klientů. Pokud ti, kteří chtějí regulaci, říkají, že mají na mysli hlavně ty klienty, tak to skutečně můžete podpořit. A když nevěříte mně, tak se třeba zeptejte pana poslance Kubíčka z vládní strany hnutí ANO 2011. Pokud tak neuděláte, tak skutečně Poslanecká sněmovna vstoupí do obchodních vztahů mezi pojišťovnami a pojišťovacími zprostředkovateli a to si myslím, že není šťastné. Nechci hodnotit, kdo v jejich vzájemném souboji o obchodní podmínky má pravdu, kdo je lepší, kdo je horší, myslím, že nám to nepřísluší.

Ale co je klíčové: Měli bychom pracovat na zvýšení finanční gramotnosti klientů nebo občanů, protože žádný zákon nezaručí to, že někdo nepodepíše pro něj osobně nevýhodnou smlouvu. A jediná šance, jak snižovat počet nevýhodných smluv, je zvyšování finanční gramotnosti, aby ti, kteří ty smlouvy podepisují a vypovídají staré, byli schopni posoudit všechny souvislosti, aby zbytečně nepřicházeli o vlastní prostředky. Tímto směrem míří můj pozměňovací návrh a já vás tímto žádám o jeho podporu. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. S přednostním právem pan předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo.

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pane předseda Stanjura položil panu ministru financí otázku, když to byl v případě pana poslance Šincla lobbistický návrh, proč to není lobbistický návrh teď. Pan ministr financí vám pravděpodobně neodpoví, prostřednictvím pana předsedajícího pane předsedo Stanjuro, protože celou dobu vaší řeči esemeskoval, až se mu z mobilu kouřilo, tak určitě neví, na co jste se ptal. Pokusím se odpovědět já. Návrh samozřejmě je lobbistický, ale mezitím lobbista trefil i do holdingu, takže teď už je to koaličně vyváženo a můžeme to pokládat za vládní návrh.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo.

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já se pro jistotu přihlásím i k legislativně technickému upřesnění svého pozměňovacího návrhu. Ono to prošlo i na rozpočtovém výboru, ale z hlediska čistoty procedury se takto k tomu hlásím. Legislativně technická úprava je uvedena v usnesení rozpočtového výboru.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Ptám se, jestli ještě někdo další se hlásí do rozpravy. Pokud se již nikdo nehlásí, rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova pana navrhovatele či pana zpravodaje. Není zájem.

Přikročíme tedy k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím pana zpravodaje, aby nás seznámil s procedurou hlasování, přednášel stanoviska garančního výboru a sdělil nám k nim stanovisko tohoto výboru. Prosím, pane zpravodaji.

Poslanec Jiří Dolejš: Ano, děkuji za slovo. I když jsem předeslal, že rozpočtový výbor nepřijal usnesení, tak projednal návrh na proceduru, která s ohledem na počet a strukturu pozměňovacích návrhů není příliš složitá, tzn. v prvním kroku bychom hlasovali o návrhu A1, a to včetně onoho legislativního upřesnění, tak jak připomněl kolega Stanjura, jak je koneckonců i v usnesení rozpočtového výboru, tedy zpřesňující číslování upravené pasáže. Pak by následovalo hlasování A2, to je vypuštění té jedné věty, a pak už hlasování o celku, takže je to vcelku prosté.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji a ptám se, jestli má někdo nějaký jiný návrh procedury. Jestliže tomu tak není, je tady žádost o odhlášení vás všech, odhlašuji vás tedy všechny a prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

Budeme hlasovat o návrhu procedury tak, jak ji přednesl pan zpravodaj.

Zahajuji hlasování o návrhu procedury. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 155, přihlášeno je 145 poslankyň a poslanců, pro 141, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím, pane zpravodaji.

Poslanec Jiří Dolejš: Čili prvním naším hlasovacím krokem je návrh kolegy Stanjury A1 ve znění legislativně upřesněném.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.) Stanovisko garančního výboru?

Poslanec Jiří Dolejš: Celkové usnesení nebylo přijato a při dílčím hlasování to neprošlo.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o pozměňovacím návrhu pana kolegy Stanjury. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 156, přihlášeno je 150 poslankyň a poslanců, pro 145, proti 52. Návrh nebyl přijat.

Poslanec Jiří Dolejš: Další krok v hlasování o bodu A2.

Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.) Stanovisko garančního výboru nebylo přijato. (Zpravodaj: Přesně tak.) Je to tak.

Zahajuji hlasování o návrhu A2. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 157, přihlášeno 150 poslankyň a poslanců, pro 43, proti 56. I tento návrh nebyl přijat.

Poslanec Jiří Dolejš: Nyní nás čeká hlasování o návrhu jako celku.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Bylo tedy hlasováno o všech pozměňovacích návrzích. Přednesu usnesení a přejdeme k hlasování o celém návrhu zákona.

Usnesení zní: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 751, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Stanovisko pana ministra? (Souhlas.) Stanovisko garančního výboru? (Nebylo přijato.) Nebylo přijato.

Zahajuji hlasování o návrhu zákona jako celku. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 158, přihlášeno je 152 poslankyň a poslanců, pro 125, proti 10. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

Děkuji panu zpravodaji za jeho obětavost i panu ministrovi.

Dalším bodem našeho jednání je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.