Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Bartošek)

44.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování
vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 843/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr životního prostředí Richard Brabec. Prosím, ujměte se slova.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji, pane předsedající. Dobré odpoledne, dámy a pánové, kolegyně, kolegové. Dovoluji si vám předložit k projednání návrh zákona, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, který byl připraven po dohodě s Evropskou komisí pro zajištění realizace deseti klíčových dopravních projektů se stanoviskem EIA dle zákona 244/1992 Sb., tedy té takzvané staré EIA. A všichni víme určitě, o čem hovořím.

Cílem návrhu je zajistit realizaci vybraných klíčových dopravních staveb, pro které bylo vydáno stanovisko ohodnocení vlivů, dále jen stanovisko EIA, podle předchozí právní úpravy v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí, to je ten takzvaný zákon 244/1992 Sb. Pro takzvané prioritní záměry definované v nově vkládaném § 23a se zavádí speciální režim, v jehož rámci příslušný úřad, v tomto případě Ministerstvo životního prostředí, vydá na základě stanovených podkladů závazné stanovisko k vlivům aktuálního technického řešení záměru na životní prostředí. Stanovisko bude mít omezenou platnost pět let a bude jedním z podkladů pro vydání v navazujících řízeních vydání rozhodnutí, v tomto případě to bude stavební povolení.

Pokud se týká výběru těch prioritních dopravních záměrů, tak okruh těchto prioritních dopravních záměrů je v návrhu zákona definován čtyřmi znaky, které musí platit kumulativně. Jedná se o následující znaky. Záměry, které se nacházejí na transevropské dopravní síti, nebo řekněme přivaděče na ně, to je takzvaná síť TEN-T, dále záměry, pro které bylo vydáno územní rozhodnutí nejpozději 31. března 2015, tedy před platností nově vydané novely 39/2015, za c, nebo za třetí, pro které bylo vydáno souhlasné stanovisko ohodnocení vlivů podle zákona 244 o posuzování vlivů na životní prostředí, to je to stanovisko, které bude vydávat Ministerstvo životního prostředí, a za čtvrté, které stanoví vláda svým nařízením, které by mělo následovat po schválení tohoto zákona.

Součástí návrhu zákona je i návrh nařízení vlády, který bude v případě schválení návrhu zákona předložen vládě.

Chtěl bych zdůraznit, že výběr těch projektů navrhovalo Ředitelství silnic a dálnic a Správa železniční dopravní cesty, samozřejmě společně s Ministerstvem dopravy, a výběr těchto projektů byl vybrán, resp. byl komunikován i v rámci pracovní skupiny vyjednavačů, součástí byl i pan premiér. A určitě jste dnes zachytili zprávu, že pan premiér korunoval to dlouhodobé úsilí dnes dohodou s předsedou Evropské komise panem Junckerem.

Jedná se tedy o dopravní záměry, tedy ty úplně klíčové, které splňují ještě i to, že v případě rozhodnutí o nich a vydání stavebního povolení jsou v takovém stadiu přípravy, že realizace těchto záměrů může začít už v průběhu příštího roku v případě vydání stavebního povolení. Jedná se o stavbu D3 obchvat Českých Budějovic, úsek Úsilné - Hodějovice a Hodějovice - Třebonín, obchvaty na D6 obcí Řevničov, Lubenec, Krušovice, obchvat Nové Strašecí, D48 Frýdek-Místek obchvat, D35 Opatovice - Ostrov, úsek Opatovice - Časy a Časy - Ostrov, D49 Hulín - Fryšták, D55 Otrokovice obchvat, D11 Hradec Králové - Smiřice, I/11 Ostrava, prodloužená Rudná, úsek D1 Říkovice - Přerov a modernizace železniční trati Sudoměřice - Votice.

Chtěl bych zdůraznit, že přes enormní úsilí celé vyjednávací skupiny z toho seznamu vypadl Pražský okruh, resp. úsek okruh 511. Ale chci zdůraznit, že nevypadl z prioritních záměrů realizace, ale že v této chvíli vypadl z těch záměrů, které jsou financovatelné z evropských peněz, tedy v této první skupině, a to z následujících důvodů. Na rozdíl od všech ostatních deseti akcí tato stavba bohužel nemá územní rozhodnutí, které bylo Praze, resp. tomu projektu dvakrát zrušeno nebo odňato v historii. Dále není projektově připraven v této chvíli ke stavbě, a tím pádem není ani financovatelný z prostředků Evropské unie, tedy z prostředků OPD2, protože realizace je reálná nejdříve od roku 2019 nebo 2020. A také je nutno říct, že tento úsek byl zatížen podle názoru Evropské komise nadměrným nebo enormním počtem stížností, námitek a protestů, které k Evropské komisi do DG Envi doputovaly od různých spolků, od různých nevládních organizací, občanských sdružení atd.

V této chvíli bych chtěl říct, že pokud by tento zákon byl schválen podle § 90, tedy v prvním čtení, o což bych vás vzápětí rád požádal, tak bych řekl následující postup, kdy 14. července bychom rádi tuto novelu předložili Senátu. V případě, že bude Senátem schválena, tak následně může být podepsána prezidentem republiky přibližně do 15. srpna. A do konce srpna, protože jsou ještě do konce srpna dvě jednání vlády, by mohla vláda vydat, resp. vydat nařízení vlády, kterým by tyto projekty byly schváleny. Ministerstvo životního prostředí je připraveno, pokud dostane dokumentaci od Ministerstva dopravy, resp. Ředitelství silnic a dálnic, vydat závazné stanovisko k těmto deseti projektům do dvou měsíců od doby, kdy tyto podklady dostane. Takže předpokládáme, že pokud vše dobře půjde, tak nejpozději do konce října tohoto roku by mohla být vydána tato závazná stanoviska a ta budou sloužit potom jako podklad pro vydání stavebního povolení.

Z výše uvedených důvodů bych vás chtěl, vážené kolegyně, kolegové, požádat, aby tento návrh, tato novela byla schválena podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny již v prvém čtení.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře. Prosím, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení poslanec Václav Zemek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo. Hezké odpoledne. Pokusím se stručně shrnout, čeho se týká předloha. Pan ministr to celkem obsáhle odůvodnil, i proč je to předkládáno. V podstatě se jedná o jednoduchou novelizaci zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, kde se zavádí nový § 23a, který jednak stanovuje a zdůvodňuje termín prioritní dopravní záměr, kde jsou i parametry pro tento termín. Dále tam zavádí tzv. příslušný úřad, který vydává stanovisko, což je ministerstvo. A dále stanovuje pravomoc, nebo deleguje pravomoc pro vládu, aby v nařízení vlády stanovila seznam prioritních dopravních záměrů. Tolik ve stručnosti.

Je to trošku nesystémový krok vzhledem k tomu zákonu, nicméně asi patrně v tuto chvíli nutný.

Součástí této předlohy je i návrh toho nařízení i s přílohou, kde jsou uvedeny jednotlivé důležité dopravní záměry. Je jich tam celkem deset. A je tam stanoven limit, aby to nebylo možno dál prodlužovat, tak je tam limit u dopravních záměrů, kdy je stanoven termín 31. 3. 2015 pro platnost územního rozhodnutí u konkrétních záměrů. Ty další do toho nemůžou být zahrnuty.

Takže toho se týká tato novela a to je v tuto chvíli z mé strany vše.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji několik přihlášek. Jako první vystoupí s přednostním právem pan předseda Laudát. Prosím.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, takže se tady scházíme po úporném snad více než šesti- osmiměsíčním boji. Protože jestli si vzpomínáte, tak kolega Kučera se tady pozastavoval, když to řeknu mírnými slovy, nad tím, že nikdo se nevěnuje problému, který máme, a to neplatných posouzení dokumentace projednání vlivu na životní prostředí, jak tady ostatně říkal pan ministr. My jsme se potom několikrát pokoušeli v březnu, v dubnu, v květnu zařazovat ten bod na jednání Sněmovny. Vy jako koalice jste to zamítli a poté, co čtvrtý nebo pátý pokus v této řadě udělal neúspěšně můj kolega Stanjura, tak jsme sáhli k tomu, že jsme iniciovali svolání mimořádné schůze, které pokud tento bod projde, jako že předpokládám, že projde, tak bych to považoval v tuto chvíli za to, že byl naplněn účel mimořádné schůze a měli bychom se tady shodnout na tom, že ji tady uzavřeme.

K tomu vlastnímu, co máte před sebou. Jsem poměrně skeptický k tomu, jak je udělaná právní konstrukce. Říkám předem, uvědomte si, že je to bezprecedentní návrh zákona, který může dokonce poškozovat nebo popírat ústavní práva dotčených občanů, to mi nikdo nevyloučil. Upozorňuji, že to prolamuje evropskou legislativu i českou legislativu. Řeší to nějakou naléhavou situaci, do které se domnívám, že nás dostal premiér této vlády a ministři, kteří za to zodpovídali. Samozřejmě resortně pan ministr Brabec. A i když vím a dostal jsem od něj myslím sedmi- nebo osmistránkový přehled o tom, které kroky, jaká skupina, co bylo učiněno, tak my jsme dlouhodobě vyzývali k tomu, že je třeba jednat v Bruselu na nejvyšší úrovni, tzn. na úrovni premiéra. Já se ptám, jestli ty desítky miliard nestály za to, aby pan premiér zvedl své tělo, když to řeknu slušně, a odjel do Bruselu jednat například před dvěma lety, třemi roky, když začala fungovat tato vláda, apod. Ale to zřejmě zůstane bez odpovědi.

Co se týká toho jazyka. Když jsme měli včera konzultaci s panem ministrem, tak jsem se pozastavoval nad tím i na české poměry velmi nezvyklým právním jazykem. Bylo mi řečeno, že takto to Evropská unie chce. No budiž.

Už tady byla řeč o tom, že z těch staveb, protože původní seznam zahrnoval ještě ten 11. celek. Ono je to technicky děleno více staveb než těch deset, které tam máte. Ale nebudu všechny informace pouštět, protože jsou tam některé sdružené, takže je to ještě o něco malinko lepší, než by se mohlo na první pohled zdát. Nicméně vypadla klíčová stavba a to je stavba 511, což je stavba na Pražském okruhu, která spojuje, když jdu od jihovýchodu, stávající dokončenou část Pražského okruhu mezi plzeňskou D5 dálnicí a brněnskou D1. A úsek 511 je navazující na tuto stavbu a končí v katastru obce Běchovice.

Jestli dneska je nějaká důležitější stavba, která neexistuje v České republice, myslím silniční stavbu, tak je to právě tato komunikace. Z jednoho prostého důvodu. Sice se tady mluví o transevropské síti, tak ony jsou dvě kategorie. Je ta jádrová, core, kde Českou republikou procházejí pouze dva koridory. Jeden je číslo 4, který začíná ve Stockholmu ve Skandinávii, pokračuje přes Berlín, Drážďany, Prahu na Brno, Bratislavu, Budapešť, Bělehrad a končí, myslím, v Istanbulu. Zároveň v oblasti hlavního města Prahy má tento koridor odbočku 4A, která vede na Plzeň a Norimberk a Mnichov.

Ten druhý, ten je, když to vezmu bagatelně, od severu na jih Moravy. Ty další, to je potom podřazená skupina. A musím konstatovat, že všechny stavby, které tam jsou, s výjimkou jedné, jsou na té nižší skupině, nejsou na těch klíčových transevropských koridorech. Takže při diskusích jsem se obával, jestli náhodou to není jinak, když se tam mluví jako o podmínce, že to je na transevropské dopravní síti. Byl jsem ubezpečen, že nikoliv.

Ale zpátky k 511. Ta pětsetjedenáctka je důležitá z několika důvodů. Jednak ona spojuje většinu, nebo kdyby existovala, tak by spojovala většinu dálnic, protože dneska už rychlostní silnice nemáme, které ústí do Prahy, to znamená, začíná to u hotových úseků u Ruzyně D7, pokračuje to přes karlovarskou D6, potom je D5 od Plzně, potom je strakonická D4, pak je Pankrácká radiála a následně D1, pak je D11 - hradecká dálnice, pak je na Mladou Boleslav D10 a vlastně po čtyřpruhové komunikaci už by existovalo spojení, byť ještě tedy vnitřní Prahou, ale přece jenom tím vnějším koridorem na teplickou nebo ústeckou D8.

Navíc v tomto směru je obrovský, nebo velký podíl nejtěžší nákladní dopravy - z jednoho prostého důvodu. Jednak tedy že propojuje řadu dálnic, které jsem tady jmenoval, a za druhé, ona vlastně je spojnicí, po které se vozí průmyslové produkty snad z nejprůmyslovějších oblastí ČR, což je Kolínsko, Mladoboleslavsko, to znamená, všude jsou montována auta. Pak je tam ještě řada segmentů ze strojírenského průmyslu ve východní části dnešního Středočeského kraje. Pak to samozřejmě zachytává i transport zboží z Hradecka, Pardubicka apod. atd. Pokud by tato silnice existovala, tak by zároveň už přece jenom přispěla, byť ještě chybí velká část D35 mezi Opatovicemi a Olomoucí nebo Litovlí, tak by stejně redistribuovala dopravu v celé ČR a zároveň by redistribuovala dopravu na Pražském okruhu. Bohužel dneska jeden z klíčových středoevropských dopravních koridorů vede vnitřním městem. To se realizuje po Štěrboholské radiále, realizuje se po Jižní spojce, na ulici 5. května to najíždí na Pankráckou radiálu a vlastně pak to pokračuje na D1. Každé auto, které jede touto cestou, ať už nákladní, nebo osobní, tak jede o deset kilometrů více, než by jelo v plánované stopě té pětsetjedenáctky.

Pro Prahu je to obrovské politikum, protože s menší či větší intenzitou význam této části okruhu ve spojení s tím, co bylo uděláno v uplynulých obdobích a historicky dokonce i v éře socialismu, tak absence této stavby znamená, že nepříjemnými dopady automobilové dopravy je podle některých odhadů s různou intenzitou zasaženo 300, podle některých větších studií až 400 tisíc lidí. Podotýkám, že vnější okruh, Pražský okruh, jak je oficiální název s velkým P, nefunguje a objízdná nebo transportní doprava kolem Prahy je jenom menší část, má zejména zhruba z 75 % - dříve to tak bývalo, nevím, jestli se trošku upřesnily výpočty - přenášet vnitroměstskou dopravu, nasávat na sebe tu dopravu, to znamená, že i tato osobní doprava vnitroměstská zůstává v uliční síti.

Proto vás nepřekvapím, postoj TOP 09 bude takový, že tedy samozřejmě nebudeme pro veto režimu paragrafu 90. Za další, že v případě, že tady pan ministr ubezpečí, pan Sobotka už na to svolává tiskové konference, jak jsem někde viděl - Juncker s tím souhlasí. Souhlas Junckera ještě neznamená, že s tím musí souhlasit nutně DG Envi, nicméně i s tímto rizikem my aktivně, protože nechceme škodit a chceme se podílet na hledání jakýchkoliv cest, nejenom aby se stavěly potřebné komunikace v ČR a ta jedna železnice, aby se i dál nepropadalo dramaticky české stavebnictví, tak my pro to ruku zvedneme. Doufáme, že budete tak zodpovědní - a velmi mně tady chybí paní ministryně Šlechtová, aby nám tady řekla svůj názor na tuto podobu zákona - nicméně doufám, že budete tak zodpovědní a budete postupovat tak, aby nedošlo k případnému ohrožení čerpání všech tvrdých operačních programů pro toto programovací období, kde se hraje o 650 mld. korun.

A moc bych vás vyzval, protože v Praze skutečně, a vy už jste něco o tom slyšeli, já nejsem příznivec nějakých póz, protože zakazovat někam dopravu, když nemám náhradu, na to nedoplatí jenom dopravci, to by bylo to nejmenší, ale mohlo by to položit firmy. My jsme tady v minulosti, teď mluvím za Pražany, také vyhrožovali státu, ať koná ve věci silničních staveb kolem Prahy rychleji. Nestalo se tak a sám vím, co si asi můžou pražské samosprávy dovolit a co si nemůžou dovolit. Nicméně prosím, abyste ještě věnovali pozornost tomu, že bych chtěl, až schválíme ten zákon, tak následně hlasovat o doprovodném usnesení, které si vám tady dovoluji přečíst, a pak bych ho ještě jednou detailně načetl před hlasováním. Usnesení by bylo:

1. Poslanecká sněmovna ČR vyjádřila hluboké znepokojení nad skutečností, že bude nutné opakovat proces posuzování vlivů na životní prostředí u projektu D0 (R1) - protože se překlápěly, tak aby to bylo zcela zřejmé a byli jsme v intencích - silničního okruhu kolem Prahy 511, úsek D1 - Běchovice, čímž dojde k oddálení realizace této klíčové stavby.

2. Poslanecká sněmovna ČR považuje současný stav, kdy je transevropská doprava realizována na místních komunikacích hl. m. Prahy, za situaci mající vážné negativní dopady na zdraví a kvalitu lidí a životní prostředí v místech dotčených současnou dopravou.

3. Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby vyvinula maximální úsilí k odstranění tohoto negativního stavu, k zajištění potřebných finančních prostředků a k co nejrychlejšímu zahájení stavby D0 (R1) silničního okruhu kolem Prahy, stavba 511, úsek D1 - Běchovice.

4. Poslanecká sněmovna žádá Ministerstvo dopravy o informování hospodářského výboru Poslanecké sněmovny ČR jednou za čtvrt roku o postupu přípravy této stavby.

Já bych si vás dovolil, není to agresivní, není to útočné usnesení, kterým vás tady chci deklasovat. Samozřejmě bych jich mohl napsat celou řadu jiných, celou řadu tvrdších, kde bych se dotýkal i toho, kdo za tuto situaci může. Nedělám to a moc prosím, abychom směrem k hl. m. Praze a k pražským samosprávám na jihovýchodě a východě Prahy a přilehlým obcím vyslali jasný signál, že tato akce bude prioritní a že vláda použije všech řádných i případně legislativně možných mimořádných prostředků k tomu a případně zajistí státní zdroje, národní zdroje, aby stavba tohoto důležitého segmentu Pražského okruhu začala pokud možno zítra. Děkuji a moc bych prosil, abychom alespoň toto usnesení směrem k té stavbě přijali.

Co se týká toho, kdybyste k tomu měli nějaké připomínky, ale já skutečně chci, aby to byl široký konsenzus, protože upozorňuji na to, že se blíží krajské a senátní volby. Myslím si, že alespoň k tomuto byste se měli přihlásit všichni. Změní to život vám všem, protože všichni jezdíte do Prahy a z jakéhokoli směru. Nejvíc to pomůže Praze. Skutečně chci, aby to nebyla prázdná fráze na hospodářském výboru, s tím, že první informaci bych tam očekával dejme tomu někdy začátkem září. Pan ministr kýve, že ano. A od toho by se odvíjely tříměsíční cykly, kde bychom dostávali písemné informace a případně řešili tu situaci.

Jenom upozorňuji na to, že nebudu váhat a v okamžiku, kdy bude jasné, že neděláte dostatečně manažersky dramatické kroky ke zrychlení přípravy, tak budu shánět opětovně podpisy pro svolání mimořádné schůze, jak jsem to udělal posledně. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, pane poslanče. Přečtu omluvu. Dnes od 20 hodin do konce jednacího dne se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Pavel Havíř a také od 16 hodin ruší svoji omluvu paní poslankyně Hnyková.

Požádám vás, pane poslanče Laudáte, abyste mi návrh doprovodného usnesení dodal v písemné podobě, protože jsem si ho nestačil poznamenat, a budeme pokračovat v obecné rozpravě. Jako další řádnou přihlášenou je paní poslankyně Semelová. Předávám řízení schůze.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, navázala bych ve svém vystoupení na pana kolegu Laudáta. Také bych se chtěla vyjádřit k výběru prioritních staveb, resp. k jedné stavbě, která ze seznamu vypadla, a to je Pražský okruh. Já jsem 4. prosince už v roce 2014 interpelovala předsedu vlády Bohuslava Sobotku ve věci dostavby vnějšího silničního okruhu, který má odvést tranzitní automobilovou dopravu z vnitřní Prahy.

Nemá cenu se tady přesvědčovat o tom, že jde o naléhavou potřebu hlavního města, kam denně přijíždí či jím projíždí desetitisíce osobních aut a kamionů nejen z ČR, ale také ze zahraničí. Tyto automobily a kamiony přijíždějí z nejvytíženější dálnice D1 se záměrem pokračovat ve směru na sever nebo zpět na východ. Z důvodu neexistence obchvatu musí vjíždět přímo do Prahy a využít Spořilovskou, Jižní a Štěrboholskou spojku. To samozřejmě komplikuje dopravu v metropoli a výrazně zatěžuje životní prostředí. Občané především dotčených městských částí si dlouhodobě stěžují na hluk, emisemi znečištěné ovzduší a další problémy, které způsobují zdravotní problémy obyvatel města. V současné době podepisují další petici, v níž požadují, a oprávněně požadují, urychlené řešení.

Nemyslím si, že by bylo potřeba problémy, které zmiňuji, široce rozebírat. Osobně se s nimi seznámil dokonce i předseda vlády, když hovořil v rámci své tehdejší předvolební kampaně s občany Spořilova. Ve své předvolební řeči i na následné tiskové konferenci také ochotně slíbil konkrétní pomoc při řešení tohoto problému včetně zafinancování. Svůj předvolební slib potvrdil i tady ve Sněmovně v odpovědi na moji interpelaci.

V květnu letošního roku zařadila vláda Pražský okruh mezi prioritní stavby i do dopravní části vládního memoranda. To znamená, že u těchto prioritních staveb se bude při procesu EIA vycházet z již připravené aktuální projektové dokumentace, a nebude se tedy začínat od nuly.

To, že do seznamu prioritních staveb byla zařazena i stavba 511 D1 - Běchovice, tedy stavba, která ještě před Prahou napojí vnější Pražský okruh na D1 a kamiony s auty tak nebudou muset do Prahy vůbec zajíždět, uvítali nejen občané Spořilova. Následovala však studená sprcha. Ministr životního prostředí tuto stavbu z prioritních staveb vyřadil, což znamená, že se musí celý proces EIA zopakovat. Tím dojde ke zdržení začátku stavby o dva až čtyři roky, navíc se může prohloubit i problém s jejím financováním. Dopady si jistě umí každý představit. Postihnou obyvatele Prahy, návštěvníky metropole i projíždějící řidiče.

Nutnost dostavby chybějící části Pražského okruhu byla tento týden podpořena starosty jihovýchodních pražských městských částí. Cílem setkání bylo dohodnutí dalšího postupu pro dostavbu komunikace 511 ve zkráceném řízení. Znovu zdůrazňuji, že dostavba této chybějící části Pražského okruhu má význam pro ulehčení dopravy nejenom v jihovýchodní části Prahy, ale doslova v celé metropoli. Na dostavbu Pražského okruhu navazují další komunikace, jako Hostivařská spojka, a ta se zase dotýká Dolních Měcholup, Štěrbohol, Dubče, Prahy 15, Prahy 22 a Petrovic. Celkově jde o 16 obcí s více než 80 tisíci obyvateli. Současně pokud Praha zakáže vjezd kamionů do města, se výrazně zhorší v části Středočeského kraje.

Z důvodů, které jsem uvedla, proto navrhuji stavbu Pražského okruhu 511, tedy úsek D1 - Běchovice, znovu mezi prioritní stavby zařadit. Pokud k tomu nebude vůle, podpoříme všechny kroky, které povedou k urychlené dostavbě, tzn. včetně usnesení, s nímž jsme tady byli před chvílí seznámeni.

Děkuji za pozornost. (Potlesk několika poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Martě Semelové a pokračujeme v diskusi poslancem Michalem Kučerou. Připraví se Leo Luzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové, vážený pane předsedající. Dovolte také mně, abych se krátce vyjádřil k projednávanému bodu, k novele zákona o posuzování vlivu na životní prostředí. Myslím si, že vše podstatné už tady řekl můj předřečník a kolega pan poslanec František Laudát. Já bych možná doplnil pár některých postřehů, které jsou myslím nezbytné k tomu, abychom si uvědomili celý rozsah a dopad novely zákona o posuzování vlivu na životní prostředí.

Dnes jsme byli svědky toho, že pan premiér Sobotka na své tiskové konferenci celkem pompézně oznamoval, že zachránil miliardy a významné dopravní stavby v ČR. Ano, to je skutečně pravda. Chtěl bych upozornit, že se jedná pouze o deset dopravních staveb z téměř stovky dopravních staveb a že premiér Sobotka dnes hasí požár, který způsobil pan ministr Brabec. Samozřejmě nechci vyloženě komentovat to, že nejdříve víceméně neschopností ve vyjednávání se zastaví stovka dopravních staveb a potom se celkem pompézně oznamuje to, že ty stavby, že deset z nich jsme zachránili. Myslím si, že bychom k tomu měli, zejména ze strany vlády bychom k tomu měli přistupovat s větší pokorou.

Já bych se tady chtěl odvolat na důvodovou zprávu k tomuto tisku, a zmíním tady některá čísla, která jsou myslím důležitá pro to, abychom si uvědomili, v jakém rozsahu jsou dopravní stavby zastaveny a co to znamená pro ČR. Důvodová zpráva, teď z ní budu citovat, říká: Pokud se nenalezne řešení pro tyto vybrané stavby se stanoviskem EIA vydaným dle zákona č. 244/1992 Sb., jejichž připravenost je v nejpokročilejším stadiu, vznikne v letech 2016-2018 proluka v zahajovaných dopravních stavbách, tzn. oddálení již téměř připravených staveb, se kterými bylo pro toto období počítáno. A dále říká: Obecně se jedná o více jak 100 staveb dopravní infrastruktury za více než 230 mld. korun, avšak v různém stadiu přípravy.

Já chci říct, že dnes tímto zákonem z těch sto staveb dopravní infrastruktury za více než 230 mld. zachraňujeme deset. Ze sta staveb za 230 mld. zachraňujeme deset dnes. Už tady zaznělo, že existuje seznam těch deseti prioritních staveb, které byly podle nějakého klíče vybírány. Zaznělo tady, a myslím, že celkem jednoznačně správně, že z toho vypadly stavby, jako je Pražský okruh, které jsou naprosto důležité a naprosto klíčové. Proto mě překvapují některé tiskové zprávy, které vydávali poslanci hnutí ANO. Ty tiskové zprávy zní například: Nedokončený obchvat byl díky poslancům z hnutí ANO zařazen mezi prioritní stavby v České republice. Poslancům Martinu Kolovratníkovi a Davidu Kasalovi, oba hnutí ANO, se podařilo prosadit zařazení atd. Tak já samozřejmě nechci zpochybňovat, jakým způsobem bylo oněch deset staveb vybíráno. Ale prosím pěkně, samo hnutí ANO potom zpochybňuje, jakým způsobem ty stavby byly vybírány, jestli to skutečně bylo na základě lobbingu jednotlivých poslanců, anebo na základě těch kritérií, která tady říkal pan ministr Brabec. Já věřím, že převážila ta kritéria a jedná se pouze o nějaký promotion ze strany pana poslance Kolovratníka.

Samozřejmě ta pochybení byla i u předchozí vlády, já se tomu samozřejmě nebráním a rozhodně neříkám, že vše padá pouze na tuto vládu. Ale pokud se budeme bavit o našem volebním období, tzn. o tom, za které jsme odpovědní, tak jednání pana premiéra Sobotky mělo proběhnout v době, kdy do Poslanecké sněmovny byla předložena novela zákona o životním prostředí. To znamená v tu dobu, když jsme to projednávali tady v Poslanecké sněmovně, a v době, kdy nám pan ministr Brabec tvrdil, že nedojde k zastavení žádné stavby, měl vyrazit premiér Sobotka do Bruselu a měl skutečně vyjednávat o těch výjimkách, o kterých vyjednává dnes.

To znamená, kde vznikla chyba. První chyba dle mého vznikla v době, že měl ministr Brabec jednoznačně identifikovat v době projednávání a upozornit na to, že schválením tohoto zákona dojde k zastavení dopravních staveb. Tohleto měl říct skutečně ministr Brabec před těmi dvěma lety. Pokud by tohle zaznělo, tak na základě toho mohl pan premiér Sobotka vyrazit do Bruselu před dvěma lety a mohl vyjednávat. Možná že by vyjednal podstatně více než dnes. Dnes zachránil deset staveb ze sta. Bohužel k tomu nedošlo. Bohužel k tomu nedošlo. Říkám znovu, bavím se o tomto volebním období. Ta další mně přísluší hodnotit pouze z venku.

Jak už říkal pan poslanec Laudát, TOP 09 tento zákon se skřípěním zubů podpoří. Víme, že se pohybujeme na hraně. Víme, že jsou tam rizika, o kterých tady už mluvil pan kolega, já je dál nebudu zmiňovat, a věřím, že vláda je připravena tato rizika maximálně eliminovat. Věřím, že se nám podaří oněch deset dopravních staveb z toho sta dopravních staveb, které jsou dnes zastaveny, tak aspoň těch deset se nám podaří zachránit a začít stavět.

Chci upozornit, že mezi těch dalších zhruba 90 staveb, které se nebudou stavět, patří např. naprosto kriticky ohrožená dálnice D7, dálnice Chomutov - Louny - Praha, která má jednu z největších nehodovostí v České republice, kde je téměř nejvíce smrtelných nehod v České republice. Tato nepatří mezi prioritní stavby a její zpoždění bude zhruba v několika letech.

Já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Nyní pan poslanec Leo Luzar, připraví se pan poslanec Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane ministře... (Po chvilce vzhledem k nepozornosti ministra:) Vážený pane ministře, první má slova povedou k vám. Poslouchal jsem velice pozorně vaše úvodní slovo... Poslouchal jsem velice pozorně vaše úvodní slovo a musím říct, že to byl velice dobrý projev krizového manažera, který přesně ví, co to způsobilo, přesně ví, jaké kroky učinit, a přesně ví, kdy ty kroky učinit a jak je realizovat. Bohužel tento proslov postrádal tu sebereflexi, že je činil člověk, jehož ministerstvo má z větší části to máslo na hlavě.

Nejenom v této sněmovně zaznívala už dlouhou dobu slova o problémech s dopravními stavbami v rámci projednávání EIA. Zaznívala tak tato slova i na krajích, kterých se to markantně týká. Můj Moravskoslezský kraj patří mezi postižené regiony. Tady si dovolím politicky nekorektní vsuvku. Díky panu ministrovi Bártovi, předchůdci, xx předchůdci pana ministra Ťoka coby šéfa Dopravních staveb Moravskoslezský kraj přišel o desítky miliard korun v rámci zastavených staveb. Tyto peníze již se v životě v našem rozpočtu neobjeví. Mě by tedy zajímalo, zda pana Bártu bude někdy - tady se vyjádřím - skupina plukovníků stíhat za tyto škody, které jsou jasně zmapované a jasně zdokumentovatelné na českém hospodářství. Toto neumětelské rozhodnutí od zeleného stolu bez jakýchkoli argumentů nás stálo miliardy a stálo taky při zahájení těchto problémů s EIA. Protože většina těch staveb, o kterých se dnes bavíme, jsou stavby, které již dávno mohly být dokončeny a nespadly by pod tento režim Evropské unie.

Abych nenatahoval tuto záležitost, již od prosince minulého roku Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje vyslalo oficiální stanovisko svým usnesením vůči vládě o žádosti o činnost ministerstva vůči i panu ministru Ťokovi i panu ministru životního prostředí, aby činili kroky, aby Moravskoslezský kraj nebyl postižen. Opakovaně tuto žádost poslali za dva měsíce nato, v únoru. Zase nebylo činěno ze strany obou ministerstev nic. Až na březnovou žádost, již zoufalou, bylo reagováno ze strany Ministerstva životního prostředí. Přesto dodnes Ministerstvo životního prostředí nezačalo systematicky, řekl bych systémově, řešit tuto záležitost v rámci obecných pravidel pro vydávání verifikačních stanovisek. Tato pravidla ministerstvo dle mého názoru dluží krajům a mělo by je velice urychleně začít dávat ve známost, protože toto jsou pravidla, která jsou schopna posunout tuto problematiku plošně dále.

Dále by mělo ministerstvo deklarovat - nazvu to v uvozovkách - polehčující okolnosti pro vydávání verifikačních stanovisek u staveb podle zákona z roku 1992. To jsou ty zákony předtím, než jsme vstoupili do Evropské unie. Ty stavby jsou mnohdy již rozestavěné, těsně před dokončením, popř. jsou z různých majetkoprávních důvodů většinou ve stadiu nedokončenosti. Verifikační stanovisko na základě těchto dvou dokladů, tzn. jak těch v uvozovkách polehčujících okolností, tak těch obecných pravidel, by mělo ministerstvo vydávat - možná že už je vydává. Byl bych velice mile překvapen, kdyby mně pan ministr řekl, že již jsou vydávána. Ale bojím se, že stanovisko kraje je přece jen přesnější a že momentálně na ministerstvu jsou v úvahách.

A čtvrtá věc, která míří do budoucna - a pane ministře, vím, že připravujete novelu zákona o posuzování vlivu na životní prostředí -, aby třeba v rámci stavebního zákona - teď nemyslím, že by to ta novela musela přímo řešit - byl dotčeným orgánům a občanům, nebo osobám, abych byl konkrétní, dán jasný statut, aby tyto osoby byly účastníky řízení oficiálně a vztahovaly se na ně všechny podmínky jak stavebního zákona, tak popř. správního řádu. Jejich nejistá zákonná pozice jim právě dneska umožňuje svými dalšími a opakujícími se, nechci-li použít výraz stížnostmi, prodlužovat stávající řízení, blokovat stavby, a to jenom proto, že jejich statut tady v těchto zákonech není přesně upraven, a tudíž se vymykají normám a časovým normám, které tyto zákony stanoví.

Tolik můj příspěvek. Pane ministře, doufám, že se aspoň těch deset staveb podaří realizovat a že ten příslib, který tady z vašich úst zazněl, bude realizovaný. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Leo Luzarovi. Nyní pan poslanec Jan Zahradník. Ale předtím faktická poznámka pana poslance Milana Urbana. Pane kolego, ještě vás požádám o strpení. Prosím.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Já myslím, že předložení této novely v této chvíli je určitým poučením i pro pana ministra a pro vládu, že některé věci a rizika v dané chvíli prostě překročit nejde. Když jsme tady projednávali tehdejší novelu, tak jsme tady někteří z nás říkali, že prostě v té podobě, jak ten zákon byl přijímán, je tady velké riziko, že se zastaví české stavby. A nechci teď tvrdit, že to je nějaké zadostiučinění. Bohužel se to stalo realitou a dnes tady máme tuhle novelu. Ale i přesto bych chtěl panu ministrovi poděkovat, že se ve chvíli dvanáct a jedna minuta rozhodl nasadit poměrně dost velké úsilí spolu s premiérem, případně ministrem dopravy, a tu situaci z velké části touto novelou a jednáním v Bruselu vyřešit. Tak jsem chtěl jenom připomenout k projednávání různých dalších zákonů, že nikdy neberme na lehkou váhu rizika, o kterých se při tom projednávání mluví a o kterých se ví. Protože potom to následné úsilí je možná větší než předělat tu původní podobu. Ale zaplať pánbůh je to tady. Myslím si, že kdyby tam byl ten Pražský okruh, tak v zásadě bychom se smířili s tou nápravou celkem bez jakýchkoliv problémů. Ten Pražský okruh opravdu problémem je a je potřeba hledat nějaké další možnosti, jak se s tím problémem popasovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. K faktické poznámce nyní řádně přihlášen pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, my tady teď hasíme svorně a nerozdílně požár, který tady byl založen vlastně před dvěma a půl lety, když tady začal být ten nový zákon o EIA projednáván. A tehdy kdo měl v rukách ty sirky, tak tvrdil, že to tak hrozné nebude. My jsme jej upozorňovali na to, že opravdu se může všechno stát, že to, co teď se nyní děje, nastane, že sice nám EU milostivě ty peníze, jejichž odebráním nám hrozila, nakonec poskytne. My jsme ale říkali, že nebude za co ty peníze utratit, protože prostě nebude žádná stavba povolena, žádná stavba tím novým přísným zákonem neprojde. No tak zaplať pánbůh aspoň za to. Pane ministře, když jsme volali po tom, aby pan premiér jezdil do Bruselu vyjednávat, abyste vy jezdil do Bruselu vyjednávat, pan ministr Ťok, tak jste tam posílali v té první době, kdy se všechno ještě dalo možná zachránit, subalterní úředníky, kteří nic kloudného vyjednat schopni nebyli. Takže to nakonec došlo až k tomu, že opravdu jsou ty stavby zastavené. Ty nejhorší prognózy se vyplnily na sto procent a nyní to tedy musíme nějak vyřešit.

Takže je zde tento návrh, je zde těch deset staveb. Zbývá ještě asi 90 staveb, které mají tu starou EIA podle zákona č. 244/1992 Sb., které tam na tom seznamu nejsou. S těmi je třeba něco udělat, ty je třeba také prosadit, protože ony jsou samozřejmě v národním zájmu, tak jako je Pražský okruh, jako je pokračování stavby dálnice D3 od Českých Budějovic směrem na státní hranici s Rakouskem. Protože Rakušané stavějí, Rakušané mají zájem o spolupráci s námi. Jakým jiným způsobem to dát najevo lépe z jejich strany než stavěním dálnice, která skončí 20 km od našich hranic? Kdyby oni pokračovali až do Wullowitz, až do té hraniční obce, to by byli čiří blázni. Tak oni skončili svoji stavbu, říkají ano, budeme pokračovat, až ČR dostaví nebo aspoň dá najevo jasný záměr stavět tuto dálnici na své jižní hranici do Dolního Dvořiště.

Já myslím, že teď můžeme být všichni hrdinové a říci tak dobře, aspoň těch deset staveb zachraňme. Otázka je tedy, co bude s těmi dalšími stavbami. Jako kdybychom teď vyšli na Malostranské náměstí nebo do pražských ulic a zeptali se lidí: Co soudíte o tomto problému? Oni by řekli: Když jste to takto popletli s tím zákonem, tak holt si udělejte ty EIA znovu. Nejen na ty stavby, kde vám propadla. Jenomže to my nemůžeme. A víme všichni dobře proč. My jsme do toho nového zákona dali tak obrovskou pravomoc ekologickým aktivistům, to, co pan kolega Luzar říkal, "dotčená veřejnost", to jsou vlastně ekologičtí teroristé a aktivisté, kteří prostě nyní mají obrovskou moc kdykoliv v kterémkoliv procesu řízení do něj vstupovat, stavbu zastavit, záměr znemožnit, podle svého uvážení takto rozhodovat. Čili budeme-li takto pokračovat dál, tak opravdu i v budoucnu žádnou stavbu tady u nás neprosadíme. Já se samozřejmě přimlouvám za to, abychom schválili tento zákon, abychom aspoň tedy těch deset staveb podpořili ať už s ohledem na jejich významnost jako takových, anebo i s ohledem na sektor stavebnictví u nás, který opravdu začal teď už skomírat a neměl do čeho píchnout.

A samozřejmě bych se chtěl na vás, na pana ministra Brabce a na nepřítomnou paní ministryni Šlechtovou, obrátit s výzvou, aby co nejdříve přistoupili k urychlení přípravy tohoto zákona o integrovaném stavebním řízení. Podle mě by tento zákon měl při jeho projednávání otevřít i ty další komplikované zákony včetně zákona o posouzení vlivu na životní prostředí a měla by být modifikována, regulována ta obrovská moc, kterou dostali v tomto zákoně ekologičtí aktivisté. Doufám tedy, že brzy tento zákon bude zpracován, předložen sem do Sněmovny a že bude podle mě co nejdříve schválen. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Zahradníkovi. Nyní dvě faktické poznámky. Pan poslanec Herbert Pavera a potom pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Herbert Pavera: Děkuji, pane předsedající. Milé kolegyně, kolegové, jenom bych chtěl krátce se vyjádřit také k návrhu té novely. Myslím si, že asi všichni jsme rádi, že alespoň něco máme předloženo, že aspoň některé stavby se budou realizovat. Za sebe můžu říct, že jsem nesmírně rád, že tam v tom seznamu staveb jsou dvě stavby z našeho Moravskoslezského kraje, ať už obchvat Frýdku-Místku, nebo Prodloužená Rudná, protože určitě obě dvě stavby výrazně zkvalitní život občanů v našem kraji. Mrzí mě, že tam nejsou další stavby jako obchvat Krnova či Opavy, ale chápu, že tam nemohly být všechny a že nejsou úplně všechny úplně připraveny tak, jak by měly být. Ale věřím, že Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo dopravy udělají maximum pro to, aby co nejdříve všechny stavby, kterých je více jak sto, pan kolega Kučera říkal sto, ale je jich mnohem více jak sto, těch staveb, které vlastně nebudou teď možná realizovány, takže věřím, že se to brzy podaří tak, aby občané naší republiky, kteří se chtějí dostat z místa A na místo B co nejrychleji, a hlavně naši podnikatelé, mohli využívat kvalitní komunikace.

A využiji toho, že tady sedí ještě pan ministr Ťok, kterého se také týká, pan ministr dopravy Ťok, kterého se také týká výstavba silnic a dálnic. Věřím, že tak jak slíbil, že přijde na Hlučínsko řešit přeložku silnice I/56, že svému slovu dostojí a že k nám přijede. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Herbertu Paverovi a nyní pan poslanec Michal Kučera. Potom s přednostním právem Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já jenom velmi krátce zareaguji na slova svého předřečníka, kterého si velmi vážím, pana poslance Zahradníka, který říkal, že ekologičtí aktivisté, či jako teroristé zastaví či zastavili výstavbu dálnic a silnic. Chci říct, že v tuto chvíli více než sto staveb za více než 230 miliard nezastavili ani ekologičtí aktivisté, ani ekologičtí teroristé, ale byl to pan ministr Brabec z hnutí ANO. Nevím, jestli ho mám nazývat ekoteroristou či ekologickým aktivistou, ale tentokrát bych vinu ekologickým aktivistům nepřisuzoval. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Zbyněk Stanjura. Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké odpoledne, pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, pane ministře. Mě tedy od rána udivuje ten oslavný tón. Vy jste řekl ve svém úvodním slově, že pan premiér dnes něco v Bruselu korunoval. No to je velmi odvážné tvrzení a já si s tím slovíčkem dál pohrávat nebudu. Použil jste ho vy.

Zkusme si říct fakta. U sta staveb hrozilo, že se bude opakovat EIA. U sta staveb. Vy jste vyjednali, že u čtrnácti, když je to deset úseků, a dejme tomu čtrnácti staveb tak, jak my je známe, jak si identifikujeme v České republice, se EIA opakovat nemusí plnohodnotně podle nového zákona. Tak jestli je to úspěch, tak je to mikroúspěch. Současně když říkáme, že podpoříme čtrnáct staveb, aby to nebylo tak komplikované, tak tím samým hlasováním pohřbíte 86 jiných staveb, kde to komplikované bude a kde dojde ke zdržení.

O Pražském okruhu argument, že má mnoho odpůrců - přesný argument bruselských byrokratů. Ano, to je pravda. Už jsem říkal včera na krátké schůzce, za kterou děkuji, na které jsme konzultovali tento návrh zákona, že si myslím, že je to druhá nejdůležitější stavba v ČR. První je R35, to si myslím, že druhé dálniční spojení moravských a českých krajů je priorita číslo jedna a druhá nejpotřebnější ne pro Prahu, ale pro ČR je Pražský okruh. A možná bychom neměli říkat úsek 511, to je takové velmi technicistní a možná v inženýrské branži se ví, o co se jedná, ale je to propojení hradecké a brněnské dálnice. Tak jako úsek, tady se už zprovoznil, propojil brněnskou a plzeňskou dálnici. A mnozí, kteří míří z Moravy nebo i z Čech, z Vysočiny, směrem na Plzeň to umožňuje nezajíždět do Prahy. A to samé nám přinese ten tolik diskutovaný úsek 511.

Je samozřejmě problém ČR, že ještě nemá stavební povolení. Nebo že není připravené. Tomu všemu rozumím. Ale aby toho optimismu nebylo příliš, tak u 86 staveb nehrozí to, že na to nepoužijeme evropské peníze. My je nemůžeme stavět ani z českých národních zdrojů, protože je výhrůžka, že pokud je budeme stavět z českých národních zdrojů a použijeme platné - platné - posouzení vlivu stavby na životní prostředí, nejenom že nám zastaví financování i z operačního programu Doprava 2, ale zastaví nám financování všech operačních programů. Takže jestli je to mikroúspěch, já nevím. Ono je to spíš velká kapitulace u 86 staveb. A můžeme jenom odhadovat, až čas nás rozsoudí u těch ostatních staveb. U klíčových obchvatů. A je docela úsměvné, když vaši poslanci říkají, jak prosadili dokončení obchvatu např. Chrudimi, které tam není. A mohl bych jmenovat Opavu, Krnov a další města, kde hrozí, že se bude muset EIA opakovat.

A teď bude záležet na - tak eufemisticky se tomu říká dotčené veřejnosti, a když si pod tím představíte ekoaktivisty, tak bude záležet na jejich úsilí a na tom, jak velký bude jejich ideologický odpor proti stavbám a o kolik to prodloužíme. A vy těmto lidem zlepšujete podmínky. Usnadňujete ztěžování staveb a říkáte tomu, že vycházíte vstříc veřejnosti. Já jsem vždycky tvrdil, že důležitý je hlas lidí, kteří bydlí v daném území. Ne aby mi aktivisté z Prahy říkali, jak má vypadat cesta v Moravskoslezském kraji a naopak. To platí úplně, úplně stejně. A mnohdy ten odpor je skutečně ideologický. Samozřejmě mnohdy je chyba, já o tom mluvím opakovaně, kdy na straně projektantů, kteří prostě tužkou kreslili trasy příliš jednoduše a lehce a neuvědomovali si, že by někdy stačilo posunout trasu o tři sta, čtyři sta metrů a měli bychom mnohem méně problémů. Ale v okamžiku, kdy už se nějakou cestou vydáte, tak říct uprostřed, že se vracíte na začátek, tak stavby de facto odkládáte skoro na neurčito. A to je problém.

A při té oslavě dnešního vítězství nebo mikrovítězství pana premiéra a vás ministrů, tak skutečně stojí za to přečíst si stenozáznamy z toho, když jsme projednávali minulou novelu. Schvalte to, nebo nebudeme čerpat. Když mnozí z nás říkali, když to schválíte, nebudeme moci čerpat, tak jste se tomu smáli. Bohužel jsme měli pravdu. Zase opakovaně říkám, že doprava není typické politické téma, už vzhledem k délce přípravy a realizace stavby se to nemůže, protože čtyři roky po volbách se to absolutně změní, pak se nepostaví vůbec nic.

A místo abychom využili situace, která mi není příjemná, kdy vstupuje EU, ať chce, nebo nechce, ať si její lídři myslí, co chtějí, vstupuje do nové etapy, kdy máme šanci vrátit ty kompetence, které patří na národní úroveň, vrátit na národní úroveň, tak se jakoby pořád ptáme - co ten Brusel? A já zase opakovaně říkám, že my jsme EU. To nejsou oni. A kde je slyšet náš hlas? Představme si, že bychom v jiné oblasti používali takovou retroaktivitu, kterou po nás Brusel v této konkrétní otázce chce. Kde jsou zastánci jasného odmítnutí principu retroaktivity, ať už pravé, nebo nepravé? Jak je možné, že se nebráníme? A máme prostředky, kterými se můžeme bránit. Ano, dneska stav je takový, jak Evropská komise říká. A můžeme se bránit - no, můžeme se bránit, když budeme chtít.

Včera jsem říkal panu ministrovi, že nebudeme blokovat jednání tohoto návrhu zákona. Dokonce někteří členové mého klubu zákon podpoří. Především ti, kteří mají to štěstí, že stavby jsou z jejich regionů. A bylo by nesmyslné proti takovému návrhu zákona bojovat.

Nemám nic proti doprovodnému usnesení k Pražskému okruhu. Ale mě zajímá, co bude s těmi ostatními stavbami. Chtěl bych, aby se vláda nadále pokoušela princip retroaktivity zvrátit i u ostatních staveb. A podle mě přijdou důležitá rozhodování na evropské úrovni, která budou vyžadovat souhlas všech členských zemí. Tak buďme stejní jako mnozí jiní členové EU. Řekněme si ano, toto podpoříme, pokud vy nám podpoříte například tohle. A myslím, že se shodujeme, že je v českém národním zájmu, abychom stavby stavěli. Abychom my sami měli šanci je připravit, zafinancovat a postavit. A k tomu nepotřebujeme moudra odjinud. Zrovna si myslím, že EIA je věc, která by se mohla řešit na národní úrovni. Nevidím žádný důvod.

Samozřejmě, a je to zase otázka zkušeností. Ti, kteří už komunikace silniční postavili, tak si s tím teď hrají a zpřísňují podmínky. Jak byly přísné podmínky, když se stavěly dálnice v západní Evropě? Jaká EIA tehdy platila? A proč jsme si vybrali tak přísnou verzi, když už jsme implementovali směrnici? Proč vždycky musíme být ti první na pásce, že jsme ještě přísnější, než musíme? To je chyba, která se stala, a dneškem něco málo z chyby odstraníme. Nic víc, nic míň. Je to dobře, ale mysleme i na 86 ostatních staveb. Mysleme na ostatní regiony a ostatní města, která dlouho čekají na své komunikace, na své obchvaty. A v této chvíli to vypadá, že budou muset čekat ne dva tři roky, než seženeme stavební povolení a peníze, ale možná šest nebo osm nebo deset let. To je podle mě úkol, který začíná dneska ihned po schválení tohoto návrhu zákona, abychom se samozřejmě soustředili na ty další.

Za ty dva a půl roku jsem slyšel mnohokrát tady z úst ministrů, jak připravují zjednodušení stavebního zákona a povolovacích procesů. Já jsem dneska trošku skeptický, protože říkám, že to je velmi složité. Není to nic jednoduchého. Ale podle mne není uděláno vůbec nic. Neprobíhá komunikace s opozicí o tom, jak v této oblasti se sjednotit a zjednodušit. A pokud chceme - a já s tím nemám problém - umožnit vstup veřejnosti do těch procesů, tak prosím jednou. Ne u toho, když se projednávají zásady územního rozvoje, územní plán, EIA, územní povolení, územní rozhodnutí a stavební povolení. To je pak nekončící proces. Pak vypadáme jako ti, kteří nejsou schopni ty komunikace stavět.

Mluvíme především o silnicích, ale jsou ohroženy i některé stavby na železnici, abychom na to nezapomněli v seznamu těch sto staveb.

Takže dneškem podle mě ta práce na tom, abychom napravili chybu, která se stala, za kterou podle mě má plnou odpovědnost pan ministr životního prostředí, abychom ji odstranili do budoucnosti. Dneškem nic nekončí, dnešek není nic, dneska nikdo nic nekorunoval. Maximálně přiznal, že byla chyba, a 14 procent, když to řeknu v absolutních počtech staveb, nechci jít do čísel a (nesrozumitelné) investice, se možná spraví.

Dneska jsem dostal dotaz, a to byla špatná interpretace od médií, jestli tedy je pravda, že evropské peníze na stavby nám už nikdo nevezme. No, pravda to není. Oni jenom řekli, že máme šanci je dostat. To ještě neznamená, že ty peníze dostaneme.

A poslední věc a tím skončím své vystoupení. Už jsem loni a předloni říkal panu ministrovi Ťokovi, že bychom měli začít vážnou debatu o tom, jak budeme po roce 2022 financovat dopravní infrastrukturu v České republice, kdy už nebude nic z Evropské unie, nula eur. Budou nám sice jako možná říkat, jaké máme mít zákony. Nula. A to řešení podle mě se musí domluvit napříč politickým spektrem, protože nebude jednoduché. Předloni to ještě bylo osm let. Dneska je to šest let, možná vám připadá, že to je ještě dlouho. Není to dlouho. Není to dlouho na to, abychom změnili systém financování. A to je druhý úkol, na kterém musíme dělat. A já říkám - společně. Není to věc jedné politické reprezentace, jedné vládní koalice ani jednoho volebního období.

Skončím tím, že ten zákon dneska bude schválen. Já věřím, že kolegové v Senátu to projednají rychle. Včera jsem slyšel, že by to mělo platit od 1. 10. Já si myslím, že ten termín je zbytečně daleko. Pokud to Senát projedná - já nevím, myslím, že má někdy v polovině července schůzi - tak do konce července to může pan prezident podepsat a může se podle toho zákona začít postupovat.

To všechno ostatní platí. Práce nekončí, nic jsme nekorunovali, naopak, práce začíná. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zbyňku Stanjurovi. Nyní faktická poznámka paní poslankyně Heleny Válkové a připraví se pan kolega Karel Šidlo. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Helena Válková: Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, to bude opravdu faktická poznámka. Doufám, že několik vět. Možná tomu teď někdo nedůvěřuje, že to zvládnu.

Já bych jenom chtěla uklidnit vaším prostřednictvím pana kolegu Stanjuru, že rozhodně diskuse napříč politickými stranami probíhá a i s tou takzvaně dotčenou veřejností. Sama jsem měla možnost se zúčastnit jednání, které probíhalo za přítomnosti zainteresované veřejnosti a starostů Prahy 11, 15 a 22, kde v naprosto mizivé menšině byly prezentovány názory ve prospěch těch, kdo zpochybňují nutnost dostavby Pražského okruhu. Při té příležitosti jsem naopak měla pocit, že unisono, bez ohledu na příslušnost k nějaké politické straně, naprostá většina těch, kteří hledají i jiné cesty, to znamená třeba i cesty čerpání z národních prostředků, dostala prostor a celkem to byla konstruktivní diskuse.

Čili já nemám obavu, že by za prvé debata o tom neprobíhala, o těch konkrétních projektech, když už tedy mluvím o tom Pražském, a za druhé že bychom se nějak dělili na různé frakce. Doufám, že důkazem toho bude i doprovodné usnesení, které je připravené a které snad Poslanecká sněmovna přijme a bude zde ještě jednou načteno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Heleně Válkové. Ještě požádám kolegu Šidla o strpení, ještě je faktická poznámka pana poslance Laudáta. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Já sice chápu paní profesorku, ona tam kandiduje v tamějším obvodu do Senátu, to je pravda, nicméně já to neudělám. Ale klidně si najděte sami, jestli tady paní profesorka, abych nemluvil přímou řečí, shodou okolností nebyla, když váš klub zabíjel jeden pokus za druhým, abychom tlačili na vládu, vlastně někdy od února, března, dubna či listopadu minulého roku. Jedna věc je potom předvolební krásy a piruety, druhá věc je skutečně - vy jste tady zcela zbytečně zabíjeli, abychom zatlačili na vládu výrazně dříve. Já skutečně věším otazník. A já to nechci dneska hrotit, už na to nemám energii, ale uvědomte si, že to, co se děje dneska, se mohlo odehrát před třemi lety nebo nejpozději před dvěma lety. To je o tom, že prostě pan ministr Babiš místo aby hlídal a honil na konkrétní výsledky práce své ministry, tak tamhle někde rozdává koblihy, nevím, kde je mu zase konec, vlastně já jsem ho tady tento týden ještě neviděl, a pak to takhle vypadá.

Co se týká těch informací, jak si představuji od pana ministra Ťoka, tak já vás upozorňuji, že v okamžiku, kdy tam sepíše takové spisky, jako chodí ve věci elektronického mýtného, tak mu to snad už hodím na hlavu. To říkám na rovinu. To prostě je skutečně o ničem. Já chci, aby speciálně u toho, a říkám to dopředu, byl časový harmonogram a tam jednou za čtvrt roku bylo odškrtáváno, jak je plněn. S tím, že předpokládám, že dělejte si to, jak chcete, vy můžete rozhodnout ve vládě o předčasném výkupu pozemků i s jistým rizikem, myslím si, že akční policisté třeba už nebudou zasahovat, a s jistým rizikem my za vámi budeme stát v tomto případě, ale já chci, abyste konečně zahájili stavbu pětsetjedenáctky, a pana ministra -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Skončil vám čas k faktické poznámce, pane poslanče. Nyní faktická poznámka pana poslance Zahradníka a pana poslance Pilného. Nyní pan kolega Zahradník s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Pane místopředsedo, děkuji. Já jsem přišel teď ještě na chvilku, abych se trošku vyjádřil k tomu, co říkal kolega Kučera. Já jsem přece neřekl, že stávající stav zavinili ekologičtí aktivisté. To jsem určitě neřekl. Stav zavinili ti z vás, kteří hlasovali pro ten zákon, kteří tenkrát ten požár zažehli a teď přibíhají s kyblíčky s vodou a pokoušejí se to hasit. No, když hoří, tak je každá pomoc dobrá, já jsem za to vděčný. Prosím pěkně o hlasování kladné v tomto případě.

Já jsem jenom řekl to, že ekologičtí aktivisté mají v rukou všechny další procesy podle toho nového zákona o EIA, který jste tady schválili a kde oni mohou opravdu kdykoliv ty nové procesy, které teď nastanou, zablokovat. To jsem chtěl říci. Také jsem se obracel na pana ministra, aby v tomto směru došlo k nějaké významné revizi. To je všechno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zahradníkovi. Nyní ještě pan kolega Ivan Pilný s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych jenom v rámci objektivity - já nikde nekandiduji ani na senátora, ani v krajských volbách - chtěl říci, že pan poslanec Laudát si uvědomuje stejně jako já, že hospodářský výbor mnohokrát projednával tuhle záležitost, vystavil celou řadu rezolucí. Totéž se týká výboru pro evropské záležitosti, kde jsem byl členem a kde jsem já inicioval rezoluci, která vyzývala zejména předsedu vlády, aby v této záležitosti byl činný. Takže není tak docela pravda, že bychom v tom nic nedělali. Těchto jednání pan poslanec Laudát byl účasten. Tak jenom v rámci objektivity. Ale říkám, já nikam nekandiduji, jenom prostě uvádím fakta. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Karel Šidlo, zatím poslední přihlášený do rozpravy. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dobré odpoledne, milé kolegyně, vážení kolegové. Dostal jsem se také ke slovu, ale přicházím být velice stručný při projednávání této novely zákona o životním prostředí, spíš s konstatováním, k čemu jsme dospěli, protože jako poslanecký klub KSČM - protože včera jsem byl tím vyslancem, který se zúčastnil semináře pana ministra životního prostředí, kde byl zúčastněn i pan ministr dopravy.

My jsme dlouhodobě patřili a patříme ke kritikům realizace všech dopravních staveb v České republice, a když se nám k tomu ještě dostala ta nepříjemná situace s nevhodnou a možná i velmi opožděnou aplikací evropských směrnic právě do zákonů, za které má odpovědnost životní prostředí, a souvisí to s posuzováním vlivu na životní prostředí u jednotlivých staveb, tak jsme samozřejmě měli enormní zájem pomoci tomu, aby se nějakým způsobem v České republice rozhýbaly kalné vody. Protože jak už tady od kolegů bylo zmíněno v různých podobách, skutečně doba od záměru přes přípravu až po realizaci té stavby v České republice se počítá na několik desítek let a nikdy to nepřispívá nejen k řešení dopravní situace, ale ani k tomu, aby občané v té lokalitě byli spokojeni s tím, jak jsou jim zlepšovány životní podmínky.

My jsme vyslechli včera, nebo já jsem to vyslechl a reprodukoval jsem to poslaneckému klubu, celou řadu informací ohledně toho, co bude. Ty obavy, které tady zaznívaly, jsme samozřejmě měli také. Bylo to to, že považujeme samozřejmě deset vybraných staveb bez obchvatu Prahy mezi D1 a D11 za velmi malinký úspěch, který možná ve skutečnosti ani úspěchem nebude. Záleží skutečně na tom, jak Ministerstvo životního prostředí uchopí další novelu zákona o životním prostředí a zachová se k dalším 86 stavbám, kterých se týká také staré stanovisko EIA, a z toho důvodu nemůže být pokračováno v přípravě stavby a vydání stavebního povolení. Takže my jsme si ty věci vyslechli, dostali jsme určitá ubezpečení pana ministra životního prostředí a i pana ministra dopravy o tom, jak se bude postupovat k dalším stavbám, jakým způsobem bude řešena otázka verifikace jednotlivých původních stanovisek EIA k těm dopravním stavbám. Já chci věřit, že před svědky nám pánové ještě v tom zbývajícím období do konce volebního období této Sněmovny nelhali a že ta slova dodrží.

Jsem rád, že kolega Laudát předložil doprovodné usnesení, které svým způsobem limituje ministerstva v tom, aby předkládala pravidelně zprávy hospodářskému výboru jako zástupci Poslanecké sněmovny o tom, jak se bude postupovat ve slibu, který souvisel právě s pokračováním části obchvatu mezi D1 a D11 okolo Prahy.

My jsme se rozhodli, že nejenom nebudeme blokovat, my podpoříme devadesátku jako takovou k projednání této novely zákona. Podpoříme i novelu tohoto zákona. Vnímáme to jako minimum. Myslíme si, že možného bylo více, ale na druhé straně nechceme být těmi, kteří to blokují. Chceme věřit tomu, že i když - budu trošičku modifikovat, co říkal kolega Urban - není minuta po dvanácté, ale pro nás už je to minimálně půl hodiny po dvanácté, kdy se řeší tyto věci a neřešily se dlouhou dobu, tak si myslím, že to může pomoci rozhýbat celkově celý systém. A jestli přijdou novely zákona, jestli bude Ministerstvo dopravy pokračovat tak, jak nám včera garantovali u ostatních staveb, tak v tom vidíme perspektivu toho, že i další stavby získají potřebné dokumenty k pokračování přípravy a k jejich zahájení, a věřím, že ještě celá řada v tomto období. Otázka financování je otázka druhá.

A jestli tady mluvil kolega Stanjura o tom, že někdo něco chtěl dneska korunovat, tak já bych si moc přál, aby jediným úspěchem dnešního dne bylo to, že tato novela bude přijata, bude přijata většinou anebo všemi subjekty v Poslanecké sněmovně a dáme tím najevo, že chceme, aby dopravní stavby v České republice pokračovaly, a budeme samozřejmě dále tvrdě dohlížet na to, aby pokračovaly všechny, nejenom těch deset.

A naposled mi dovolte snad malou poznámku k tomu. Já nevím, jestli vyřazení pokračování obchvatu Prahy mezi D1 a D11 předcházelo zákazu parkování na Malostranském náměstí anebo Malostranské náměstí předcházelo zastavení tohoto obchvatu. To nechám na zvážení všech ostatních. Ono by to bylo docela přirozenou reakcí. Děkuji. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Šidlovi. Ještě je tady došlá omluva předsedovi Poslanecké sněmovny od Jeronýma Tejce od 16.30 do konce jednacího dne.

A nyní tedy nemám žádnou přihlášku, rozpravu končím. Závěrečná slova pan ministr a pan zpravodaj, pokud chce mít také závěrečné slovo, se může připravit. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji, pane předsedající. Já doufám, že těmi reakcemi nevyvolám vlnu dalších faktických poznámek, a věřte, že budou... (Předsedající: Už jsem uzavřel rozpravu, pane ministře.) Věřte, že budou velmi konstruktivní.

Především bych pana kolegu Laudáta chtěl ujistit vaším prostřednictvím, pane předsedající, že ta právní konstrukce, jakkoli se nám může zdát účelová, byla schválena Legislativní radou vlády, diskutovali jsme ji s ústavními právníky, byla schválena i Evropskou komisí. Bez toho bychom ji sem nedávali. A samozřejmě ty opravné prostředky, o kterých vy jste zmiňoval, že by mohla mít veřejnost upřena některá práva, tak ty opravné prostředky samozřejmě možné budou a budou v rámci stavebního povolení. Ale ty by byly možné v rámci stavebního povolení tak jako tak, vždycky.

K paní kolegyni Semelové vaším prostřednictvím, pane předsedající. Věřte mi, paní kolegyně, že jsem si stokrát vyčítal, že jsem šel na tiskovou konferenci vlády, na které jsem informoval o tom, že Evropská komise vyřadila ten Pražský okruh, protože ono si to pak žilo vlastním životem, že Brabec ho vyřadil. Brabec ho rozhodně nevyřadil. Tenhle nesmysl se recykloval potom v médiích několikrát. A já bych tady místopřísežně, vážení, chtěl prostě deklarovat, že my jsme do poslední chvíle bojovali za to, aby tam ten Pražský okruh zůstal. Je na to x svědků včetně pana premiéra nebo pana státního tajemníka Prouzy, ale bohužel Evropská komise nám celkem jednoznačně řekla: buď nebudete mít nic, anebo budete mít těch deset staveb bez Pražského okruhu.

Všechny bych ale chtěl ujistit, že uděláme všechno pro to, že ten Pražský okruh pojede v nějakém speciálním režimu. On nevypadl z prioritních staveb, on vypadl jenom z prioritních staveb financovaných Evropskou komisí, protože stejně byla pramalá šance z evropských peněz, resp. stejně byla pramalá šance, že on by byl financován z evropských peněz, protože on začne být pravděpodobně stavěn až na konci operačního programu OPD2. Zůstává klíčovou stavbou pro nás. Já to teď trošku říkám - měl by to říkat pan ministr dopravy, ale já si to dovolím říkat za něj. Zůstává určitě klíčovou stavbou. A za Ministerstvo životního prostředí říkám, že my určitě uděláme v rámci té součinnosti všechno pro to, aby zůstal mezi těmi prioritními stavbami, a věřím, že se nám pro něj podaří najít nějaký speciální režim. Takže Pražský okruh určitě nevypadá nebo nevypadl z těch prioritních akcí. Naprosto chápu všechny, kteří vnímají jeho důležitost. Já ji samozřejmě vnímám taky. A vyzval jsem Prahu, pana náměstka Dolínka, který byl poměrně hlasitým kritikem, i paní primátorku, ať si spřátelí všechny ty starosty městských částí a společně se vypraví do Bruselu. To by nám totiž moc pomohlo. To říkám beze vší ironie, protože tam na sebe vlastně dští síru různé skupiny, kdy někteří to chtějí, někteří to nechtějí. Pokud by tam byla jednotná fronta kolem Prahy, která říká "je to pro nás důležité", moc by to tomu okruhu pomohlo i z hlediska schvalování.

Pan poslanec Kučera. Já bych to v této chvíli neřešil. Já si myslím, že pan poslanec Kučera musí být v jisté schizofrenii, která se myslím těžko snáší, protože na jedné straně on dobře ví, i on je určitě bombardován celou řadou námětů ekologických organizací, které říkají, že tento postup je špatně, že by se nemělo schvalovat těch deset prioritních projektů. A já zase vím, že kolega Kučera je s nimi v poměrně úzkém kontaktu, a proto těžko asi se říká prostě to, že vlastně ty akce by měly být schváleny rychle, protože co si budeme povídat, oni tu EIA mají opravdu čtrnáct nebo patnáct let starou a myslím, že ty nevládní organizace v něčem mají pravdu. Určitě v tom, že v té historii, deset let třeba zpátky, se ne všechno udělalo tak dobře a řekněme to schvalování nebylo tak úplně možná košer. Bylo samozřejmě podle starých předpisů, ale ty už jsou dneska dávno prošlé.

Já si myslím, že ta možnost, a to zároveň odpovídám i na pana kolegu Stanjuru vaším prostřednictvím, pane předsedající, ten rozdíl je v tom, že nám se v této chvíli podařilo odblokovat deset nebo čtrnáct staveb za 50 mld. korun z té částky a jsou to ty stavby, kde by opravdu hrozilo zdržení, kdyby nemohly být stavěny, protože ony jsou připravené, mají vykoupené pozemky. U těch zbývajících staveb je situace úplně jiná a pan kolega Stanjura to dobře ví. To může potvrdit i pan ministr dopravy. Tam je celá řada akcí, které možná někdy ani nemají, nebo v mnohých případech nemají vůbec územní rozhodnutí, nejsou vykoupené pozemky a jejich příprava bude trvat ještě řadu let a trvala by řadu let.

U těchto akcí je plně možné jet paralelně ty procesy, tzn. dělat i přípravu EIA, protože my se nevracíme k bodu nula u těch staveb. V žádném případě. U těch staveb, které už mají územní rozhodnutí, se dá očekávat, že se doplní EIA a na základě té doplněné EIA - už jsem vyvolal minimálně jednu reakci - takže nevracíme se k bodu nula. Jasně jsme deklarovali, že Ministerstvo životního prostředí bude schopno zkrátit lhůty na samotné minimum, a pokud dostaneme dokumentaci k těm stavbám, vydáme stanovisko do půl roku nebo v průběhu půl roku, takže u těch staveb by nemělo reálně dojít k nějakému zdržení.

Samozřejmě je možné, že dojde k odvolání v rámci územního rozhodnutí nebo stavebního povolení, ale to by došlo vždycky. To prostě nikdy není možno tomuto zamezit, k tomu by mohlo dojít vždycky a víme, že některé ty akce jsou latentně problematické.

Ke kolegovi Luzarovi vaším prostřednictvím, pane předsedající. Mně neschází ani sebereflexe ani pokora. Věřte tomu. Také si vyčítám - ne to, že jsme nejednali. My jsme jednali na desítkách jednání a já minimálně na deseti z nich osobně. A v tom byli zainteresováni lidé nejenom lidé z MŽP, ale z Ministerstva dopravy, Úřadu vlády, Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva pro místní rozvoj. Začali jsme jednat okamžitě potom, co se nám podařilo vlastně zachránit těch 100 miliard korun, které byly ohroženy tím, pokud bychom nepřijali tu třicetdevítku. Ale je pravda, že jsme několik měsíců, řekněme čtyři až pět měsíců, jednali s Evropskou komisí s tím, že oni deklarovali připravenost bavit se o těch dvěstěčtyřicetčtyřkách. To je pravda. Ovšem potom se na těch konkrétních případech ukázalo, že ty projekty se tak strašně změnily v čase a v projektu a v území, že prostě když oni potom měli ty projekty na stole, tak nám řekli, že o těch dvěstěčtyřicetčtyřkách nejsou ochotni debatovat. Takže to byla ta jediná věc, kterou si vyčítám, a tam určitě je to záležitost, kde jsme mohli být razantnější. Ale upřímně řečeno, v té chvíli nemělo ani smysl, aby tam jezdil premiér, protože všechno šlo podle dohody s Evropskou komisí a oni deklarovali, že budou ochotni o těch starých projektech jednat a schvalovat je ad hoc podle tzv. slovinského modelu, což je model, který se nám osvědčil už v tom minulém roce, a díky němu jsme profinancovali 23 velkých projektů za celkem téměř 50 miliard korun, které také měly starou EIA. Takže není to o tom, že bychom nepracovali. Je to prostě o tom, že jsme skutečně měli za to, že budeme schopni se s Evropskou komisí domluvit i na těch starých projektech, jako se nám to dařilo v tom minulém kole.

Ohledně těch verifikačních jednání, chtěl bych pana kolegu Luzara vaším prostřednictvím, pane předsedající, ujistit, že ta ověřovací stanoviska, dnes bychom jich vydali 150 pro projekty podle zákona 100, ale nemůžeme vydat ani jedno. A to není o rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, ale je to o rozhodnutí Evropské komise, protože jakmile bychom podle zákona 244 vydali byť jedno ověřující stanovisko, tak nám padá financování i z dalších operačních programů. Proto řešíme tento problém.

K panu kolegovi Zahradníkovi. Také si nemyslím, že to je vždycky záležitost, řekněme, stížností těch skupin nevládních organizací. Mnohdy ty stavby prostě v tom minulém období byly připravovány hekticky, s chybami, takže potom kvůli tomu byly napadány u soudů a padaly. Podobnou legislativu má i Německo, Rakousko a pravděpodobně, nevím, jestli mají méně ekologických organizací, ale my nemáme složitější legislativu EIA, než má Německo nebo Rakousko. A i v Německu ta EIA třeba trvá sedm let na silnici, ale je sloučená do jednoho řízení, takže tam se už potom samozřejmě dá daleko rychleji postupovat.

Závěrem bych vám všem chtěl poděkovat za vstřícnost, pokud tento zákon bude přijat podle devadesátky, a chtěl bych znovu zopakovat, že byť se vám zdá ta novela 39/2015, která byla přijata, jako něco, co situaci naprosto zablokovalo, tak já říkám právě z pohledu krizového manažera, kdy jsme byli postaveni do role nebo do pozice, že se musíme velmi rychle rozhodnout, abychom neohrozili dočerpání 100 miliard korun z minulého operačního období, a jenom z operačního programu Životní prostředí se nám podařilo zachránit 18 miliard, o které bychom přišli, tak já chci deklarovat, že i tento krok jasně svědčí o tom, že my nepřijdeme ani o euro, kolegyně a kolegové. Ani o euro nebo o ani jednu korunu českou, podle toho, co bude v té chvíli platit v České republice, nepřijdeme z evropského operačního programu Doprava díky této legislativě. Buď ty peníze budeme investovat do silnic a dálnic, do všech těchto akcí, které máme připravené nebo které ještě připravíme. A já jsem přesvědčen, a my jsme na tom takhle i s panem ministrem dopravy domluveni, že v tom krizovém režimu postupu u těch zbývajících staveb, u těch zbývajících 86 staveb, nevím, jestli je to přesně tolik, které mají ještě mnoho věcí, které je potřeba předtím, než by vůbec mohli požádat o stavební povolení, tak jsme přesvědčeni, že je můžeme stihnout, že je můžeme stihnout třeba i s opakovanou EIA, na které se zahájily už práce na úrovni Ministerstva dopravy, aniž by byly prostě teď ohroženy. To znamená, že těchto deset akcí za 50 miliard korun odblokuje to, co by brzdilo stavební sezonu. A troufám si říct, že díky tomu, co se nám povedlo - a nezlobte se, že to opakuji, ale ono to tak je, není to tak, že stokrát opakovaná lež by se stávala pravdou. My jsme pomohli stavební sezoně 2014/2015 zásadně právě tím, že jsme přijali tu 39/2015, protože jinak by ty stavební firmy už neměly ty peníze a už by se tolik nestavělo.

Já už se omlouvám, jsem dlouhý.

Takže ještě jednou. Chci vám všem poděkovat, pokud vstřícně přijmete devadesátku, a chci říct, že v září by měla být ve Sněmovně transpoziční novela EIA, ke které bude určitě velká debata a která přinese další zjednodušení a zrychlení celého procesu EIA. A bavme se prosím o těch dalších věcech v rámci té transpoziční novely, kterou do srpna chceme dát do vlády, nebo do konce srpna do vlády, a v průběhu podzimu by se měla objevit ve Sněmovně.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru Brabcovi za jeho závěrečné slovo. S přednostním právem předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Ptám se pana zpravodaje, jestli má zájem také o závěrečné slovo. Ano. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Je škoda, že pan ministr nevystoupil v rozpravě, protože tím ochudil některé mé kolegy, kteří by bezesporu rádi reagovali.

Navázal bych na dopolední jednání. Tak budete mít víc novel EIA než ministr Dienstbier zákonů za celé volební období. Nevím, co je horší zpráva.

Vy sám sebe označujete jako krizového manažera, já vám to neberu, ale do té krize jste se uvedl sám. Je to taková nová definice krizového manažera. Vyvolám krizi a pak to jako krizový manažer řeším. Proč ne.

Jenom dvě opravdu krátké polemiky s tím, co jste říkal. Vy jste říkal zákon 39/2015, to znamená, z toho čísla je jasné, že byl přijat nebo vešel v účinnost v roce 2015. To se shodujeme. A zachránil stavební sezonu v roce 2014. To je docela zvláštní logika, že zákon, který byl schválen v roce 2015, zachránil stavební sezonu rok předem. Bez toho by ta stavební sezona dopadla špatně.

Potom, pane ministře, když budete argumentovat na těch ostatních stavbách, tak si vyberte. Nejdřív jste řekl, že velké množství těch staveb nemá ještě ani územní rozhodnutí, načež jste nás ujistil, že ty stavby, které mají územní rozhodnutí, u těch to zpoždění nebude tak velké. Tak platí buď první, nebo druhé. Skutečně nemůže platit obojí dohromady. Je škoda - já už nechci zdržovat tu debatu - že jste to neřekl v rámci normální diskuse, že bychom mohli reagovat a případně to podrobněji debatovat. Ale to si fakt musíte vybrat. Vy na nás vychrlíte takových 300 vět, a když je pak postupně rozebereme, tak zjistíme, že ty věty jdou proti sobě a nemohou platit současně. Tak kdybyste nám dal aspoň variantu, že si můžeme vybrat, která platí, ale skutečně nemohou platit obě dvě najednou.

Za prvé bude platit koruna a ne euro, to vás mohu ubezpečit, neděste nás, a za druhé toto programovací období se jmenuje "2014 až 2020", stejně jako minule. Sedm let. Letos k 31. prosinci uplynou tři roky z tohoto programovacího období. Vy už víte, že nepřijdeme ani o korunu. Ale za ty tři roky vyčerpáme kolik z operačních programů, o kterých jste mluvil? Nula. A už je jedno, jestli korun, nebo eur. To je pořád nula. Takže nám zůstávají čtyři roky. Já obdivuji váš optimismus, že už dneska víte, že nám nezbude ani jedno euro, ani jedna koruna. Ale to není správná úvaha. Pokud byste řekl "jsem si jist, že peníze, které budeme čerpat, budeme čerpat na dobré projekty", tak to je dobrá věta. A není důležité, jestli tam zůstane nula, nebo sto eur, nebo milion eur. Důležité je, abychom (nesrozumitelné) vyčerpali, byly dobré projekty, které budou sloužit ekonomice tohoto státu, a ne že si úředně dáme a budeme vymýšlet nesmyslné projekty. A něco o tom vím. Operační program Doprava I musel přistoupit k desítkám a stovkám malých akcí s obrovskou administrací, abychom ty peníze vyčerpali. Kdybychom postupovali lépe, a to se netýká této vlády, tak to neberte jako kritiku vás nebo této vlády, tak jsme těch projektů měli mnohem méně s lepším efektem. A místo abychom se z toho poučili, a myslím, že to je poučení pro všechny, abychom ty chyby neopakovali, protože taky v letech 2007 a 2008 se nic nečerpalo, období bylo 2007 až 2013, tak jsme ve stejné, ne-li v horší situaci. Takže jako stát jsme se příliš nepoučili. Tak já doufám, že ty příští čtyři roky z toho programovacího období budou lepší než ty první tři, protože nakonec je stejně důležitý náš státní rozpočet. 1 250 miliard výdajů ročně. A zachránili jsme 40 nebo 50. Ne že by to bylo málo, ale dejte si ta dvě čísla do poměru, to znamená za volební období je to 5 000 miliard. A vy k tomu dáte 50. A neříkám, že bych to chtěl podceňovat, ale klíčové pro dopravní infrastrukturu vždycky budou naše peníze, náš státní rozpočet, naše zákony, jak budeme schopni ty stavby připravovat, soutěžit a stavět.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec Zbyněk Stanjura. Závěrečné slovo ještě zpravodaje a budeme pokračovat. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo. Pokusím se být stručný. Debata tady probíhala kolem zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, takzvané EIA. Jak jsem to poslouchal, tak jsem samozřejmě chtěl reagovat na řadu kolegů, ale nebudu to už déle moc rozpitvávat. Jen možná jednu drobnost.

Trochu tady vzniká dojem toho, že EIA je něco špatného nebo nepatřičného. Rád bych to uvedl na pravou míru. EIA je proces, který má za cíl posoudit vliv daných záměrů na životní prostředí. Není to rozhodovací proces. Výsledkem je odborné stanovisko, které potom musí být zahrnuto do dalších rozhodovacích procesů. Je tam samozřejmě zahrnuta i dotčená veřejnost prostřednictvím svých vyjádření, které potom odborný orgán zahrnuje do stanoviska. Samozřejmě to přináší zdržení, někdy to přináší zpoždění. Někdy to naopak přináší klady. Ale to už je prostě rub a líc toho, když budeme občanskou otevřenou společností a umožníme veřejnosti, aby se ke stavbám vyjadřovala. Když hovoříme o těch dopravních stavbách, tak samozřejmě občanům jedné obce to vyhovuje, občanům druhé obce to nevyhovuje. A EIA má právě najít to rovnítko, to řešení, které pokud možno vyhovuje většímu počtu lidí a které je šetrnější.

Problém tady vznikl v tom smyslu, že některé studie EIA byly i 14 let staré. Co k tomu říct? Ono je lehké ukázat na nějakého viníka, ale já myslím, že viníků je vícero, a je to prostě dlouhý proces posuzování, dlouhý rozhodovací proces. Vidím tam určitý hendikep ve veřejné správě. Jak je možné, že některé procesy trvají tak dlouho? Když si vezmete, že vám ztvrdne chleba, taky ho nebudete chtít sníst tvrdý, ale koupíte si nový. A tak je to i s těmi studiemi. Krajina se prostě vyvíjí, některé studie relativně zastaraly. Vidíme to, že někdy je chyba i v projektantech, kdy se snaží tlačit nějaký záměr, který se prostě ukáže jako špatný, viz například zavalená dálnice D8, kdy byli projektanti upozorňováni, že vedou dálnici skrze území přirozených sesuvů, ale prostě šlo to tak.

Takže EIA nelze posuzovat jen tak, že je to něco negativního. Já to vnímám pozitivně.

Ale vraťme se k té předloze. Je tady předloha, která umožňuje realizaci desíti klíčových staveb. Je tady navržen postup dle § 90 jednacího řádu. Já to, byť se skřípěním zubů, podpořím, protože byl bych samozřejmě rád, aby se to projednalo standardně, ale asi to v tuto chvíli není možné. Takže doporučuji i všem ostatním, aby jednali podle toho § 90.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za závěrečné slovo zpravodaje. Ještě než budeme pokračovat, mezi 19. a 22. hodinou se omlouvá pan poslanec Herbert Pavera a paní poslankyně Věra Kovářová prodloužila svou omluvu do 17.45.

Po závěrečných slovech přikročíme k hlasování o tom, jestli budeme pokračovat podle § 90 odst. 5. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 843 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení."

Zagonguji. Odhlásím vás. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Jakmile se ustálí počet přihlášených poslanců, spustím hlasování.

 

Zahajuji hlasování číslo 125 a ptám se, kdo je pro pokračování podle § 90 odst. 5. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 125, z přítomných 132 poslanců pro 128. (Proti nikdo.) Návrh byl přijat.

 

Bylo rozhodnuto a můžeme pokračovat v jednání. Zahajuji podrobnou rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku, ale avizovaná přihláška pana kolegy Laudáta s doprovodným usnesením, jestli na něj odkáže, tak jak ho přednášel v obecné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Hlásím se k tomu, co jsem tady přečetl. Možná ale před tím hlasováním bude vhodné, když to přečtu ještě jednou. (Ohlasy z pléna: Teď.) Teď? Tak dobře. (Předsedající: Prosím.) Bude tam jedna jazyková úprava prosím.

I. Poslanecká sněmovna České republiky vyjádřila hluboké znepokojení nad skutečností, že bude nutné opakovat proces posuzování vlivů na životní prostředí u projektu D0 silniční okruh (R1) silniční okruh kolem Prahy 511 úsek D1 - Běchovice, čímž dojde k oddálení realizace této klíčové stavby.

II. Poslanecká sněmovna České republiky považuje současný stav, kdy je transevropská doprava realizována na místních komunikacích hlavního města Prahy, za situaci mající vážné negativní dopady na zdraví a kvalitu života lidí a životní prostředí v místech dotčených současnou dopravou.

III. Poslanecká sněmovna ČR vyzývá vládu, aby vyvinula maximální úsilí k odstranění tohoto negativního stavu, k zajištění potřebných finančních prostředků a k co nejrychlejšímu zahájení stavby D0 (R1) silničního okruhu kolem Prahy stavba 511 úsek D1 - Běchovice.

IV. Poslanecká sněmovna ČR žádá Ministerstvo dopravy o informování hospodářského výboru Poslanecké sněmovny čtvrtletně o postupu přípravy této stavby.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě někdo do podrobné rozpravy? V podrobné rozpravě podle § 90 odst. 6 nelze podat pozměňovací nebo jiný návrh, lze pouze navrhnout opravu data účinnosti návrhu zákona, jeho legislativně technických, gramatických nebo písemných chyb. Protože nic takového není, přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 843."

Zahájil jsem hlasování číslo 126 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 126, z přítomných 132 pro 129, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

Zákon byl přijat, a je tedy možné přijmout podle zákona o jednacím řádu doprovodné usnesení, které bylo přečteno. Má někdo požadavek na hlasování o jednotlivých částech, nebo můžeme hlasovat najednou? Nikdo proti tomu nenamítá. Budeme hlasovat o všech čtyřech bodech najednou.

V hlasování pořadové číslo 127, které jsem zahájil, se ptám, kdo je pro přijetí doprovodného usnesení. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 127 z přítomných 132 pro 132, proti nikdo. I doprovodné usnesení bylo schváleno.

 

Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodaji a končím bod číslo 44.

 

Podle dohody z politického grémia, která byla opakována ještě dnes na organizačním výboru, byl bod 44 projednán. Přerušuji tedy jednání 48. schůze Poslanecké sněmovny, a to do ukončení 46. schůze. Prosím tedy jednotlivé poslance a poslankyně, aby v předsálí podepsali podpisové listiny 46. schůze Poslanecké sněmovny. Pauza pro technické zabezpečení 46. schůze je do 17.25 hodin.

 

(Schůze přerušena v 17.21 hodin.)

(Schůze pokračovala v 17.36 hodin.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážené kolegyně, vážení kolegové, budeme pokračovat ve 48. schůzi Poslanecké sněmovny přerušeným bodem číslo

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.