Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Jan Hamáček)

147.
Vládní návrh zákona o službách
vytvářejících důvěru pro elektronické transakce
/sněmovní tisk 763/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal pan ministr vnitra a zpravodajka garančního výboru, což je paní poslankyně Kovářová.

Pozměňovací návrh je uveden v tisku 763/4. Ten byl doručen 26. května. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako tisk 763/5.

Zeptám se pana navrhovatele, zda chce vystoupit ještě před otevřením rozpravy. Je tomu tak. Pane ministře, prosím, máte slovo.

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych jen ve stručnosti připomněl vládní návrh zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Cílem předkládaného návrhu zákona je adaptace právního řádu České republiky na přijetí unijního nařízení o elektronických identifikacích a službách, které vytvářejí důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu Evropské unie.

Pokud jde o adaptaci na část nařízení týkajících se elektronické identifikace, ta bude realizována samostatně, a to z důvodu relativní samostatnosti -

Předseda PSP Jan Hamáček: Pane ministře, já se velmi omlouvám. Prosím skupinky, aby se rozpustily, a všechny ostatní, aby se ztišili. Děkuji.

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Pokud jde o adaptaci na část nařízení týkajících se elektronické identifikace, ta bude realizována samostatně, a to z důvodu relativní samostatnosti této problematiky a pozdějšího adaptačního termínu.

Vše ostatní jsme uváděli při úvodním slově k tomuto tématu.

S pozměňovacím návrhem, který byl obsažen v usnesení garančního výboru, souhlasím.

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Otevírám rozpravu. Mám do ní jednu přihlášku. Je to přihláška pana poslance Pilného. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dobrý den, vážené kolegyně, kolegové, vážení členové vlády. Já vystupuji ve třetím čtení, protože v garančním výboru bylo přijato také doprovodné usnesení, se kterým se měli možnost seznámit jenom přítomní členové garančního výboru a ne tedy Poslanecká sněmovna.

První věc, kterou bych chtěl říci, je to, že tento zákon není zákonem o elektronické identitě. Já se k tomu vysvětlení ještě dostanu. Dá se říci, že to je transpozice evropské směrnice v takzvané minimalistické verzi, to znamená, že je v podstatě, dalo by se říci, o ničem. Když jsem hledal nějakou paralelu, o čem ten zákon je, tak mě napadl takový film, který jste jistě viděli, Vrchní, prchni, a tam pan Abrhám říká o vozítku Velorex: "To je hadrák, ten neublíží, čeho se dotkne, to leští." Bohužel, tento zákon nemá tenhle charakter, protože jsou v něm tři věci, které překračují rámec evropské směrnice.

První věcí jsou otevřená data. Kromě toho, že to do tohoto zákona vůbec nepatří a směrnice eIDAS Evropské unie nic takového nevyžaduje, tak vlastně zabraňuje diskusi o tom, co jsou otevřená data, protože ta se dají využít nejenom pro komerci, ale také by je měl využívat stát ve prospěch svých občanů. A většina těch dat už v současné době vlastně není generována lidmi, ale je generována automaty. Ta diskuse prostě neproběhla.

Druhou věcí, která tam není zahrnuta v té směrnici, je přidělení další komerční činnosti úřadům státní správy. My díky tomu, že jsme přijali služební zákon, který zabetonoval přijímací řízení do státní správy, tak přijímáme velmi často okliky, které to napravují. Takhle jsme rozdělili CzechInvest, vytvořili jsme státní podnik z České pošty a teď tedy dáváme další komerční činnost státní správě. Kromě toho, že to je špatně, protože opravou je novela služebního zákona, tak také tato záležitost přináší takzvaná inhouse řešení. (Odmlka pro hluk v sále.)

Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně, kolegové, já ještě jednou a doufám, že naposledy, prosím o klid. Děkuji.

Poslanec Ivan Pilný: Inhouse řešení mají jednu zásadní vadu, totiž že obcházejí zákon o veřejných zakázkách. Já bych tady mohl jmenovat řadu příkladů, kdy se tak stalo, ale nebudu tím zdržovat. Je to prostě klička kolem, i když to bude používáno jako inhouse řešení.

Třetí věc, která se týká doprovodného usnesení garančního výboru, je směrovka, která ukazuje na takzvané elektronické občanské průkazy s čipem. Na semináři, který inicioval pan ministr vnitra, byla ukázka toho, co ta elektronická občanka případně dovede. Elektronickou občanku můžete klidně vložit do kapsy, ale zaručeně ji nevložíte do žádného přístroje, který máte ve svých taškách nebo na svých lavicích. I když to tvrdil pan ředitel Vrba, tak já jsem takový přístroj už dlouho neviděl. To znamená, budete si k tomu muset koupit takový kousek s kšandou, který stojí asi 200 nebo 300 korun, a do toho tu občanku zasunete, budete-li ji chtít používat. Jinak to prostě nejde. Tohle museli udělat i Estonci, kteří jsou nejdále v použití té plastové karty s čipem.

Ta technologie je samozřejmě zastaralá a existují řešení, která jsou podstatně jednodušší. Abych tady nedělal nějakou přednášku o tom, co to je, tak se jenom zkusme zamyslet, kolikrát jste už dnes museli prokázat svoji identitu. Potřebovali jste se dostat do auta, potřebovali jste se dostat do Sněmovny, možná do své kanceláře, zasunuli jste tady hlasovací kartu, možná se někteří z vás napojili na web Poslanecké sněmovny, někteří z vás se napojili na Facebook, Twitter, LinkedIn a další záležitosti, některým z vás možná došly peníze, takže museli jít do bankomatu, nebo dokonce vykonávali nějakou transakci elektronického bankovnictví. Ve všech těchto případech jste museli prokazovat identitu a pokaždé jiným způsobem.

Tento zákon ani občanka s čipem tento problém prostě neřeší. To, co ten problém může řešit, je to, když si sáhnete do kapsy nebo se podíváte na svůj stůl, tak tam máte kouzelný přístroj, mobil, který tohle všechno dokáže. Už teď dokáže i mnohem složitější věci, než v současné době je díky těm aplikacím možné. Stačí k tomu přiložit prst nebo využít jiného způsobu, jak se identifikujete, a všechny tyto problémy jsou vyřešeny.

Já se nedomnívám, že Ministerstvo vnitra a jeho pracovníci, když nedokázali po mnoho měsíců, kdy byla tato směrnice eIDAS na stole, se zabývat tou elektronickou identitou, že to dokážou během pár měsíců, ke kterým je vyzývá doprovodné usnesení garančního výboru. Ale to není to důležité, protože to opravdu není o elektronické občance, která v tom, jak nám byla předvedena, trošku připomíná Opencard, akorát ten experiment bude mnohem dražší a bude se týkat téměř každého občana České republiky.

To je důvod, proč nemohu pro tento zákon hlasovat. Je samozřejmě na vás, abyste se řídili buď nějakým politikařením, anebo obsahem tohoto zákona, který je opravdu zbytečný. A zbytečné zákony jsou prostě drahé.

Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím pana poslance Bendla, který je zatím posledním přihlášeným do rozpravy.

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedo. Pane ministře, kolegyně, kolegové, já nejprve začnu pozitivně v tom smyslu slova, že poděkuji ministrovi za to, že ten seminář nakonec na úrovni výboru pro veřejnou správu a hospodářského výboru k tomuto tématu a vůbec ke komplexnějšímu tématu zahrnujícímu eIDAS a vše, co s tím souvisí, proběhl na půdě výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj - a tím bohužel mé pozitivní hodnocení musí končit. A moc mě mrzí, pane ministře - já jsem hluboce přesvědčen o tom, že kdybyste tam na tom semináři byl, tak byste tu bídu viděl. Ty otázky, které padaly a byly věcné, nebylo to, že bychom si tam hráli na to, kdo je odkud, což koneckonců svými slovy tady potvrdil i pan kolega poslanec Pilný, kdy jsme se ptali na věci, které souvisejí s tímto zákonem, protože jeho existence pouze naplní nějakou pseudopodmínku Evropské unie, o které ještě nejsme přesvědčeni, ale neposune nás v oblasti elektronické komunikace vlastně vůbec nikam. A co bylo ještě horší, když jsme se ptali na to, kde jsou další doplňující zákony, které bude potřeba projednat vzhledem k tomu, že Poslanecká sněmovna v příštím roce končí své volební období, to znamená, že díky legislativním lhůtám minimálně šest, sedm měsíců před volbami už nebude možné projednat vlastně žádný zákon a po volbách zase minimálně šest, sedm měsíců nebude možné projednat žádný zákon, takže se v oblasti elektronické komunikace...

Pan ministr mě neposlouchá, ono to možná pro něj není důležité, ale věřte mi, že jakkoli to možná není důležité pro většinu z vás tady, tak pro fungování veřejné správy, elektronizaci a pro fungování komerční sféry v oblasti právě elektronické komunikace, kterou využívají občané, to důležité je. Pro ministra vnitra, mám pocit, že se ukazuje, že tohle je priorita 59. Ono je to koneckonců vidět v tom, že to vlastně řešíme na poslední chvíli, konec volebního období, a je tady materiál, který přinutil Ministerstvo vnitra, nebo kterým vlastně Evropská unie přinutila Ministerstvo vnitra, aby jej předložilo. Kdyby se tak nestalo, tak jsme se neposunuli vůbec, přičemž ostatní země, které jsou okolo nás, aspoň za všechny vyjmenuji Slovensko, něco v té oblasti eGovernmentu dělají. Ministerstvo vnitra se téhle problematice evidentně moc nevěnuje. A skloňovalo se to i na tom společném jednání dvou výborů, nebo chcete-li semináři, že Česká republika se v porovnání s moderním světem v oblasti elektronické komunikace propadá na stále hlubší a hlubší místo při porovnání s ostatními, a je to proto, že nic neděláme. Je to takový ten vojenský systém - čeká se, aby se spěchalo, a spěchá se, aby se čekalo, ale nic to vlastně vůbec nevyřeší.

Ptali jsme se na termíny, kdy bude předložen zákon o elektronickém občanském průkazu, zdali to stihnete do 31. 12. nebo lépe do října, podle mého hlubokého přesvědčení, jinak to nebudeme schopni vůbec v nějaké rozumné době schválit. Žádné relevantní informace o tom, jak je to připraveno, jsme se nedobrali, stejně jako o dalších věcech, které se zmiňovaly - elektronickou pečeť, elektronické razítko, zákon o elektronickém podpisu atd. To jsou věci, které musí doplnit tento materiál. No a potom to praktické využívání, on o tom mluvil pan kolega Pilný.

My všichni vlastně čekáme na to, kdy Ministerstvo vnitra přijde s jednoduchým návodem, jak využívat občanský průkaz do budoucna. Na tom, že tohle není moderní technologie, s kterou Ministerstvo vnitra počítá, na tom se tam v podstatě shodli všichni, ale ministerstvo říká, že to je konzervativní přístup, že je to taková větší jistota, ale to, co tady říkal pan kolega, už dneska platí lidé za to, když si chtějí pořídit občanský průkaz s čipem takzvaně. Zaplatí pětistovku a je jim to úplně k ničemu. A do budoucna jsme zjistili, že jim to vlastně taky bude k ničemu, nehledě k tomu, že si budou muset pořídit ještě další nějaký přístroj - krabičku s tkaničkou nebo jak to tady bylo řečeno, o které nikdo nemá pořádně v tuhle chvíli ani páru. A je to věc, která v okamžiku, kdy ji dovymyslíme, už bude opravdu přežitá. My chceme, zjednodušeně řečeno, praktický nástroj k tomu, aby občan, když někam přijde, mohl předložit občanku, úředník zastrčí občanku do příslušného přístroje a bude moci zkonstatovat ano, mám tam všechny listiny, které potřebuji, které stát má k dispozici. Co všechno stát o mně ví, bude na té kartě, pokud není schopen ty jednotlivé registry - a je to tak koneckonců vidět - není stát schopen a není premiér schopen donutit ostatní ministry k tomu, aby komunikovali ty jejich registry mezi sebou, každý jede v jiném systému, takže není stát schopen zajistit to, aby data, která o občanovi má, znovu a znovu od občana nechtěl. Přijdete na jeden úřad a tam vám úředník řekne: přineste mi ale další tři doklady z jiných státních úřadů. Takto to je.

My voláme po tom, a zcela napříč politickým spektrem, ať máme jeden doklad, alespoň, nejste-li to schopni udělat těmi registry, ať máme jeden doklad, ve kterém bude všechno, a nemusí každý doma vyhledávat všechny doklady a podobně a chodit si je ověřovat, že to je opravdu pravda, že ten stát už tu informaci má a potvrzuje, že tu informaci má, aby ji byl schopen někde dát. V tom se nic neděje, pane ministře, ale vůbec nic v podstatě, kromě tohoto zákona, jehož neexistence nebo existence způsobí, že se nestane vůbec nic. Ale vůbec nic, nikam se neposuneme, spíš ztratíme čas.

Mě, musím říct za sebe, mrzí, protože jste člověk, který přišel z veřejné správy, jak to nepovažujete za důležité, že se v tom, v téhle oblasti, kdy zjednodušení komunikace s veřejnou správou, ale samozřejmě celý ten byznys systém, který u nás funguje, který se snaží zjednodušovat a je vlastně o míle napřed před státem, jak pracovat s daty, ať už je to bankovní systém apod., tak my v tohle spíme. Je to velká škoda. Když tenhle zákon nebude, nic se nestane. A možná vás to donutí k tomu, abyste hnuli kostrou a ty zákony, které potřebujeme k tomu zákonu o občanském průkazu, zákonu o elektronickém podpisu atd. atd., všechny tyhle věci přinesli v jedné kupě, abychom je byli schopni - a věřte, že tady je ta vůle - abychom je byli schopni projednat ještě v tomhle volebním období a schválit je.

Děkuji vám za pozornost.

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Jsou zde dvě faktické poznámky, pan poslanec Pilný a po něm pan poslanec Fiedler.

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych jenom chtěl říct, že v tom výčtu činností, které jste už dneska vykonávali, se žádná netýkala eGovernmentu. Žádná. Není to jenom proto, že ty aplikace v eGovernmentu neexistují, ale je to také proto, že je využíváme zřídkakdy, a proto i ta občanka bude využívána, tak jako je to v okolních státech, na 5 až 7 %. Je to prostě drahá legrace. Už jsou dneska daleko modernější způsoby. A to, co je důležité, když se bude tvořit ten zákon, je úplná změna myšlení, protože opravdu prokazování identity převážně není o službách eGovernmentu, byť jsou důležité a potřebujeme je, a stát nás zbytečně nutí k tomu, abychom dodávali ta data znova. Je to zásadní změna myšlení a tuto změnu myšlení zatím bohužel Ministerstvo vnitra ani jeho pracovníci vůbec neberou v potaz. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana poslance Fiedlera. A než dorazí k řečništi, tak ještě omluvím pana ministra Stropnického od 9.30 do 12 hodin z pracovních důvodů. Prosím, pane poslanče, máte dvě minuty.

Poslanec Karel Fiedler: Dobré dopoledne. Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já trošku obecně. Poslouchám tu debatu, jako to dělám obvykle, a vidím tady shodu, dnes podruhé, mezi zástupcem vládní strany a opoziční strany. Možná se blýská na lepší časy a bude trošku více pragmatického uvažování a respektování se.

Pan kolega Pilný tady ve svém úvodním vystoupení říkal, že je to aproximace, transformace evropského práva a že je v minimalistické verzi, jestli si vzpomínám přesně na ta slova, a že to je o ničem. A velmi podobně se vyjádřil kolega Bendl, který řekl, že když se to nepřijme, tak se vůbec nic nestane, že se vůbec nic nebude dít.

Já jenom abychom si uvědomili, že to je tak asi častokrát s evropskými zákony, které dělají - kolik? 60 nebo 80 % zákonů, které přijímáme? Nebo věcí z legislativy? Tak si to uvědomme, co tady zaznívá za slova. Když to nepřijmeme, vůbec nic se nestane. Vybavuji si, že jsme tady před nějakou dobou, a teď mi promiňte, už opravdu nevím, u jakého zákona to bylo, hořel termín, musíme to přijmout, tlačí nás k tomu Evropská unie. Muselo to být, tuším, do července. A pak ze strany předkladatele vypadlo, že budeme třetí zemí, která to přijme. Pořád jsme k něčemu tlačeni, že něco musíme, a pak zjistíme, že když se to nepřijme, že se nic nestane. Uvědomme si tohle, v jaké fázi se nacházíme, a uberme si té zbytečné práce. Děkuji.

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Pokud tomu tak není, rozpravu končím. Zeptám se pana ministra, popřípadě paní zpravodajky na závěrečná slova. Pan ministr, prosím.

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, ten mobil opravdu slouží mnoha věcem, i jsem si do něj udělal poznámky, jak říkal pan kolega Pilný prostřednictvím pana předsedajícího. Když jsme nastoupili, tato vláda nastoupila, našli jsme vcelku zaplevelený systém registrů, na Ministerstvu vnitra jich bylo 154, policie jich měla 75, a nemluvily spolu. To byl stav, v kterém se nacházely IT systémy v resortu Ministerstva vnitra.

A minulé vlády - já tady nechci řešit, co bylo minule. Už to řešíme dvaapůl roku, je to naše zodpovědnost, ale v minulosti, a tam si myslím, kam se máme posunout primárně, tak je aby komunikovaly ty systémy mezi sebou. Minimálně v účetní, ekonomické oblasti, aby jednou byl schopen komunikovat mezi sebou tak, abychom byli schopni identifikovat některá hluchá místa, která v ekonomické sféře ve státě jsou. Zatím jsme se ani tam neposunuli.

K otázkám, které tady zaznívaly. Zákon o prokazování identity, o kterém bylo hovořeno. Včera probíhalo jednání s ICT unií za účasti paní poslankyně Kovářové a do konce roku ten zákon bude vypracován. Co se týká elektronických občanek, předpokládáme, že v září bude v Poslanecké sněmovně.

Co se týká občanky jako takové, chápu, že jsou dnes moderní technologie dotykové, které spoléhají na internet. Ale stát musí být přece alespoň částečně konzervativní. Musí to mít nějaký charakter bezpečnosti. A já si myslím, že vydat se na prostou čistou elektronizaci, kdy potřebujeme vědět, znát, potřebujeme mít nástroje k tomu, aby ty věci nebyly jednoduše padělatelné, pozměnitelné, že konzervativní přístup s maximem využití moderních technologií se prostě vyplácí. Tak jak tady zaznívá, že vláda se o to nestará, nezajímá, byla vytvořena z popudu pana premiéra vládní rada, která se tím zabývá. Jsou jednotlivé kroky, které mají dál směřovat k rozšíření eGovernmentu, a tyto kroky, které děláme, tomu prostě nasvědčují.

První věc, kterou jsem tady deklaroval a slíbil do konce roku, zákon o elektronickém prokazování totožnosti, elektronická občanka v září, a další kroky budou následovat.

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Mám tady faktickou poznámku pana poslance Chalupy, ale já jsem uzavřel rozpravu, takže pokud někdo z členů vlády neotevře rozpravu, bohužel nemůžu dát slovo. Paní zpravodajka si přeje závěrečné slovo? Není tomu tak. A ještě se zeptám pana poslance Valenty, ten je také zpravodajem. Nemá zájem. V tom případě budeme hlasovat. Ještě zazvoním na kolegy v předsálí.

Prosím tedy paní zpravodajku, aby nás seznámila s procedurou hlasování, jakkoli to vypadá, že bude relativně jednoduchá. Prosím, paní zpravodajko.

Poslankyně Věra Kovářová: Dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámila s procedurou, podle které budeme hlasovat. Za prvé je to návrh technických úprav, ty však ve třetím čtení nebyly předneseny; b) pozměňovací návrh obsažený v usnesení garančního výboru pro veřejnou zprávu a regionální rozvoj číslo 206 z 42. schůze, konané dne 6. května 2016, což je sněmovní tisk číslo 763/2; c) budeme hlasovat návrh zákona jako celek.

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. O této proceduře asi nemusíme hlasovat, protože je to pouze jeden pozměňovací návrh. Pokud nemá nikdo alternativní návrh procedury, přistoupíme k hlasování. Prosím paní zpravodajku, aby ještě jednou uvedla, o čem budeme hlasovat. Je to ten pozměňovací návrh. Prosím.

Poslankyně Věra Kovářová: Budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu, který je obsažený v usnesení garančního výboru pro veřejnou zprávu a regionální rozvoj, které jste obdrželi jako tisk číslo 763/2.

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Zeptám se pana ministra na stanovisko. Prosím zapnout mikrofon. (Souhlas.) Děkuji. Stanovisko výboru? (Doporučující.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování číslo 39, přihlášeno je 158, pro 143, proti 2, návrh byl přijat.

A nyní bychom přistoupili k hlasování o zákonu jako celku. Je tomu tak, paní zpravodajko? (Ano, je.)

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, podle sněmovního tisku 763, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování číslo 40, přihlášeno je 159, pro 120, proti 17, návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

Budeme pokračovat bodem

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.