(16.20 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní řádně přihlášený pan kolega Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych navázal na pana ministra Dienstbiera. On tady mluvil o inspiraci z německé právní úpravy. Právě proto mě zaráží, že nepřevzal tu právní úpravu kompletní. Protože pak by věděl, že například Bundestag vykonává kontrolu hospodaření politických stran a ten jejich zákon je daleko přehlednější a srozumitelnější než zákon, který máme my. Nicméně je možné to napravit. Já se k tomu postupně dostanu.
K té výhradě, která je směrem k tomu, že nemůžeme využít NKÚ pro kontrolu hospodaření politických stran, protože se jedná o Nejvyšší kontrolní úřad, který není správním úřadem, chci říct, že přece v Rakousku tento systém funguje. A pokud bychom chtěli uplatnit ten princip tady u nás, využít služby NKÚ, tak přece nic nebrání tomu, aby NKÚ udělal kontrolu a příslušnou sankci udělil určený finanční úřad v České republice. Tady přece není žádný problém.
Pokud se týká nálezu GRECO, respektive doporučení stran GRECO, protikorupční skupiny Rady Evropy, která nás kritizovala opakovaně, tak tam se mluví třeba o samostatném transparentním účtu pro veškeré příjmy a výdaje spojené s předvolební kampaní a zveřejnění samostatného vyúčtování výdajů na kampaň, s tím není vůbec žádný problém. Výroční a finanční zprávy v elektronické podobě k dispozici online, s tím také není problém. Povinné označení veškeré předvolební inzerce logem, jménem zadavatele, s tím také není problém. Nezávislý kontrolní orgán, který bude aktivně prověřovat hospodaření stran a kampaní, a to na základě informací z médií či podnětů občanů, respektive i na základě těchto informací, a veškeré finanční transakce nad 20 tisíc korun bezhotovostně.
Jediná výhrada je k tomu speciálnímu úřadu, který má vzniknout, protože jak říkám, byla tady poměrně zdůrazňována německá právní úprava, to, jak je kvalitní, tak bych doporučoval, když už tedy i důvodová zpráva k tomuto návrhu zákona se zmiňuje o rakouské právní úpravě a rakouské kontrole politických stran a hnutí nebo o německém systému kontroly hospodaření a financování politických stran, pak bych doporučoval možná ten zákon přeložit a transformovat celý.
Já jsem neměl tolik času, ale připravil jsem si pozměňovací návrhy, které směřují k tomu, aby buď zůstaly zachovány kompetence Poslanecké sněmovně, anebo podobně jako v této německé úpravě byly předány kompetence ke kontrole na předsedu Poslanecké sněmovny, podobně jako je to v Bundestagu.
Chtěl bych se nejdříve zmínit o pozměňovacích návrzích, které jsem připravil pro limity na dary. Myslím si, že by mělo být omezení dárců pro stranu, od jednoho dárce v jednom kalendářním roce maximálně 3 mil. korun. Obdobný limit by měl být zaveden i na dary politickým institutům a obchodním korporacím.
Zákonem je třeba omezit spektrum možných dárců politického institutu, podobně jako v případě dárců povolených politickým stranám. Tímto opatřením je možno zabránit, aby zakázaní dárci namísto stranám neposílali své dary na účty institutů. Status veřejné společnosti, jak je v současné době navržen, nevylučuje politickým institutům získávat příjmy od dárců, kteří nesmí darovat prostředky politickým stranám a hnutím, např. svěřenecké fondy, zahraniční dárci, subjekty s veřejnou účastí. Tento stav nevylučuje, aby případně konkrétní firma mohla splatit či předem zajistit protislužbu politické straně zasláním daru politickému institutu místo politické straně.
Čili to jsou dva pozměňovací návrhy, které směřují k těm omezením dárců jak v případě politických stran, tak v případě politických hnutí.
A nyní tedy k pozměňovacímu návrhu, který jsem připravil po vzoru německé právní úpravy k převedení kompetencí na předsedu Poslanecké sněmovny.
Krátké odůvodnění. Důvodová zpráva k vládnímu návrhu, který jsme dostali k dispozici, jako jednu z variant řešení dohledu zvažuje i variantu, v níž je ponechána funkce Poslanecké sněmovny jako dohledového orgánu. Lze souhlasit i se závěry důvodové zprávy, že nelze opodstatněně požadovat, aby byla zároveň nadána veškerými oprávněními, která klasickému správnímu orgánu náleží. Přesto však je možné, aby Poslanecká sněmovna vykonávala plnohodnotný dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. Předložený pozměňovací návrh, který potom přednesu, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě, chce odstranit nadbytečnou tvorbu nového ústředního správního orgánu, který by dohlížel na činnost politických stran. Stávající předloha počítá se zřízením dalšího úřadu, který rozšíří administrativní aparát, byť je z dobré politické praxe okolních států patrné, že podobné opatření k účinnému dohledu nad politickými stranami vůbec není potřeba.
Pozměňovací návrh vychází z praxe německého modelu kontroly financování politických stran. Německý model dává prezidentu Bundestagu jasné vymezení pravomocí na kontrolu politických stran a hnutí a jejich hospodaření jako jakémusi kvazisprávnímu orgánu. Německý model přímo počítá ve svém znění zákona o politických stranách s tím, že prezident Bundestagu vydává správní rozhodnutí a ukládá finanční sankce. Jelikož lze Německo považovat za jednu z nejrozvinutějších demokracií, nelze považovat navrhovaný postup za postup, který by odporoval principům právního řádu.
Navržený pozměňovací návrh počítá s tím, že bude předseda Poslanecké sněmovny nadán pravomocí, která doposud náležela Poslanecké sněmovně jako celku, a zároveň bude moci ukládat sankce za porušení zákona o sdružování v politických stranách. Jelikož se jedná o velmi specifický zákon sám o sobě, jelikož je na něm postaven politický život, je zároveň ospravedlnitelné, pokud bude nastaven specifický model kontroly a trestání politických stran. Navrhovaná úprava nadto podle německého vzoru počítá také s tím, že předseda Poslanecké sněmovny bude pravidelně Sněmovnu o své činnosti informovat a ta bude jeho činnost řádně sledovat. Z této provázanosti pak lze dovodit i odpovědnost předsedy Poslanecké sněmovny za řádný výkon svěřených pravomocí.
Pokud budeme sledovat zahraniční praxi, zjistíme, že navrhovaná zpráva o činnosti, s kterou počítá pozměňovací návrh, je v německých podmínkách velmi důkladně a odpovědně zpracovaným dokumentem o několika desítkách stran. Podobně by tedy měla vypadat i navrhovaná změna naší právní úpravy.
Současně je třeba připomenout, že navrhovaná změna nepřinese žádné významné náklady na fungování systému. Lze předpokládat, že administrativní aparát Kanceláře předsedy Poslanecké sněmovny bude třeba v řádu jednotlivců navýšit, ale rozhodně se bude jednat o zlomek nákladů proti nákladům na zřízení nového úřadu. Je nutno poukázat na skutečnost, že česká legislativní úprava je koncipována dost komplikovaným způsobem, a mělo by být proto zvažováno její celkové zjednodušení s cílem zvýšení čitelnosti a srozumitelnosti. Pokud nahlédneme na německou právní úpravu, zjistíme, že je v textaci velmi jasná a přehledná.
Nový správní úřad se jeví jako nadbytečný i s ohledem na rakouskou úpravu, v níž hraje významnou roli rakouský nejvyšší kontrolní úřad. Je zvláštní, že původní vládní návrh a jeho důvodová zpráva se k této variantě vyjadřují velmi okrajově a bez dalšího podrobnějšího rozboru ji zamítají s ohledem na nutnost novelizace Ústavy a zákona o NKÚ. Je ale třeba říct, že i taková varianta by se zdála přijatelnější než vytváření nového úřadu a zbytečného růstu administrativního aparátu.
Tolik tedy k tomu jednomu pozměňovacímu návrhu. A jinak k tomu druhému, nebo dalšímu pozměňovacímu návrhu, ponechání pravomoci Sněmovně, to je možnost ponechání toho stavu, který je dnes, s tím, že by vykonával kontrolu zřejmě nadále kontrolní výbor, krátké odůvodnění. ***