(15.20 hodin)
(pokračuje Filip)
Samozřejmě diskuse tady byla o tom, jestli má být ten census těch pěti procent volebního výsledku, a samozřejmě že po té diskusi jsme dospěli k tomu, že ano, že rozdrobenost politické scény většinou nic nepřispěje a že svým způsobem při našem volebním systému, kdy jedna komora Parlamentu má princip poměrného zastoupení a druhá komora Parlamentu má princip většinový, to znamená jednomandátové volební obvody do Senátu, takže vlastně naše kombinace těch, kteří byli voliteli dříve prezidenta republiky, nyní jsou to dva různé sbory, různým způsobem voleni, se vyjadřují například k otázkám války a míru nebo k otázkám vyslání vojáků či přijetí vojáků na území České republiky, je právě ta kombinace, kdy občané mají relativně šanci se v zastupitelské demokracii nějakým způsobem podílet.
A co my děláme? My se snažíme politické strany zlikvidovat a jedním způsobem tak, že nadáváme na to, že jsou historické, že tady jsou tradiční, ať už jsou tradiční od vzniku Československa, to znamená od roku 1918, nebo od roku 1990 či 1992, a nahradit je něčím jiným. A dělá se to různým způsobem - takzvanou nepolitickou politikou nebo nahrazením politických stran jakýmisi aktivisty, kteří nemají za sebou ani žádnou historii, a promiňte mi, nemají před sebou ani žádnou dlouhodobou odpovědnost, protože když se jim přestane chtít být v té politické straně, tak prostě přejdou někam jinam a buď se stanou politickými turisty, nebo v politice zaniknou. A teď vůbec nejde o to, jestli jsou nalevo, napravo, ve středu, jestli jsou konzervativní, liberální, radikální, levicoví nebo umírnění. V tomto ohledu přece nejde o to.
Jde tedy o to, jakou odpovědnost vytváří ten hlavní článek Ústavy České republiky o tvorbě politického režimu, to znamená o ustavení ústavních institucí Parlamentu České republiky, z něho odvozené vlády České republiky a dříve i odvozeného prezidenta. My jsme si trošku polevili v tomto ohledu a náš ústavní systém založený skutečně na čisté parlamentní demokracii jsme posunuli přímou volbou prezidenta do jakéhosi meziprostoru a jsme svědky toho, že po tom slavném mainstreamovém uvádění v médiích hlavního proudu jsme se ocitli v situaci, kdy nevíme, co s tímto krokem uděláme do budoucna, jestli nám to neohrozí úplný ústavní základ.
A teď se dostáváme do debaty o tom, že politické strany bude kontrolovat jakýsi úřad, který je mimo ústavní systém. Kde se to chceme ocitnout? To je mi opravdu milejší rozšířit pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu. A není pravda, že to nedělají v Evropě účetní dvory. Podívejte se na jedny z nejlepších kontrolních systémů v Evropě, jako je například lucemburský nebo dánský, které mají životnost už více než 150 let a které po velké novele v roce 1990 a následujících letech skutečně naplňují systém kontrolní moci, jakoby toho úřadu, který pomáhá rozhodovacímu procesu kontrolní činností.
A my mimo tento systém, mimo systém politických stran, se pokusíme zlikvidovat politické strany tím, že nad nimi bude dbát někdo, kdo bude čistý byrokrat. Prosím vás, to je tak velké vybočení z ústavního systému, které ještě nikdo nikdy nenavrhl za celou dobu existence Československa, a už vůbec ne za celou dobu od roku 1992. A podotýkám, že to není otázka politického názoru. To je otázka čisté teorie státu, jak má stát fungovat, jak se ustavuje a co je tedy vůlí lidu, chcete-li slovy Ústavy, která je potom prezentována v zastupitelské demokracii zastupitelskými sbory a jejich exekutivními orgány.
Jestliže začneme opět zřizovat komisi, která shání budovu, a budeme potom říkat "ale oni tam potřebují lidi, aby to ukontrolovali", tak já jsem přesvědčen, že to je právě ten krok, který povede k ještě většímu ponížení politických stran. A pak se nedivte, že jaksi profese politika je srovnávána s jinými profesemi na úrovni těch, kteří nepotřebují ke svému výkonu žádné vzdělání. Protože porušujeme základní principy toho, jak má politika fungovat! A znovu opakuji, nejde vůbec o politický názor jakékoli jednotlivé politické strany. To je otázka ústavního systému a jeho konstrukce. A podotýkám, že pokud nebude odstraněn z návrhu zákona úřad, tak nikdy nemůžeme dosáhnout toho, že ústavní systém bude fungovat podle článku 5, to znamená na principu svobodné soutěže politických stran, protože politické strany budeme byrokratickým způsobem neustále ponižovat.
A prosím, když o tom diskutujete, i státověda, tedy teorie státu, je skutečnou vědeckou kategorií, vědeckým základem tvorby státu. Nedělejme z toho, že jedna paní povídala a že to můžeme kdykoli vyřešit v hospodě. Takhle to opravdu není. Podotýkám, že teď jsme se dostali do situace, kdy chceme udělat krok k dalšímu ponížení politických stran jako institutu, ze kterého vzchází politický režim. A jestli je takový nebo onaký, je jenom věcí občanů podle toho, které politické strany si zvolí.
Děkuji vám. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu místopředsedovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Radek Vondráček. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Zřejmě tady s panem místopředsedou Filipem nerozsekneme diskusi na téma ústavních rizik a ohrožení svobodné soutěže politických stran. Jenom na doplnění - pouze 5 z 28 evropských zemí nemá nezávislou kontrolu financování politických stran. Naši sousedi, jako je Polsko, Slovensko, Rakousko - všichni ji mají. Samozřejmě nelze srovnávat všechny země, protože každá má trochu jiné nastavení ústavy. Domnívám se, že samotné kontrolování pravidel, zda politické strany fungují podle stávajících pravidel, jestliže není zasahováno do jejich existence, a na to jsem se opakovaně ptal, zda například podávání zprávy, jestli tím bude, nebo nebude ohrožen příspěvek na tu stranu, byl jsem do této chvíle ujištěn, že tomu tak nebude, jestliže je zkrátka včas podána zpráva, tak se domnívám, že se nemůžeme bavit o ústavních rozměrech. Samozřejmě odpověď nám dá až čas v případě, že tuto normu přijmeme. A pak nás čeká třeba druhá debata s panem místopředsedou, kdo z nás měl pravdu. V tuto chvíli říkám pro vás všechny, pouze 5 států z 28 nemá nezávislou kontrolu obdobnou, jaká je navrhována v této právní úpravě. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S další faktickou poznámkou pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, okolní státy, kde existuje rozvinutá demokracie, řekněme v Rakousku a v Německu, tak ani v jednom případě není zřízen speciální úřad na kontrolu financování a hospodaření politických stran. V případě Rakouska kontroluje hospodaření politických stran nejvyšší kontrolní úřad. Ano, v naší důvodové zprávě o tom zmínka je, ale bohužel říká se, že by se musela změnit Ústava. Ano, tak nechť se změní Ústava a není třeba zakládat speciální úřad. ***