(10.50 hodin)
(pokračuje Babiš)
Celkově byla snížena hodnota zboží Unie téměř o 6 mld. korun, přesně 5 769 890 997 korun. Zboží Unie umístěné do svobodných pásem bylo v celkové hodnotě téměř 20 mld. A svobodná pásma opouštělo toto zboží v celkové hodnotě téměř 14 mld. Takže o 6 mld. méně.
Takže svobodná pásma jsou v podmínkách České republiky jakýmsi elitním územím, v jehož rámci dochází ke značnému zvýhodňování plátců, kteří tímto způsobem podnikají. Po zrušení osvobození od DPH při obchodování ve svobodných pásmech budou všichni plátci uplatňovat stejné obecné principy pro uplatnění DPH, osvobození přepravy a služeb přímo vázaných na dovoz a vývoz zboží zůstane zachováno. Bude zrušen nerovný přístup jednotlivých podnikatelů a celkově dojde k narovnání podnikatelského prostředí. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. S přednostním právem se hlásí pan předseda Stanjura. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak jak jste si všimli, pan ministr financí neodpověděl ani na jednu otázku, kterou mu kolegové v diskusi položili. Přečetl obecnou deklaraci, já tady mám stejná slova ze stanoviska Ministerstva financí, dramaticky říkal, že zboží mělo hodnotu 20 mld., a když to opouštělo, 14 mld. A co má být, pane ministře? Jakou souvislost mají ta dvě čísla - já je nezpochybňuji, to jsou čísla Finančního ředitelství nebo Celní správy - jakou souvislost mají s českým státním rozpočtem? Přece v okamžiku, kdy se zboží vyváží, tak český stát neuplatňuje DPH a nevybírá z toho DPH. Tak jaké narovnání podnikatelského prostředí? Komu to má sloužit, ten vás návrh?
Neodpověděl jste na to, že to znevýhodňuje české vývozce, resp. zhoršuje to jejich možnosti exportu. Ale pak zase můžeme vymyslet dotační titul, aby někteří vyvolení možná tu podporu dostali, místo abychom nechali v té obecné rovině. A uvědomme si, když se podíváte na strukturu zemí, kam to zboží směřuje. Většinou jsou to země, kde není svobodné tržní hospodářství, kde se velmi často používají nástroje dumpingu. A pokud ještě zatížíme naše vývozce tím, že budeme úvěrovat stát, protože pokud to zaplatí na vstupu třeba z těch 20 mld., tak při vývozu to stejně stát vrátí. Žádná kladná bilance pro státní rozpočet. To byla jedna z těch otázek.
Já jsem se v duchu podíval do mapy Evropy, střední Evropy. S překvapením jsem zjistil, že naší sousední zemí je Maďarsko, kde není žádné svobodné pásmo. Ale pan ministr zapomněl například Německo, to bezesporu je náš soused, a tam jsou svobodná pásma.
Ale základní otázka zní úplně jinak. Léta to tady funguje - proč to chceme změnit? My to nezavádíme, my neexperimentujeme s něčím. My nástroj, který naši exportéři běžně využívají, chceme vlastně zrušit, ne sice de facto, že to tam nebude napsané, že svobodná pásma nesmí být, ale v okamžiku, kdy jim řeknete, že tam nesmí využívat (nesrozumitelné) DPH, tak ten smysl skončí. To je, jako kdybyste řekl: My vám povolíme restaurace, ale nesmíte tam podávat ani nápoje ani jídlo, ale restauraci mít můžete. Ani tam nesmíte nikoho ubytovat, kdyby náhodou. Ale nikdo restauraci přece neruší. To je úplně stejná logika.
A jestli pan ministr není v této chvíli schopen odpovědět, tak já pak navrhnu, teď ne, ale pokud mi neodpoví, navrhnu 30 minut pauzu, aby ten mobil jednou použil k tomu, aby napsal příteli na telefonu, poradil mu ty odpovědi na ty otázky a my jsme se ty odpovědi před hlasováním dozvěděli. Protože - a já děkuji panu poslanci Opálkovi, možná jsem to nezdůraznil - netýká se to jenom pouze těch svobodných pásem, ale jejich klientů, našich firem. A pan ministr průmyslu má také bobříka mlčení, když dostal otázku, co na to říká MPO, na to zhoršení podmínek pro exportéry, tak je to škoda. Myslím si, že kdy jindy než před finálním hlasováním bychom měli tento vážný problém debatovat, zamyslet se nad tím. Opravdu to není politický souboj - a možná je - těch, kteří mají zdravý selský rozum a chtějí vytvářet podmínky pro podnikání, a těch, kteří si myslí, že stát ví všechno nejlépe.
Ano, asi je pravda, že pro Celní správu to bude jednodušší. A to má být důvod pro zhoršení podmínek pro naše exportéry?
Když jsem se ptal na rozpočtovém výboru, a pan předseda Kalousek popsal úplně přesně tu debatu: ptejte se mě, na co chcete, já vám stejně odpovím na něco jiného - takhle ta debata probíhala, a u spotřebitelského úvěru to budu dokumentovat možná i zápisem z rozpočtového výboru, protože tam jsem požádal o přímý zápis dotazu a vyhýbavé odpovědi jiné náměstkyně ministra financí. Takže to není osobní.
A pokud nejsme schopni dostat odpověď na tyto otázky, tak zkusím odpovědět já. Umožňuje to směrnice? Umožňuje. Je to podpora našich exportérů? Je to podpora. A pak je klíčová otázka, na kterou neznám odpověď - proč tuto podporu našim exportérům chceme zrušit, co za tím je. Jenom to, že chtějí mít celníci lehčí život? Tak to je málo, to se na mě nezlobte. Takhle jednoduché to skutečně být nemůže, aby nám úředníci říkali: To je příliš komplikované, to bychom museli kontrolovat, tak to raději zrušme, no a co, že někdo bude hůř exportovat. My to budeme mít prostě jednodušší.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Opálka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji. Chtěl bych využít faktické poznámky k opravě, neboť jsem byl upozorněn, že jsem se ve svém projevu zmínil, že jsem proti eliminaci šedé a černé ekonomiky. Chci to opravit, že jsem samozřejmě pro, a to na mikrofon, jenom proto, aby to náhodou média nezneužívala ve svých vstupech. Myslím, že jinak jste dostali všichni informace relevantní, takže pokud ten zákon projde a bude potom ohlas podnikatelské sféry negativní, tak nemůžete říci pro své alibi, že jste o tom nevěděli.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan ministr financí. Prosím.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Já jsem skutečně dojat starostlivostí pana Stanjury o naše exportéry. Já si myslím, že jsem to řekl jasně. Je to elitních deset území, kde se dělají výborné obchody na úkor státu. Já jsem tady četl, že je to jen 8 %. A kolem nás je Rakousko, Slovensko a Maďarsko a tam nemají ta pásma.
Takže já vám teď přečtu, jak se tam dělají ty kšefty, ty podvody, když to tedy chcete slyšet. Typická transakce, uskutečňovaná ve svobodném pásmu: Svobodné sklady umožňují oproti celním skladům změnu fakturované hodnoty zboží směrem dolů u zboží původem z Evropské unie, využívané při vývozu zboží do třetích zemí. Příklad: česká firma Č prodá do svobodného skladu firmě P se sídlem v Panamě, to je teď populární, nebo jiném daňovém ráji zboží se statusem společenství za 500 tis. dolarů. Firma P, ta panamská, prodá dále toto zboží firmě R se sídlem v Rusku. Fakturovaná prodejní cena firmy P pro firmu R ze svobodného skladu je 20 tis. dolarů. Takže původně bylo 500, teď to je 20.
Nabízí se otázka, jestli nedochází k podvodům vůči celním orgánům Ruské federace, případně jiné země, kam se zboží doveze, protože tyto orgány neznají cenu, za kterou bylo zboží do svobodného pásma umístěno, a znají pouze prodejní cenu ze svobodného skladu.
Na druhou stranu celním orgánům společenství nejsou známy podmínky kontraktu mezi firmou P a R., jestli se jedná o konečnou cenu tvořící základ celní hodnoty, nebo tento kontrakt zahrnuje následně plnění ze zisku, které se při výpočtu celní hodnoty v zemi dovozu připočte k fakturované ceně a tvoří základ pro výpočet cel a daní, takže úspora na DPH, sazba DPH krát 500 tis. dolarů minus 20 tis. dolarů.
Jako příklad obchodu ve svobodném pásmu lze uvést obchodování s opracovanou žulou, kterou slovenská firma A umístila do svobodného pásma. Zboží bylo prodáno americké společnosti B za stejnou cenu, která byla uvedena při jeho umístění do svobodného pásma ve výši 420 tis. eur. Dále bylo zboží ze svobodného páska prodáno další americké firmě C, a to za cenu 84 tis. eur. Ta zboží prodala srbské firmě D za 17 tis. eur. To jsou ti naši exportéři, pane kolego. Po tomto prodeji bylo zboží fyzicky vyvezeno ze svobodného pásma, ale jako majitel zboží v celních dokladech vystupuje firma E. ***