(10.40 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Faktickou poznámku má pan předseda Stanjura. Prosím.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Mně se stalo, že jsem se v závěrečné větě svého vystoupení přeřekl. A nechci se zařadit po bok kolegů z ANO, kteří vymysleli nový politický postup, že nejdřív podpořím pozměňující návrh a právě proto, že projde, nemůžu hlasovat pro celek. Takže aby bylo úplně jasné, opravuji poslední větu. Skutečně jsem se přeřekl.
Pokud tento pozměňující návrh neprojde, nemůžeme hlasovat pro zákon jako celek. A naopak, pokud projde, tak logicky - na rozdíl, co se tady dělo minulý týden - můžeme a budeme hlasovat pro zákon jako celek.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Opálka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, abych nebyl nařčen z něčeho podobného jako kolega Šincl, tak bych chtěl předeslat, že jsem proti eliminaci šedé a černé ekonomiky a pro ochranu veřejných zdrojů. Jsem proti okrádání státu na daních a odvodech, neboť to může být cestou spekulací či korupce, ale také díky neúčinné řídicí kontrole ve státní správě.
Tento problém, který zde diskutovali jak pan předseda Stanjura, tak pan předseda Kalousek, se netýká jenom deseti svobodných pásem. Týká se totiž především firem, které vyvážejí zboží z České republiky. Když se rušilo Ministerstvo zahraničního obchodu, tak některé kompetence přešly na Ministerstvo průmyslu a obchodu. Byl bych rád, kdyby i toto ministerstvo zaujalo k tomuto zde, z tohoto místa, nevím, jak to probíhalo v rámci připomínkových řízení, svůj postoj.
Ono totiž opravdu nejde jenom o to, jestli deset pásem bude funkčních, nebo bude zrušeno díky své nefunkčnosti, ale o to, jestli stát pomáhá, či nepomáhá při vývozu zboží. A když si vezmete, že některé investiční celky se vyvážejí postupně a leží v celním skladu i dva roky a dva roky bude vývozce úvěrovat stát prostřednictvím daně z přidané hodnoty, tak to nejsou malé částky. To není podpora vývozu. Uvedu jeden příklad z poslední doby. Komplikace ve Vietnamu, vyvezeny dvě třetiny zboží a jedna třetina se drží, protože se neví, jak to dopadne. A všechno by bylo zatíženo daní z přidané hodnoty. Lépe řečeno takto: dvě třetiny vyvezené ne a jedna třetina ano.
Takže chci položit pár otázek předtím, než se budu rozhodovat, protože jsem z Moravskoslezského kraje a v rámci Mošnova je také jedna zóna, která pamatuje ještě federální uspořádání. A otázky zní na pana ministra: Sníží se atraktivnost a poslání svobodných pásem a jejich podpora aktivnímu zahraničnímu obchodu, když projde tento návrh? Proč nebylo navrženo licencování svobodných pásem? Tam jsme přece mohli ten problém řešit jednoznačně. A znovu třeba i omezit počet těchto pásem.
Proč není zavedeno sledování pohybu zboží, pokud je pravda, že dochází k takovým machinacím, např. prostřednictvím kamer, jako u stáčení lihu? Je pravda, že celní dozor zodpovídá za to, aby se ve svobodné zóně neděly nepravosti? Na čí straně je větší zodpovědnost? Ono totiž tento návrh připravovali bývalí zaměstnanci Generálního ředitelství cel, jestli mám správnou informaci. Je pravda, že směrnice Rady č. 206/112/ES umožňuje omezení od daně některých plnění? To je směrnice, o které hovořil kolega Kalousek.
Jsou svobodná pásma v České republice skutečně části celního prostoru Společenství či Evropské unie, ve kterém se nevybírá clo ani daně? A poslední otázka. Je normální, aby byl rozdílný režim u zboží určeného na vývoz na rozdíl od zboží dovezeného z třetích zemí?
Děkuji za odpovědi.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. (Slabý potlesk zleva.) A táži se, zda někdo další se hlásí do obecné rozpravy. Pan předseda Kalousek. Prosím.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Já bych chtěl jenom pro záznam, protože si myslím, že to do záznamu patří, poznamenat, že pan poslanec Opálka a poslanec Kalousek v rámci této problematiky - kterou nepokládáme, opravdu nepokládáme za úplně marginální vzhledem k tomu, že rozhodujete o lidských osudech - položili panu ministru financí několik věcných, nepolitických, nestranických, neideologických otázek. Jenom aby nám to vysvětlil.
Pan ministr financí se zřejmě zachová jak? Pan ministr financí Sněmovně neodpoví. Prostě neodpoví. Proč by to dělal? Já vás všechny moc prosím, až budete hlasovat o pozměňujícím návrhu pana poslance Stanjury, pokud vám to není úplně zřejmé, tak zohledněte skutečnost, že pan poslanec Stanjura, já i pan poslanec Opálka jsme vám to vysvětlili. Pan ministr financí nehodlá odpovědět.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Zemánek. Není tomu tak. V tom případě faktickou poznámku odmazávám. A s přednostním právem pan ministr. Prosím.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Určitě rád odpovím. Nevím, jak na to přišel pan kolega poslanec Kalousek, že neodpovím.
Začal bych, na co jsou svobodná pásma. Je to možnost umístění zboží, a to tím způsobem, jako by se nenacházelo na celním území Evropských společenství. Máme jich deset. Do svobodného pásma se například umísťují lihoviny z důvodu značení lihu podle zákona o povinném značení lihu. Dále se jedná o připevňování etiket, štítků apod.
Pokud porovnáme svobodná pásma u nás a v jiných členských státech EU, tak svobodná pásma jsou zřizována v místech, kde je jejich přítomnost logická a z hlediska celních přepisů nutná a z regionálního pohledu odůvodněná. V těchto členských státech jsou ale pro osvobození od DPH stanoveny zcela specifické podmínky. Řada členských států nemá žádné svobodné pásmo. Například naši sousedi. Svobodné pásmo nemá Rakousko, Slovensko ani Maďarsko.
Účel svobodných pásem v ČR z regionálního hlediska není zřizování svobodných pásem opodstatněné. Hlavním smyslem této existence je skutečnost, že všechna plnění, která jsou ve svobodném pásmu poskytována, jsou podle zákona o DPH od této daně osvobozena s nárokem na odpočet daně a manipulace s celní hodnotou zboží. Pokud se podíváme na šetření provedené Celní správou v letech 2014 až 2016 - svobodná pásma byla využita pro umístění zboží celkem v 11 965 případech a jenom pouze v osmi procentech byly odůvodněné. Devadesát dva procent to bylo z důvodu snížení ceny. ***