(15.20 hodin)
(pokračuje Brabec)
Takže my jsme tam se dohodli i na konkrétní podobě výměny expertů. Izraelští experti přijedou do České republiky a budeme diskutovat tři témata. Jedno téma bude využívání vody, tedy jak té vody surové, tak potom i vody odpadní, protože oni mají nesmírně zajímavé technologie i na využívání odpadních vod, respektive na recyklaci odpadních vod. A otevřeli jsme dvě další témata, kde naopak Izrael má zase velký zájem spolupracovat s námi, a to je v oblasti likvidace odpadů, protože Izrael velkou část svých odpadů kupodivu skládkuje, a má tedy zájem i o české zkušenosti s postupným odklonem od skládkování. A v neposlední řadě Izrael kupodivu řeší velmi podobné problémy, jako řeší Česká republika v těch svých průmyslových oblastech, a to je kvalita ovzduší. Oni mají také velmi průmyslové regiony, jako je například přístav Haifa, které jsou velmi zatíženy toxickými látkami, prachovými mikročásticemi. My vlastně podobný problém řešíme například na Ostravsku, byť samozřejmě v trošku jiném rozměru. Takže i tady jsme se dohodli, že bude velký prostor pro setkání a jednání expertů a případné společné projekty. Ale pro Českou republiku teď je velmi zajímavá oblast právě spolupráce v oblasti vody, ať už využívání tedy té srážkové vody, tak samozřejmě i v oblasti odpadní nebo splaškové vody. A já si myslím, že za ten den jsme toho udělali hodně. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane ministře, to bylo vyčerpávající tak, že už pan poslanec nechce doplňující otázku. Děkuji.
Přejdeme k další interpelaci. Pan poslanec Ivan Adamec bude interpelovat nepřítomného pana ministra Jana Mládka ve věci statusu tržní ekonomiky. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážený nepřítomný pane ministře, vážený zbytku vlády, já bych se tady chtěl zastavit nad problémem, který tady otevíral náš předseda klubu Zbyněk Stanjura při schvalování programu, a to je přiznání statusu tržní ekonomiky pro Čínu, Čínskou lidovou republiku. Já tedy musím říct, že když jsem slyšel tento pojem poprvé, tak jsem to považoval za velmi špatný vtip, protože pokud si vzpomenete, co se stalo po otevření českých trhů, tak hned při tom otevření de facto ten asijský trh včetně toho čínského nás začal v některých oborech velmi válcovat a nestačily ani daňové obrany na toto válcování. Protože říkat, že Čína by měla mít status tržní ekonomiky, je řekl bych odvážné tvrzení, protože v Číně sice je kapitalismus, ale státní kapitalismus řízený státem, dotovaný státem, probíhá tam intervence ve prospěch čínské měny, tak jak se jim to hodí. A navíc Čína, pokud jsem měl zkušenost ji poznat osobně, také jsem tam byl na zahraniční cestě, je to asi osm nebo devět let zpátky, tak Čína víceméně nerespektuje licenční ujednání, okopíruje, co chce, prodává to pod svými značkami, za jiné peníze. Nakonec i v oboru, kterému já se věnuji jako koníčku, je to stejné, protože čínské výrobky válcují prostě výrobky z České republiky. Je škoda, že jsme to nezařadili jako nový bod.
Já si myslím, že i to, co tady říkal pan ministr v tom úvodu, že se tím budou zabývat, je sice dobrá odpověď, nicméně já bych byl velmi rád, abych byl ujištěn, a vy všichni a i veřejnost, že k tomu přiznání statusu prostě nedojde. Je to velký problém. Já chápu, čínská ekonomika se nedá přehlédnout, je to obrovská ekonomika, je dneska moderní mluvit o Číně. (Předsedající: Čas.) A tak bych byl rád, abyste nám popsal, jak to vidíte do budoucna, a sdělil nám, zda jste opravdu tak silní v kramflecích, abyste toto přiznání statusu v zásadě nepodpořili. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Šestou interpelaci přednese pan poslanec Petr Bendl, který bude interpelovat přítomného pana ministra zemědělství Mariana Jurečku ve věci fondu nepostižitelných rizik. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Musím využít situace, když je konečně mezi námi pan ministr zemědělství. Já jsem se chtěl zeptat - správný název by byl asi nepojistitelných rizik, nevím, jak se tam dostalo nepostižitelných. Ale v zásadě je to jinými slovy totéž.
V loňském roce postihlo Českou republiku a řadu zemědělců extrémní sucho a od té doby přes sliby Ministerstva zemědělství, že dojde k nějaké finanční výpomoci v téhle oblasti, protože to je situace, ze které si zemědělci sami pomoct nemohou, je slibováno, že dojde k nějakému posouzení věci a případně výplatě podpor. Protože se tak do dnešního dne nestalo, tak by mě zajímalo, jak se věci mají, kdy se tak stane. Pokud vím, ještě neexistují ani řádné formuláře pro to, aby byly shromažďovány jednotlivé podklady, a čas utíká. Tak jestli jim opravdu chcete pomoct, takže snad ne v roce 2017 nebo 2018, ale už teď jsme více jak rok po události. Je otázka, do jaké míry ještě to bude pomoc někomu, kdo ještě bude vůbec existovat. Prosím o odpověď. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra o odpověď.
Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji, vážený pane předsedající. Vážený pane poslanče Bendle prostřednictvím pana předsedajícího, já bych rád vyjasnil terminologii. U nás v resortu za ty dva roky mluvíme a jednáme o fondu těžko pojistitelných rizik. Takže to je první na úvod. O žádném jiném názvu ani o jiném principu jsme nikdy jindy nehovořili. Ten fond má pojišťovat rizika, která jsou obtížně pojistitelná komerčními subjekty, to znamená především problematiku sucha a dešťových srážek v období sklizně. Pojišťovny dneska například vám nepojistí ani obilí ani většinu jiných komodit v okamžiku, kdy dojdou zralosti, a zkušenosti z minulých let jsou takové, že v období sklizně začne na týden dva pršet a v ten okamžik obilí máme porostlé a úroda je znehodnocena a nikdo vám toto riziko z pojišťoven nepojišťuje. Princip fondu má fungovat tak, že dílem do tohoto fondu vloží peníze stát, dílem vloží zemědělci podle toho, zdali se jedná o trvalý travní porost, ornou půdu či nějaké jiné speciální plodiny, a měli jsme tady nachystané různé sazby tak, aby pro zemědělce to byla přijatelná sazba, aby do tohoto fondu se odhodlala vstoupit většina zemědělců, protože pokud tam nevstoupí většina, tak ten princip řekněme i určité solidarity nebude fungovat. Nicméně loňský rok ukazuje, že i když mnoho zemědělců říkalo "mě se nikdy taková záležitost nebude týkat, protože já jsem v dobré oblasti, mně tady nehrozí tato rizika", tak loňský rok ukázal, že sucho hrozí naprosto všude, a máme období, kdy dešťové srážky v období sklizně taky ukázaly v minulosti, že se to může dotknout různých výrobních oblastí v České republice.
My jsme na tom fondu velice intenzivně začali pracovat v loňském roce. Já jsem byl opakovaně ujišťován tehdejším ředitelem PGRLF, který měl tuto problematiku na starost, panem ředitelem Karbanem, že v prvním čtvrtletí tohoto roku budeme moci tento fondu spustit a zahájit. Nicméně po personální výměně na PGRLF a poté, co tam nastoupilo nové vedení, které se na tu problematiku opravdu podívalo řádně a komplexně, mně bylo vysvětleno, že máme zde dva základní problémy, a to je notifikace u Evropské komise, která v tu dobu ještě probíhala, a potom především kvalitní legislativní rámec pro tento fond v legislativě České republiky. Notifikaci jsme ukončili, nicméně z našeho pohledu tam to vyjádření Komise zanechalo určité formální administrativní nedostatky, proto jsme požádali, aby tu notifikaci upřesnili a doplnili. Takže na to jejich vyjádření čekáme a připravujeme také legislativní rámec, protože fond, který jednak shromažďuje peníze od privátních subjektů, od státu, potom má nějaký mechanismus na rozdělování těchto peněz, tak tato záležitost už musí mít legislativní oporu. Takže připravujeme zákon o těžko pojistitelných rizicích.
Musím říct, že reálně vidím tu činnost, která nás čeká, ať už komunikace s Evropskou komisí, příprava legislativy, její schválení, minimálně ještě na příštích dvanáct měsíců. Takže ta očekávání, která jsme měli, že bychom udělali ještě letos tento fond, se bohužel nenaplní. Já jsem to zemědělcům říkal a omlouval jsem se jim za to.***