(17.40 hodin)
(pokračuje Böhnisch)
Je třeba říct, že krkonošské obce nejsou součástí národního parku, ale většina z nich je zcela obklíčena územím národního parku, a jak se říká, lépe jednou vidět než stokrát slyšet, je třeba říct, že asi žádná krkonošská obec nemá se sousedstvím s Krkonošským národním parkem žádný zásadní problém. Koneckonců jediná připomínka k současné novele od krkonošských starostů, se kterými jsem mluvil, byla známá věc v textaci "dohodne" či "projedná", kterou výbor pro životní prostředí ve svém pozměňovacím návrhu řeší.
Jednou vidět než stokrát slyšet platí i pro návštěvu Národního parku Šumava. Řada kolegů využila nabídky různých terénních exkurzí a mohla se přesvědčit o tom, že to v šumavských obcích nevypadá jako v černobílém filmu králi Šumavy. Šumavské obce jsou na tom dobře, jsou na čele tabulek, co se týče výše jejich rozpočtů, šumavské obce žijí, v šumavských obcích se buduje, v šumavských obcích vznikají dětská hřiště a sportoviště a reálně se nezdá, že by šumavským obcím šumavský národní park nějak zásadně překážel. Koneckonců v žádném případě už dnes neexistuje nějaký jednotný blok 22 šumavských obcí, které by odmítaly aktuálně projednávanou novelu o ochraně přírody a krajiny. Dokonce bych řekl, že těch hlasitých samospráv či hlasitých představitelů šumavských obcí je dnes menšina. Přesto veřejnou debatu i debatu zde ve Sněmovně zatěžuje právě vždycky zmínka o šumavských obcích. V šumavských obcích žijí lidé, obce fungují a není důvod, aby tomu do budoucna bylo jinak i po přijetí této novely.
I já jako předseda výboru pro životní prostředí jsem dostal dopis pana hejtmana Zimoly z Jihočeského kraje včetně usnesení Zastupitelstva Jihočeského kraje. A musím říct, že když jsem ten dopis Jihočeského kraje, jihočeského hejtmana začal číst, tak mě nadchnul, protože jsem se dočetl v bodech to, co si jihočeské zastupitelstvo přeje. Pan kolega Zahradník tu zmiňoval nějakých 12 bodů, co se očekává od zákona: Má být moderní, má být stabilní, má být do určité míry konzervativní, má být neideologický. Říkal jsem si skvěle, jihočeské zastupitelstvo chce po Sněmovně přesně to, jaký ten zákon je. Splňujeme všechna kritéria, která si jihočeské zastupitelstvo přeje. Proto pro mě byl matoucí závěr toho dopisu, kde ještě před druhým čtením, před přijetím pozměňovacích návrhů, si jihočeské zastupitelstvo přeje, abychom návrh zákona zamítli již v prvním čtení. Jak říkám, bylo to matoucí a musím bohužel jihočeské zastupitelstvo zklamat. Myslím, že zákon je dobrý a že si zaslouží projít celým legislativním procesem a že nakonec skutečně splní oněch 11 nebo 12 bodů tak, jak je definuje právě Zastupitelstvo Jihočeského kraje.
Určitě je ten zákon neideologický. To bych si netroufl říct o tom dopisu zastupitelů Jihočeského kraje či o některých mailech sdružení Šumava 21, což je opakovaně jakýsi kolovrátek prázdných frází, který není schopen definovat to, co vlastně signatáři takových dopisů chtějí. Koneckonců i na kulatých stolech, které uspořádal výbor pro životní prostředí, byly dva a trvaly kolem pěti hodin každý, na nich bylo velmi složité dopátrat se opravdu konkrétních požadavků některých samospráv na dobré znění zákona o ochraně přírody a krajiny.
Pan Vilímec tu zmínil dopisy, které zprostředkovalo Hnutí DUHA. Musím ho upozornit, že kdyby se věnoval přečtení aspoň některých z nich, zjistil by, že neměly stejnou textaci. Ano, obtěžovaly, bylo jich moc, byla tam velká fotografie, zaplňovaly naše schránky, dokonce bych řekl, že taková aktivita nebyla pro tento zákon příliš žádoucí. Nicméně těší mě, že lidé, kteří nám psali, si dali tu práci, že každý z těch e-mailů byl originál. Toho si cením. Cením si ovšem i naší informatiky, která potom odklonila ty další maily už někam jinam.
Abych už nezdržoval, jenom dvě krátké poznámky. Pan kolega Zahradník navrhl vrácení zákona k novému projednání ve výboru pro životní prostředí. Dovolím si nesouhlasit s takovým postupem už proto, že výbor se věnoval tomuto zákonu na dvou kulatých stolech, věnoval se mu na svém podvýboru pro ochranu přírody a krajiny, věnoval se mu na svém řádném zasedání v Národním parku Podyjí a také se tomuto zákonu věnoval obsáhlý, veliký seminář Ministerstva životního prostředí, který se uskutečnil zde v Poslanecké sněmovně.
A poslední bod, poslední poznámka se týká řady pozměňovacích návrhů, které se postupně objevují v systému. Řada z nich směřuje k jedinému, bohužel nemá to znění, někdo asi neměl to znění - nahrát do systému jednu jedinou větu k § 15d. Stačilo by tam nahrát: § 15d zní: "Národní park Šumava se zrušuje." Mohli bychom si ušetřit velkou část podrobné rozpravy.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Nyní s přednostním právem pan ministr, poté s faktickou poznámkou pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane ministře.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já vás dlouho nezdržím. Za prvé kolega Böhnisch řekl spoustu věcí, které jsem chtěl říct i já, a tak mi dovolte opravdu jenom několik poznámek k tomu, co zaznělo.
Já se vůbec nezlobím a neberu ani osobně to, že kolegové ze Šumavy se cítí, za prvé, zavázáni usnesením zastupitelstva kraje a že tady říkají i věci, kterým myslím opravdu věří. Já ale z vlastní zkušenosti, kterou jsem učinil za více jak dva roky v této pozici a především směrem na Šumavu, tak si troufám říct, že není pravda, a se vší vážností opravdu mohu říct, že není pravda, že by se s těmi obcemi nehovořilo. S těmi obcemi se hovoří strašně moc. Otázka je, kolik je to lidí reálně a jestli oni jsou schopni říct, co vlastně chtějí. Oni jsou schopni relativně velmi dobře říct, co nechtějí, i když ani tam to není úplně jednoznačné, ale to, co chtějí, je složité. A ono to opravdu vytváří dojem, a já si myslím, že buďme upřímní, vy Šumaváci, kteří tam žijete, věřím, že se se mnou nebudete přít v tom, že ty obce nejsou ani zaostalé, nejsou nějakým způsobem řekněme ekonomicky podtržené, já bych řekl, že spíš naopak, a opravdu tam funguje řada věcí, které byly slíbeny při vzniku parku, že budou samostatné nebo že budou mít přístup ke speciálním dotacím, což mají i z Evropské unie, že tam bude podpora podnikání, což je, protože znovu říkám a věřím, že mi to můžete potvrdit, ty obce jsou krásné, jsou opravené. A jestliže tady pan kolega Vilímec říká, že je chyba, že součástí národního parku je i zastavěné území obcí, tak já mu říkám: máte pravdu, pane kolego, vaším prostřednictvím, pane předsedající. Je to opravdu chyba. A stalo se to historicky a teď jde pouze o to, co s tím můžeme udělat. ***