(16.50 hodin)
(pokračuje Junek)
Druhou oblastí pozměňujících návrhů je oblast dejme tomu výstavby v národních parcích. Řeší zástavbu, zásady zástavby, ale také nakládání s pozemky v majetku státu. Já jsem se vlastně v prvním čtení, ale i třeba na jednání ve výborech a tak dále, ptal té protistrany, jak si představují národní parky, jak si třeba konkrétně představují Šumavu. Nikdy jsem vlastně konkrétní odpověď nedostal. Ale zároveň jsem se musel i já sám sebe ptát, nebo si přesně definovat, co bychom vlastně od těch národních parků chtěli a jak by měly vypadat.
Asi před třemi týdny jsme s výborem pro životní prostředí navštívili chráněnou krajinnou oblast Brdy - každému vřele doporučuji - a tam si člověk uvědomil, když šel tou krajinou, že je to krajina, kde nejenom že nevidíte lidské obydlí, komín a tak dále, ale nevidíte tam ani nějaký vysílač, nevidíte tam dráty elektrického vedení. Prostě je to krajina, kde je úplně minimální zásah lidské činnosti. A takhle já si představuji krajinu nebo přírodu národních parků. A ten kontrast, si myslím, když se třeba pojedeme podívat do CHKO Brdy a pak například pojedeme do národního parku Krkonoše, kde bychom opět čekali dejme tomu takto nedotčenou krajinu, tak ten kontrast je poměrně veliký. Takže myslím si, že kde jinde než v národních parcích bychom očekávali jako návštěvníci přírodu minimálně dotčenou zásahy člověka, přírodu ponechanou svým vlastním procesům.
K tomu bych chtěl říci ještě jednu věc. Nedávno vyšel v časopise Statistika a my, který vydává Český statistický úřad, článek o stavebnictví a o zástavbě v roce 2015. Z této statistiky jednoznačně vyplývá, že hned po Praze je Šumava druhým místem v republice s největší výstavbou v roce 2015 v přepočtu na obyvatele. Čili tady z toho je patrné, že tlak na to, aby se v národních parcích dalo stavět - tady se bavme třeba konkrétně o té Šumavě - je poměrně velký. A já si myslím, že tomuto tlaku bychom měli nějakým způsobem čelit, tak aby ta krajina opravdu zůstala krajinou ryze přírodní.
Takže k tomu směřují i mé ostatní pozměňovací návrhy. Jeden z nich mluví o tom, že by měl být zákaz zcizování pozemků ve vlastnictví států na celém území národních parků. Což dneska ten zákon umožňuje v zastavených a zastavitelných územích obcí - státní půdu, státní pozemky prodávat. Myslím si, že, jestliže chceme mít co největší kontrolu nad tím, co se v národních parcích děje, bylo by správné, abychom měli pod kontrolou co nejvíce té rozlohy národních parků, a asi by nebylo v pořádku, abychom se tam jako stát případně půdy a pozemků zbavovali. To je jeden z těch návrhů.
Další je, aby rozšiřování zastavěných a zastavitelných území obcí bylo možné jen v odůvodněných případech, a to z naléhavých důvodů jiného veřejného zájmu výrazně převažujícího nad zájmem ochrany přírody a krajiny.
Posledním návrhem je, aby se stavby ve volné krajině v národních parcích povolovaly na základě výjimky udělené správou národního parku.
Čili jsou to všechno návrhy, které se opravdu snaží nějakým způsobem zabránit tomu, aby se nám zase ta lidská stavení nebo i jiné objekty rozšiřovaly více a více do krajiny národních parků. Takže to jsou ve stručnosti shrnuty mé pozměňovací návrhy. Jsou to podle mého názoru pozměňovací návrhy, které se snaží co nejvíce chránit přírodu před lidskou činností, a tím ji udělat přitažlivou a zajímavou. To říkám zcela otevřeně. Takhle to vidím já a takhle podle mého názoru jsou ty národní parky zajímavé, přitažlivé a to je to, co bychom od nich měli očekávat.
Už jsem tady jednou říkal, že jsem se ptal ať třeba kolegy Zahradníka, ale i třeba zástupců starostů obcí na Šumavě, jak si vlastně představují ty národní parky, nebo konkrétně tady Národní park Šumavu. Odpovědí jsem se vlastně nedočkal a představu mi až posléze daly právě nyní načítané pozměňovací návrhy. Jednak to byl už tolikrát diskutovaný návrh, který předložil pan poslanec Klán na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. On tady vysvětloval, jak to bylo. Že to vlastně byly návrhy starostů ze Šumavy. Tam ty odpovědi nalezneme, jaká ta představa pravděpodobně je. Že ten návrh mimo jiné obsahoval možnost rozprodat veřejné pozemky v národních parcích v celé takzvané zóně kulturní krajiny. Čili tady by hrozilo opravdu velké nebezpečí, že poměrně velkou část těch státních pozemků - nechci říct převažující, ale poměrně velkou - bychom teoreticky mohli někdy v budoucnu prodat. Dále například ten návrh obsahoval to, že by chtěl zrušit v celé zóně kulturní krajiny předkupní právo státu. Ale jsou tam i jiné další věci.
Dále, jak jsem četl, viděl nebo slyšel i další návrhy od pana poslance Zahradníka. Například vyškrtnout základní cíl národních parků. To znamená zajistit nerušený průběh přírodních dějů na částech území, provádět lesnická opatření v nejcennějších zónách národních parků a tak dále. Tak to mně jakousi odpověď dává. Mně to přijde tak, že představa je taková, že Národní park Šumava, nebo národní parky obecně by podle tohoto pohledu měly být spíše krajinou kulturní, rekreační, kde bude velké množství cyklostezek, možná nějakých zábavních parků, sportovišť a tak dále. Je to samozřejmě jakási legitimní představa. Já ji nikomu neberu. Nicméně to určitě není představa moje. A určitě není mou představou to, že národní parky jsou územím, ze kterého si každý může svým způsobem urvat ten svůj kousek pro sebe a na něm si postavit případně nějaký objekt a postupně takto o tu velice zajímavou krajinu přicházet.
Takže takovéto národní parky já nechci, takto si je nepředstavuji. Proto jednak, říkám, podporuji předložený návrh zákona a zároveň bych ho chtěl ještě nějakým způsobem maličko dopilovat, zpřísnit. A k tomu jsou mé předložené pozměňovací návrhy, které jsem načetl do systému, a důvodové zprávy jsou podrobně popsány a já se k nim potom přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Junkovi. Máme před sebou tři faktické poznámky, a to pánů poslanců Klána, Zahradníka a Votavy. Takže prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Hezké odpoledne, vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové. Dovolte, abych vašim prostřednictvím reagoval na pana poslance Junka. On tady říkal, že se nejedná o lex Šumava. Víte, ono se o té Šumavě bavíme už hodně dlouho. Já už jsem v této Poslanecké sněmovně několik let, druhé volební období, a vždycky kamenem úrazu byla jenom Šumava. Žádný jiný národní park. Proto jsme právě navrhli, aby jednotlivé národní parky byly z tohoto návrhu zákona vyřazeny. Protože pokud budeme otevírat pořád a z jakéhokoliv důvodu tu 114, tak vždycky dojdeme do tohoto začarovaného kruhu, kde nám Šumava bude opravdu vylézat jako bludný kruh, do kterého budeme zabředávat.
Takže opravdu i média říkají, že je to lex Šumava, i když to není pravda, protože ten zákon má samozřejmě větší dopady než jenom na Šumavu. Ale o Šumavě je potřeba se bavit, je potřeba si vyjasnit, jaké postavení mají obce. Já jsem také mluvil se starosty ze Šumavy, dokonce jsem tady zmiňoval ty pozměňovací návrhy, které byly jednu dobu v systému, ale my jsme si to tady vyjasnili už na začátku tohoto jednání, v tomto druhém čtení, jak to bylo. Prodiskutovali jsme, našli jsme určité nějaké styčné body a ty se promítly do usnesení do výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. A to já samozřejmě budu hájit. A samozřejmě ještě potom v podrobné rozpravě odůvodním ten předložený pozměňovací návrh.
Děkuji za pozornost.***