(17.40 hodin)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Chtějí se k předloženým pozměňovacím návrhům Senátu postupně vyjádřit zpravodajové výborů? (Ano.) Nejprve garanční ústavněprávní výbor - paní Marie Benešová. Prosím, paní poslankyně. Připraví se pan zpravodaj hospodářského výboru pan poslanec František Laudát, pakliže má zájem. Prosím, paní zpravodajko.
Poslankyně Marie Benešová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěla bych jenom zdůraznit, že pokud jde o § 8, o tu přičitatelnost, tak že to není o etických kodexech, jak píší noviny, ale je to o větší odpovědnosti státních zástupců sehnat všechny důkazy, tedy i ty, které jsou ve prospěch těch právnických firem. To vůbec neznamená, že jsou automaticky vyviněny, pokud se tedy prokáže, že to úsilí nevyvinuly. Takže je to na vás, tedy resp. na nás všech, jak rozhodneme.
A chtěla bych jenom zdůraznit, že média v tomto směru matou veřejnost, pokud toto podávají, a že naším cílem nebylo umožňovat nějaké vyvinění právnickým osobám z toho důvodu, aby měly lepší podmínky, ale řešili jsme rok patovou situaci v ústavněprávním výboru, kde se v podstatě ten zákon zadrhl, hledali jsme optimální kompromisní řešení. Měli jsme tam dvě expertní analýzy špičkových profesorů, o které jsme se opírali a z kterých jsme vycházeli.
Takže já, pokud za sebe mohu hovořit, budu podporovat tu parlamentní verzi. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní zpravodajce Marii Benešové. Ptám se, jestli má zájem pan zpravodaj hospodářského výboru pan poslanec František Laudát. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Co se týká hospodářského výboru, tak tam to dopadlo, jak to dopadlo, což jsem tady sdělil při prvním projednávání.
Teď spíš řeknu postoj TOP 09. Z Parlamentu do Sněmovny na jedné straně pod pláštíkem toho, že chcete bojovat proti korupci, ale víceméně je to šikanózní zákon, kterým pan ministr Pelikán rozšířil spektrum, z čeho můžou být obviněny firmy, tak jste to poslali s tím, že to zároveň vzhledem k tomu, že tady se to několika jedinců výrazně dotýká, kdo že má problém s tímto zákonem, tak jste to fakticky vykastrovali a jediné, co z toho teď bude, je, že bude existovat pomluva právnickými osobami mezi sebou. To je jediné.
TOP 09 nepodpořila zákon jako celek při hlasování ve Sněmovně, nepodpoří ani původní verzi, ani novou verzi. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Otvírám rozpravu. V rozpravě jako první vystoupí pan senátor Miroslav Antl. Prosím, pane senátore, máte slovo.
Senátor Miroslav Antl: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, jak už tady bylo konstatováno, Senát se rozhodl vrátit předmětný zákon znovu do dolní komory českého Parlamentu právě z těch dvou důvodů, které zde konstatoval i vážený pan ministr spravedlnosti. Máte před sebou odůvodnění, které jsem poslal. A protože čtete určitě rychleji, bystřeji, dovolil bych si jenom pár poznámek k tomu, co proběhlo v Senátu Parlamentu České republiky, a hlavně k důvodům, proč jsme se rozhodli tu věc vrátit. Jinak bych chtěl konstatovat, že odůvodnění, podíváte-li se do toho, je neosobní a řekl bych z mého pohledu velmi vstřícné.
Zabývali jsme se pěti pozměňovacími návrhy, nakonec jsme přijali dva. Ten jeden z pěti, který jsme nepřijali, se týkal trestného činu pomluvy. Včera jsem se zúčastnil 90´ ČT24 a připadal jsem si jako pachatel, protože média podávají ten zákon jako popírání svobody slova, a to, že vlastně připouštíme trestnost pomluvy i právnických osob. A protože jsem si připadal jako pachatel a chtěl jsem se vyvinit, tak jsem se podíval na hlasování, jak to proběhlo u vás, a zjistil jsem, že ze 171 poslanců 161 hlasovalo pro a nikdo nebyl proti.
V návaznosti na tento trestný čin vám navrhujeme nevylučovat možnost trestněprávního postihu právnické osoby i pro trestný čin účasti na sebevraždě, který je uveden v § 144 trestního zákoníku, a v podstatě ta objektivní stránka nám říká, že pachatel jiného pohne k sebevraždě nebo jinému k sebevraždě pomáhá. Já osobně si dost dobře dovedu představit případ, který by nastat mohl, a to i z pohledu trestní odpovědnosti právnické osoby. Jsem přesvědčen, že principiálně takovýto případ není vyloučen. Navíc pohlédneme-li na trestný čin, resp. přečin pomluvy, a podíváme-li se do § 144 trestního zákoníku, tak v druhém odstavci už najdeme zločinnou, v uvozovkách zločinnou, trestní sazbu, to znamená osmiletou trestní sazbu, pokud je tento trestný čin spáchán ve vztahu k dítěti nebo těhotné ženě. A třetí odstavec dokonce určuje z hlediska bipartice kvalifikaci jako zvlášť závažný zločin, to znamená pět až dvanáct let trestu odnětí svobody.
Jinak tady upozorňujeme na případ France Telecom, který byl řešen, a necháváme na vás, resp. se přimlouváme, abyste rozhodli o tom, že tento trestný čin resp. jeho trestnost by měla spadat do katalogu trestných činů, které se týkají právnické osoby.
Pokud jde o ten druhý pozměňovací návrh, skutečně jde o § 8 odst. 5 předmětného zákona, který dává možnost právnické osobě zprostiti se trestní odpovědnosti, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ni bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila. Dovolil bych si konstatovat, že takovéto ustanovení jde proti záměru vlády zpřísnit trestní postih právnických osob, protože tento trestní postih nejen nabourává, ale myslím si, že popírá smysl trestního postihu právnických osob.
Odkazuji znovu na odůvodnění, které máte před sebou. Jsem přesvědčen po konzultacích s orgány činnými v trestním řízení, že vytvoření takzvaných trestněprávních firemních programů, to znamená jakýsi protikorupční kodex či etický kodex a podobně, by mohl vyvinit právnické osoby, a teď nemluvím o zaměstnancích, tam § 8 odst. 2 písmeno b) vlastně dává možnost vyvinit zaměstnance, ale už by se to rozšiřovalo i na statutární orgány nebo jiné osoby ve vedoucím postavení atd., tak jak vy jste doplnili ten § 8 odst. 2 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Takže rozšíření mimo zaměstnance nebo osobu v obdobném postavení.
Já tyto osoby ve svém - ne ve svém, pardon, omlouvám se. Senát ve svém odůvodnění tyto osoby nazývá zkratkou vedoucí osoby. A jsme přesvědčeni, že skutečně toto ustanovení by mohlo znamenat zastavení trestního stíhání v nejzávažnějších ekonomických, resp. hospodářských či majetkových věcech, mám tím na mysli i mediální kauzy, nechci je tady zmiňovat, ale jde o zvlášť závažné zločiny poškození finančních zájmů Evropské unie, dotační podvody a jinou podobnou trestnou činnost.
Nevycházím jenom ze své praxe a nevycházím i ze svého právního názoru, ale mám k dispozici stanovisko Unie státních zástupců, nebudu vám ho číst, pokud nechcete. Konzultoval jsem i s paní vrchní státní zástupkyní v Praze, paní doktorkou Lenkou Bradáčovou, která v uvozovkách velí odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství a jejíhož názoru si velmi vážím. Ale rovněž jsem konzultoval i s předsedou Nejvyššího soudu panem profesorem Pavlem Šámalem, který mi poskytl své písemné stanovisko a říká také, že toto ustanovení jde proti smyslu celého zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. ***