(15.40 hodin)
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych vás požádala o podporu novely školského zákona a krátce se vyjádřila k argumentům, které zazněly poté, co prezident republiky zákon vetoval.
Zejména bych chtěla říct, že co se týká tématu inkluzivního vzdělávání nebo společného vzdělávání, tato novela školského zákona, jak sami víte, tuto problematiku neupravuje a nezabývá se jí.
Co se týká záležitosti otázky předškolního vzdělávání dětí dvouletých, je pravdou, že tato změna se dostala do návrhu zákona až na sklonku projednávání v Poslanecké sněmovně, nicméně sami víte, že již toto stanovisko a toto doporučení obsahovalo usnesení garančního výboru a byla tady projednávána na půdě Poslanecké sněmovny přibližně měsíc.
Co se týká vzdělávání dvouletých dětí, tak bych také chtěla říci, že 40 tisíc dětí dvouletých už v našich mateřských školách je. A otázka kapacit je zohledněna tím, že náběh tohoto opatření je určen na rok 2020. V roce 2020, pokud by polovina demografického vývoje dvouletých využila možnosti přístupu do mateřských škol, pak by to vypadalo tak, že už stávající kapacity by byly dostačující vyjma Prahy a Brna. Pokud by tak využilo 100 % dvouletých dětí, což všichni, domnívám se, nepředpokládáme, potřebovali bychom dobudovat kapacity, na které však máme finanční peníze jak z evropských, tak národních zdrojů v dostatečném objemu a alokaci.
Nakonec bych se chtěla vyjádřit k tomu, že se Svazem měst i se Sdružením místních samospráv dlouhodobě komunikuji. Poté co byl návrh zákona vetován, sešla jsem se a shodla s předsednictvem Svazu měst a obcí na pravidelném setkávání co měsíc, tak aby tedy komunikace byla co nejintenzivnější a abychom si správně rozuměli z hlediska opatření, která budou znamenat implementaci novely školského zákona do praxe.
Věřím, vážené poslankyně a poslanci, že novelu zákona podpoříte, a věřím, že také věříte vy mně, že jsme schopná daný návrh zákona uvést do praxe a zajistit řadu opatření, která se samozřejmě netýkají pouze zákona.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní ministryně. Táži se, zda se chce ke stanovisku prezidenta vyjádřit zpravodajka garančního výboru poslankyně Vlasta Bohdalová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Vlasta Bohdalová: Dobré odpoledne, vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové. Stojím tady již poněkolikáté jako zpravodajka této novely školského zákona, který zde byl pod tiskem 611. Musím říct, že tři základní body tohoto zákona, a to je poslední povinný rok mateřské školky, jednotné přijímací zkoušky od školního roku 2016/2017 a maturita z matematiky od roku 2020/2021 je věc, kterou jak školský výbor, tak většina poslanců v této Sněmovně podpořila.
Když čtu různá diskusní fóra, tak tam čtu, že se jedná o inkluzi atd. Chtěla bych upozornit, že v tomto zákoně o inkluzi nemluvíme, o této změně nemluvíme, tu jsme přijali většinou hlasů i s podpisem pana prezidenta již loni na jaře. Ale jestli mi dovolíte, chtěla bych jenom jednu zmínku k těm dvouletým dětem v mateřských školách.
Jak už zde paní ministryně řekla, máme už dnes na 40 tisíc dětí dvouletých v mateřských školách. Jde o to, že před pěti lety nebo před šesti lety, nevím to přesně, byl přijat zákon, který rozvolnil rodičovskou dovolenou na dva - rodiče se mohou vracet do práce po dvou, po třech nebo po čtyřech letech věku dítěte. Je to v pořádku. Je dobré, aby maminky měly možnost se rozhodnout, jestli buď z existenčních, nebo profesních důvodů si zvolí délku rodičovské dovolené, jak budou chtít. To řekl stát a), ale neřekl b), jak pomůže těmto maminkám, když ve dvou letech budou potřebovat o ty děti pečovat.
To mě vedlo k tomu, že jsem podala novelu zákona. A chci znovu upozornit, touto novelou zákona dáváme možnost umístit dvouleté děti do mateřské školy s garancí od roku 2020/2021. Když si vezmeme, že dneska rodí maminky mezi 25. a 30. rokem, tak v tomto reprodukčním věku budou dívky, které se narodily po roce 1990. A jak všichni dobře víme, tam šla prudce demografická křivka dolů. To znamená, že nemůžeme čekat, že se od těchto maminek dočkáme pěti šesti dětí od každé. To znamená, že se nemusíme bát toho, že by místa ve školkách nebyla.
Rovněž jako kantorka chci být nápomocna ředitelům, ředitelkám mateřských škol, které mnohdy již děti dvouleté přijímají za určitých podmínek, ale nemají oporu v zákoně. My jsme tady touto novelou tu oporu do zákona dali. Ale znovu říkám, platí to až od roku 2020.
Chci na závěr upozornit všechny pochybovače, že nemluvíme o povinnosti, že dítě musí ve dvou letech do mateřské školy, že naopak když jsme rodičům dali možnost se rozhodnout, jak dlouho budou na rodičovské dovolené, tak jim dáváme možnost, že můžou dát své dítě již od dvou let do mateřské školy, když nemáme jesle, mikrojesle zatím nefungují a dětské skupiny také valem nevznikají.
Takže všechny tyto pochybnosti, které byly, si myslím, že byly zbytečné, a přimlouvám se za to, aby Poslanecká sněmovna přehlasovala prezidentovo veto a aby konečně tento zákon mohl platit a od školního roku 2016/2017 podle něho mohly naše školy pracovat.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Otevírám rozpravu. Eviduji několik přihlášek. Každopádně první má faktickou poznámku pan poslanec Václav Votava. Prosím.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, nebude to souviset s projednávaným bodem. Chtěl bych pouze pro steno - v předchozím hlasování jsem vyjadřoval vůli hlasovat "ano", zjistil jsem, že na sjetině mám křížek. Takže nezpochybňuji samozřejmě hlasování, ale jenom pro steno. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní budeme tedy pokračovat v rozpravě. První vystoupí pan poslanec Tomio Okamura a připraví se paní poslankyně Marta Semelová. Prosím, máte slovo.
Poslanec Tomio Okamura: Dámy a pánové, školský zákon vrácený do Sněmovny panem prezidentem bohužel neřeší to nejkontroverznější téma a to je společné vzdělávání dětí, to je další inkluze do škol, s kterou naše hnutí Svoboda a přímá demokracie, SPD, zásadně nesouhlasí navzdory vládě Bohuslava Sobotky a Andreje Babiše, kteří naopak inkluzi podporují, přestože inkluzi odmítají učitelé, odborníci i samotní žáci. Nerozumím tomu, proč vláda tak tvrdošíjně inkluzi prosazuje. To je problém, který by nás měl trápit.
Řešení je dnes už jediné. Ideální by bylo, aby Ministerstvo školství připravilo urychleně novelu, což bohužel od této vlády nemůžeme očekávat, alespoň podle kompromisního návrhu, který by snad po všeobecné veřejné kritice zákona mohl být přijatelný, tedy aby se podpora vzdělávání žáků se zdravotním postižením na běžných základních školách zaváděla od letošního září jen přiměřeně k možnostem škol.
Ideální by ovšem bylo podle našeho hnutí SPD něco jiného, tedy nastavení školského systému tak, aby školy mohly poskytovat svým žákům co nejlepší vzdělání. Inkluze problémy zdravotně postiženým naopak přidělá, protože děti nejsou andílkové a postižené dítě může v kolektivu normálních dětí spíš utrpět než získat. Práci speciálních pedagogů nyní kvůli vládě nahradí asistenti. Jde o degradaci speciálního školství.
Materiály týkající se inkluzivního vzdělávání obsahují scestné předpoklady. Tvrdí, že v prostředí inkluzivního vzdělávání přichází výkon dětí sám od sebe. Školy by měly opustit kritérium výkonu jako základní ukazatel své úspěšnosti a soustředit se na pozitivní vztahy a klima ve škole. Jsou to falešné předpoklady, které budou mít zásadní dopad na kvalitu veřejného školství. Inkluze je buď scestná ideologie, nebo součást podnikatelského záměru budoucích majitelů neinkluzivních škol.
Další věcí je, že v České republice systémově rezignujeme na podporu veřejného vzdělávání chytrých a nadaných dětí. Vyhláška o vzdělávání dětí se specifickými vzdělávacími potřebami, která má řešit vzdělávání nadaných dětí, jen přidala školám administrativu a ničemu nepomáhá.
Celý západní svět už poznal, co to je inkluze, jak klesá úroveň školství v momentě, kdy mezi děti takzvaně normální dáme děti, které jsou v nějakém ohledu jiné anebo nepřizpůsobivé, a je v podstatě jedno, zda jde o mentální poruchu nebo třeba o děti z jiných kultur. Tento vládní experiment bude realizován v situaci podfinancovaného českého školství, kde učitel pracuje za hanebnou mzdu. ***