Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

2.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 418/2011 Sb.,
o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 304/7/ - vrácený Senátem

Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy. Jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 304/8. Vítám mezi námi pana senátora Miroslava Antla a prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil pan ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Prosím, pane ministře.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, po projednání tohoto návrhu zákona v Senátu došlo ke dvěma zásadním změnám v tom návrhu. První spočívá v tom, že se dále ještě rozšiřuje trestní odpovědnost právnických osob i na trestný čin účasti na sebevraždě, neboť většina senátorů dospěla k závěru, že alespoň teoreticky je možné, že by se právnická osoba takového trestného činu dopustila, a neviděli v Senátu důvod, proč v takovém případě tu odpovědnost nedovozovat.

Druhá změna se týká té nešťastné přičitatelnosti. A zde tedy konkrétně jde o škrtnutí toho posledního odstavce, který říkal, že právnická osoba se trestní odpovědnosti podle odst. 1 až 4 zprostí, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu osobami uvedenými v odstavci 1 zabránila. Čili toho, co Poslanecká sněmovna dohodla nebo ústavněprávní výbor dohodl i s předkladatelem, resp. s Ministerstvem spravedlnosti jako nějaké kompromisní řešení předtím.

Nebudu dlouho unavovat, protože předpokládám, že zejména pan senátor Antl asi podrobně odůvodní oba návrhy, takže za sebe jenom říkám, že oba návrhy nebo zejména ten druhý návrh vrací text blíže k tomu, co jsme my navrhovali původně z ministerstva. Na druhou stranu musím říci, že ten pozměňovací návrh, který je tím zase zpět rušen, měl naši opatrnou podporu, jsem vždycky říkal. Takže já celkem vidím jako jediné seriózní řešení, že k tomu zaujmu stanovisko neutrální, protože obě varianty podle mě z mého odborného hlediska budou dobrými variantami.

V tuto chvíli všechno a více případně v rozpravě. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Chtějí se k předloženým pozměňovacím návrhům Senátu postupně vyjádřit zpravodajové výborů? (Ano.) Nejprve garanční ústavněprávní výbor - paní Marie Benešová. Prosím, paní poslankyně. Připraví se pan zpravodaj hospodářského výboru pan poslanec František Laudát, pakliže má zájem. Prosím, paní zpravodajko.

 

Poslankyně Marie Benešová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěla bych jenom zdůraznit, že pokud jde o § 8, o tu přičitatelnost, tak že to není o etických kodexech, jak píší noviny, ale je to o větší odpovědnosti státních zástupců sehnat všechny důkazy, tedy i ty, které jsou ve prospěch těch právnických firem. To vůbec neznamená, že jsou automaticky vyviněny, pokud se tedy prokáže, že to úsilí nevyvinuly. Takže je to na vás, tedy resp. na nás všech, jak rozhodneme.

A chtěla bych jenom zdůraznit, že média v tomto směru matou veřejnost, pokud toto podávají, a že naším cílem nebylo umožňovat nějaké vyvinění právnickým osobám z toho důvodu, aby měly lepší podmínky, ale řešili jsme rok patovou situaci v ústavněprávním výboru, kde se v podstatě ten zákon zadrhl, hledali jsme optimální kompromisní řešení. Měli jsme tam dvě expertní analýzy špičkových profesorů, o které jsme se opírali a z kterých jsme vycházeli.

Takže já, pokud za sebe mohu hovořit, budu podporovat tu parlamentní verzi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní zpravodajce Marii Benešové. Ptám se, jestli má zájem pan zpravodaj hospodářského výboru pan poslanec František Laudát. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Co se týká hospodářského výboru, tak tam to dopadlo, jak to dopadlo, což jsem tady sdělil při prvním projednávání.

Teď spíš řeknu postoj TOP 09. Z Parlamentu do Sněmovny na jedné straně pod pláštíkem toho, že chcete bojovat proti korupci, ale víceméně je to šikanózní zákon, kterým pan ministr Pelikán rozšířil spektrum, z čeho můžou být obviněny firmy, tak jste to poslali s tím, že to zároveň vzhledem k tomu, že tady se to několika jedinců výrazně dotýká, kdo že má problém s tímto zákonem, tak jste to fakticky vykastrovali a jediné, co z toho teď bude, je, že bude existovat pomluva právnickými osobami mezi sebou. To je jediné.

TOP 09 nepodpořila zákon jako celek při hlasování ve Sněmovně, nepodpoří ani původní verzi, ani novou verzi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Otvírám rozpravu. V rozpravě jako první vystoupí pan senátor Miroslav Antl. Prosím, pane senátore, máte slovo.

 

Senátor Miroslav Antl: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, jak už tady bylo konstatováno, Senát se rozhodl vrátit předmětný zákon znovu do dolní komory českého Parlamentu právě z těch dvou důvodů, které zde konstatoval i vážený pan ministr spravedlnosti. Máte před sebou odůvodnění, které jsem poslal. A protože čtete určitě rychleji, bystřeji, dovolil bych si jenom pár poznámek k tomu, co proběhlo v Senátu Parlamentu České republiky, a hlavně k důvodům, proč jsme se rozhodli tu věc vrátit. Jinak bych chtěl konstatovat, že odůvodnění, podíváte-li se do toho, je neosobní a řekl bych z mého pohledu velmi vstřícné.

Zabývali jsme se pěti pozměňovacími návrhy, nakonec jsme přijali dva. Ten jeden z pěti, který jsme nepřijali, se týkal trestného činu pomluvy. Včera jsem se zúčastnil 90´ ČT24 a připadal jsem si jako pachatel, protože média podávají ten zákon jako popírání svobody slova, a to, že vlastně připouštíme trestnost pomluvy i právnických osob. A protože jsem si připadal jako pachatel a chtěl jsem se vyvinit, tak jsem se podíval na hlasování, jak to proběhlo u vás, a zjistil jsem, že ze 171 poslanců 161 hlasovalo pro a nikdo nebyl proti.

V návaznosti na tento trestný čin vám navrhujeme nevylučovat možnost trestněprávního postihu právnické osoby i pro trestný čin účasti na sebevraždě, který je uveden v § 144 trestního zákoníku, a v podstatě ta objektivní stránka nám říká, že pachatel jiného pohne k sebevraždě nebo jinému k sebevraždě pomáhá. Já osobně si dost dobře dovedu představit případ, který by nastat mohl, a to i z pohledu trestní odpovědnosti právnické osoby. Jsem přesvědčen, že principiálně takovýto případ není vyloučen. Navíc pohlédneme-li na trestný čin, resp. přečin pomluvy, a podíváme-li se do § 144 trestního zákoníku, tak v druhém odstavci už najdeme zločinnou, v uvozovkách zločinnou, trestní sazbu, to znamená osmiletou trestní sazbu, pokud je tento trestný čin spáchán ve vztahu k dítěti nebo těhotné ženě. A třetí odstavec dokonce určuje z hlediska bipartice kvalifikaci jako zvlášť závažný zločin, to znamená pět až dvanáct let trestu odnětí svobody.

Jinak tady upozorňujeme na případ France Telecom, který byl řešen, a necháváme na vás, resp. se přimlouváme, abyste rozhodli o tom, že tento trestný čin resp. jeho trestnost by měla spadat do katalogu trestných činů, které se týkají právnické osoby.

Pokud jde o ten druhý pozměňovací návrh, skutečně jde o § 8 odst. 5 předmětného zákona, který dává možnost právnické osobě zprostiti se trestní odpovědnosti, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ni bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila. Dovolil bych si konstatovat, že takovéto ustanovení jde proti záměru vlády zpřísnit trestní postih právnických osob, protože tento trestní postih nejen nabourává, ale myslím si, že popírá smysl trestního postihu právnických osob.

Odkazuji znovu na odůvodnění, které máte před sebou. Jsem přesvědčen po konzultacích s orgány činnými v trestním řízení, že vytvoření takzvaných trestněprávních firemních programů, to znamená jakýsi protikorupční kodex či etický kodex a podobně, by mohl vyvinit právnické osoby, a teď nemluvím o zaměstnancích, tam § 8 odst. 2 písmeno b) vlastně dává možnost vyvinit zaměstnance, ale už by se to rozšiřovalo i na statutární orgány nebo jiné osoby ve vedoucím postavení atd., tak jak vy jste doplnili ten § 8 odst. 2 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Takže rozšíření mimo zaměstnance nebo osobu v obdobném postavení.

Já tyto osoby ve svém - ne ve svém, pardon, omlouvám se. Senát ve svém odůvodnění tyto osoby nazývá zkratkou vedoucí osoby. A jsme přesvědčeni, že skutečně toto ustanovení by mohlo znamenat zastavení trestního stíhání v nejzávažnějších ekonomických, resp. hospodářských či majetkových věcech, mám tím na mysli i mediální kauzy, nechci je tady zmiňovat, ale jde o zvlášť závažné zločiny poškození finančních zájmů Evropské unie, dotační podvody a jinou podobnou trestnou činnost.

Nevycházím jenom ze své praxe a nevycházím i ze svého právního názoru, ale mám k dispozici stanovisko Unie státních zástupců, nebudu vám ho číst, pokud nechcete. Konzultoval jsem i s paní vrchní státní zástupkyní v Praze, paní doktorkou Lenkou Bradáčovou, která v uvozovkách velí odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství a jejíhož názoru si velmi vážím. Ale rovněž jsem konzultoval i s předsedou Nejvyššího soudu panem profesorem Pavlem Šámalem, který mi poskytl své písemné stanovisko a říká také, že toto ustanovení jde proti smyslu celého zákona o trestní odpovědnosti právnických osob.

Znovu s odkazem na písemné odůvodnění se velmi přimlouvám za to, abyste zvážili senátní návrh, abyste ho podpořili, byť vím, že dohoda je jiná, přesto si dovolím upozornit na to, že o vině nebo nevině by měl vždy rozhodnout soud, nikoli zákonodárci. Proto vás (škobrtnutí v řeči) prosím o podporu tohoto návrhu. Promiňte zakoktání, ale zvolil jsem příliš složité souvětí. Díky za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu senátorovi. S faktickou poznámkou nyní pan poslanec Ivan Adamec, po něm řádně přihlášená paní poslankyně Válková. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Hezky podvečer, dámy a pánové. Já jenom abych si to ujasnil. Mohl byste se zeptat paní poslankyně Benešové, jakou parlamentní verzi měla na mysli? Protože řekla parlamentní verzi a Parlament, podle mě, je Sněmovna a Senát. Takže já bych prosil, aby to tady na záznam zaznělo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Z pracovních důvodů se omlouvá pan ministr zahraničí Lubomír Zaorálek od nynějška do konce dnešního jednacího dne a nyní řádně přihlášená paní poslankyně Helena Válková, po ní pan poslanec Hovorka. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Helena Válková: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, v tento pozdní podvečer si dovolím přesto udělat takový malý kvazihistorický exkurz.

Když jsem přišla do pozice ministryně spravedlnosti a byla jsem konfrontována s opakovanými návrhy na rozšíření výčtu trestných činů, za které mohla být trestně stíhána právnická osoba, tak jsem po poradě, jak zde už zaznělo od mé kolegyně paní poslankyně Benešové, se špičkovými odborníky v oblasti trestního práva - a sama také v této oblasti dlouho působím, byť jsem nebyla, to bych také ráda vytkla před závorku, stoupenkyní přijetí tehdy zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, protože jsem spíš taková tradicionalistka - tak jsem po poradě s těmi špičkovými odborníky, s profesorem Šámalem, předsedou trestněprávního kolegia dr. Púrym a dalšími, došla k závěru, že než neustále novelizovat opakovaně, bude lepší jít po vzoru zahraničních právních úprav tím směrem, že právnické osoby vystavíme riziku trestního postihu, pokud se budou chovat způsobem, který zakazuje trestní zákoník, za veškerá jednání, s výjimkou těch, která budou vypočteny, protože jsme předpokládali, že ten výčet se nebude tak často měnit jako v tom opačném partu. To se skutečně stalo. Já jsem potom v pozici ministryně spravedlnosti skončila, ne z tohoto důvodu, a sledovala jsem už v rámci ústavněprávního výboru dále debatu nad tímto zákonem.

Ještě na ministerstvu jsem čelila silné kritice, že kriminalizujeme nepřiměřeně firmy a právnické osoby, které v České republice budou tedy vystaveny fakticky nebezpečí, že téměř za jakýkoli trestný čin, pokud to není vyloučeno, jako např. soulož mezi příbuznými, válečné trestné činy atd., které jsou v tom § 7 vypočteny, budou moci být trestně stíhány. Dlouho jsme čekali, několik měsíců, a po opakovaných urgencích jsme z Ministerstva spravedlnosti návrh dostali a i v rámci ústavněprávního výboru jsme se zabývali právě touto otázkou, zda nedochází k přílišné kriminalizaci nebo možnosti kriminalizace a zda to není v rozporu se starou zásadou, která říká, že trestní právo by vždycky mělo být tím nejzazším prostředkem, ultima ratio, když už selhala ostatní právní odvětví, např. finanční právo, postih prostřednictvím vysokých pokut udělovaných finančním úřadem atd. A došli jsme k závěru, že ten stav, který na jedné straně bude čelit riziku neustálých novelizací, takže tam necháme tedy tu možnost postihnout právnickou osobu za trestné činy ve výrazně širším rozsahu, než tomu bylo před tou novelizací nebo než je tomu dosud, ale na druhé straně současně tam dáme pojistku, v rámci které můžeme ospravedlnit takové chování, pokud ta právnická osoba prokáže, že při vynaložení veškerého úsilí, které od ní lze spravedlivě požadovat, učinila vše pro to, aby k tomu trestnému činu nedošlo. A to jsme diskutovali skutečně ne jednou.

Já jsem přesvědčena, že to současné znění, které - a to řeknu asi za paní poslankyni Benešovou vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, to se přece stane, že se člověk přeřekne, mně se to také stává - čili sněmovní verze v té podobě, v jaké byla předložena, myslím, že snoubí oba dva ty prvky. Na jedné straně proč šetřit právnickou osobu, když u některých trestných činů i zvlášť závažných zločinů se může dopustit, na druhé straně dejme jí férovou možnost, ať nám prokáže, že udělala všechno právě v rámci svého specifického charakteru právnické osoby, aby k trestnému činu nedošlo, a pak ji nekriminalizujme.

Takže já se velmi přimlouvám za to, abychom přijali verzi, kterou poslala Poslanecká sněmovna Senátu, a abychom nešli tou cestou, kterou tady prosazuje Vrchní státní zastupitelství, Unie státních zástupců - já se jim nedivím, ony si ulehčí práci -, a která je vlastně vedena snahou zřídit si různé specializované odbory na vyšetřování a stíhání závažné hospodářské trestné činnosti, aniž by byly pod kontrolou, viz současný návrh zákona o státním zastupitelství. To je jedna linie. Takže já bych velmi apelovala na to, abychom jednomu právnickému lobby nedali zelenou, abychom se na to podívali skutečně střízlivě chladnýma očima a vyvážili tu spravedlnost, když na jedné straně tedy vystavujeme riziku postihu téměř za všechny trestné činy právnickou osobu a na druhé straně jí dáváme možnost, aby přesvědčivě doložila, že opravdu udělala všechno pro to, aby k tomu trestnému činu nedošlo, a pokud k tomu došlo, tak je to odpovědnost fyzické osoby, toho konkrétního jedince, který selhal. Myslím si, že toto řešení by bylo spravedlivé, a proto se za něj přimlouvám.

Pokud jde o ten pozměňovací návrh účast na sebevraždě, který by tam samozřejmě mohl být, já s panem senátorem Antlem souhlasím, nicméně právě v souladu s principem ekonomie trestní represe si myslím, že to není zas taková záležitost, kvůli které bychom se měli vzdát toho mnohem podstatnějšího, o čem jsem hovořila v první části svého vystoupení.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Válkové. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, já si velmi dobře vzpomínám, že Česká republika byla v minulosti dlouhodobě oprávněně kritizována za to, že nemá upravenu trestní odpovědnost právnických osob. Ta nakonec v předchozích volebních obdobích byla do našeho právního řádu zakotvena.

Domnívám se, že pokud projde znění, které je v Poslanecké sněmovně, tzn. s tím vyviněním v odst. 5 § 8, tak ten zákon bude v podstatě diskvalifikován. V podstatě bude zbytečný a jako takový může být z našeho právního řádu vypuštěn jako neúčinný. Proto se velmi přimlouvám za to, aby tento zákon byl schválen ve znění, tak jak nám ho poslal Senát. A proto bych vás chtěl požádat o podporu senátní verze tohoto zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Zdeněk Ondráček, připraví se pan poslanec Marek Benda.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, jak bylo zmíněno, senátní verze upravila poslaneckou verzi ve dvou bodech. Myslím, že kolegyně a kolegové, kteří sedí v ústavněprávním výboru, bychom si měli přiznat, že nám trestný čin účast na sebevraždě, § 144, prostě vypadl a že tam v tom § 7 v negativním výčtu být nemá. To znamená, že i právnická osoba má mít trestní odpovědnost za účast na sebevraždě. Myslím, že Senát nám i na odůvodnění prokázal, a já po debatě s panem senátorem Antlem musím přiznat, že si takovou skutkovou podstatu i průběh děje umím poměrně snadno představit, a myslím si, že nemusí uplynout ani tak dlouhá doba a takové jednání budou naše orgány činné v trestním řízení posuzovat. Tečka. Nebudu radši zabíhat do podrobností. Takže tady Senát má pravdu. A řekl bych, podpořme verzi senátní.

Druhým sporným jednáním, které je, je přičitatelnost, resp. to vyvinění v § 8 odst. 5 návrhu. V ústavněprávním výboru, jak bylo zmíněno, jsme o tom vedli širokou diskusi, zda ano, zda ne, po široké debatě jsem i já hlasoval pro to, aby byla ta vyvinitelnost. Ovšem měl jsem tam stále ten pomyslný otazník, zda činím správně. Pokud se podívám na naše trestní právo, máme ho formální a to pojetí trestného činu a o vině rozhoduje soud. A zde tuto možnost dáváme státnímu zastupitelství, orgánu činnému v trestní řízení. Myslím, že pan senátor Antl to zmínil velice dobře, že bychom neměli do tohoto soudům zasahovat a o trestní odpovědnosti, o tom, zda konkrétní právnická osoba je, či není trestně odpovědná za daný trestný čin, ať přečin, nebo zločin, by měl rozhodnout soud.

Po důkladném seznámení se s materiálem Senátu se přikláním k tomu, že já, a předpokládám, že i většina poslaneckého klubu, podpoříme verzi senátní, ale v případě, že by neprošla, budeme hlasovat pro tu verzi, která vzešla odsud z Poslanecké sněmovny. Ale poukazuji na to, že jsme udělali chybu v § 7, účast na sebevraždě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Ondráčkovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Marek Benda, po něm pan poslanec Jan Chvojka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, ještě tady nějací zbyli, dámy a pánové, k mému vystoupení mě vyprovokovalo za prvé neuvěřitelně alibistické stanovisko ministra spravedlnosti - já jsem pro všechno a je mi to úplně jedno, a za druhé vystoupení pana senátora Antla, předsedy ústavněprávního výboru Senátu, kterého jinak respektuji, ale myslím si, že je bohužel typickou ukázkou toho, jak orgány činné v trestním řízení nemají sedět v zákonodárných sborech a jak velké nebezpečí to vytváří, protože jejich pohled na svět je jiný.

Za prvé pokládám za úplný nesmysl to, co je tady občas předkládáno a tvrzeno, že nějaké protikorupční kodexy nebo něco podobného mají něco společného s liberací, resp. vyviněním, tak jak byla schválena ústavněprávním výborem.

Za druhé, ona už to tady naznačovala paní profesorka Válková. Trestní právo je ultima ratio. Má zasahovat až ve chvíli, kdy neumíme spory řešit pomocí jiného práva. Nejčastěji civilního.

A teď upozorňuji a říkal jsem to tady v rozpravě ve třetím čtení minule. Podle nového občanského zákoníku škoda z provozní činnosti, což je typicky činnost právnické osoby, zodpovídám za škodu, ledaže - ledaže - povinnosti se zprostí právnická osoba, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo. Čili já se v civilním sporu na základě tohoto ustanovení zprostím odpovědnosti za škodu, ale státní zástupci mě chtějí nadále stíhat za trestný čin? Vždyť to přece vůbec nedává smysl. To má být naprosto obráceně! Trestně stíhám až ty věci, které nejprve umím říct, že jsou skutečnou škodou na někom jiném. A když mám možnost v civilním procesu se vyvinit, tak si přece nikdo nemůže myslet, že mě pak mají stíhat trestně. To je opravdu pohled jenom trestařů, pro které je nejjednodušší každého odstíhat, ale nikoli pohled racionálního člověka, racionálního pohledu na věc.

A co mě nadzvedlo na vystoupení pana senátora Antla, protože už to zopakoval asi pošesté - o vině má rozhodnout soud, nikoli zákonodárci. A teď to tady ještě dovedl k dokonalosti pan poslanec Ondráček, ke kterému se pak ještě vrátím. No, je pravda, že o vině a trestu podle Listiny rozhoduje soud. Ale podle stejné Listiny v čl. 39 jen zákon stanoví, které jednání je trestným činem a jaký trest, jakož i jiné újmy na právech lze za jeho spáchání uložit.

O tom, co je trestným činem, rozhodují zákonodárci. Nemohou rozhodovat soudy! Nesmějí rozhodovat soudy. Na rozdíl od celé řady dalších oblastí práva, soud v trestním právu nemá možnost postupovat podle analogie, a je to zase zásada stará dva tisíce let, od římského práva. O tom, co je trestným činem, jaké jsou podmínky spáchání trestného činu, rozhodují přesně jenom zákonodárci. Je to jejich naprosto výsostnou povinností a nemá s tím nic společného soud. A soud má posléze na základě toho, jaké jsou trestné činy stanoveny, říci, ten a ten ho buď spáchal, nebo nespáchal. A už vůbec do toho, a to je prosba spíše na kolegu Ondráčka, už vůbec do toho nepleťme, jestli bude rozhodovat státní zastupitelství, orgán činný v trestním řízení, nebo soud. To nemá s hmotným právem, co je a co není trestný čin, vůbec nic společného. To souvisí jenom s tím, v jaké fázi trestního řízení může kdo zastavit trestní stíhání. Ale vůbec to nemá nic společného s hmotným právem, co je stanoveno. To by byl obecný možná apel na to, že policie nesmí zastavit, státní zastupitelství nesmí zastavit, vždy musí zažalovat, a pak ať rozhoduje soud. Ale nemá to nic společného s tím, jak stanovíme zásady trestního práva.

Tady se říká jediné. Zákonodárce je rozhodnut, že pokud ta právnická osoba to nedělala jako cílenou akci, která měla směřovat k ní - mimochodem, kdo si pamatuje první debaty o trestné činnosti právnických osob, všichni nám to nosili, proto je třeba začít stíhat trestné činy, zejména podpory terorismu, zejména shánění peněz pro teroristy, tam nemáte žádné fyzické osoby, tam je potřeba začít zabavovat peníze z těch nejrůznějších podezřelých nadací. To byly ty stovky argumentů, které přicházely ze světa. A najednou se tváříme, že když osoba v nadnárodní korporaci v jakémkoli vedoucím postavení, ona o sobě něco vezme, ta korporace z toho nemá nic, výhodu má jenom ta osoba, tak že je potřeba přece tu korporaci odstíhat a zavřít.

Pokládám to za úplně nesmyslné. Myslím si, že toto ustanovení je opravdu správně v souladu se zásadami našeho práva. A dokonce si myslím, že je v souladu i s tím, co se chce od stíhání trestní činnosti právnických osob tam, kde právnická osoba z toho má nějaké užitky. Kde se na tom vědomě, při všem vědění toho, že právnická osoba žádné vědomí nemá, ale kde se na tom spolupodílela. A ne kde někdo ji tímto způsobem podvedl, a pak se ještě raduje, že ona nebude za to potrestána.

Velmi prosím, abychom pokud nějakou verzi podpoříme, podpořili verzi, která vzešla z této Poslanecké sněmovny. Verze, která vzešla ze Senátu, je úplný omyl.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Jan Chvojka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vážený pane senátore. Panu senátorovi bych chtěl na úvod poděkovat za jistou uměřenost, kterou zde projevil. Co jsem slyšel, když se zákon projednával na ústavněprávním výboru Senátu, tam tak uměřený nebyl, a autorům původního pozměňovacího návrhu snad dokonce, a doufám, že mi můj zdroj, který na tom ústavněprávním výboru seděl, nelhal, věřím, že ne, přičítal této zprávě snad nějaké korupční úmysly. Takže to mě velmi mrzí. Snad tady bude ještě prostor si to nějakým způsobem vysvětlit.

Já začnu trošku zeširoka. Pozměňovací návrh se projednával na půdě ústavněprávního výboru - nevím, jestli devět, deset, jedenáct měsíců, skoro rok. Projednával se tu naprosto transparentně. Projednával se tu za účasti leckdy novinářů, leckdy advokátů, leckdy zástupců nějakých jiných právních profesí. Ale nikdy tam nebyli ti, o kterých pan senátor Antl mluví. To znamená státní zástupci. Potom jsem si v prosinci, když se konečně náš pozměňovací návrh schválil, přečetl v Lidových novinách, že poslanci ti a ti pirátsky vložili do zákona trestní odpovědnosti právnických osob ustanovení, které znamená to, že když se napíše někde nějaký etický kodex, že je firma automaticky vyviněna. To je samozřejmě nesmysl. Takže proti tomu - a za to nikdo z vás nemůže. To jsou Lidové noviny, které také nepochopily, o čem to je.

Prostě já nechci věcně, protože to tady vysvětlila paní profesorka Válková a po ní i Marek Benda. Ale samozřejmě o nějaké automatické vyvinění ve smyslu, že si firma napíše nějaký etický kodex, že má nějaký (nesrozumitelné) program, samozřejmě nejde. O vině bude vždycky rozhodovat ve finále soud. A ano, jak řekl kolega Benda, na základě zákona či zákonů, které zde schválíme my. Mně i pan senátor Antl, a jinak ho mám rád, my jsme oba Východočeši, naštval tím, že říkal: já jsem se o tom radil s paní kolegyní Bradáčovou. To jsem rád. Ale paní kolegyně Bradáčová není ta, která by měla nějakým způsobem vykládat právo nebo říkat, co je správné. Samozřejmě má svůj názor. Ale na druhou stranu my jsme se např. členové ústavněprávního výboru o tomto radili například s docentem Gřivnou nebo profesorem Jelínkem. Já nevím, kdo z těchto lidí je větší kapacita nebo kdo má větší právo na pravdu nebo kdo tomu víc rozumí. Ale jedno je jisté. Paní Bradáčová je ve střetu zájmu, protože se to týká její oblasti, a profesoři z právnických fakult jsou ve střetu zájmů minimálně menším. Takže já bych řekl, že argumentace pana senátora Antla - vy znáte můj názor na Rekonstrukci státu - je naprosto stejná.

Když se schválí zákon o registru smluv, tak bude lépe. Když se schválí zákon o státním zastupitelství, nejlépe tak, jak jde z vlády, bez toho, že bychom si tady my mohli dovolit dát nějaký pozměňovací návrh, protože to už je přece jenom projev... také nebudu radši říkat čeho. Tak zakotvíme v jednacím řádu, že se prostě návrhy musí schválit. Že jenom jedno čtení, že schválíme vždycky zákon tak, jak jde do prvního čtení, a potom se s tím nemůže už nic dělat. Je to prostě naprosto stejná filozofie, která jde vždycky ale bohužel od stejných osob.

Takže já jsem toho názoru, že by ta roční transparentní práce na půdě ústavněprávního výboru neměla být zmařena jedním jednáním ústavněprávního výboru v Senátu, nějakým zákulisním lobbingem paní vrchní zástupkyně Bradáčové, která na ústavněprávní výbor sněmovní, kde se to rok projednávalo, nepřišla ani jednou. Nebyl tam jediný státní zástupce. Ale pak se člověk dozví, že jsme separátně pirátsky projednali nějaký pozměňovací návrh.

Prosím o podporu sněmovní verze. Myslím si, že ta senátní, stejně jak to říkal pan kolega Benda, je úplně mimo. Že bohužel nepochopila podstatu toho, proč se s tím pozměňovacím návrhem přišlo. Právnická osoba by měla mít možnost se vyvinit. Není to žádný exces. Nebo není to nějaký šílený nápad nějakých bláznů. Je to něco, co je přece i v právním řádu jiných států, kde je zakotvena trestní odpovědnost právnických osob. Není to žádný projev korupce nebo toho, že chceme někoho, pokud je vinný, vyvinit. Je to prostě jenom možnost, že když to není filozofie té firmy, když to není politika firmy, ty trestné činy, které se tam staly, tak aby za to nepykala zbytečně. Protože opravdu tak jak je filozofie zákona, tak i člověk na nejnižší úrovni řízení, pokud něco spáchá, tak v zásadě se tím může zrušit i celá firma. A vyvinění tam není možné do této chvíle. Myslím si, že to je špatně, a prosím ještě jednou o podporu sněmovní verze.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Chvojkovi. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Pokud nikdo takový není, rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova pana navrhovatele, případně zpravodajů. Není zájem. Přistoupíme tedy k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Je tady žádost o odhlášení. Odhlašuji vás všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 304/7, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 304/8."

O tomto usnesení zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 27, přihlášeno je 150 poslankyň a poslanců, pro 25, proti 115. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat znovu, a to podle § 97 odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí tohoto usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy souhlas 101 poslance. Je již nastaven potřebný počet hlasů.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů, ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 304/7."

Zahajuji hlasování o tomto usnesení. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 28, přihlášeno je 153 poslankyň a poslanců, pro 134, proti 14. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že jsme návrh zákona přijali ve znění, jak byl postoupen do Senátu Poslaneckou sněmovnou. Děkuji panu senátorovi i panu ministrovi.

Ještě omluvenky. Paní poslankyně Květa Matušovská se omlouvá dnes od 18 hodin do konce jednacího dne z osobních důvodů, pan poslanec Vojtěch Adam se omlouvá od 18 hodin ze zdravotních důvodů, pan poslanec Milan Šarapatka se omlouvá z dnešního jednání z pracovních důvodů a paní poslankyně Radka Maxová se omlouvá od 19 hodin do konce jednání z pracovních důvodů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobrý podvečer, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Budeme pokračovat podle schváleného pořadu schůze. Dalším bodem je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.