(10.20 hodin)
Poslanec Ivan Gabal: Vážené kolegyně, vážení kolegové, pane premiére, pane ministře, dovolte mi, abych se ještě vyjádřil jednou k pozměňovacímu návrhu, který vřazuje psychologické vyšetření jako pevnou součást zdravotního vyšetření coby podmínky získání nebo obnovení zbrojního průkazu. Pozměňovací návrh, který máte pod písmenem D, nepodpořil výbor pro bezpečnost, přesto bych si dovolil dát k úvaze některé vážné argumenty a dilemata, aby zde ve Sněmovně zazněly.
Pokud ponecháme psychologické vyšetření jako opční, tedy podle rozhodnutí praktického lékaře, ponecháváme na praktických lékařích rostoucí odpovědnost za správnost odhadu duševního stavu a psychického stavu a způsobilosti adepta pro držení zbraně bez podpory v odborném posouzení, a to v podmínkách, kdy probíhají dva silné paralelní trendy. Prvým je růst počtu a podílu psychických onemocnění a poruch a druhým je rychle expandující zájem veřejnosti získat zbraň k vlastní obraně v důsledku znejistění lidí, pokud jde o bezpečnostní situaci přinejmenším v Evropě.
Žijeme velmi nervózní, stresující a neurotizující dobu, a to jak z hlediska běžné civilizační a životní zátěže, tak z hlediska expozice Evropy a Evropanů vůči expandujícímu válečnému konfliktu v okolí Evropy i nárůstu útoků a rizika terorismu a radikálního islamismu v některých evropských zemích. To vše je do značné míry multiplikováno celkovou mediální komunikací událostí a rizik, fenomény sociálních médií i expanzí komunikačních technologií, množstvím bezpečnostních informací v reálném čase, ale i množstvím výmyslů, dezinformací a jejich šířením a sdílením. Bezpečnostní stresování občanů se stalo součástí aktivní politické hry, a to jak na velmocenské úrovni, například dezinformačními aktivitami a snahami o destabilizaci voličského chování a postojů občanů pod tlakem artikulovaných nebo manipulovaných hrozeb, tak některými vnitropolitickými aktéry, kteří se snaží z multiplikace a spinování hrozeb a strašení vytloukat politický kapitál. Je mnoho těch, kteří chtějí, aby se občané cítili ohroženi, od Islámského státu až po jeho multiplikátory v Evropě a u nás. A nelze se divit, že roste stres i zájem mít zbraň.
Jsem dalek toho, abych omezoval zájem lidí o vlastní bezpečnost a její zajištění například zbraní, ale jde mi také o to, aby se realizace bezpečí jedněch nerealizovala na úkor bezpečí druhých, pokud jde o způsobilost a schopnost držet a používat osobní zbraň. A jde mi také o alternativní odpovědi... (Odmlka pro hluk v sále.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám. Poprosím, pane kolego, abyste pokračoval, až se sál ztiší. Pokud se neztiší, začnu hříšníky jmenovat.
Poslanec Ivan Gabal: A jde mi také o alternativní odpovědi například na rizika terorismu zejména rozvojem bezpečnostní výkonnosti státu, do které dáváme více než 110 mld. korun a kterou nemůže osobní ozbrojení nahradit, od zpravodajských služeb a jejich mezinárodní spolupráce až po kompetenci a výkonnost ozbrojených složek.
Asi bychom si všichni přáli, aby také rostla odolnost, připravenost či pružnost české společnosti vůči těmto hrozbám a rizikům ve smyslu anglického slova resilience, abychom věděli, jak se máme v rizikových situacích chovat, byli odolní a méně podléhali strachu nebo panice. Roste však a bezmála výhradně zájem ozbrojit se a s tím i riziko, že se zbraň dostane do rukou osoby s psychickou poruchou či onemocněním a bude použita v rozporu s původním účelem. Navíc tento trend příliš nesvědčí o zpevnění důvěry občanů v ozbrojené složky.
Mezi roky 2000 až 2013 vzrostl počet osob v ambulantním psychiatrickém léčení z 340 na více než 640 tisíc. Po roce 2013 bohužel ÚZIS přestal data sbírat, ale platí, že česká společnost má tendenci dívat se na psychologickou nebo psychiatrickou léčbu s despektem, takže reálně nemocných asi bude o dost víc. Obdobně růstový trend je patrný u schizofrenních a neurotických poruch a onemocnění. Počet léčených na neurotické poruchy vzrostl mezi léty 2000 až 2013 ze 135 tisíc na 225 tisíc. Duševní nemoci jsou druhou nejčastější příčinou invalidity po nemocech svalové a kosterní soustavy. V roce 2014 pobíralo invalidní důchod z důvodu duševní poruchy a poruchy chování 92 tisíc lidí z celkem 431 tisíc invalidních důchodců. Můžeme za těchto okolností říci, že pravděpodobnost kolize psychického onemocnění a snahy získat zbraň nevzrůstá? To asi není pravděpodobné, spíše naopak.
Buď tedy včleníme psychologické vyšetření jako kmenovou součást zdravotní prohlídky, nebo uvalíme výhradní odpovědnost na praktické lékaře. Je zde dostatek lékařů, kteří si patrně uvědomují, o jaký typ odpovědi jde, ale nechávám posouzení rizika na nich. Mezinárodní trend požadavků psychologického vyšetření roste. Nehodlám zde nikoho přesvědčovat, ale chci, abychom si byli vědomi odpovědnosti a vývojového trendu, který psychologickou zátěž zvedá. Nejde o omezení privátního držení zbraní, ale o zabezpečení takové situace.
A dovolte mi na závěr jednu osobní poznámku. Myslím si, že jsme si vzájemným strašením, leckdy i pěstováním hysterické atmosféry zničili prakticky rok života. Myslím, že je čas navrátit se k normálnímu životu, normálním mezilidským vztahům a k pozitivnímu myšlení. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Gabalovi. Nyní jsou tu tři faktické poznámky, zatím. První je pan poslanec Bohuslav Chalupa, po něm paní poslankyně Černochová, po ní pan poslanec Koskuba. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Bohuslav Chalupa: Dobré dopoledne. Děkuji za slovo. Já tady zareaguji na svého předřečníka, kterého si vážím, nicméně musím vyjádřit zásadní nesouhlas s tím, co tady říkal. Pokud jde o bezpečnost a obranu země, tak dneska situace je taková, že naše bezpečnostní a ozbrojené složky, pokud dáme dohromady lidi, kteří jsou skutečně schopni bojovat, tak rozhodně sami o sobě nejsou tuto zemi schopni efektivně bránit. Bránit ji může národ. Bezpečnostní a obranné síly jsou toho součástí. Takže my se tady budeme bavit o bezpečnostních agenturách, které by mohly přispět, a hlavně upozorňuji, že národ, který se umí chovat v krizových situacích, a tedy i lidé, kteří jsou ozbrojení a kvalifikovaně vycvičeni k tomu, aby zbraně mohli používat, velmi výrazně zvyšují obranyschopnost země. To strašení, to není, že bychom se chtěli strašit. To strašení vyplývá z celkové mezinárodní situace, která tady je. A to není o tom, že si tady vytváříme nějaké situace. Ty jsou vytvořeny a musíme jim nějakým způsobem čelit. A budu tady ve Sněmovně mluvit mnohem víc o tom, že je potřeba zavést do školy přípravu obyvatel pro krizové situace, že je potřeba obnovit branný spolek, tak jak byl za první republiky od Edvarda Beneše, a shromáždit všechny kapacity tohoto národa, pokud se v této zemi něco stane, abychom byli schopni se efektivně bránit a aby každý nepřítel věděl, že když sem přijde, tak se mu to nevyplatí. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Chalupovi. S další faktickou poznámkou paní poslankyně Černochová.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. My se s kolegou Gabalem na toto téma už štengrujeme delší dobu, takže si dovolím vaším prostřednictvím se ho zeptat jako odborníka, jako sociologa a určitě s přesahem i do této oblasti, kde má celou řadu kolegů, jaké konkrétní psychotesty by pan kolega Gabal vaším prostřednictvím měl na mysli. Víte, asi si řada z vás vzpomene na nedávný případ, také tragický případ, naštěstí ne z ČR. Byl to pilot German Wings, který se rozhodl ukončit svůj život velmi tragickým způsobem, bohužel v tom letadle měl celou řadu dalších pasažérů. A analýzy, které právě posuzovaly jeho psychický stav, zcela jednoznačně prohlásily, že pokud by se piloti nebo lidé v exponovaných pozicích testovali - v případě pilotů před každým letem -, tak ani to fungovat nebude. Skutečně naše psychika je věcí tak proměnlivou, že tady stačí sebemenší spouštěč k tomu, aby se chování změnilo, aby došlo k nějakému zkratovému jednání, a nezabrání tomu psychotesty, které se budou dělat jednou za deset, jednou za pět let.***