(9.10 hodin)
(pokračuje Singer)
Pokud jde o budoucnost, vlivem obnoveného poklesu regulovaných cen a šoku do cen komodit, které přichází ze světové ekonomiky, nelze vyloučit, že se inflace opět dostane k nule a případně do mírně záporných hodnot. Co je ovšem důležité, je, že není žádný signál, že by ty poklesy cen komodit, které my vyjímkujeme, měly pokračovat. To znamená, že v závěru letošního roku se inflace začne zvyšovat a na horizontu měnové politiky někdy v příštím roce, v druhé půlce příštího roku, dosáhne dvou procent. Ta poté následně mírně překročí. Z toho loňský více než čtyřprocentní růst české ekonomiky letos zpomalí na 2,3 %. Na tom zpomalení se nejvíc odrazí to, že budeme jenom pozvolna čerpat evropské fondy v novém programovém období. Po odeznění propadu toho čerpání a s tím spojeného propadu vládních investic růst v příštím roce zrychlí na 3,4 %.
Rostoucí ekonomická aktivita se na trhu práce bude dále projevovat zvyšováním zaměstnanosti, i když jeho tempo bude zpomalovat. To samozřejmě povede k dalšímu, byť jen lehkému poklesu nezaměstnanosti, ale především se budou mzdy v podnikatelské sféře dále zvyšovat stabilním tempem, které výrazněji zrychlí příští rok.
Včera jsme se na svém jednání jednomyslně rozhodli ponechat úrokové sazby na stávající úrovni, tedy na technické nule, a nadále používat devizový kurz jako nástroj uvolňování měnových podmínek.
Pokud jde o rizika té prognózy, kterou teď prezentuji, jsou mírně protiinflační. Asi nejvýznamnějším protiinflačním rizikem je vývoj cen průmyslových výrobců v eurozóně. S prodlužující se dobou trvání velmi nízké inflace navíc roste riziko nežádoucích druhotných dopadů zahraničních nákladových vlivů, přestože - a to chci říct zcela jasně - my tyto nákladové vlivy přicházející ze zahraničí, poklesy cen komodit, poklesy cen energií, hodnotíme jako velmi pozitivní nabídkový šok. Samozřejmě kdyby se ty druhotné dopady začaly výrazněji projevovat, museli bychom nějakým způsobem reagovat.
Bankovní rada znovu konstatovala, že Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než v roce 2017, přitom vidíme jako pravděpodobné ukončení kurzového závazku v polovině roku 2017, tedy v souladu s předpokladem nové prognózy.
Tím bych si dovolil asi skončit. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já velmi děkuji panu guvernérovi. Zprávu projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 726/1. Nyní prosím zpravodaje rozpočtového výboru pana poslance Adolfa Beznosku, aby nás informoval o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, pane premiére, vážení členové vlády, kolegové, kolegyně, dovolte, abych vás seznámil se zpravodajskou zprávu nejprve o inflaci, tak jak prezentoval předkladatel pan guvernér Singer.
Zpráva o inflaci od České národní banky znovu tak jako všechny zprávy od roku 1998 rozebírá dodržování inflačního cíle. K zodpovězení této otázky je v dané zprávě provedena komplexní makroekonomická analýza České republiky a jsou tam perspektivy dalšího vývoje na 18 měsíců.
Česká národní banka, jak bylo zmíněno, zavazuje udržovat kurz koruny vůči euru kolem hranice 28 korun za euro, v případě potřeby pak mohou intervence pokračovat zřejmě až do první poloviny roku 2017. Pak by mělo dojít k dosažení inflačního cíle, který je nastaven na dvě procenta. Toto je podmínkou pro návrat do standardního režimu měnové politiky. Při návratu do standardního režimu se neočekává skokový vývoj kurzu koruny vůči euru. V důsledku zejména oživení zahraniční poptávky, nízkých cen ropy, uvolnění domácích měnových podmínek a expanzivní fiskální politiky hrubý domácí produkt v letošním roce pravděpodobně poroste o dvě a půl procenta. V roce 2017 se očekává nepatrně vyšší růst, který by měl překročit tři procenta, zhruba 3,3 %. Celková i měnově politická inflace ve čtvrtém čtvrtletí 2015, ta zpráva je z ledna, se snížily k nule a nadále se tak nacházely výrazně pod cílem České národní banky.
Co se týče analýzy té zprávy o inflaci, Česká národní banka pořád respektuje svoje hlavní poslání, to znamená udržení cenové stability. K naplnění tohoto cíle pořád deklaruje, že nebude brát ohled na rozpočtové dopady. Přesto je aktuální celková inflace hluboko pod tím směřujícím pásmem, pohybuje se někde na úrovni 0,2 %, přičemž ta korigovaná jádrová inflace se pohybuje něco lehce nad jedním procentem.
Prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb minimálně do konce tohoto roku na stávající velmi nízké úrovni, která odráží ponechání reposazby na technické nule. V roce 2017 by pak mohlo dojít k určitému navýšení úrokových sazeb.
Reálná ekonomická aktivita by v tomto roce stále měla růst, nedosáhne však stejného růstu, jako tomu bylo v roce 2015. Tak jak bylo zmíněno, ta rostoucí ekonomická aktivita se na trhu práce projevuje snižováním počtu nezaměstnaných, to znamená, že míra nezaměstnanosti v roce 2016, čili letos, se bude pohybovat někde kolem 4,5 %, což je pořád ještě pod takzvanou přirozenou mírou nezaměstnanosti. A pokud se nepletu, tak v tomto ukazateli jsme nejlepší ze všech zemí Evropské unie.
Reálné mzdy by pak měly vzrůst o 3,8 %. Co se týče hrubého domácího produktu, připomínám, že se očekává ekonomický růst.
To jsou takové základní ukazatele, které by vás mohly z té zprávy zajímat.
A pokud mohu, přečetl bych usnesení rozpočtového výboru, pane předsedající.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ještě prosím, pane zpravodaji, až ve všeobecné rozpravě, kterou jsem právě zahájil. Zahajuji všeobecnou rozpravu a nyní prosím o přečtení usnesení rozpočtového výboru. Prosím.
Poslanec Adolf Beznoska: Takže kolegyně, kolegové, dovolte, abych vás seznámil s usnesením rozpočtového výboru z 37. schůze ze 16. března 2016 ke zprávě České národní banky o inflaci.
Po úvodním slově viceguvernéra České národní banky Hampla, zpravodajské zprávě poslance Beznosky a po rozpravě rozpočtový výbor Parlamentu České republiky za prvé bere na vědomí Zprávu České národní banky o inflaci, za druhé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí Zprávu České národní banky o inflaci, Zprávu o měnovém vývoji za druhé pololetí roku 2015, a za třetí pověřuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu zpravodaji. Ptám se, kdo další se hlásí do všeobecné rozpravy.
Nechcete se zeptat pana guvernéra, jak to dělá, že to dělá tak skvěle?
Tudíž končím všeobecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana guvernéra, případně pana zpravodaje. Není zájem. Přistoupíme k rozpravě podrobné. Zahajuji podrobnou rozpravu. Prosím ještě formálně pana zpravodaje, aby se v podrobné rozpravě přihlásil k usnesení, které přečetl.
Poslanec Adolf Beznoska: Já se tedy v podrobné rozpravě přihlašuji k usnesení, které jsem před chviličkou přečetl. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak. A pokud se nikdo další nehlásí, končím podrobnou rozpravu. Není zájem o závěrečná slova.
Budeme tedy hlasovat o návrhu usnesení, které přednesl pan zpravodaj rozpočtového výboru Adolf Beznoska.
O tomto usnesení zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 449, přihlášeno je 155 poslankyň a poslanců, pro 138, proti 2. Návrh usnesení byl schválen.
Já děkuji panu zpravodaji i panu guvernérovi, který ale ještě chvilku posečká, protože dalším bodem našeho jednání je
222.
Roční zpráva o výsledku hospodaření České národní banky za rok 2015
/sněmovní tisk 755/
Tuto zprávu nám Česká národní banka předložila v souladu se zákonem číslo 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. Zprávu projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 755/1.
Prosím nyní zpravodaje tohoto výboru pana poslance Jaroslava Klašku, aby nás informoval o jednání výboru a přednesl také návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, pane zpravodaji. ***