(11.40 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru kultury Danielu Hermanovi a žádám zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Romana Procházku, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu. Prosím, máte slovo.
Poslanec Roman Procházka: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, navrhovaný zákon o ochraně památkového fondu zcela nahrazuje dosavadní právní úpravu vyjádřenou v zákoně č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákon o státní památkové péči. S ohledem na dobu, ve které byl zákon o státní památkové péči napsán, je zřejmé, že zákon nepočítal s přechodem k tržní ekonomice a s institutem soukromého vlastnictví, což se nepodařilo zhojit ani četnými novelami tohoto zákona.
Příprava nového zákona o ochraně památkového fondu započala již v roce 2012, přičemž finální verze navrhovaného zákona je kompromisním výsledkem několikaletého jednání Ministerstva kultury se širokým spektrem zájmových skupin a dotčených subjektů.
Cílem navrhovaného zákona je ochrana, zachování, využívání, údržba, prezentace a předání kulturního dědictví dalším generacím. Navrhovaný zákon tak přináší větší možnosti ochrany památkového fondu, nové prostředky orgánů památkové péče k ochraně památek a vyváženost mezi ochranou veřejného zájmu a soukromých zájmů vlastníků kulturních památek, včetně ekonomických náhrad za reálná omezení vlastnických práv. Zároveň je navrhovaný zákon v souladu se současnými právními předpisy České republiky i mezinárodními úmluvami. Mimo jiné pak navrhovaný zákon o ochraně památkového fondu přináší například možnost orgánů památkové péče zasáhnout v případě ohrožení nebo poškození kulturní památky hrozící nikoliv ze strany vlastníka, ale z důvodu nečinnosti ze strany třetí osoby, nově reguluje provádění stavebně historického průzkumu jako jedné z regulovaných činností v rámci tohoto zákona, a to vedle restaurátorů a archeologů. Právě stavebně historické průzkumy dnes vedle archeologie přinášejí zásadní prameny k vývoji architektury a urbanismu.
Zákon dále přináší snížení administrativní zátěže Národního památkového ústavu, zakotvuje vyšší společenskou kontrolu ochrany architektonického dědictví tím, že přichází s možností aktivní účasti organizované veřejnosti prostřednictvím třeba spolků nebo obecně prospěšných společností zabývajících se obdobnou činností. Nově se také zakotvuje katalog práv a povinností vlastníka kulturní památky.
Památkové rezervace a památkové zóny se budou nově konstituovat prostřednictvím opatření obecné povahy, a to oproti dosavadnímu způsobu vzniku památkové rezervace nebo památkové zóny vydáním obecně závazného právního předpisu, což opět přinese větší účast vlastníků nemovitostí dotčených prohlášením památkové rezervace nebo památkové zóny.
Vzhledem k výše uvedenému doporučuji vládní návrh zákona o ochraně památkového fondu a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, pustit do druhého čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane zpravodaji, a jste první přihlášený do rozpravy, poté eviduji přihlášku paní poslankyně Černochové a pana poslance Korteho. Máte slovo, pane poslanče, teď ve svém vystoupení.
Poslanec Roman Procházka: Ještě jednou děkuji. Navrhovaný zákon o ochraně památkového fondu jsem před chvílí představil z pozice sněmovního zpravodaje, rád bych však k navrženému zákonu promluvil také z pozice předsedy podvýboru pro kulturu.
Podvýbor pro kulturu se na svých zasedáních zabýval přípravou zákona o ochraně památkového fondu od počátku tohoto volebního období, konkrétně již na své 3. schůzi 28. května 2014, 18. září 2014 a 18. února letošního roku. Na tato jednání byli přizváni zástupci Ministerstva kultury, kteří zákon podrobně představili a vysvětlili jeho pozitiva a úskalí. Na zasedání, které se konalo 18. září 2014, byli dokonce přizváni zástupci Národního památkového ústavu, zástupci Uměleckohistorické společnosti v českých zemích, zástupci Asociace muzeí a galerií České republiky, zástupci Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a zástupci Asociace krajů České republiky. Ministerstvo kultury se po celou dobu vypořádávalo s připomínkami jednotlivých dotčených subjektů a mnohdy zcela odlišnými zájmy ať už na samotném podvýboru pro kulturu, tak na svých setkáních s dotčenými subjekty, které ze své iniciativy Ministerstvo kultury v rámci přípravných prací pořádalo.
Veškeré zápisy z jednání, vypořádání připomínek a různá znění návrhů zákona Ministerstvo zveřejňovalo po celou dobu na svých internetových stránkách. Nyní, když se dlouho očekávaný návrh zákona dostal na program Poslanecké sněmovny, se začíná znovu dostávat do popředí zájmu různých zájmových skupin, jichž se zákon dotýká, a začínají uplatňovat nově své připomínky. S mnoha těmito připomínkami se však již Ministerstvo kultury v rámci příprav zákona vyrovnalo, nebo tyto připomínky nebyly vůbec vyřčeny v rámci přípravných jednání. Některé připomínky vycházejí z nepochopení jednotlivých ustanovení zákona nebo z legislativní neznalosti.
Ačkoliv se může nezainteresovaným osobám na základě počtu vznesených připomínek zdát, že návrh zákona je zcela špatný a nepřijatelný, při hlubším zkoumání lze v zákoně nalézt především zakotvení nových principů a vyváženost jednotlivých dotčených zájmů, ať už jsou to vlastníci památek, archeologové, pracovníci stavebně historického průzkumu, developeři, restaurátoři, architekti, obce, kraje a v neposlední řadě i stát.
Dámy a pánové, s ohledem na současný zcela neuspokojivý právní stav v oblasti památkové péče, s ohledem na dlouhé přípravné práce Ministerstva kultury a čas jednotlivých dotčených skupin, které projevily zájem účastnit se přípravných jednání se zástupci Ministerstva kultury, i s ohledem na práci poslanců v podvýboru pro kulturu dejte prosím tomuto návrhu šanci k projednání v dalších čteních.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Romanu Procházkovi. Nyní paní poslankyně Černochová. Ještě než se ujme slova, budu konstatovat došlou omluvu paní ministryně školství Kateřiny Valachové z dnešního jednání od 11.30. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, já optimismus předložený panem ministrem kultury Hermanem ani zpravodajem nesdílím a nesdílím ho z toho důvodu, že jsem se skutečně velmi podrobně tomu návrhu zákona věnovala, věnovala jsem se mu i se svými kolegy v rámci hlavního města Prahy, kde jak víte, tak část Prahy je v režimu památek, konkrétně je to městská část, na jejímž území pracuji jako starostka. Polovina našeho území je památkovou zónou, polovina území je památkovou rezervací, takže si myslím, že k tomuto tématu rozhodně mám co říct. A protože jsem chtěla postupovat seriózně, tak připomínky, které jsem shromáždila od svých kolegů odborníků v rámci příslušných radnic, jsem panu zpravodajovi předala, je to někdy dva měsíce zpátky. Takže mé připomínky pan zpravodaj má a zná. (Stoupá hluk v sále.)
Dovolte mi, abych k tomuto návrhu zákona promluvila nejprve v obecnější rovině. Ano, zákon o ochraně památkového fondu především nahrazuje dosud platný zastaralý zákon z dob socialismu o státní památkové péči. Byl to zákon z roku 1987. Určitě v tomto návrhu zákona je i celá řada zlepšení. Umožní se úřadům lépe reagovat na případy, kdy se vlastník o památku nestará, což já velmi ocením, protože tady skutečně se nemůžeme dovolat například -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, na chvilku vás přeruším a požádám opět sněmovnu o klid. Děkuju. Pokračujte.
Poslankyně Jana Černochová: -například u kulturní památky nádraží Vyšehrad, která je na našem území, tak tam se nemůžeme dovolat vůbec žádného zásahu ze strany Ministerstva kultury ani Magistrátu hlavního města Prahy a jeho odboru památkové péče.
Dobrá věc v tomto návrhu zákona je i to, že z působnosti orgánů památkové péče se vyjímají práce v památkové zóně, v ochranném památkovém pásmu, pokud práce nevyžadují povolení či ohlášení stavebnímu úřadu a nezasahuje-li se do vnějšího vzhledu stavby či pozemku. V Praze 2 na Vinohradech a v Nuslích, pokud nejde o památkově chráněný objekt, odpadne velkému množství stavebníků povinnost věc projednávat s památkáři. Může se jednat například o vnitřní rekonstrukce, o zdravotní technickou instalaci a podobně. Ale není z toho návrhu zřejmé, proč by totéž nemohlo platit pro rezervaci, což je v našem případě Vyšehrad nebo Nové Město***