(16.50 hodin)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Jakubčíka. Připraví se paní poslankyně Černochová. Prosím, máte slovo.
Poslanec Igor Jakubčík: Vážené kolegyně, vážení kolegové, cítím se malinko osloven předsedou výboru pro bezpečnost, protože jsem místopředseda VEZ. Dokumenty, které chodí z EU na VEZ, tak o nich diskutujeme. Někdy diskuse bývají i velmi dlouhé k těmto dokumentům. Ale konkrétně v případě návrhu této směrnice diskuse byla velmi krátká. Výbor se naprosto jednomyslně rozhodl nepřijmout, odmítnout. Přesně to, co tady řekl předseda výboru pro bezpečnost.
A jenom takové malé dokreslení. Myslím si, že směrnice se netýká pouze východních zemí. Severní Irsko - Ingram MAC-10, koupíme za sto liber. V České republice kalašnikova za sedm tisíc. To znamená, že v Severním Irsku se dají zbraně koupit výrazně levněji na černém trhu než u nás. Nevztahoval bych to na východní země, ale když už by tato směrnice měla nějakým způsobem fungovat, tak by měla fungovat na všechny země. Ale já jsem zásadně proti tomu, aby tato směrnice jakýmkoliv způsobem, jakýmkoliv způsobem, byla v České republice přijata. Protože skutečně to je prostě záležitost toho, že skončí veškerá muzea. Argumenty tady už zazněly. Skončí kluby vojenské historie atd. atd. Je to naprosto totální úplný nesmysl. A jeho nesmyslnost se blíží spoustě dalších nařízení EU ve stylu rovných okurek atd. Osobně bych to stavěl možná na úroveň okurek. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. A nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Černochovou s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Já jenom v reakci na kolegu Jakubčíka, vašim prostřednictvím. Nezpochybňuji úlohu výboru pro evropské záležitosti. Hovořila jsem tady o tom, že Česká republika v prosinci, kdy jsem to navrhovala, mohla uplatnit princip tzv. žluté karty, kterou jí dává Lisabonská smlouva. A to už teď nejde. A nešlo to ve chvíli, kdy to šlo na výbor. Proto jsem tady vystupovala, prosila vás, přemlouvala, abyste pro to hlasovali. O tuto příležitost Česká republika díky tomu, že jste váhaví střelci, o tuto možnost Česká republika přišla.
K tomu, co tady říkal Ivan Gabal, vašim prostřednictvím. Ivane Gabale, tohle je přesně ale ve směrnici z roku 2008, kterou Evropská komise nechala u ledu pět let. Všechno to, co tady pan kolega Gabal popsal, do posledního písmenka je ve směrnici z roku 2008. Takže teď se opravdu bavíme o něčem jiném a na tom trvám. Kdyby se Evropská komise na tu směrnici z roku 2008, když to řeknu lidově, nevykašlala a stejně jako Česká republika ostatní státy dodaly podklady pro to, co jsem tady četla, tzn. Komise vydá společné pokyny o standardech a technikách znehodnocení, aby bylo zajištěno, že znehodnocené zbraně jsou nevratně neschopné střelby; dále pak, že členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 28. července 2010 (s důrazem), neprodleně sdělí Komisi jejich znění - kdyby toto bylo realizováno, od 1. srpna nebo od nějaké lhůty 2010 by směrnice přesně v rozsahu, jak o ní mluvil pan kolega Gabal, mohla platit.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. S faktickou poznámkou, pane poslanče? Tak prosím, pojďte, máte slovo. Pan poslanec Holík s faktickou. Prosím.
Poslanec Jaroslav Holík: Vážená paní předsedající, vážení kolegové, prosím vás všechny, vyjádřeme se tady zcela jasně proti této směrnici. Ano, kromě zbrojního průkazu vlastním také řidičský průkaz. Mám auto, mám výkonnou motorku. A nějaká příliš horlivá hlava v Bruselu může také nařídit, že i toto jsou zbraně.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak. Obecnou rozpravu končím. Táži se pana navrhovatele, zda má zájem o závěrečné slovo. Prosím.
Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, chci za debatu poděkovat. Je zjevné, že poslanci českého parlamentu, pokud by seděli v evropských strukturách, tak by taková směrnice nikdy nebyla schválena v této podobě. Když v Bruselu občas chodím po dlouhých chodbách, tak mě také napadají různé nápady. A otázka je, co by se se mnou stalo, kdybych tam byl každý den.
Tato směrnice povedená prostě a jednoduše není. Směrnice říká, když to shrnu, že nevěříme vlastním lidem. A to si myslím, že je špatný signál. Hovořil jsem o tom. Jsem proevropským politikem, ale Evropa by si neměla dávat vlastní góly a neměla by zhoršovat vnímání občanů členských zemí právě takovými opatřeními, která tady byla. Hovořil jsem několikrát o Izraeli. Nechci to dnes znovu opakovat jenom proto, že to je módní, ale proto, že to tak prostě je. V Izraeli vedle policie a armády je velké množství dobrovolníků, kteří mají zbraně. Situace v zemi je taková, že ohrožení terorismem je mnoho desítek let. A oni se s nebezpečím naučili žít. Situaci buď vyřeší voják, policista, anebo civil. Nedávno jsme někde četli článek, že terorista najížděl na vojenskou hlídku. Byl zastřelen civilistou. Použil zbraň ve prospěch svého státu.
My tu máme myslivecká sdružení. My potřebujeme tyto spolky integrovat do bezpečnostní politiky státu, například. A tento signál znamená vraťte nám zbraně a ve své podstatě nechceme, aby tito lidé, kteří léta zbraně drží legálně a plní si zákon, tak aby zbraně měli u sebe.
V odpovědi k paní poslankyni Černochové prostřednictvím předsedajícího, jestli lituji toho, že jsme toho využili, nebo nevyužili. Poslanecká sněmovna je fenomén, který není řízen Ministerstvem vnitra, což je bezesporu dobře a správně. Vy jste, paní kolegyně, podala návrh, který prostě nebyl schválen. Poslanci se v té době i přes argumentaci, kterou jste tady řekla, rozhodli, že to nepodpoří. A mně nezbývá než to respektovat. Nic víc a nic méně. To ovšem neznamená, že nebudeme ze všech sil i ve společnosti našich partnerů z V4, což se děje, tuto směrnici rozporovat. A rozporovat části, které nám vadí. Jsou tam některá opatření, která nám nevadí ve svém celém rozsahu.
Co se týká pana poslance Gabala, vašim prostřednictvím, paní předsedající, chtěl bych k tomu říct jen pár poznámek. Slovensko mělo velmi nevhodnou legislativu na znehodnocování zbraní. Byla velmi benevolentní, ale situace se změnila. Například bych chtěl připomenout, kdy čeští a slovenští policisté zhruba před rokem zachytili právě tyto zbraně na území České republiky, které byly vyváženy směrem do Francie a Belgie. Zbraně byly zachyceny. Pachatelé byli stíháni a já předpokládám, že byli i odsouzeni.
Česká republika nemá moc důvodů k tomu měnit náš zákon, který řeší držení zbraní, protože z našeho pohledu zákon je velmi moderní a velmi přísný a splňuje podmínky a potřeby, které Česká republika klade na právo držet zbraň. Proběhlo několik zbraňových amnestií. Ne jenom za mě, ale i za mých předchůdců. Myslím, že zbraňové amnestie umožnily získat velké množství nelegálních zbraní např. z první i druhé světové války, ale i jiných zbraní. To znamená, stát dělá maximum pro to, aby se choval vůči držení zbraní velmi zodpovědně. Mohu vám tady garantovat, že to, co jsem zde dnes slyšel, že jsme v naprostém souladu, vaše poznámky, které tady jsou, i samozřejmě usnesení, které, předpokládám, bude drtivou většinou hlasů přijato, přeneseme na evropskou půdu a budeme dělat všechno pro to, aby směrnice byla upravena tak, aby pomáhala a neškodila. Tak jak je dnes navržena, z mého pohledu bezesporu škodí. ***