Čtvrtek 14. dubna 2016, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Jan Hamáček)
230.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace
První interpelací je interpelace paní poslankyně Jitky Chalánkové na paní ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou ve věci rozdělování sourozenců při mezinárodních adopcích. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 740. Paní poslankyně Chalánková je omluvená, takže v tom případě tato interpelace propadá a dále o ní jednat nebudeme.
Otevírám druhou interpelaci. To je interpelace, ve které pan ministr vnitra Milan Chovanec odpověděl na interpelaci poslance Zdeňka Ondráčka ve věci vybavení policistů hlavního města Prahy. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 741. Otevírám rozpravu a prosím pana poslance Ondráčka.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedo. Pane ministře (Hermane), jediný, který jste přítomen, kolegyně, kolegové, vzhledem k omluvě pana ministra vnitra je asi zbytečné, abychom tuto interpelaci zde otevírali, takže požádám o její přerušení do přítomnosti pana ministra. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. To je návrh, o kterém musíme hlasovat. Ale já vyčkám, dokud na tabuli nebude potřebné kvorum. (Podle tabule je přítomno 63 poslanců, předsedající čeká.) Já bych chtěl požádat, pokud jsou v kuloárech ještě někteří poslanci, aby se dostavili do jednacího sálu, abychom mohli hlasovat. (Další chvíle čekání.) Potřeboval bych ještě dva poslance... Už jsme dosáhli kvora, tak doufám, že to vydrží.
Zahajuji hlasování o návrhu pana poslance Ondráčka, abychom přerušili tuto interpelaci. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 119, přihlášeno je 78, pro 73, proti 1. Tento návrh byl přijat.
Další interpelací je interpelace paní poslankyně Jany Černochové na pana ministra financí Andreje Babiše. Paní poslankyně je řádně omluvena, tudíž interpelace odpadá.
Další interpelací je interpelace pana poslance Grebeníčka na přítomného ministra kultury Daniela Hermana ve věci ohrožování a poškození národního kulturního dědictví v souvislosti s vyřazením Červeného domku v Kostelci na Hané spojeného s památkou básníka Petra Bezruče ze seznamu nemovitých kulturních památek. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 757. Otevírám rozpravu. Pan poslanec Grebeníček má zájem vystoupit. Prosím, máte slovo.
Poslanec Miroslav Grebeníček: Vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové, interpeloval jsem ministra kultury Daniela Hermana v souvislosti s rozhodnutím Ministerstva kultury vyškrtnout ze seznamu nemovitých kulturních památek Červený domek Petra Bezruče v Kostelci na Hané. Z ministrovy odpovědi, kterou máte k dispozici, se můžete přesvědčit, že ministr odpověděl vcelku seriózně. Musím ocenit zejména to, že projevil jistou vstřícnost, když mě informoval, že ministerstvo jedná dokonce o určité nápravě. Podle ministrova sdělení má být domek Petra Bezruče, který je cenným příkladem dobové místní architektury, zachráněn tím způsobem, že ministerstvo jej zařadí znovu mezi kulturní památky, tentokráte ovšem bez Petra Bezruče, který má být podle sdělení ministra Hermana připomenut jen pamětní deskou.
I když vnímám příznivě ministrovu osobní vstřícnost, přece jen dosavadní postup jeho úředníků a jeho konstatování, že ministerstvo nenese žádnou odpovědnost ani za návrh ani za skandální nekvalifikovanou a účelovou argumentaci navrhovatelů, mne spolu s jistým deficitem některých konkrétních informací, o které jsem žádal, vedly k tomu, že jsem požádal o zařazení této interpelace k ústnímu projednání.
Dámy a pánové, pokud rozhodnutí úředníků Ministerstva kultury vyhovět návrhu hejtmana Olomouckého kraje právem vyvolalo znepokojení kulturní veřejnosti a značné pochybnosti i mezi odborníky, ministr ve své odpovědi na mou interpelaci argumentuje tím, že Ministerstvo samo nic takového neprosazovalo, jen vyšlo plně vstříc zaslepenosti regionálních politiků. Troufám si s plnou odpovědností tvrdit, že když jde o kulturní památku, přece jen by měly existovat určité standardy jednání. Odpovědní úředníci Ministerstva kultury by měli být aktivní a neměli by se nechat zatlačit do role pasivního schvalovatele toho, co nějaký místní politik nemístně navrhne.
Ano, argumentace, kterou je návrh podložen, je velmi pochybná a čouhá z ní jako sláma z bot především snaha ušetřit na něčem, co se dlouho zanedbávalo a nechávalo bez ohledu na statut nemovité kulturní památky chátrat. Nehodlám s odstupem času zjišťovat, jaký díl odpovědnosti na celé věci nese hejtman Jiří Rozbořil a nakolik za skandální selhání hejtmana odpovídají ti, kdo měli plnit roli odborných expertů. Je ale nezbytné zmínit, že hejtman Rozbořil zřejmě nevěnoval rozhodování o této záležitosti náležitou pozornost a velmi, velmi ji podcenil. Sám jako neodborník, co se týče posuzování nemovitých kulturních památek a osobností spojených se zápasem za českou svébytnost a s hodnotami české literární kultury, nebyl osobou kvalifikovanou, která by mohla bez odborného zázemí posoudit tak citlivou a odbornou záležitost, jako je hodnota Červeného domku a význam osobnosti Petra Bezruče pro Kostelec, Moravu a Slezsko, pro českou státnost. V období, kdy se olomoucký hejtman za zády krajských zastupitelů rozhodoval a angažoval pro návrh na zrušení kulturní památky, měl velmi vážné politické a osobní problémy. Byl pod tlakem v souvislosti s šetřením jisté korupční kauzy a byl i pod tlakem své strany a jejího předsedy, který jej veřejně vyzval a požadoval jeho odvolání či odstoupení z funkce hejtmana.
Ale vlastně až dnes můžeme posuzovat ministerskými úředníky schválený návrh na vyřazení domku Petra Bezruče ze seznamu kulturních památek se znalostí širších souvislostí. Podle informací ČTK se hejtman Rozbořil při svém rozhodování opřel o ostudné ideologické plky, jinak to totiž nazvat nelze, o plky, které jako zdůvodnění poskytli údajní odborníci z olomoucké pobočky Národního památkového ústavu.
Dámy a pánové, dovolím si citovat informaci ČTK zveřejněnou dne 17. prosince loňského roku, tedy roku 2015. Památková hodnota domu je založena pouze na politickém významu v době zapsání. Svou architektonickou hodnotou není objekt výjimečný, jde o běžnou produkci z počátku 20. století s novodobými úpravami. Jak dále uvedla ČTK, podle olomouckých památkářů byl Bezruč jako básník značně přeceňován, takže není nutné, aby domek byl nadále kulturní památkou. Až když Ministerstvo kultury schválilo - a podle ministra kultury bez jakékoliv vlastní aktivity - vyřazení domku ze seznamu nemovitých kulturních památek a když se ozvaly protesty překvapené kulturní veřejnosti k tomuto barbarskému jednání olomouckého hejtmana, ten začal couvat. Dokonce se pro média vyjádřil: "Věta, že byl Petr Bezruč jako básník značně přeceňován, byla pouze citace ze žádosti, kterou zpracoval odbor kultury a památkové péče Olomouckého krajského úřadu. Pokud tato citace vyvolala diskusi mezi širokou veřejností a výsledkem bude nalezení vhodných cest k záchraně domku Petra Bezruče, je to dobrý krok k řešení patové situace kolem objektu v Kostelci na Hané." Tolik tedy pan hejtman.
Všechna nyní dostupná fakta nasvědčují, že původní snaha hejtmana Rozbořila a úředníků kraje ušetřit na opravě kulturní památky nebyla podložena žádným skutečně odborným a komplexním posouzením takového nápadu. Možná zvítězila nad zdravým rozumem i nad všemi měřítky památkové péče a nad respektem ke kulturním hodnotám i čísi snaha vyřadit domek ze seznamu památek, a tak ospravedlnit nebo zbavit osobní odpovědnosti ty, kdo o něj po léta řádně nepečovali a zanedbávali údržbu. Tyto snahy našly poslušné vykonavatele v hejtmanském odboru kultury a památkové péče a bohužel nesetkaly se s odpovídajícím odporem ani u úředníků Ministerstva kultury. A to přesto, že ještě v červenci loňského roku starosta Kostelce na Hané Ladislav Hynek veřejně prohlásil: "Petr Bezruč je moravskoslezský bard, ale přece jenom kus života v Kostelci prožil. Takže by tady měla být důstojná připomínka tohoto období jeho života. Přemýšleli jsme, že bychom asi nahoře, kde Bezruč přebýval, udělali světnici, která by připomínala život a tvorbu Petra Bezruče v Kostelci, a ve spodních místnostech bychom dali prostor pro výstavy a expozice, které by nebyly stálého charakteru," dodal starosta s tím, že "Kostelec by opravu budovy, kterou hejtmanství řádně neudržuje, uvítal."
Dámy a pánové, po tom všem mne sotva někdo přesvědčí o tom, že odbor kultury a památkové péče Olomouckého krajského úřadu je pro hejtmanství plně kvalifikovaným a odborným útvarem. Uvítal jsem, že ministr kultury, když vysvětloval rozhodnutí svého ministerstva, které návrhu olomouckého hejtmanství plně vyhovělo, se od přístupu olomouckých byrokratů k osobnosti a dílu Petra Bezruče určitým způsobem distancoval. Ministrovi úředníci však rozhodli v jejich prospěch. Ministr v informaci k rozhodnutí Ministerstva vyřadil Červený domek Petra Bezruče ze seznamu nemovitých kulturních památek ale také uvedl, že básník prý v Kostelci v domku strávil jen závěr svého života, kdy již netvořil. Nejsem si v tomto případě jist, zda skutečně on sám nebo jen ti, kdo mu připravovali podklady, chtěli naznačit, že sice nikoliv tvorba a básník sám, ale pobyt Petra Bezruče v Kostelci na Hané nebyl až tak významný. To je sice nesporně posun oproti obskurním názorům údajných odborníků odboru kultury a památkové péče Olomouckého krajského úřadu, kteří za méně významného považují i samotného básníka a jeho tvorbu.
Bohužel v tomto ohledu mám pocit, že odborné zázemí ministra Hermana poskytlo nedostatečnou informaci. Básník v Kostelci na Hané, a to právě v Červeném domku, sice pobyl nejvíce v posledních dvou desetiletích svého života, tedy od roku 1939 do roku 1958. Pokud by se ale někdo domníval, že Petr Bezruč byl spojen s Kostelcem na Hané jen závěrem svého života, považuji za potřebné uvést jednoznačná fakta, prokazující opak.
První cesty Petra Bezruče na Hanou a do Kostelce se datují již do období 90. let 19. století. Roku 1899 sem pak zavítal na delší dobu, když se léčil z těžké plicní choroby. Část básní jeho monumentální sbírky Slezské písně vznikla právě v důsledku této jeho životní zkoušky a se vší pravděpodobností i při tomto pobytu. V té době vytvořil také menší cyklus básní z Hané, Hanácká ves, Plumlov, Plení, do Kostelce pak vedly Bezručovy cesty v letech 1901 a 1903 a opakovaně pak i v dalších letech a poté zejména i po roce 1927, kdy v podstatě odchází do penze. Nemyslím si tedy, že by kostelečtí, ale i celá česká kulturní veřejnost měla přijmout názor, že Bezruče netřeba v Kostelci na Hané připomínat něčím víc než pamětní deskou upomínající na jeho pobyt zde v posledních dvou desetiletích jeho života.
Vážené dámy a pánové, žijeme v časech, kdy společnost je zaplavována kýčem, brakem, který se vydává za kulturu. Žijeme v době, kdy vše se poměřuje penězi a kdy i nejhloupější a nejnestydatější reklama a kýč jsou vnucovány každému a všem bez svobody volby, ať chtějí, nebo ne. Kvalitní kulturní tvorba si dnes mnohdy jen těžce proráží cestu a zejména poezie zápasí o přežití. Jsem ale optimista a jsem přesvědčen, že tomu tak nemusí být navždy. V mnohém to záleží ale i na každém z nás. Věřím, že i Kostelečtí, ti, kteří mají ke kultuře dobrý vztah a kteří si jí váží, současní i ti budoucí, si mohou a budou považovat toho, že zde dlouhá desetiletí nalezl útočiště, ale také se inspiroval ke své tvorbě básník, o kterém jediný český nositel Nobelovy ceny za literaturu Jaroslav Seifert napsal: Žádný jiný z básníků žijících a z mrtvých leda Jan Neruda svými zpěvy pátečními nevyslovil mužněji a básničtěji politickou ideu národa. Spolu s Erbenovou Kyticí, Babičkou Boženy Němcové a Máchovým Májem patří Slezské písně jistě k nejčtenějším a nemilovanějším knihám českého lidu.
Ano, dámy a pánové, ministr kultury mne ve své odpovědi na mou písemnou interpelaci ujistil, že Červený domek Petra Bezruče, o který v posledních dvou desetiletích odpovědně řádně nepečovali a nechali jej chátrat, nebude zbořen. Ministr se vyslovil, že znovu, i když protentokráte bez Petra Bezruče, jen pro svou místní architektonickou hodnotu bude zařazen mezi památky. Zdá se tedy, že tu jistá naděje na zachování Červeného domku Petra Bezruče je. A je tu tedy i naděje, že Kostelečtí a příští generace o tuto významnou kulturní památku, spjatou s Kostelcem a s osobností velkého básníka nepřijdou a v budoucnu jí budou znovu moci kdykoli přiznat význam, který pro Kostelec a pro českou kulturu má. Chci věřit, že tuto naději dnes veřejně udrží při životě i stávající ministr kultury Daniel Herman.
Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se pana ministra, zda si přeje vystoupit. Je tomu tak. Potom pan poslanec Nekl.
Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji, vážený pane předsedo. Kolegyně, kolegové. Vážený pane poslanče, děkuji za tyto informace, které zde zazněly, a já si dovolím shrnout pár základních informací, abychom se orientovali v této kauze.
Dům číslo 153 v Kostelci na Hané byl zapsán do státního seznamu kulturních památek z důvodu pobytu básníka Petra Bezruče. Petr Bezruč se v Kostelci na Hané usadil v roce 1939 a žil v domě do své smrti v roce 1958.
Objekt přešel do vlastnictví Olomouckého kraje v roce 2004. Od konce 60. let 20. století byl expozičně využíván. Ve druhé polovině 70. let minulého století zde byla tehdejším Městským národním výborem v Kostelci na Hané zřízena expozice Památník Petra Bezruče, jejíž provoz v 80. a 90. letech zajišťovalo tehdejší Muzeum Prostějovska. Po roce 1989 přestala být expozice z ideových i technických důvodů funkční. Domek přestal být využíván jako výstavní prostor. Olomoucký kraj převzal objekt již bez této expozice, která byla odstraněna. Objekt neměl praktické využití a obnovení expozice Petra Bezruče se nejeví jako funkční.
Ministerstvo kultury obdrželo žádost o zrušení prohlášení domu č. p. 153 v Kostelci na Hané za kulturní památku od majitele nemovitosti, Olomouckého kraje. Této žádosti Ministerstvo kultury vyhovělo a zrušilo prohlášení tohoto domu za kulturní památku. Důvodem byla zejména ta skutečnost, že v případě vztahu nějaké významné osobnosti ke konkrétnímu místu nebo stavbě jsou tyto věci prohlašovány z důvodu jejich stěžejního významu v životě významné osobnosti. Zejména to jsou domy, kde se významná osobnost narodila nebo kde vytvořila své zásadní dílo apod. Objekty, kde významná osobnost pouze pobývala nebo zde byl jiný, avšak spíše latentní vztah, jsou zhusta označovány pamětní deskou, ale nejsou prohlašovány za kulturní památku. To je právě příklad zmíněného domu. Petr Bezruč zde trávil část svého života, z hlediska tvorby zcela neaktivního.
Přitom opravdu důstojným místem připomínky básníka Petra Bezruče, které je navíc spojeno s odborným literárněvědným pracovištěm Slezského zemského muzea, je básníkův opavský rodný dům a druhá expozice věnovaná Petru Bezručovi je umístěna ve Starých Hamrech. Ministerstvo kultury srub v roce 2004 prohlásilo za kulturní památku, kde se dochovalo autentické vybavení a řemeslné detaily, které vytvořil samotný Petr Bezruč.
Pan poslanec Grebeníček ve své písemné interpelaci uvedl, že Ministerstvo kultury a Národní památkový ústav označily osobnost Petra Bezruče - cituji - za básníka, který byl značně přeceňován. Konec citátu. Že jej celkově dehonestují a jeho osobnost bagatelizují. Toto tvrzení se ale nezakládá na pravdě. Ministerstvo kultury během správního řízení nikdy osobnost Petra Bezruče nehodnotilo, pouze ve svém rozhodnutí o zrušení prohlášení věci za kulturní památku citovalo z podání navrhovatele a současně vlastníka věci, tedy Olomouckého kraje. Cituji: "Petr Bezruč byl jako básník značně přeceňován a v dnešní době není jeho význam tak společensko-historicky zásadní jako v době minulé. Není nutné, aby domek, v němž pobýval, byl nadále kulturní památkou."
Připomínám jenom, že ten iniciační podnět hejtmana Olomouckého kraje pana Ing. Jiřího Rozbořila, o kterém se zde vede rozprava, je tedy z dílny hejtmana, který je v Olomouckém kraji v koalici s KSČM a předseda kulturní komise za KSČM pan Augustin jistě je o té věci zpraven. To znamená, že tam jistě nějaká odborná diskuse po stranické linii vedena byla.
Toto, co jsem citoval, však není stanovisko Ministerstva kultury, ale nezbytné vyložení argumentů dotčeného subjektu správního řízení do odůvodnění rozhodnutí ve věci.
Já jsem ve své odpovědi panu poslanci na jeho interpelaci sdělil, že Ministerstvo kultury v žádném případě nezpochybňuje literární význam osobnosti Petra Bezruče, jehož práce je neodmyslitelnou součástí naší literární tvorby. Ani Národní památkový ústav se nijak nevyjadřoval přímo k osobnosti Petra Bezruče. Pouze ve svém vyjádření v rámci správního řízení mj. uvedl k procesu tehdejšího zápisu, že - cituji - "památková hodnota je založena pouze na politickém významu v době zapsání." Tedy umělecká stránka osobnosti Petra Bezruče nebyla ani v době zápisu nijak hodnocena.
Národní památkový ústav dále uvedl, že se jedná o utilitární objekt z režného červeného zdiva bez hodnotnějších architektonických prvků. Ministerstvo kultury ani Národní památkový ústav tedy nijak nedehonestovaly památku Petra Bezruče ani nešlo o neodborné, kulturně negramotné a ideologizující kádrování osobnosti. Skutečnost, že osobnost Petra Bezruče byla interpretována před rokem 1989 převážně ideologicky, nelze přičítat na vrub nynějšímu Ministerstvu kultury.
Pan poslanec Grebeníček rovněž vznesl dotazy na průběh procesu rušení prohlášení za kulturní památku, zvláště z jakých důvodů vyhovělo Ministerstvo kultury žádosti olomouckého hejtmanství, když z informací ČTK a vyjádření starosty Kostelce na Hané je zřejmé, že domek může být nadále připomínkou básníka. Zda proběhlo rozhodování ze strany Ministerstva kultury řádně, jak byly dodržovány lhůty k vyjádření se účastníkům řízení a dalším subjektům, jak byl zveřejněn návrh na zrušení prohlášení věci za kulturní památku a jak se mohla vyjadřovat široká veřejnost.
V rámci písemné odpovědi na interpelaci bylo panu poslanci sděleno, že řízení o zrušení prohlášení věci za kulturní památku proběhlo řádně a dle platných právních předpisů. V této věci je nezbytné podtrhnout, že se jedná o správní řízení, které je z hlediska procesního ovládáno správním řádem. Jedná se o zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, přičemž Ministerstvo kultury obecně jedná a jednalo v mezích právních předpisů. Řízení bylo zcela jednoznačně vedeno v souladu s právními předpisy, byly vyžádány všechny podklady a důkazy, byly dodrženy všechny procesní zásady a bylo rozhodnuto v souladu s obsahem spisu i v souladu se skutečným stavem. Ostatně v této souvislosti neobdrželo Ministerstvo kultury jedinou konkrétní stížnost či výtku. Ministerstvo kultury provedlo řádně správní řízení. V rámci tohoto správního řízení nijak, a rozhodně ne negativně, samo nehodnotilo osobnost básníka Petra Bezruče a z věcného hlediska rozhodlo o zrušení prohlášení domu číslo 153 za kulturní památku, které vázalo na ideové axiomy doby zápisu památky.
Já jsem ve své odpovědi přislíbil prověření dalších možných vztahových hodnot objektu a života básníka a dále prověření typologie domu. Architektonicky jde skutečně o utilitární stavbu, což je v současné době rozpracováno. Na druhou stranu nic nebrání tomu, aby dům číslo 153 v Kostelci na Hané byl využíván jako muzeum nebo jiná kulturní forma připomínky Petra Bezruče. Rozhodující není statut kulturní památky, ale vůle vlastníka.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Teď se zeptám pana poslance Grebeníčka, zda to je faktická poznámka? (Poslanec Grebeníček odpovídá mimo mikrofon.) Nic, takže ruším. A pan poslanec Nekl. Prosím.
Poslanec Josef Nekl: Děkuji za udělení slova. Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se vyjádřil k projednávané problematice, kterou na půdu Poslanecké sněmovny oprávněně přinesl kolega poslanec Miroslav Grebeníček, a to ze dvou důvodů. Kostelec na Hané je součástí mého volebního obvodu, což samozřejmě není prioritní důvod, ale zadruhé, což je vážnější důvod, vyřazení domku, ve kterém Petr Bezruč žil bezmála posledních 20 let svého života, z kulturních památek vyvolalo značné diskuse a nebývalý zájem veřejnosti. Osobně jsem byl tázán desítkami lidí, co se to děje a proč k tomu došlo. A nejen jednotlivci, ale i zástupci organizací spravujících kulturní dědictví, a nejen kulturní dědictví Petra Bezruče. Dokonce vzniká občanská iniciativa za obnovení kulturní památky Petra Bezruče v Kostelci na Hané. Vedl jsem mnohá jednání s občany, ale také s představiteli Olomouckého kraje, především s panem hejtmanem Jiřím Rozbořilem a jeho náměstkem pro kulturu a kulturní památky panem Radoslavem Kašťákem.
Označení odkazu díla Petra Bezruče jako přeceňovaného básníka, jehož význam v dnešní době není zásadní, je velmi kontroverzní a při jednání s hejtmanem i jeho náměstkem bylo konstatováno, že velmi nešťastné a neodpovídající skutečnosti. Nejen proto, že Petr Bezruč patří do skupiny nejvíce překládaných českých spisovatelů vedle Jaroslava Haška nebo Julia Fučíka a jeho Reportáže psané na oprátce, Petr Bezruč je nejpřekládanější český básník a odkaz jeho díla je přeneseně platný i dnes, ale také proto, co stojí v odpovědi pana ministra. Existuje důstojný památník spojený s regionálním literárněvědným pracovištěm Slezského zemského muzea, které spravuje i další kulturní památku, vyhlášenou v roce 2004 v Ostravici - Starých Hamrech. Věřím, že toto odborné pracoviště, zřízené a financované Ministerstvem kultury, by bylo schopno využívat a udržovat i takzvaný Červený domek v Kostelci na Hané. Jsem přesvědčen, že kulturní památka není dána jen stavební a architektonickou významností, ale i odkazem těch, kteří v ní žili.
Proto je bohužel odrazem vývoje posledních dvou desetiletí, že i ti, co ovlivňují vývoj a myšlení dětí a mládeže, rezignovali na udržení odkazu opravdových velikánů našich dějin, například žijících v 19. a 20. století. Důsledkem byl od konce 90. let minulého století nezájem o tuto kulturní památku, a to i ze strany majitelů, nejdříve muzea Prostějov, později Olomouckého kraje. Došlo to tak daleko, že domek Petra Bezruče zchátral.
Jak dále z této situace? Konstatovat, že už je vše hotovo, nelze. Je několik řešení, která jsou více či méně ve hře. Jedním z nich je revokace rozhodnutí Olomouckého kraje. Hovořím o Olomouckém kraji, protože tuto věc neprojednalo ani krajské zastupitelstvo a komise pro kulturu a památkovou péči dostala informace až po rozhodnutí Olomouckého kraje. To jenom na doplnění slov pana ministra, kdo mohl zasáhnout. Tento krok se pokusím sjednat s kompetentními s tím, že domek by mohl být nabídnut do správy Slezského zemského muzea a uveden do důstojného stavu.
Druhým řešením je opravit domek a dále ho využívat jako místo pro společenský a spolkový život občanů Kostelce na Hané. Finanční prostředky budou nemalé, proto bude nutné je sdružit z více zdrojů. Život Petra Bezruče v něm bude připomenut malou expozicí a pamětní deskou na něm. A doplňující řešení, které by přiblížilo život a odkaz Petra Bezruče, je nově upravený prostor před nadživotní sochou Petra Bezruče v Kostelci na Hané a instalace exteriérových panelů. Na jejich obsahu by se mohly podílet jak Slezské zemské muzeum, či Moravské muzeum v Olomouci. Při všech řešeních by mohlo sehrát významnou úlohu i Ministerstvo kultury, ať již metodicky, či přímo materiálně.
Proto si dovoluji navrhnout usnesení, pokud bude interpelující kolega Grebeníček souhlasit, aby projednávání této interpelace bylo přerušeno a vrátili jsme se k ní poté, kdy uspějí či neuspějí pokusy o revokaci usnesení.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Já se zeptám, zda to je procedurální návrh a chcete o něm hlasovat teď, nebo zda dáte prostor přihlášeným řečníkům, aby mohli vystoupit. Mám zde ještě dvě faktické poznámky. Dobrá, děkuji. Tak v tom případě pan předseda Stanjura, faktická poznámka, potom pan poslanec Grospič.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké dopoledne. Petr Bezruč nepatří komunistům. To je třeba říct. Já jsem z Bezručovy Opavy. Není pravda, že na něj nemyslíme. Náš největší kulturní festival, který pořádá město, se jmenuje Bezručova Opava. Nejznámější cena, kterou město uděluje v oblasti kultury, je cena Petra Bezruče. Máme knihovnu Petra Bezruče a Bezručovo náměstí. To zaprvé. Takže není to váš soudruh, nepatří vám, nehrajte to takhle.
A druhá věc. Připadá mi absurdní a nemístné, aby poslanci debatovali o tom, kdo je či není významnější básník. To nám tedy opravdu nepřísluší. Nechme to historikům, kritikům, čtenářům, překladatelům, ti sami rozhodnou. My o tom debatu prostě vést nemusíme. Pokud si chce některá samospráva opravit nějaký významný dům, má na to plné právo a opět to nemusíme řešit na půdě Poslanecké sněmovny.
To je všechno a zdravím vás z Bezručovy Opavy.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Grospič. Potom pan poslanec Opálka a pan poslanec Nekl - všechno faktické poznámky.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně a kolegové, já budu velice stručný. Mám tady úkol, byl jsem požádán, abych tlumočil i za jiné části České republiky, za Středočeský kraj, totéž k této otázce, že považujeme Petra Bezruče za básníka, který je spjat s celou českou kulturou, chcete-li i československou kulturou, že má hluboký odkaz v našem kulturním dědictví a že by mělo Ministerstvo kultury vejít v daleko intenzivnější jednání i s příslušným Krajským úřadem Olomouckého kraje o tom, aby se tento domek stal opět kulturní památkou a ne jenom muzeem, kde vzpomínka na Petra Bezruče bude ponechána na zvážení vlastníka této kulturní památky či bude nahrazena pouze pamětní deskou.
Čili tolik z mé strany. A zasazuji se o to, aby byl vlastně tento stav napraven a důstojně ohodnocen význam Petra Bezruče pro českou literární i básnickou tvorbu i pro odkaz našeho kulturního dědictví.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Opálka.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane předsedo. Kolegyně, kolegové, chtěl bych reagovat na svého kolegu předsedu poslaneckého klubu ODS a pozdravit vás taky z bílé Bezručovy Opavy. Ono se často říká, že bílá, protože je čistá. Ale Bezruč tehdy viděl vlát bílé prapory na domech zrádného města, takže šlo tehdy o zrádné město. To jenom k upřesnění některých věcí, které byly přejímány.
Já si myslím, že v této fázi nebo fázi předchozí šlo především o peníze, a jak ušetřit necitlivě. Já si myslím, že komunisté si nepřisvojují Bezruče, ale jsou jediní, kteří se zatím viditelně vedle některých historiků a literátů do této kauzy obuli, protože si myslí, že by se měla napravit. A myslím si, že jak tady zaznělo jak z úst pana ministra, tak z úst kolegy pana Nekla, je jedna z možných důstojných cest v tom, aby to bylo stejně jako Srub v Hamrech místem pracoviště Slezského zemského muzea, respektive Památníku Petra Bezruče. Já rozumím tomu, že jde taky o to, aby byla atraktivnost, návštěvnost, čili můžeme v budoucnu využívat, jak bylo řečeno, první poschodí k připomínce posledního pobytu Petra Bezruče a přízemí k multivýstavám, multikulturním akcím. A určitě to přijme ona obec, protože ta na rozdíl od některých jiných je na pobyt Petra Bezruče na svém území hrdá. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana poslance Nekla. Po něm pan poslanec Benešík, stále faktické poznámky.
Poslanec Josef Nekl: Děkuji, pane předsedo. Dovolte, abych se mírně ohradil proti vystoupení pana předsedy poslaneckého klubu ODS. Zcela vážně hovořím o tom, že si komunisté nepřisvojili Petra Bezruče ani ho nezneužívají ideologicky, naopak to se nám snaží podstrčit pan poslanec Stanjura. Chci jen říci, že naopak kvitujeme, že Ministerstvo kultury i do dnešních dnů se o památku a odkaz díla Petra Bezruče stará velmi významně. Neobracejí se na mě pouze členové strany nebo levicově zaměření občané, ale například jsem měl jednání i s Maticí slezskou a i s dalšími představiteli společenského a veřejného života, kteří určitě nepatří mezi naše voliče a příznivce. Takže bych si prosím vyhradil, aby se tato diskuse neobracela do polohy ideologické, ale do polohy faktické, o to, aby byla důstojně uctěna památka jednoho z našich největších básníků. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Benešík.
Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, já si myslím, že tady jasně zaznělo, že nevedeme spor o tom, že Petr Bezruč neodmyslitelně patří do fondu české kultury. Byl to velmi významný básník a jak pánové napravo, tak nalevo, jak dámy napravo, tak nalevo se na tom většinově shodnou.
Tady se vede spor o to, jestli je konkrétní dům natolik relevantní k významu tohoto básníka, jestli si zaslouží status národní kulturní památky. Co shledávám jako velmi zvláštní, je, a to říkám jako krajský zastupitel Zlínského kraje, to znamená člověk, který má jakési povědomí o tom, jak fungují kraje, že se tady chce po křesťanském demokratovi, ministrovi kultury Danielu Hermanovi, aby dal do latě krajskou koalici v Olomouckém kraji složenou ze členů KSČM a ČSSD. To mi prostě přijde velmi zvláštní. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Grebeníček. S faktickou poznámkou, nebo řádně? S vystoupením. Prosím, řádná přihláška.
Poslanec Miroslav Grebeníček: Já už jsem poděkoval ministru kultury za písemnou odpověď. Asi vás nepřekvapí, když mu poděkuji znovu i za jeho dnešní ústní vystoupení. Samozřejmě znám jeho kompetence a mám představu, co přísluší kraji. Ale ministr v podstatě vykřesal z toho balastu naději pro seriózní přístup, naději k tomu, abychom si všichni uvědomili, že Petr Bezruč je náš národní básník. A žádné politické lovy by se konat neměly.
Mně je jedno, kdo je v Olomouckém kraji u moci a v koalici. Mně jde opravdu o věc. Nedívám se na to, kdo to navrhuje, ale co navrhuje. Chci jenom dát najevo, že v případě, jestli to myslel kolega Nekl vážně, a on je krajským zastupitelem, že nás odbřemení, to znamená, že se pokusí o revizi usnesení, pokud by dospěli k novému poznatku, tak nepochybuji o tom, že by Ministerstvo kultury aktuálně reagovalo. Ale v dané chvíli nemůže ministr udělat víc, než udělal. A já se přiznám, že jsem udělal taky maximum, pokud se týká toho, že mě oslovila spousta lidí, nejenom řadových občanů, ale zejména kumštýřů.
Jestli se on chce pokusit o revokaci, tak mám takový pocit, že ani pan ministr ani já mu to nebudeme nějak vytýkat, bránit mu v tom, ale mám pocit, že by měl stanovit termín dokdy. Pokud by si osvojil nebo vzal by můj návrh, aby to bylo třeba do konce prosince letošního roku, aby si to v kraji vyřídili a dali nám na vědomí ten výsledek, tak je to hlasovatelné. Pak jsem ochoten si to osvojit a jak jednací řád velí přijmout toto usnesení a v prosinci bychom to znovu aktuálně posoudili, ale už by to bylo mnohem kratší, protože pak už bychom nemohli dělat nic jiného než to, co bude v usnesení Olomouckého kraje.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dále do rozpravy? Pokud si přejete reagovat, pane ministře, samozřejmě můžete.
Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji, pane předsedo. Kolegyně a kolegové, nestává se to často, ale musím říci, že souhlasím s tím, co tady bylo řečeno mým předřečníkem panem poslancem Grebeníčkem. Měli bychom zůstávat na rovině věcné a ne ideologické.
Já bych jenom chtěl tady trošku korigovat to, co bylo řečeno ještě předtím, že se Ministerstvo kultury dostatečně nestará o odkaz tohoto národního literáta. Už jsem tady ve svém úvodním vystoupením řekl, že důstojným místem připomínky básníka Petra Bezruče, které je navíc spojeno s odborným literárněvědným pracovištěm Slezského zemského muzea, je básníkův opavský rodný dům. A druhá expozice, která je mu věnovaná, je umístěna ve Starých Hamrech. Tento srub Ministerstvo kultury v roce 2004 prohlásilo za kulturní památku a tam se dochovalo také ono autentické vybavení a řemeslné detaily, které samotný Petr Bezruč vytvořil. To znamená v případě kauzy domu číslo 153 v Kostelci na Hané se skutečně jedná o podnět hejtmana Olomouckého kraje, o správní řízení, a já jsem plně také za to, abychom byli na věcném základě, abychom přistupovali věcně bez jakýchkoli ideologických předpojatostí, které by odkazu tohoto básníka určitě nepomohly. Děkuji vám.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pokud není nikdo další přihlášen do rozpravy, zeptal bych se pana poslance Nekla, zda by byl tak laskav a ještě jednou tady zopakoval návrh, se kterým přišel.
Poslanec Josef Nekl: Děkuji, pane předsedo. Jak jsem řekl: přerušit projednávání tohoto bodu do doby, než bude známý výsledek mého návrhu o revokaci usnesení Olomouckého kraje. Termín bych dal do konce září letošního roku. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Možná bych poprosil pana poslance Grebeníčka, jestli by byl tak laskav a přihlásil se k tomu usnesení, protože jednací řád říká, že usnesení navrhuje interpelující poslanec, tak abychom byli opravdu v souladu s jednacím řádem.
Poslanec Miroslav Grebeníček: Jak už jsem avizoval, nemám problém s tím osvojit si tento návrh i samozřejmě s doplňkem, který upřesňoval, dokdy toto přerušení budeme akceptovat.
Předseda PSP Jan Hamáček: Takže návrh zněl přerušit projednávání této interpelace do září tohoto roku. Je to tak v pořádku? (Ano.) To si myslím, že je hlasovatelné.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Hlasování má číslo 120, přihlášeno je 118, pro 34, proti 44. Tento návrh nebyl přijat.
V tom případě se zeptám pana poslance Grebeníčka, zda navrhuje jiné usnesení. (Ne.) V tom případě projednávání této interpelace končím.
Další interpelací bude interpelace pana poslance Ondráčka na ministra vnitra Milana Chovance ve věci práce přesčas v důležitém zájmu služby, tisk 758. Otevírám rozpravu. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Ještě jednou děkuji, pane předsedo. Stále jeden, pane ministře (u interpelací je stále přítomen pouze ministr kultury Herman). Požádal bych stejně jako v prvním případě o přerušení této interpelace do doby přítomnosti pana ministra vnitra. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Děkuji. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s přerušením této interpelace, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má číslo 121, přihlášeno je 118, pro 84, proti nikdo. Návrh byl přijat. Přerušuji tuto interpelaci.
Otevírám další, což je interpelace pana poslance Zbyňka Stanjury na ministra zemědělství ve věci personálního obsazení dozorčích rad státních podniků, tisk 766. Otevírám rozpravu. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Možná bychom se mohli společně zamyslet, zda vůbec má smysl institut písemných interpelací. Je první týden řádné schůze a z devíti písemných interpelací je ministr přítomen na jedné. Jedné z devíti! Samozřejmě vás nebudu zatěžovat svou interpelací jak na ministra Jurečku, tak na ministra Babiše, která je následující. Počkáme si na jejich přítomnost. Takže navrhuji přerušení projednávání této interpelace do doby přítomnosti ministra zemědělství.
Předseda PSP Jan Hamáček: Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování má číslo 122, přihlášeno je 118, pro 82, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Otevírám další interpelaci, což, jak už bylo avizováno, je interpelace pana poslance Stanjury na pana ministra financí. Otevírám rozpravu a očekávám stejný návrh.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak ještě než ten návrh přednesu, tak vám doporučím, kolegyně, kolegové, abyste si tu interpelaci skutečně přečetli, protože se týká odpočitatelných položek u daně z příjmů fyzických osob. Už několik měsíců tady vedeme debatu například o tom, zda vrátíme slevu na manželku a děti pro živnostníky, kteří více než z 50 % využívají paušály. A myslím, že ta čísla, která jsou k dispozici, jsou poměrně zajímavá. Sice navrhuji přerušení a věřím, že podklady k této interpelaci nevyužijeme pouze v debatě u písemné interpelace, ale i v debatě u daňových zákonů. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Dále do rozpravy? Respektive padl zde návrh na přerušení, takže o něm budeme hlasovat.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s přerušením této interpelace, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 123, přihlášeno 118, pro 86, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Tato interpelace byla přerušena.
Budeme pokračovat interpelací pana poslance Daniela Korteho ve věci působení China CEFC Huaxin Energy Company na pana předsedu vlády, tisk 778. Otevírám rozpravu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Daniel Korte: Pěkné dopoledne, dámy a pánové. Nepokládám za smysluplné projednávat odpověď pana premiéra na mou písemnou interpelaci, s kterou jsem hrubě nespokojen, za nepřítomnosti interpelovaného, a proto navrhuji přerušení tohoto bodu do doby přítomnosti pana premiéra.
Předseda PSP Jan Hamáček: Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Hlasování má číslo 124, přihlášeno je 118, pro 86, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Interpelace byla přerušena.
Otevírám poslední interpelaci, což je interpelace pana poslance Marka Ženíška na pana předsedu vlády ve věci rostoucího vlivu Číny na Českou republiku, tisk 779. Otevírám rozpravu. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marek Ženíšek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Navážu na kolegy přede mnou. Myslím si, že to téma je natolik aktuální, a ty odpovědi, které pan premiér zaslal na moji písemnou interpelaci, nebyly dostatečné. Myslím si, že je zapotřebí, aby u toho pan premiér byl. Proto navrhuji taktéž, aby tento bod byl přerušen do doby přítomnosti pana premiéra. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování má číslo 125, přihlášeno 119, pro 85, proti 1. Tento návrh byl přijat.
Tím jsme vyčerpali dnešní písemné interpelace. A pokud zde není dohoda předsedů poslaneckých klubů na tom, že bychom pokračovali bezprostředně, tak přeruším jednání Sněmovny do 11. hodiny.
(Jednání přerušeno v 9.58 hodin.)
(Jednání pokračovalo v 11.00 hodin.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené kolegyně, vážení kolegové, nyní bychom se měli věnovat bodům z bloku smlouvy, první a druhé čtení, a dále případně bodům z bloku zprávy, návrhy a další. Odpoledne projednáme bod 231, což jsou ústní interpelace.
Na začátek přečtu omluvy, které dorazily. Dnes se omlouvá z celého jednacího dne pan poslanec Jan Mihola, dnes od 11 do 19 hodin z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Rom Kostřica, dále od 12.30 hodin z důvodu výjezdního zasedání podvýboru pro inovace, letectví a kosmonautiku se omlouvá pan poslanec Seďa, dále od 9 do 12 hodin z osobních důvodů se omlouvá paní poslankyně Adamová, ze zdravotních důvodů se dne 14. dubna omlouvá pan poslanec Petr Kudela, dále od 16.30 hodin do konce jednacího dne se omlouvá paní poslankyně Miroslava Němcová, dále z důvodu účasti na exportním fóru s Ministerstvem průmyslu a obchodu se omlouvá pan poslanec Robin Böhnisch.
Paní místopředsedkyně Jermanová bude hlasovat s kartou číslo 16, pan předseda Kalousek s náhradní kartou číslo 19.
Eviduji přihlášku k programu pana poslance Kubíčka. Prosím.
Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dovoluji si navrhnout jménem poslaneckého klubu ANO pevné zařazení těchto bodů na pátek 15. 4. v prvním čtení po pevně zařazených třetích čteních: bod 56, vládní návrh zákona o hornické činnosti, sněmovní tisk 653, bod 57, vládní návrh zákona, trestní zákoník, sněmovní tisk 588, bod 58, vládní návrh zákona, občanský zákoník, sněmovní tisk 642, bod 59, vládní návrh zákona o použití pevných (správně peněžitých) prostředků z majetkových trestních sankcí, sněmovní tisk 650, bod 60, vládní návrh zákona o obětech trestných činů, sněmovní tisk 658, a bod 61, vládní návrh zákona, trestní zákoník, sněmovní tisk 753. Opakuji, to vše v prvním čtení na pátek 15. 4. po již pevně zařazených třetích čteních. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Roman Sklenák - pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Roman Sklenák: Děkuji. Dobré dopoledne, kolegyně a kolegové. Já si také dovolím navrhnout několik změn v pořadu schůze. Navrhuji vyřadit z programu schůze bod 216, což jsou výroční zprávy a účetní závěrky zdravotních pojišťoven za rok 2014, sněmovní tisk 643, a bod 33, což je novela zákona o biocidech, druhé čtení, sněmovní tisk 589. Tyto dva body navrhuji vyřadit z programu schůze.
Dále navrhuji pevně zařadit na úterý 3. 5. jako první dva body bod 70, což je novela zákona o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti, tisk 723, a bod 68, novela zákona o léčivech, tisk 732. Oboje první čtení, jako první a druhý bod v úterý 3. 5. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dále zde mám přihlášku pana poslance Mackovíka. Prosím.
Poslanec Stanislav Mackovík: Dobrý den. Dámy a pánové, pane předsedající, vládo, já bych si dovolil požádat o zařazení tisku 760 -
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, ale v sále je hluk a já neslyším, co říkáte. Potřebuji si to poznamenat.
Poslanec Stanislav Mackovík: Žádám o zařazení tisku 760, bod 225, což je působení sil resortu Ministerstva obrany na Islandu, z této schůze, a to na čtvrtek 5. 5. jako druhý bod po písemných interpelacích, a to po bodu 226. Důvodem je, že to nebylo projednáno na výboru obrany.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ještě jednou - 5. 5. jako druhý bod?
Poslanec Stanislav Mackovík: Ano, po bodu 226.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Po bodu 226. Táži se, zda ještě někdo další z poslanců a poslankyň chce vystoupit s návrhem na úpravu programu. Není tomu tak. V tom případě budeme hlasovat o jednotlivých návrzích.
První návrh předložil pan poslanec Kubíček. Žádá, aby 15. 4. po pevně zařazených bodech byly zařazeny body 56, 57, 58, 59, 60 a 61. Eviduji návrh, aby se hlasovalo o jednotlivých návrzích po jednotlivých bodech. Má někdo námitku proti navrženému postupu? Není tomu tak. V tom případě budeme hlasovat po jednotlivých bodech.
Nejprve tedy, kdo je pro, aby 15. 4. po pevně zařazených bodech byl zařazen bod 56.
Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 126, přihlášeno je 145 poslankyň a poslanců, pro návrh 67, proti 28. Návrh byl zamítnut.
Eviduji žádost o kontrolu hlasování. Stejně tak eviduji žádost o vaše odhlášení. (Předsedající čeká na výsledek kontroly hlasování.) Prosím, pane poslanče.
Poslanec Roman Sklenák: Já si dovoluji zpochybnit hlasování. Evidentně jsem hlasoval pro tento návrh, a na sjetině mám "zdržel se".
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Já vás tedy nejprve odhlásím a požádám vás o opětovné přihlášení vašimi kartami.
Nejprve dám hlasovat o námitce o proběhlém hlasování.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přijetí této námitky, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Je to hlasování s pořadovým číslem 127, přihlášeno je 133 poslankyň a poslanců, pro návrh 119, proti 2. S námitkou byl vysloven souhlas.
Budeme tedy opakovat hlasování. Opakuji, hlasujeme o pevném zařazení bodu 56 na 15. 4. po pevně zařazených bodech.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 128, přihlášeno je 134 poslankyň a poslanců, pro návrh 71, proti 31. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas.
Dále budeme hlasovat o zařazení bodu číslo 57 na 15. 4. po již pevně zařazených bodech.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 129, přihlášeno je 136 poslankyň a poslanců, pro návrh 73, proti 31. S návrhem byl vysloven souhlas.
Dále budeme hlasovat o tom, aby na den 15. 4. po již pevně zařazených bodech byl zařazen bod 58.
Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 130, přihlášeno je 136 poslankyň a poslanců, pro návrh 74, proti 30. S návrhem byl vysloven souhlas.
Dále budeme hlasovat, aby na den 15. 4. po již pevně zařazených bodech byl zařazen bod 59.
Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 131, přihlášeno je 136 poslankyň a poslanců, pro návrh 74, proti 29. S návrhem byl vysloven souhlas.
Dále budeme hlasovat o tom, aby dne 15. 4. po již pevně zařazených bodech byl zařazen bod číslo 60.
Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 132, přihlášeno je 136 poslankyň a poslanců, pro návrh 74, proti 30. S návrhem byl vysloven souhlas.
Dále budeme hlasovat, aby 15. 4. po již pevně zařazených bodech byl zařazen bod číslo 61.
Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 133, přihlášeno je 138 poslankyň a poslanců, pro návrh 73, proti 31. I s tímto návrhem byl vysloven souhlas.
Tím jsme se vypořádali s návrhem pana poslance Kubíčka. Nyní přistoupíme k návrhu pana poslance Sklenáka. Táži se, zda i zde je požadavek hlasovat odděleně. Dobře.
Nejprve tedy budeme hlasovat o vyřazení bodu 216 z pořadu schůze.
Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 134, přihlášeno je 138 poslankyň a poslanců, pro návrh 106, proti 27. S tímto návrhem byl vysloven souhlas.
Dále budeme hlasovat o vyřazení bodu 33 z pořadu schůze.
Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 135, přihlášeno je 138 poslankyň a poslanců, pro návrh 106, proti 26. S návrhem byl vysloven souhlas.
Dále je zde žádost, abychom zařadili na 3. 5. jako první dva body - nejprve bod číslo 70 a poté 68. Nejprve tedy zahájíme hlasování o pevném zařazení bodu 70 na 3. 5.
Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 136, přihlášeno je 138 poslankyň a poslanců, pro návrh 107, proti nikdo. S návrhem byl vysloven souhlas.
Dále dám hlasovat o tom, abychom zařadili na den 3. 5. pevně bod 68 po již pevně zařazených bodech.
Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 137, přihlášeno je 138 poslankyň a poslanců, pro návrh 88, proti 16. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas.
A jako poslední zde máme návrh pana poslance Mackovíka, aby dne 5. 5. jako druhý bod našeho jednání byl zařazen bod 225.
Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 138, přihlášeno je 139 poslankyň a poslanců, pro návrh 46, proti 45. Tento návrh byl zamítnut.
Předpokládám, že jsme se vypořádali se všemi návrhy na změnu programu. Než budeme pokračovat dál, přečtu omluvy, které ke mně dorazily. Dnes z dopoledního jednání z pracovních důvodů se omlouvá pan ministr Stropnický, dále do 11.30 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Šarapatka, dále z celého zítřejšího jednacího dne 14. 4. (?) z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Jiří Štětina, dále z dnešního jednání od 14.30 z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Václav Votava, dále dnes od 11 do 13 hodin z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Helena Válková a dále dnes od 14 do 19 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec František Vácha.
Než otevřu první bod dnešního jednacího dne, hlásí se s přednostním právem pan předseda Kalousek. Prosím.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, prosím o pochopení, že v rámci svého přednostního práva splním prosbu, kterou na mě adresoval pan František Mašek z Nového Veselí a přečtu vám dva krátké odstavce z jeho dopisu.
Dne 9. 2. 2016 jsem jako pracující starobní důchodce obdržel na svůj běžný účet mimořádný příspěvek ve výši 1 200 korun ke svému stávajícímu lehce podprůměrnému starobnímu důchodu. Poté, co tato vládní garnitura zrušila sympatický a smysluplný druhý pilíř důchodové reformy, je tato forma přilepšení českým důchodcům pro mě zcela nepřijatelná, neboť se z mého pohledu jedná pouze o ponižující akt politické korupce potenciálních voličů, bohužel trestně nepostižitelný.
Pane předsedo, k dopisu přikládám zmíněných 1 200 korun a prosím najít na půdě Parlamentu České republiky cestu a formu, jak tuto jidášskou částku veřejně vrátit ministryni Marksové s přesvědčením, že ona určitě najde prostor, kde a jak je využít. Děkuji vám za pochopení.
Paní ministryně, dovolte, abych vám od pana Maška předal těch 1 200 korun. (Poslanec Kalousek předává obálku paní ministryni Marksové, která poznamenala: "To bude administrativně složité." Potlesk z pravé části jednací síně.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Tak děkuji. A nyní tedy budeme pokračovat v programu dle jednotlivých bodů, jak jsme schválili program. Otevírám první bod a tím je
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.