Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

49.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích
zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí
a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích
a likvidátorech pojistných událostí), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 751/ - prvé čtení

Navrhovatel i zpravodaj jsou stejní jako předešle. To znamená, že z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane místopředsedo vlády, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, předkládaná novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, na níž panuje koaliční shoda, je výsledkem debaty, která k danému tématu trvala téměř jeden rok.

Vládní návrh zákona nově upravuje některé finanční vztahy, který vyplývají z předčasného ukončení sjednaného životního pojištění. Jedná se na straně jedné o způsob určení odměny za zprostředkování pojištění, na straně druhé pak o určení výše odkupného, které klientům pojišťovny vyplácejí při stornu investičního nebo kapitálového životního pojištění.

Cílem navrhované předlohy je omezení negativních jevů, které jsou s předčasným ukončováním životních pojištění spojeny. Tím je jednak časté přepojišťování klientů v prvních letech trvání životního pojištění, které je motivováno vysokým podílem předplacené části provize sjednané mezi pojišťovnou a pojišťovacím zprostředkovatelem. To pak vede i ke zmíněné nízké hodnotě odkupného pro klienty, do které pojišťovna vyplacené provize či jiné druhy pořizovacích nákladů v plném rozsahu promítá. Navržená úprava regulace provizí zavádí povinnost vrátit poměrnou část sjednané provize v případě, že pojištění skončí předčasně během prvních pěti let svého trvání. Tato úprava se vztahuje na pojištění sjednané podle občanského zákoníku, které spadá do odvětví životního pojištění podle zákona o pojišťovnictví. Zákon zároveň stanovuje výjimky, na základě kterých se tato regulace neuplatní u životních pojištění rovnoměrně vyplácenou provizí a u životních pojištění s jednorázovým pojistným.

Předmětem nové úpravy odkupného je pravidlo o povinném rozložení pořizovacích nákladů pojišťovny na sjednání životního pojištění do určitého minimálního počtu let tak, aby při předčasném ukončení smlouvy mohla být na odkupném klientům vyplacena vyšší částka, než je tomu v současnosti. V tomto případě se úprava vztahuje logicky pouze na ta životní pojištění, která podle pojistné smlouvy zakládají právo na výplatu odkupného. Tyto dva prvky mají za cíl na straně jedné zainteresovat pojišťovací zprostředkovatele na dlouhodobém trvání zprostředkovaného životního pojištění a na straně druhé zajistit, že při předčasném ukončení pojištění bude pojistníkovi větší část zaplaceného pojistného vrácena zpět v podobě odkupného.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru financí a místopředsedovi vlády Andreji Babišovi a žádám zpravodaje, pana poslance Ladislava Šincla, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi dnes ještě jednou, doufám, že to bude dnes naposledy, stručně doplnit předkladatele.

Jak jsem avizoval v tisku 750, návrh na regulaci odměn za zprostředkování životního pojištění tentokrát řešíme samostatně v tomto tisku. Na rozdíl od minulého tisku 750 tato navrhovaná novela je zcela národní úpravou, takzvaně netransponuje žádný právní akt Evropské unie. Daná problematika nebyla doposud i přes několik pokusů v minulosti, vážení kolegové, upravena.

Tato novela se snaží pouze o regulaci odměn za zprostředkování životního pojištění. Není to tedy novela zákona jako celku v rámci implementace směrnice Evropské unie o distribuci na finančním trhu, takzvané IDD, a novela pro odstranění negativních jevů na finančním trhu, dříve sněmovní tisk 415. To je podle mého osobního názoru škoda, neboť zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích by si určitě zasloužil úpravu řady oblastí. Úpravu by si především zasloužil registr zprostředkovatelů vedený u České národní banky, orgánu dohledu nad pojišťovnictvím, kdy si -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane zpravodaji, já vás na chvilku přeruším, a požádám sněmovnu o klid, a to jak v levém koutě, tak v pravém, abychom mohli v důstojném prostředí dokončit vaši zpravodajskou zprávu. Děkuji. Pokračujte.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Aby to kolegům neuniklo, já jim to klidně zopakuji, aspoň tuto větu.

Úpravu by si především zasloužil registr zprostředkovatelů vedený u České národní banky, kdy si spotřebitel nemůže v současnosti ověřit, zda a jakou pojišťovnu zprostředkovatel zastupuje. Podle reálných odhadů je zde neaktuální informace u 50 až 60 % vedených subjektů. Bylo by třeba zákonem vytvořit takové podmínky, aby byl registr stále veden v aktuálním stavu, registr se vyčistil, aby byly nastaveny podmínky pro automatizaci registrací, změn a hlavně odregistrací zprostředkovatelů.

Domnívám se, že je velmi nutné zákonem v této souvislosti také posílit pravomoci orgánu dohledu České národní banky pro odebírání licencí zprostředkovatelům. Důležité je také v neposlední řadě nastavit podmínky pro zvýšení profesní a odborné způsobilosti zprostředkovatelů. Tím vším pomůžeme vyloučit z trhu ty zprostředkovatele, kteří finanční trh svým jednáním poškozují nekvalitou zprostředkování, bezdůvodným přesjednáváním, takzvaným přetáčením smluv klientům s cílem znovuzískání finanční odměny a kteří dělají i takzvané finanční podvody a podobně. Je škoda, že předkladatel tuto šanci nevyužil a nedopracoval materiál předkládaný původně jako sněmovní tisk 415, to je novelu zákona 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích jako celku, která obsahovala řadu pozitivních návrhů opatření, a bylo za ní vidět kus dobře odvedené práce týmu paní náměstkyně Lenky Juroškové.

Jak již jsem řekl, dle důvodové zprávy je cílem navrhované úpravy omezení negativních jevů na současném trhu se životním pojištěním, tedy časté přepojišťování a s tím související nízká či nulová hodnota odkupného, kterou klient obdrží při předčasném ukončení rezervotvorného pojištění, typicky investiční životní pojištění a kapitálové životní pojištění.

Předmětem regulace je zejména rozložení práva zprostředkovatele na odměnu v čase. Vztahuje se na životní pojištění sjednané podle občanského zákoníku, které spadá do odvětví životního pojištění podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o pojišťovnictví. Tento návrh není tak hutné čtení, jako byl tisk 750, který měl až 157 stran. Tento zákon bez důvodové zprávy má jen dvě strany, ale i přesto si dovolím odhadnout, že bude opět vzbuzovat o to větší diskuse, mnohdy dezinterpretace, a také emoce. Je to ovšem logické, neboť se tato novela snaží ve prospěch spotřebitele regulovat to nejcitlivější, to je odměny pojišťovacích zprostředkovatelů.

Jen pro připomenutí pro pamětníky mi dovolte uvést, že návrh na regulaci odměn jsem se již opakovaně snažil předložit jako pozměňující návrh v minulém roce ke sněmovnímu tisku 415 a také ke sněmovnímu tisku 414, to je k novele zákona číslo 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, o kterém regulátor České národní banky ve svém dopise ze dne 10. 5. 2015 prohlásil - cituji - že považuje tento návrh za to nejlepší, co v této oblasti se zatím objevilo ve vážné politické diskusi, a že může napomoci nastavení dlouhodobě korektnějších podmínek na pojišťovacím trhu a dokáže přinést užitek všem hráčům na tomto trhu, samozřejmě včetně spotřebitelů, a dokonce primárně jim.

Podstatou mého návrhu bylo snížit a zastropovat maximálně dopředně vyplácenou odměnu zprostředkovatelům, dnes nabobtnanou až do výše kolem 200 % ročního pojistného, a v případě předčasného ukončení pojistné smlouvy část provize v současnosti vyplácené zprostředkovatelům jsem chtěl směřovat zpět klientům v rámci odkupného. V mém návrhu - v tom původním - bylo tehdy striktně legislativně ošetřeno, že prostředky za takzvané vratky provizí se nepřipíší zpět pojišťovnám, tak jak bylo publikováno v některých médiích, ale vrátily by se klientovi. Jednalo by se o miliardy korun ve prospěch klientů, občanů České republiky, v rámci jejich pojistek. Také byl jasně stanoven strop 20 % z ročního pojistného pro tzv. průběžnou odměnu zprostředkovateli, pokud by se vzdal uvedené dopředné provize a přijal provizi vyplácenou po celou dobu trvání pojistné smlouvy. Dodnes se domnívám, že takovýto způsob odměňování by byl pro trh životního pojištění výrazným stabilizačním faktorem.

Jak si snad všichni zde přítomní pamatujete, tak i přes citované kladné stanovisko České národní banky, orgánu dohledu nad pojišťovnictvím, můj návrh diplomaticky řečeno nezískal u předkladatele, tedy u Ministerstva financí, dostatečnou a zřetelnou podporu. Nicméně tento můj návrh měl v sobě pravděpodobně nějaké hlubší moudro, a proto, aby se asi získal čas na jeho řádné posouzení, vláda na návrh předkladatele, tj. Ministerstva financí, svým usnesením číslo 534 vzala zpět vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 38, tj. ten, o kterém dneska jednáme, o pojišťovacích zprostředkovatelích, tedy tisk 415, což bylo oznámeno vážené Poslanecké sněmovně dne 7. 7. 2015.

Tato nově zde navržená a předkládaná regulace odměn za zprostředkování odměn životního pojištění je hodně podobná tomu mému původnímu. Ale není úplně stejná. Obsahuje všechny dosavadní způsoby vyplácení odměn. Obsahuje zprostředkovateli dopředně vyplácenou odměnu a nově její rozložení do pěti let, zálohu na odměnu, jednorázovou odměnu, a to vše bez nastavení stropu. Návrh obsahuje také tzv. průběžnou odměnu zprostředkovateli vyplácenou po celou dobu trvání pojistné smlouvy, kdy procentní sazba odměny se v jednotlivých letech nemění. V tuto chvíli, teď, v tuto chvíli, bych chtěl poděkovat předkladateli za tento návrh, protože se domnívám, že jde o kvalitativní posun vpřed a vykročení správným směrem.

Nicméně dle mého názoru obsahuje ještě několik neujasněných míst, o kterých je dle mého názoru nutné ještě vést v Poslanecké sněmovně a zejména v garančním rozpočtovém výboru odbornou diskuzi. Můj osobní názor - zdůrazňuji osobní názor, aby někoho někdo potom koaličně neobviňoval - je totiž takový, že v praxi totiž pravděpodobně takto formulovaný návrh může, zdůrazňuji může, vést ke změně modelu odměňování do pěti let a po pěti letech trvání pojištění mohou být vynakládány nemalé náklady na přeprogramování systému a přínos pro klienta do vyplaceného odbytného v případě storna pojistné smlouvy může být pak diskutabilní. Důvodem mých obav je totiž to, že na podzim loňského roku jsem zaznamenal na pojistném trhu ze strany pojišťovacích zprostředkovatelů informace, které byly také veřejně prezentovány například na jejich webu ePojištění.cz, o snaze maximalizovat sazbu této odměny za zprostředkování až na dvojnásobek současného stavu. A to bylo právě v souvislosti s již diskutovaným návrhem regulace dopředně vyplácené odměny a jejího současného nezastropování. Jestli pamatujete, tzv. návrh Votava u sněmovního tisku 415.

Proč tyto snahy? Tímto krokem, tedy navýšením hladiny odměny, teoretické navýšení hladiny odměny, by výše provize zprostředkovatelů mohla, zdůrazňuji mohla, teoreticky narůst z dnešních například 200 % ročního pojistného na například 350 až 400 %, což by v podstatě mohlo pak zcela eliminovat navržený benefit pro klienta a smysl navrženého rozložení odměny do pětiletého období s vratkou odměny v případě storna pojistky, kterým je navýšení hodnoty odbytného vyplaceného ve prospěch klienta. Je pak zcela logické, že by to mohlo znamenat návrat k současnému stavu. To je negativní dopad do odbytného spotřebitele, kterému by pak z odbytného nezbylo opět třeba vůbec nic.

Diskuze o negativních dopadech zastropování končí u průběžné odměny vyplácené po celou dobu trvání pojištění. V případě stanovení horního stropu roční sazby provize, například 20 %, a její nelimitace dobou pojištění, například pět let, ten zprostředkovatel, který dodá kvalitní službu a klient u něj roky zůstane, pak získal po celou dobu trvání pojištění zákonem nijak nelimitovanou celkovou odměnu. Tak to ostatně dnes bez problémů funguje v odměnách za zprostředkování neživotního pojištění, kde v silném konkurenčním prostředí si navíc výši roční sazby odměny trh reguluje sám.

Abych vás dnes nezdržoval, tak se vás v rámci druhého čtení pokusím přesvědčit o teoreticky možných negativních dopadech vůči klientovi některými propočty. Abych nebyl obviněn ze zaujatosti a abychom se vyhnuli zbytečným emocím v Poslanecké sněmovně, tak bych si je dovolil předložit i odborníkům na Ministerstvu financí a třeba i regulátorovi, tj. České národní bance, s žádostí o řádnou oponenturu. Budu rád, když mé obavy Ministerstvo financí či Česká národní banka vyvrátí.

Realitou je, že pojišťovací trh bohužel není schopen dnes vzhledem ke konkurenčnímu prostředí těmto tlakům o neustálé zvyšování provizí čelit, což dokazuje i rostoucí vývoj sazeb odměn v minulosti. Dohody mezi pojistiteli nejsou legálně možné. Samoregulace je sporná. Z vývoje taky vidíme, že nikdy vlastně nefungovala. Je pak na nás a na naší diskuzi k tomuto tisku, jak vyhodnotíme, zdali toto navržené řešení, zde předložené řešení, plní původní záměry k omezení počátečních nákladů investičního životního pojištění ve prospěch spotřebitele a zejména k vrácení co největší části zaplaceného pojistného v případě předčasného ukončení pojistné smlouvy zpět klientovi prostřednictvím odkupného.

Můj názor k tomuto tématu znáte již z minulosti. Proto jsem první pozměňující návrh ke sněmovnímu tisku 415 zpracoval a podával. Pořád se totiž domnívám, že bez nastavení horního limitu odměny za zprostředkování - je to můj osobní názor, zdůrazňuji - a prominutí vratky odměny v případě storna pojistné smlouvy do odbytného nemusí regulace úplně efektivně fungovat. Vždyť u doplňkového - teď zdůrazňuji, teď mě prosím dobře poslouchejte - vždyť u doplňkového penzijního připojištění, spoření, takováto regulace již funguje. Konkrétně v § 63 zák. č. 427/2011 Sb. Tam je přesně stanovený tzv. strop provize vypočítaný z některých konkrétních ukazatelů. Tak proč by toto nemohlo fungovat i u životního pojištění? V případě, že by došlo na pojišťovacím trhu k dalšímu výraznému zvýšení provizí, pak se nemusí podařit dostatečně omezit počáteční náklady ve prospěch spotřebitele. Existuje pak i riziko, že doba spekulativního přesjednávání u některých zprostředkovatelů místo po dvou až třech letech - stávající stav - se prodlouží jen na pět let.

Tolik úvodem k tomuto tisku, který i přes uvedené své osobní - zdůrazňuji osobní - výhrady doporučuji propustit do druhého čtení a přikázat do rozpočtového výboru, kde věřím, že proběhne jistě zajímavá a hlavně odborná diskuse, a doufám bez zbytečných emocí. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu Ladislavu Šinclovi jako zpravodaji pro prvé čtení tisku 751 a otevírám obecnou rozpravu. Do té nemám žádnou přihlášku. Vidím předsedu klubu ODS Zbyňka Stanjuru. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Asi nejsem jediný, kdo má pocit deja vu. Já myslím, že se k té debatě vracíme, tak chci jenom připomenout, jak to bylo. Já a můj kolega v rozpočtovém výboru jsme byli jediní, kteří původně nehlasovali pro návrh pana kolegy Šincla. Mám prostě jiný názor. Myslím si, že navržené řešení je špatné. A chtěl bych jenom odcitovat z důvodové zprávy předkladatele, v níž se říká, proč se vlastně ten návrh předkládá: "má napomoci s řešením dlouhodobého systémového problému v sektoru životního pojištění, který je způsoben především současnou, trhem vygenerovanou výší odměn..."

To znamená, ten problém vznikl na trhu. Není černobílý. Na tom trhu jsou minimálně tři skupiny: klienti - a dalším dvěma skupinám, když to řeknu zjednodušeně, pojišťovnám a všem ostatním typům zprostředkovatelů, budu říkat pro zjednodušení makléři. A obě tyto skupiny říkají: My pracujeme pro ty klienty. A podpořte naše stanovisko, protože když budete podporovat naše stanovisko, lépe se staráte o klienty.

Nevím, jestli říct svou skepsi k tomu, že jakýmkoli návrhem zákona zabráníte některým našim spoluobčanům, aby podepsali nevýhodné smlouvy. To se bohužel děje dnes a denně, že mnozí podepisují smlouvy, které by podepisovat neměli. To je ale otázka finanční gramotnosti, zkušenosti, možná konzultace v rodině či mezi přáteli či spolupracovníky. Velmi těžko se to dá odstranit zákonem. A pokud si představíme, a mluvil o tom pan zpravodaj, že projde nějaké znění, tak ten trh si najde cestu jinudy.

Protože jsem absolvoval řadu jednání jak se zástupci pojišťoven, tak se zástupci makléřů, tak oni se vlastně shodují na tom, že ten svůj obchodní vztah založili dobrovolně. A teď jedna z těch skupin chce, abychom to řešili zákonem. Já jsem říkal před půl rokem, nebo kdy to bylo, na rozpočtovém výboru, že to nepovažuji za šťastné, a svůj názor jsem nezměnil. A je dobře, že svůj názor nezměnil ani pan zpravodaj, protože už tehdy říkal "já jsem přesvědčený o tom, že to máme regulovat zákonem" a předkládal několik typů a několik druhů řešení. Ale zkusme si říct, zda ten návrh má nějakou logiku. Proč pět let? Proč ne čtyři? Proč šest? A jak zabráníte tomu, že někdo skutečně podepíše smlouvu, která je pro něj nevýhodná? Opravdu si nemyslím, že opakování debaty... A já se přikláním zejména k tomu, aby byla klidná ta debata, protože kdo si pamatuje i atmosféru některých jednání o tom původním návrhu zákona, tak určitě potvrdí naše slova, že to úplně klidné a věcné nebylo. Ale pokud budeme klást své politické názory a své přesvědčení věcně a klidně, tak se té debaty neobávám a myslím si, že k nějakému výsledku dojdeme.

Mně osobně připadá nejlepší nepřijímat tento zákon. Nechat to tomu trhu, který, jak se píše v důvodové zprávě, vygeneroval tento stav, a on si s tím nějak poradí. Vygeneruje jiný stav. Přece v každém smluvním vztahu každá strana ten smluvní vztah dříve nebo později může ukončit. Záleží jenom na vzájemné vůli, zda v tom obchodním vztahu chci pokračovat, nebo nechci. Tak abychom si pokud možno ušetřili čas a ušetřili opakování té diskuse, protože si myslím, že nic nového do ní nepřineseme, ty názory jsou tady poměrně ostře polarizovány. Já myslím, že ti, kteří byli proti regulacím, jsou proti regulacím nadále, a ti, kteří byli pro regulaci, jsou taky pro regulaci. Jediný rozdíl je, a ten je politický, že původně to byl pozměňující návrh pana poslance Šincla, sice vládního poslance, ale jenom jednoho poslance, kdežto dneska se mu povedlo, nevím jak, že de facto Šinclův návrh je součástí vládního návrhu. Chtěl bych ocenit jeho politickou šikovnost. Ne každému se povede svůj individuální pozměňující návrh přetavit v návrh vlády jako celku.

My jsme svůj názor nezměnili, takže v souladu s naším názorem loni na podzim letos navrhuji zamítnout tento návrh již v prvém čtení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zbyňku Stanjurovi. Nyní pan poslanec Milan Urban, připraví se k faktické poznámce Jiří Dolejš. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Já se chci vyjádřit k hlasování nikoliv s souvislosti s tímto zákonem, ale k hlasování, které proběhlo v souvislosti s vládním návrhem zákona o loteriích, po dohodě s panem místopředsedou, který mi to povolil udělat v rámci této rozpravy. Chci se vyjádřit k hlasování, které se týkalo toho, že má být zrušen ten záměr, který platí dodnes, že kasina nemají být u kostela a u školy. A to je moje přesvědčení, aby to tak bylo, aby to platilo. Bohužel jsem s hrůzou zjistil, že na sjetině tohoto hlasování mám napsáno ano, tedy že bych se snad měl v rozporu se svým zásadním přesvědčením podílet na tom, že by to mělo být zrušeno. Já tedy říkám, že to není můj záměr, a rozhodně proti tomu protestuji, a prosím tedy, aby zápis z tohoto 66. hlasování v souvislosti s tímto vládním návrhem zákona o loteriích na 44. schůzi 13. dubna v 10.56 hodin byl změněn tak, že nesouhlasím s tímto záměrem! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Urbanovi. Bude to jistě ve stenozáznamu uvedeno.

Ještě než dám Jiřímu Dolejšovi slovo, budu konstatovat došlou omluvu kolegy Benešíka od 14.30 do 15.15. Faktická poznámka Jiřího Dolejše, potom faktická poznámka další (poslance Stanjury, který se hlásí). Pan poslanec Jiří Dolejš k faktické poznámce.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo. Ono to možná bude lepší, protože kolega Stanjura aspoň bude moct reagovat i na mě, protože moje poznámka byla inspirována jeho expozé, když tady tak melodramaticky vylíčil, jak se nám štěpí politické spektrum na ty, kteří trh milují, a ty, kteří mu nevěří. Já myslím, že takhle to zadání nestojí. Možná v nějaké náboženské sektě, kde se věří na čistý trh a čistý netrh. Ale ve skutečnosti je trh vždycky tak trochu regulován a debata je o tom, jestli dobře, nebo špatně. A k tomu jsme měli dlouhou dobu. Koneckonců podobný návrh zákona tady byl už v minulém volebním období. A to, že se naši koaliční přátelé či nepřátelé dohodli na jakési minimalistické verzi, odráží pouze jejich debatu a my budeme mít nepochybně příležitost si to zopakovat v druhém čtení. Takže nevidím důvod, proč to zamítat, protože poptávka po řešení toho problému tady objektivně je.

Když odcituji, co je v důvodové zprávě, tak se tam tvrdí, že využití samoregulačních opatření, tedy fungování trhu na straně pojišťoven, lze hodnotit jako zcela nedostatečné. Zkrátka na trhu jsou dvě strany. Nabídka a poptávka. A pokud nejsou zrovna ve vyrovnaném vztahu, tak to nepříliš funguje. A můžeme si stokrát říkat, že trh je něco jako voda a ta si najde vždycky cestu. Ale když vypukne povodeň, tak je třeba tomu nějakým způsobem čelit - pochopitelně že efektivním. A já se těším na to, že nejen ta minimalistická dohoda z koaličních řad, ale věcné řešení, které bude fungovat, může vzejít z tohoto návrhu, a pak se teprve ukáže. Ale proč stahovat gatě, když brod je ještě daleko. Já myslím, že ten návrh by šel pustit do dalšího čtení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji Jiřímu Dolejšovi za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Stanjura také k faktické poznámce.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Asi zklamu pana poslance Dolejše, nebudu na něj reagovat, protože on mluvil o něčem jiném než já. Nic z toho, proti čemu protestoval, jsem já neřekl.

Já bych si chtěl jenom ujasnit vystoupení svého ctěného kolegy pana poslance Urbana. Já rozumím tomu, když přijde poslanec i po tom, co ten bod byl ukončen, a řekne: Nepožaduji, nenavrhuji námitku, nepožaduji opakované hlasování, chtěl bych mít na stenozáznamu, že jsem hlasoval ne a ve sjetině mám ano. Tomu naprosto rozumím, to je naprosto běžné. Ale neumím si představit, že na základě vystoupení poslance se změní zápis o průběhu hlasování. To podle mého názoru není možné a to jsem si chtěl jenom ověřit u pana řídícího schůze. Nemám nic proti tomu, aby bylo ve stenozáznamu, to samozřejmě bude, vystoupení pana poslance Urbana, který měl na sjetině jiný výsledek, než jak hlasoval, to je naprosto v pořádku. Ale podle mého názoru opravdu nelze změnit zápis o hlasování jenom tím, že poslanec přijde a řekne: Je to tam špatně, změňte výsledek. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: V každém případě toto konstatování je součástí stenozáznamu a vůle poslance samozřejmě vyjádřená slovy má v tuto chvíli samozřejmě pro tu veřejnost jistě větší vypovídací hodnotu než samotný zápis.

Ale nyní je pan poslanec Votava s faktickou poznámkou a potom pan zpravodaj s přednostním právem. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Možná nebudu mluvit k věci, co teď projednáváme, ale ještě k tomu, co tady řekl pan kolega Urban. Zřejmě dochází k naprosté dezinformovanosti, dezinterpretaci toho, jak byl tento pozměňovací návrh přijat. Možná že by bylo lépe, aby ho vysvětlil pan kolega Vilímec, byť je to opoziční poslanec. Smyslem toho nebylo umožnit, aby se stavěly nebo aby byly herny, kasina u škol, školek, nemocnic, kostelů a nevím čeho všeho. S tím zásadně vnitřně nesouhlasím a věřím, že většina této Sněmovny s tím nesouhlasí! Smyslem pozměňovacího návrhu bylo to, aby to bylo v pravomoci rozhodovat o tom zastupitelstva. Aby si zastupitelstvo jako suverén a zodpovědní lidé mohli rozhodnout podle místních podmínek, protože oni nejlépe znají místní podmínky, jestli je 50 metrů moc, málo, 150 metrů moc, málo atd. Takže já bych nezpochybňoval v tuto chvíli rozhodovací pravomoc obcí. Je to i na požadavek měst a obcí, aby to takto bylo. Často se, tak jak to bylo původně, toho zneužívalo k určitému konkurenčnímu boji a bylo to pouze v neprospěch obcí. Obec si sama rozhodne, kde to chce mít. (Potlesk z lavic ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Malinko jsme se odchýlili od tématu, budeme pokračovat. Nyní pan zpravodaj v rozpravě otevřené k tisku 751. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěl jenom reagovat na svoje předřečníky a poprosit pokud možno, abychom se věnovali tak důležité novele zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, která vzbudila v minulosti tolik emocí, a kolik lidí a poslanců se o tento tisk zajímalo. Dnes to vypadá, že se o ten tisk skoro nikdo nezajímá a využívá tento prostor tohoto tisku k nějakým řešením tisků, které už tady dávno prošly a dávno byly hlasovány. Je to fakt podivné.

Já si vážím názoru svého kolegy z pravicové části spektra, předsedy klubu ODS. A dokonce si vážím i jeho opačného názoru, než mám já. Jenom jsem chtěl ve své zpravodajské zprávě upozornit na to, že vlastně volám po tom, aby se o daném tématu otevřela odborná diskuse. Abychom to ještě jednou rozebrali pořádně, abychom potom měli při hlasování takzvané čisté svědomí, abychom všichni věděli, hlavně v rozpočtovém výboru, a ti, co následně budou ukazovat jednotlivým klubům, aby měli čisté svědomí v tom, že ukazují správně, aby ten výsledek potom tady nemuseli chodit zpochybňovat a říkat, že to mysleli tak, než to mysleli, a podobně a tak dále.

Chci jenom zopakovat to, že hlavním smyslem mého původního snažení, které došlo až do dnešního snažení do nějaké jiné podoby... Já jsem v té důvodové zprávě říkal, že tento návrh není totožný. On vypadá pouze podobně, on je jako kdyby trošku jiná sestra. Jiná sestra mého původního návrhu. S tím, že mou snahou, toho původního návrhu, té původní dcery, té sestry, nebo jak bych to nazval, bylo omezení části provize pojišťovacím zprostředkovatelům a připsání je do odbytného těm pojištěným, to je těm klientům. A mrzí mě v této chvíli, že kolega Stanjura z pravicové části spektra, pan předseda klubu ODS, má jiný názor. Že nechce, aby se ty nabobtnalé provize, které odtékají od pojišťoven směrem ke zprostředkovatelům a které činí řádově zhruba ročně 10 mld. korun, aspoň trošku snížily, v tom mém původním návrhu třeba o 4 mld. korun, a připsaly se těm obyčejným lidem, kteří možná v nevědomosti v některých případech podepisují pro ně nevýhodné pojistky.

Já jsem to chtěl jenom takzvaně navrhnout zákonem v rámci regulace, protože mě inspiroval zákon o penzijním připojištění, kde již to dneska existuje, kde již Poslanecká sněmovna tuto regulaci odsouhlasila a kde je to konkrétně stanoveno. Nevím, jestli tušíte, kolik má ten zprostředkovatel za sepsání penzijního připojištění. To je v řádu stokorun. A jestli tušíte, kolik má provize? Já jim to nezávidím, ale tam jde o to, že provize, která činí například při pojištění životního pojištění tisíc korun měsíčně, je řádově, to je 200násobek, to je řádově 24 000 korun odměna tomu konkrétnímu zprostředkovateli. Ale je hlavně placena z odbytného toho pojištěného. Což mi nepřipadá úplně fér. Jenom jsem na to chtěl upozornit, aby se to trošku zregulovalo. Já jsem jim chtěl nechat aspoň těch 150 %.

Ale to je pouze taková vzpomínka na historii. Věřím, že tomu budeme věnovat odbornou diskusi, v klidu, na rozpočtovém výboru, vidím tam kolegy z rozpočtového výboru, kteří třeba taky k tomu nějak přispějí, a dojdeme k nějakému společnému, třeba k tomuto návrhu. Já nevím, ale můj názor je z minula všem zcela jasný.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Šinclovi. Nyní pan kolega Vilímec, poté pan poslanec Kudela. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, já se jenom ještě vrátím k debatě předchozího bodu a žádám vás o malou toleranci, že nemluvím úplně k tomuto aktuálnímu bodu. Chtěl bych upřesnit, co se schválilo v rámci zákona o hazardu v tom pozměňovacím návrhu, který jsem podal na rozpočtovém výboru i zde ve Sněmovně.

Schválili jsme to, co víceméně deklaroval pan předseda rozpočtového výboru, to znamená, že obec si rozhodne formou obecně závazné vyhlášky, kde jednotlivé herny nebo technické a jiné hry budou obsaženy. Dokonce musím připomenout, že stále zůstává v platnosti zákaz toho, že herny a další hry nesmí být ani ve školách ani v jejich bezprostředním okolí. To znamená, ten paragraf se týká pouze čtyř věcí: zákazu v případě autobusového nádraží, vlakového nádraží, sportovních a kulturních zařízení. Přesto obec formou obecně závazné vyhlášky si rozhodne, zda jednotlivé herny v blízkosti nebo v těchto zařízeních mohou či nemohou být.

Myslím, že je namístě, aby obce, které jsou garantem veřejného pořádku, mohly rozhodnout. Ony budou rozhodovat určitě zodpovědně. Jsem přesvědčen, že ten návrh, který jsme schválili, je správný, a vychází i z připomínek a požadavků Svazu měst a obcí. To znamená, neplatí to, co se někde objevilo, že na základě tohoto návrhu budou herny kolem škol nebo kostelů.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vilímcovi. Nyní pan poslanec Petr Kudela.

 

Poslanec Petr Kudela: Pane předsedající, dámy a pánové, dobrý den. Já jsem při posledním projednávání tohoto zákona nehlasoval pro pozměňovací návrh pana poslance Šincla, a to z jednoho prostého důvodu. Já jsem se setkal se zástupcem jedné z našich největších pojišťoven a chtěl jsem s ním ten pozměňovací návrh projednat. Z té debaty jsem usoudil, že pojišťovnám je naprosto jedno, co my schválíme a jak tento trh omezíme. Ten problém je daleko hlubší.

Takže vítám znovuotevření tohoto zákona, tohoto návrhu, a věřím, že se nám podaří tuto oblast jakýmsi způsobem regulovat, neboť je to záležitost, které tady Sněmovna sama asistuje tím, že láká osoby do tohoto systému životního pojištění. Les se sází na 70 let, až se celý zasází, pak tam není místo pro nové stromy, jedině za předpokladu, že se nějaký strom skácí. Ale tady jsou hospodáři, kteří by nejraději co pět roků les celý vykáceli a znovu ho zasadili. Ale užitek z toho mají pouze oni za zprostředkovatelské provize. Tohle je špatný stav a já věřím, že se nám ho podaří narovnat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kudelovi. To byl zatím poslední přihlášený do rozpravy. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo - pane ministře? Není tomu tak. Pan zpravodaj? Taky nechce.

Máme tady návrh na zamítnutí. Ještě předtím, než se budeme dál zabývat případným rozhodnutím o přikázání výborům, musíme rozhodnout o tomto návrhu. Zagonguji a všechny vás odhlásím. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

 

O návrhu na zamítnutí návrhu zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích rozhodneme v hlasování pořadové číslo 106, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro zamítnutí. Kdo je proti zamítnutí? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 106 přihlášeno 133 poslanců, pro 31, proti 86. Návrh nebyl přijat.

 

Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak.

 

Přistoupíme k hlasování pořadové číslo 107, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro přikázání rozpočtovému výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 107 z přítomných 138 poslanců pro 125, bylo to přijato. Konstatuji tedy, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru.

 

Má někdo návrh na jiný výbor, kterému bychom přikázali tento tisk? Není tomu tak. Prosím pana zpravodaje, aby mě sledoval, jestli v rozpravě padla lhůta na zkrácení nebo prodloužení. Ne, lhůta je tedy zachována podle zákona o jednacím řádu na 60 dnů. Máme tedy rozhodnuto o tom, že tisk 751 byl přikázán rozpočtovému výboru. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji.

 

Pokračovat budeme podle schváleného pořadu schůze bodem

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.