Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Vojtěch Filip)

11.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 84/1990 Sb.,
o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 510/ - druhé čtení

Z pověření vlády návrh zákona uvede ministr vnitra Milan Chovanec. Pane ministře, máte slovo. Prosím.

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych vám na základě pověření vlády uvedl vládní návrh novely zákona o právu shromažďovacím a znovu vám připomněl hlavní změny, které tento návrh přináší.

Rád bych zopakoval, že cílem návrhu je především reagovat na praktické problémy, které vznikají při aplikaci dosavadní podoby zákona o právu shromažďovacím. Návrh novely tedy zejména za prvé upřesňuje pravomoci orgánů veřejné moci, především obcí a policie, aktualizuje zastaralou právní terminologii a omezuje instituty vyšlé z užívání, tedy ty, které se zkonzumovaly a přežily. Reaguje na rozhodovací praxi Nejvyššího správního soudu, neboť současné znění zákona už není v souladu s judikaturou tohoto soudu, zpřesňuje správní trestání v této oblasti.

Z mého pohledu hlavní změnou je posílení pravomoci obecních úřadů před konáním shromáždění. Po vzoru Německa se navrhuje, aby úřad mohl stanovit omezující podmínky pro konání shromáždění. Dále návrh umožňuje pružněji řešit kolize mezi více shromážděními bez nutnosti toho, aby je zakazoval. To znamená, aby mohla tedy paralelně, souběžně tato shromáždění proběhnout na základě omezujících podmínek, které stanoví obecní úřad. A v neposlední řadě návrh obsahuje změnu regulace maskování během shromáždění.

V mezidobí byl ve spolupráci s Ministerstvem vnitra po podrobné diskusi zpracován pozměňovací návrh ústavněprávního výboru, který změnu úpravy maskování vypouští. Omezuje se okruh osob, které mohou svolávat shromáždění, na fyzické osoby starší 18 let a české právnické osoby. Posiluje se povinnost svolavatele k součinnosti s obcí a Policií ČR. Dále pak je zde řešena možnost ukončit shromáždění pro rušení nočního klidu.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi vnitra a konstatuji, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 510/1 a 510/2. Prosím tedy zpravodaje ústavněprávního výboru pana poslance Vlastimila Vozku, aby nás informoval o jednání výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Pane zpravodaji, máte slovo.

Poslanec Vlastimil Vozka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, v souladu s běžnými zvyklostmi při projednávání zákonů postoupila Sněmovna ústavněprávnímu výboru sněmovní tisk 510, který tedy byl projednán v ústavněprávním výboru následovně.

Dne 11. 2. 2016 ústavněprávní výbor přerušil projednání, zprávu o tom máte v materiálu 510/1. To proto, aby získali členové ústavněprávního výboru čas na to promyslet a předložit případné pozměňovací návrhy. V mezičase proběhly dva pracovní semináře, kterých se zúčastnili členové výboru pro bezpečnost za účasti jak tedy zástupců Ministerstva vnitra, tak zástupců Policejního prezídia. Chtěl bych panu ministrovi velmi poděkovat za to, že tito odborníci byli vysláni ministerstvem a byli na jednání velmi dobře připraveni.

Ústavněprávní výbor následně 17. března 2016 projednal výsledek této týmové práce a výsledek máte ve sněmovním tisku 510/2, jehož podstatné náležitosti již pan ministr v úvodním slově vám představil. Proto mi nezbývá než konstatovat, že 17. března ústavněprávní výbor doporučuje tedy Poslanecké sněmovně Parlamentu schválit návrh zákona a doporučuje, aby jej přijala ve znění změn a doplňků, které vám v krátkosti představím.

V části první článku 1 navrhuje ústavněprávní výbor zrušit bod 8, následující body přečíslovat. Hovoří se v této změně o tom, že shromáždění může svolat občan starší 18 let nebo právnická osoba se sídlem na území ČR nebo skupina takovýchto osob, dále tedy jako svolatel. Za druhé v části první článku 1 se za dosavadní bod 8 vkládá nový bod 9, který zní: V § 4 odst. 1 písm. b) se za slovo "společnostmi" vkládá poznámka pod čarou číslo 2, která zní: odkaz tedy na zákon číslo 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech. Následující body se tedy přečíslují. Důvodem se nebudu podrobně zabývat, jedná se o to, že se nám někdy stávalo, že se za církevní osobu schovávaly osoby, které se označily za církev, a potom bylo velmi problematické takováto shromáždění případně rozpustit.

Pokud se týká dalšího bodu usnesení ústavněprávního výboru, tak v něm tedy ústavněprávní výbor v části článku 1 bod 10 navrhuje zrušit. Jedná se o ustanovení, kde se shromáždění oznamují, a toto oznámení podle § 4 se stává po tomto odkazu nadbytečným.

V části první článku 1 se za dosavadní bod 14 vkládá nový bod 15, který zní: V § 5 odst. 4 se za slovo "přiložit" vkládá slovo "písemný". My jsme o problematice předložení písemného souhlasu majitele pozemků, na jehož pozemcích má být shromáždění vykonáno, do zákona navrhli a domnívám se, a ústavněprávní výbor vyjádřil s tímto souhlas, že je to plně v právu.

Pokud se týká bodu 5 části článku 1 se za dosavadní bod 18 slova "pokyny úřadu" vkládají slova "a Policie ČR". Zde tedy je na úrovni "pokyny úřadu" rovněž vkládána povinnost nebo oprávnění tímto způsobem poskytnout pravomoc i Policii ČR. Pokud tedy není na místě samém jak pracovník úřadu, tak i svolatel.

Další část článku jedna se dosavadní bod 21 zrušuje. V tuto chvíli je to velmi diskutovaný bod, kde se vypouští, že účastníci shromáždění nesmějí mít obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jejich identifikaci. Jsme toho názoru, že maskování je u shromáždění nepovolené.

Bod sedm. V části článku jedna se dosavadní bod 22 v § 8 odst. 4 za slova "svolatelů" vkládají slova "včetně pokynu k úpravě místa shromáždění". Pokud se týká této části, je to doplnění výslovného odkazu na možnost úpravy místa konání shromáždění, kde se zdůrazňuje oprávnění zástupce úřadu, potažmo policisty, upravit nebo řešit sporné situace i pokynem ke změně místa konání shromáždění. Právě uvedené je podstatné nejen při střetu více shromáždění, ale při regulaci pochodu a jejich kolizi s jinými pochody či problémy na místě samém. Stane se nám, že nám někdo nebo majitel sítí vykope v nočních nebo odpoledních hodinách předešlého dne výkop a nelze pochod či shromáždění ze zjevných důvodů na místě vykonat.

V části článku jedna se v dosavadním bodě 22 v § 8 odst. 6 slovo "policista" nahrazuje slovy "příslušník Policie České republiky". To si myslím, že není potřeba obšírně zdůvodňovat.

Další změna navrhovaná je: V článku jedna se dosavadní bod 23 zrušuje a ostatní se přečíslují. Je tedy vloženo výslovné oprávnění k uložení podmínek pro konání shromáždění, resp. ukončení shromáždění tak, aby nedocházelo k rušení nočního klidu, tak jak o tom již hovořil pan ministr.

Desátý bod je: V dosavadním bodu 28 § 11 odst. 2 se věta "Pokud o to svolatel požádá, zašle mu úřad písemné vyhotovení rozhodnutí na vědomí." nahrazuje větou "Úřad zašle svolateli písemné vyhotovení rozhodnutí bez zbytečného odkladu.". Myslím, že z tohoto předneseného je zřejmé meritum věci.

Bod 11. V části článku jedna v dosavadním bodě 28 se v § 12 odst. 6 slova "je-li to pro účely zajištění veřejného pořádku nezbytné" nahrazují slovy "nekoná-li zástupce úřadu nebo je-li zástupce úřadu nepřítomen". V podstatě je zde oprávnění policisty rozpustit shromáždění za striktněji vymezených podmínek oproti zástupci úřadu. Je potřeba vnímat i tak, že policista musí na základě tohoto oprávnění dodatečně úřadu svůj postup zdůvodnit.

Dvanáctý bod. V části článku jedna se za dosavadním bodem 28 v § 14 odst. 2 slova "anebo neuposlechne výzvy zástupce úřadu nebo policisty k odstranění zakrytí obličeje" zrušují. O této problematice jsme již hovořili. To znamená, bude-li v zákoně zachován absolutní zákaz maskování, a pokud bude schválen, odpadne tak v § 7 odst. 4 výslovná zmínka o povinnosti odstranit zakrytí obličeje.

V podstatě ještě navrhuje ústavněprávní výbor legislativně technickou změnu, kde se v dosavadním bodě 32 číslo 32 nahrazuje číslem 3. Důvodem je to, že jsme vložili poznámku pod čarou číslo 2 týkající se § 4 odst. 1 písm. b), v jehož důsledku tedy musí dojít k posunutí číslování poznámek.

Toť vše ke zdůvodnění postoje ústavněprávního výboru, který byl odsouhlasen většinou členů. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za obsáhlé vyjádření za ústavněprávní výbor.

Otevírám obecnou rozpravu. Zatím tady jsou tři přihlášky. První je pan poslanec Martin Lank, připraví se pan kolega Plíšek a pan kolega Grospič poté. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Martin Lank: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, rád bych představil dva pozměňovací návrhy, které předkládáme za poslanecký klub Úsvit. Tyto naše návrhy vycházejí ze zkušeností, které máme z demonstrací, které pořádáme s Blokem proti islámu. Posledním impulsem byly mediální výstupy po demonstraci proti islamizaci, kterou jsme pořádali 6. února na Hradčanském náměstí v Praze. Mám na mysli to, že tato demonstrace proběhla zcela bez potyček nebo výraznějších problémů. Přesto o ní některá média evidentně zcela záměrně informovala jako o demonstraci plné bezpečnostních incidentů. Média také záměrně zkreslovala počet účastníků. Demonstrace na Hradčanském náměstí měla minimálně deset tisíc účastníků, přesto jsme pak mohli číst nebo slyšet, že se jednalo o protest pár stovek lidí.

Cílem našeho prvního pozměňovacího návrhu je jednou provždy ukončit spekulace o tom, jak demonstrace probíhají a kolik přišlo lidí. Navrhujeme, aby po takovýchto demonstracích vždy policie zpracovala zprávu o konaném shromáždění, která jasně popíše případné incidenty a také uvede údaj o počtu účastníků. Policie je vybavená technikou a softwarem, které jsou schopny určit počet účastníků poměrně přesně. Díky tomuto návrhu by měla veřejnost vždy nezkreslenou oficiální zprávu o tom, jak ta která demonstrace probíhala a případně kolik tam bylo lidí.

Náš druhý pozměňovací návrh řeší problematiku neprofesionálního přístupu některých novinářů. Zejména u tak velkých demonstrací, které pořádáme s Blokem proti islámu, je třeba perfektně zvládnout organizaci a to bývá často velice náročné. Vyžaduje to mimo jiné třeba i řešit věci, jako vymezit bezpečný prostor pro novináře a jejich přenosové vozy. Velmi špatnou zkušenost jsme na Hradčanském náměstí udělali bohužel například s novináři Českého rozhlasu. Ti na místo přijeli až v okamžiku, kdy už náměstí bylo zaplněné účastníky demonstrace, a nevyužili servis, který jim organizátoři nabízeli. Svůj přenosový vůz tak zaparkovali v místě, kde organizátoři nemohli mít přehled o dění a hluk technického zařízení rušil v daném místě účastníky manifestace. Vůz navíc postavili poměrně nešťastně do jediné přístupové trasy k místu demonstrace, a tím i jediné cesty k opuštění prostoru Hradčanského náměstí. Jeden z redaktorů si pak dokonce stěžoval na napadení ze strany účastníků demonstrace a neochoty policie celou věc řešit. Celou kauzu následně prověřovala Generální inspekce bezpečnostních sborů a já bych rád řekl, že ve zprávě ředitele inspekce se jednoznačně konstatuje, že demonstrace byla pokojná, k žádnému napadení nedošlo, nebyl narušený ani ohrožený průběh vysílání, nikdo z účastníků se nedopustil protiprávního jednání a že policisté v ničem nepochybili.

Abychom napříště předešli podobným nepříjemnostem, navrhujeme vložit do zákona povinnost pro média akreditovat se v dostatečném předstihu u svolavatele, aby bylo možné zajistit odpovídající ochranu a servis. Pokud se příslušné médium neakredituje a nespolupracuje s pořadateli, má si alespoň samo zajistit ochrannou službu, což je zároveň jedním z doporučení vyplývajících ze zprávy inspekce.

Dámy a pánové, to jsou ve stručnosti shrnuty pozměňovací návrhy, ke kterém se následně přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Martinu Lankovi. Nyní pan poslanec Martin Plíšek. Připraví se pan kolega Grospič. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Martin Plíšek: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Milé kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych vám představit pozměňovací návrh, ke kterému se potom přihlásím v podrobné rozpravě. Předkládaný návrh si klade za cíl ochranu důstojné připomínky událostí, které si připomínáme v určité dny státních svátků. Památka těchto významných událostí by se neměla zneužívat pro pochybné cíle, tak jak tomu bylo v minulosti například loni 17. listopadu na pražském Albertově.

Tady bych chtěl jenom připomenout, že shodou okolností dnes pan prezident poděkoval policistům také za zásah 17. listopadu na Albertově. Nevím, za co konkrétně děkoval, protože víme, že zástupci studentů, kteří tam byli připraveni i jednotlivě položit květiny v den 17. listopadu, nebyli vpuštěni do prostor, kde se konala demonstrace k úplně jiným cílům než k připomenutí státního svátku 17. listopadu.

Proto je navrhováno, aby oslava státních svátků, jejichž připomínka je pevně spojená s určitým místem, byla v určený den vyhrazena právě pro důstojné připomenutí historických událostí na konkrétním místě. Toto omezení se bude týkat pouze úzce vymezených lokalit a státních svátků, které jsou s určitou lokalitou neodlučně spojeny. Nebude se tedy jednat o zásadní zásah do svobody shromažďování. Pokud by účel oznamovaného shromáždění byl v rozporu s oslavou a připomínkou daného státního svátku, pak by bylo postupováno podle zákona o právu shromažďovacím, tedy by bylo možné takové shromáždění zakázat, či v krajním případě v jeho průběhu rozpustit.

V tomto duchu je navrhován následující výčet státních svátků a s nimi spojených lokalit, ve kterých bude možno konat shromáždění pouze za účelem oslavy a připomínky daného státního svátku. Konkrétně se tedy jedná o Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července na území obce Velehrad, dále Den upálení mistra Jana Husa 6. července na území obce Husinec, dále je to Den české státnosti 28. září na území obce Stará Boleslav a konečně Den boje za svobodu a demokracii 17. listopadu v ulicích Národní třída a Albertov v Praze.

V podrobné rozpravě se pak přihlásím ke konkrétnímu pozměňovacímu návrhu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Plíškovi a nyní pan poslanec Stanislav Grospič. (O slovo se hlásí poslanec Kalousek.) Pardon, pan kolega Kalousek s přednostním právem. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Rád bych reagoval na předřečníka před panem poslancem Plíškem, který navrhoval upravit povinnosti novinářů při podobných akcích. V podstatě tím jenom chce legislativou doplnit praxi, které jsme byli svědky. Myslím si, že bychom měli v tomto postupovat svižně a vzhledem k informacím, které se stále objevují, bychom také měli legislativně dohnat praxi. To znamená, hodilo by se navrhnout do tohoto zákona, že shromáždění se povolí pouze tam, kde to nevadí prezidentu republiky. A v případě, že prezident republiky vyjádří nelibost již nad povoleným shromážděním, je Policie České republiky oprávněna povolenému shromáždění zabránit na základě inženýrskotechnického opatření. Myslím si, že kdybychom něco takového schválili, uvedli bychom do souladu ty nehoráznosti, které se tady dějí. Já to sice nenavrhnu, ale ti, kteří hájí to, co se stalo, by to udělat měli. Alespoň by se pak postupovalo podle zákona.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Budeme pokračovat v projednávání bodů. Řádně přihlášený do obecné rozpravy je pan poslanec Grospič. Prosím.

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, myslím si, že nebudu dlouhý. Nebudu předkládat žádný pozměňovací návrh. Ale diskuze, která se tady odvíjí, mě vede k několika takovým drobným poznámkám.

Za prvé bych chtěl upozornit na to, že zákon č. 84/1990, který tímto měníme, protože se nepředkládá zbrusu nový zákon o právu shromažďovacím, tady relativně dlouho fungoval, téměř 25 let. Možná přinášel v určitých momentech výkladové problémy, ale víceméně fungoval bez problémů. Ano, je pravda, že v některých případech do toho zasáhla i soustava soudní, včetně Ústavního soudu, ale nepřineslo to vážné problémy z hlediska jeho působení. Ty problémy - a nemůžu se ubránit - přišly zejména v minulém roce v souvislosti se 17. listopadem a s problematikou, která se odehrávala ponejvíce v hlavním městě Praze. Čili lze s velkou mírou předpokládat, že možná ještě vedle některých velkých měst nebo některých míst, kde dochází k těmto shromážděním, povětšinou ale z tohoto pohledu církevních a ta jsou z toho návrhu vyjmuta, by nemělo docházet k nějakým výrazným problémům a potřebám, které jsou ošetřeny, na můj vkus až příliš kazuisticky, v této předkládané normě. Rozumím zcela úplně návrhu, který tady přednesl kolega Plíšek, prostřednictvím pana předsedajícího. Nicméně bych byl výrazně opatrný něco tak kazuistického do tohoto zákona dávat, protože si myslím, že se neubráníme situaci, že za tři měsíce, půl roku, rok po nějakých událostech budeme trpět - nebo ti, kteří tady v Poslanecké sněmovně budou sedět, budou trpět naléhavou potřebou rozšiřovat výčet míst, kde v podstatě nelze shromáždění mimo účely, ke kterým ta místa jsou určena, v podstatě konat.

Jsem nakonec rád, že pracovní skupina, která se z politických stran utvořila pod vedením kolegy Vozky, dospěla k určitému kompromisu, který se stal základem ústavněprávního výboru. Pro mě to znamená, že shromažďovací právo v praxi v podstatě zůstane zachováno v té podobě, jak ho známe z roku 1990. Myslím si, že další úpravy, které tady zaznívají, jsou samozřejmě legitimní, jsou oprávněné, ale ve své podstatě by vedly k výraznému omezení shromažďovacího práva. Z tohoto pohledu, pokud by mělo docházet k omezení shromažďovacího práva, říkám upřímně, byl by to velký problém, který by se vytvářel, s možností podpory tohoto zákona i ze strany Komunistické strany Čech a Moravy. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji a táži se, zda se někdo další hlásí do podrobné rozpravy. Vzhledem k tomu, že nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím a táži se na závěrečná slova pana zpravodaje a pana navrhovatele. Není tomu tak. V tom případě zahajuji podrobnou rozpravu, do které eviduji dvě přihlášky. První je pan poslanec Lank a druhý pan poslanec Plíšek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Martin Lank: Děkuji za slovo. Ještě jednou hezké odpoledne. Jak jsem avizoval, chtěl bych se tímto přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je v systému uvedený pod číslem sněmovního dokumentu 4122. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Plíšek.

Poslanec Martin Plíšek: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Milé kolegyně, vážení kolegové, jak jsem avizoval v obecné rozpravě, přihlašuji se tímto k pozměňovacímu návrhu, který je v systému uveden pod sněmovním dokumentem číslo 4114. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Táži se, zda se někdo další hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak. V tom případě končím podrobnou rozpravu a táži se pana navrhovatele nebo pana zpravodaje o závěrečné slovo. Není tomu tak. Vzhledem k tomu, že žádné jiné návrhy nepadly, končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji vám.

Otevírám další bod a tím je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.