(17.20 hodin)
(pokračuje Kováčik)
Proto víme a chceme říci, že je nezbytné, aby byla společná pohraniční a pobřežní stráž zřízena v takové kapacitě, která tento cíl bude schopna zajišťovat. Já jenom dodávám spolu s mnoha s vámi - dokdy? Dokdy to bude? Protože jinak je to prázdná proklamace. Ale přesto to bude mít naši podporu.
Stejně tak prázdnou deklarací se může stát bod 7, a tam si dejme doopravdy pozor, aby to nebylo pouhou prázdnou deklarací, kdy požádáme vládu České republiky, aby analyzovala aktuální změny postojů a následné kroky členských států Evropské unie, zejména Německa, v otázce řešení migrační krize. Prvopočátek problémů je v nešťastných vyjádřeních paní kancléřky a možná pokračování problémů bude v tomtéž. Takže ano, pozor dávat, ale pozor na to, aby to nebyla pouze deklarace, ale abychom dokázali i pružně, jasně, zřetelně, aktuálně reagovat na to, co by se případně změnilo.
Termín budeme vyžadovat, nebo rádi bychom slyšeli alespoň, i při bodu 8, kde chceme jako Sněmovna uložit vládě České republiky, aby připravila - já bych řekl, že požádáme vládu České republiky, aby připravila všechna potřebná opatření, kterými bude adekvátně reagovat pro případ změn migračních tras s přímým dopadem na Českou republiku. To je samozřejmá věc, my akorát chceme slyšet konkrétnější věci, kdy to bude, tak abychom byli v případě, že k těm změnám dojde, a že k nim dojít může, abychom byli připraveni, abychom si zase neříkali co jsme mohli, kdybychom udělali tehdy.
A konečně bod 9. Má naši podporu. Vyzýváme vládu České republiky i my komunisté, aby tyto principy, o kterých je řeč, alespoň ty přijaté, co podporujeme, prosazovala při všech jednáních na všech úrovních a oblastech jak ve své domácí, tak i ve své mezinárodní působnosti. Pravda, je to pouhá výzva, ale bude-li důsledně naplněna, jsem přesvědčen o tom, že tady nesedíme zbytečně, že tady nediskutujeme zbytečně a že pro řešení té problematiky tak, aby dopad na občany České republiky byl minimální, tak aby občané České republiky se doma ve své vlasti cítili bezpečnější, bude pozitivní.
Děkuji vám za pozornost a trpělivost, se kterou jste mě poslouchali. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Pavlu Kováčikovi. Prosím předsedy vládních klubů, aby zabezpečili někoho z ministrů, protože mám minimálně dvě žádosti o to, aby debata pokračovala pouze za přítomnosti členů vlády. Mezitím - hned dám kolegu Černochovi slovo - přečtu jenom omluvu pana ministra životního prostředí Richarda Brabce od 17 hodin z pracovních důvodů.
Pan kolega Černoch s faktickou poznámkou.
Poslanec Marek Černoch: Dámy a pánové, nechci přerušovat tento velmi důležitý bod, ale opravdu jsem rád, že alespoň ministr vnitra přišel, a myslím si, že by tady u toho měl být premiér, že by měl poslouchat tuto debatu a tuto diskuzi. Je tristní - je tristní - že ho to absolutně nezajímá.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak, máme člena vlády, můžeme pokračovat. A nyní se stanoviskem poslaneckého klubu ODS paní poslankyně Miroslava Němcová a připraví se pan poslanec Martin Lank. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo pane místopředsedo. Vážené paní kolegyně, vážení kolegové, členové vlády, než začnu s tím, co jsem si připravila a s čím vás chci oslovit, tak musím reagovat na to, co zde zmínil před chvílí předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Tím, jak kladl důraz na to, co všechno prosazovala jako jediná Komunistická strana Čech a Moravy a v podstatě ona jediná byla, kdo problému rozuměl, navrhoval řešení, jenom nikdo neposlouchal a nebral je v potaz.
Chtěla bych, pane předsedo, prostřednictvím pana řídícího schůze vám vzkázat, abyste se rozpomněl na usnesení Poslanecké sněmovny z února roku 2015, kde Občanská demokratická strana mými ústy navrhla usnesení, kde byly všechny otázky jak vnější ochrany schengenských hranic, tak také humanitární pomoci do těch oblastí, kde se soustřeďovali uprchlíci mimo Evropskou unii, tak pro toto usnesení hlasovalo asi 150 nebo 155 členů Poslanecké sněmovny. Myslím, že je potřeba uvádět tyto věci do správné roviny. Není přece tato debata, nemůže být přece o tom, abychom se tady s maximální silou svého hlasu překřikovali a bili se v prsa, kdo řekl některou větu dřív a některou větu později, a ještě si přivlastňovali něco, co jsem vůbec neudělali, protože ten problém, který je, je tak velký, že tohleto přetahování se u mikrofonu k ničemu vůbec nevede.
Mrzí mě, a musím zopakovat to, co tady řekl předseda Občanské demokratické strany Petr Fiala o výhradách, které máme k nechuti předsedy vlády tuto diskuzi, která je největším problémem v České republice a největším problémem současného světa, nějak rozumně vést. Odkazy na jednání evropského výboru jsou naprosto falešné. Dámy a pánové, jistě víte, že když zasedá jeden výbor, pravděpodobně zasedají i mnohé další. Přesně tato situace nastala minulý čtvrtek, kdy zasedal evropský výbor, který měl ambici dát mandát předsedovi vlády před jednáním Evropské rady. V té době zasedaly ostatní výbory, například můj, a nebylo vůbec myslitelné, že bych se mohla zúčastnit této debaty.
To je první věc, kterou chci říci. Abychom si tady pořád netloukli do hlavy, že když se něco projedná na výboru pro evropské záležitosti, debata na plénu není potřebná. Krom jiného také proto je potřebná, protože jako jediné naše jednání mohou sledovat právě jednání Poslanecké sněmovny jejího pléna naši občané. Byť je to někdy v nočních hodinách s nějakým časovým odstupem, mohou si udělat obrázek o tom, kdo s jakými argumenty a s jakými návrhy přichází a jak je umí zdůvodnit. Sledovat jednání výboru pro evropské záležitosti tímto způsobem nemohou, a jestli vy máte jinou zkušenost, že lidi trápí víc jiná otázka než otázka migrační, já tuto zkušenost nemám, a proto jsme tady vždycky naléhali na to, aby Poslanecká sněmovna byla tím, kdo otevře tento prostor, a pan předseda vlády se k tomu také kladně postavil.
Mrzí mě, že tady není, mrzí mě - což bych požadovala jako normální u každého předsedy vlády v krizové situaci, v které Evropa je -, že nevystoupí na zahájení každé schůze předseda vlády a neřekne: vážené kolegyně a vážení kolegové, od našeho minulého setkání se udály tyto události, já k nim mám tento postoj, vláda České republiky na ně reagovala takto a v budoucnu v nejkratší době nás čekají v některé úkoly, které chceme řešit tím a tím způsobem. To by bylo normální postavení se čelem k nejvážnějšímu problému, kterému čelíme. Ale my si tady díky panu předsedovi vlády hrajeme hru na schovávanou. Opozice se pořád pokouší, abychom nějak dostali do programu schůze něco, co trápí nejvíc naše občany, a až pod mimořádným tlakem se k této diskuzi dostaneme.
Já teď tedy už budu reagovat pouze na to, co je aktuální, protože nemá smysl vykládat o tom, o čem jsme mluvili před rokem, o čem jsme mluvili před půl rokem. Aktuální je to, že minulý týden zasedla Evropská rada. Evropská rada rozhodla nějakým krokem se navázat na Turecko. Rozhodla se v podstatě ve dvou oblastech, tudíž že přenechá Turecku faktickou ochranu vnějších hranic schengenského prostoru a to poskytne Turecku některé úlevy. Mezi nimi bylo zde už několikrát zmiňované zrušení vízové povinnosti a další věci.
Někteří komentátoři toto počínání ze strany Turecka samozřejmě chápou a označují je velmi pejorativními slovy jako vydírání, někteří v tom hledají nějakou jinou rovinu, ale já se domnívám, že celé jednání té dohody mezi Evropskou unií a Tureckem bylo vadné a vadně vedené. Vadné proto, že předseda české vlády dostal mandát od onoho výboru pro evropské záležitosti, aby rozhodně na požadavky Turecka v některých oblastech nešel, ale on na ně šel. Jaká je tedy potom odpovědnost předsedy vlády před českými občany, když vzniká zmatek a občané přestávají důvěřovat tomu, že lidé, kteří jediní mohou do toho Bruselu jet, jediní tam mohou zasednout, jediní mohou jednat a jediní mohou rozhodovat, si tady něco nechají dát, a potom dělají pravý opak? ***