(17.00 hodin)
(pokračuje Dobešová)
Jak ukazují události v Bruselu, podhoubí Islámského státu začíná aktivně působit i v Evropě v oblastech, kde žije početná menšina z těchto oblastí. Jedná se o Brusel. Všichni dlouhodobě věděli, že v Belgii žije nejradikálnější islámská menšina, a nikdo s tím prakticky nic nedělal. Prostě byli ponecháni svému osudu v předměstí belgických měst. A to se nám dnes vymstilo. Dopadení teroristy Abdeslama, který se podílel na teroristických činech ve Francii, ukázalo, v jakém jsme nebezpečí. Tento muž se skrýval čtyři měsíce před spravedlností. Část zpravodajských služeb se dokonce domnívala, že utekl do Sýrie. Jak se ukázalo, skrýval se velmi profesionálně v Bruselu. A kdo ho skrýval? Podle všeho rodina, kamarádi a lidé, kteří vůbec nepatřili do radikální islámské komunity. Jednalo se tzv. sousedskou solidaritu.
Během předběžného vyšetřování a z informací z tisku vyplývá, že Islámskému státu se podařilo díky proudu utečenců dostat do Evropy profesionální zbrojaře, výrobce sebevražedných vest a výbušnin. Dále se odhaduje, že se pohybuje v Evropě 90 připravených útočníků kamikadze. A jak to vypadá, část z nich právě udeřila v Bruselu. Události v Bruselu prokázaly, v jakém ohrožení se nachází Evropa, když přijímá tolik uprchlíků, o kterých vůbec nic neví. Události ve Francii a v Bruselu ukázaly, že ne všichni uprchlíci přicházejí s dobrými úmysly. Ovšem když pozorně sleduji vystoupení některých politiků EU, tak mám dojem, že tyto problémy ze začátku vůbec nevnímali a bohužel někteří to nechtějí vnímat ani dnes.
V této souvislosti bych chtěla ještě varovat EU před další možnou vlnou migrace způsobenou klimatickými změnami. Na Blízkém východě vysychají rapidně vodní zdroje a to může způsobit daleko vyšší a nezastavitelnou vlnu migrace zoufalých lidí hledajících lepší životní podmínky. Měli bychom se tímto zabývat. Měli bychom investovat peníze do projektů nejenom na zasaturování lidí, kteří utíkají před válkou do uprchlických táborů, ale do projektů na výrobu pitné vody ze slané vody v oblasti Blízkého východu. Mám ovšem dojem, že někteří naši partneři ze západních zemí EU obavy a zkušenosti nových členských zemí vůbec nevnímají.
Často jezdím na evropská jednání na úrovni Parlamentního shromáždění Rady Evropy a Parlamentního shromáždění OBSE a z těchto jednání to jednoznačně vyplývá. Některé země jako Německo si naopak myslelo, že migrací zvrátí demografický trend úbytku jejich obyvatelstva. Totiž v roce 2050 nejlidnatější zemí EU by měla být Velká Británie následovaná Francií a teprve potom Německem. Není proto náhodou, že iniciátorem a spouštěčem této nekontrolovatelné migrace se stalo pozvání německé kancléřky Angely Merkelové. Proto ze začátku byla tato migrace představována Německem a vedením EU jako nevinný útěk rádoby kvalifikovaných lidí z válkou ohrožených oblastí, kteří zasluhují naší pomoc a otevřenou náruč.
Podle těchto naivních představ se chovala i Evropská komise, která místo ochrany vnějších hranic EU spíše peskovala údajně neodpovědné země, které nechtějí přijmou tyto budoucí evropské dělníky. Jak se však ukazuje, stanovisko údajně neodpovědných zemí je správné. Fakta ukazují, že se nejedná o náhodnou vlnu migrace zubožených kvalifikovaných odborníků, ale o organizovaný příliv, který v mnoha případech má charakter organizované invaze do Evropy. Teroristické útoky ve Francii a v Belgii naznačují, že za tím může stát i zájem tzv. Islámského státu, který tím přináší nepokoje do Evropy.
Dnes pod údery mezinárodních koalic v Sýrii a Iráku jsou teroristi poráženi. Jejich nejlepší cestou je se ukrýt v Evropě. Oni však neutíkají, pouze přenášejí činnost na území EU. V obrovském nebezpečí jsou zejména země, kde existuje podhoubí pro jejich činnost v době silné islámské menšiny. To musí být ponaučení pro Českou republiku, aby toto nevzniklo i u nás. V této souvislosti do vykořeněné teroristické sítě radikálních islamistů nesmíme přijímat žádné uprchlíky z těchto oblastí. Domnívám se, že musíme zavést stálé hraniční kontroly, abychom věděli, kdo k nám přichází. Co by se asi dělo v naší zemi, pokud by se sem dostali takoví migranti?
Z těchto důvodů nesmíme připustit, aby se někdo ze současné uprchlické vlny dostal do ČR v podobě nucených kvót. V této souvislosti bych chtěla ocenit postoj české vlády, že odmítla povinné kvóty na nucené rozmístění uprchlíků. Každý stát má suverénní právo si sám rozhodnout, koho přijme, komu pomůže. V žádném případě se to nesmí dít na úkor vlastních občanů.
Dámy a pánové, stále přemýšlím, proč vedení EU se postavilo tak podivně k této krizi. Dnes se domnívám, že to byl záměr. Touto cestou se některé evropské elity pokusily a stále pokoušejí urychlit federalizaci Evropy. Byla vytvořena krize a jako řešení byly navrženy kvóty. Pokud bychom takové řešení přijali, ztratili bychom kontrolu nad vlastním územím a stávali bychom se vlastně provincií Evropy. A jaký bychom měli podíl na jejím řízení, ukázalo prohlasování našeho odmítavého stanoviska ke kvótám.
Co se týká právě podepsané smlouvy EU s Tureckem, se domnívám, že tato smlouva není schopna přinést dlouhodobý výsledek. Evropa si za 6 mld. eur a poskytnutí víz koupila pouze čas. Přitom všichni víme, že Turecko se snaží maximálně využít této situace ve svůj prospěch. A poslední ještě zvýšený příliv uprchlíků to potvrzuje. Mám obavu, že tato další smlouva spíše ukázala na slabost EU a podpoří snahy dalších zemí o odchod z EU a naopak Turecko bude zvyšovat své požadavky. Přitom právě Turecko má slabou pozici, vezmeme-li do úvahy rozpad jeho turistického průmyslu a sankce ze strany Ruska, které těžce zasáhly tureckou ekonomiku. V této situaci navíc v Turecku probíhá regulérní válka na jeho území, kde žijí Kurdové. A události v posledních dní, kdy došlo k převzetí dozoru nad dvěma nezávislými deníky ukazují, že jeho cesta k demokracii je velmi dlouhá. Z toho vyplývá, že dnes nečelíme migrační krizi, ale krizi EU jako celku. To se právě projevuje před nadcházejícím referendem o EU ve Velké Británii.
Bývalý šéf Interpolu dokonce uvedl, že politika EU na ochranu vnitřní hranice je, jako kdyby vyvěsili nápis vítající teroristy do Evropy. A toho jsme svědky v Bruselu. Mám obavy, že brzy může vypuknout konflikt na Balkáně, kam směřují také veteráni Islámského státu. Nedávno se na pravoslavných kostelích v Kosovu objevily nápisy, že Islámský stát přichází.
EU potřebuje zásadní reformu, pokud nechceme skončit jako říše římská. Je třeba důsledně odmítnout federalizaci Evropy a podporovat EU suverénních států. Národní parlamenty musí získat větší pravomoci.
EU při řešení migrační krize absolutně tápe namísto ochrany bezpečnosti svých vlastních lidí, které masakruje Islámský stát, mluví o solidaritě s uprchlíky, prostřednictvím, kterých islámští extremisté posílají své vojáky do Evropy. Jinými slovy - projevuje solidaritu s cizími na úkor vlastních občanů. Mám obavu, že je to i z důvodu toho, že evropské elity vůbec nevnímají realitu a nevědí, co chtějí občané. Toho využívají i místní radikálové jednotlivých členských zemí, když se do parlamentu dostávají někde i fašistické strany. Jedinou cestou z tohoto bludného kruhu je návrat k hlavnímu úkolu, který každý stát má, a to je zajištění bezpečnosti. Pokud EU toho nebude schopna, je třeba, aby ČR konala sama a v rámci V4 ještě více usilovala o ochranu svých hranic. Od EU žádáme méně slov o solidaritě a akci na zajištění bezpečnosti a zastavení migračního toku.
Je třeba vytvořit také dostatečné humanitární kapacity pro pomoc uprchlíkům a i pro jejich navrácení do vlasti, až skončí tento konflikt. Hlavně je třeba nazývat věci pravými jmény. Pokud to EU nebude dělat, zemí, které budou chtít vystoupit z tohoto společenství, bude jenom přibývat. Každá krize přináší výzvy a může nás posunout dopředu. Platí to i pro migrační krizi. Tato krize jasně prokázala, že vnucování federalismu EU členským státům je cesta jejího rozpadu. ***