(9.40 hodin)
Poslanec Josef Kott: Nyní bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu poslance pana Petra Gazdíka. Zde je stanovisko garančního výboru - doporučuje.
Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně? (Souhlas.)
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Hlasování 334, přihlášeno je 162, pro 50, proti 66. Tento návrh nebyl přijat.
Tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy. (Zpravodaj potvrzuje.) V tom případě budeme hlasovat o zákonu jako celku.
Návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Věry Kovářové, Petra Gazdíka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 543, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou." Prosím stanovisko.
Poslanec Josef Kott: Stanovisko výboru - doporučuje.
Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně? (Souhlas.)
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování má číslo 335, přihlášeno je 162, pro 157, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že jsme s návrhem zákona vyslovili souhlas. Děkuji paní navrhovatelce, děkuji panu zpravodaji a končím bod 166.
Otevírám bod 20, což je
20.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším
kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 610/ - druhé čtení
Tímto tiskem jsme se zabývali 19. ledna. Podrobnou rozpravu jsme přerušili. Prosím pana ministra Dienstbiera a pana poslance Stupčuka, aby zaujali místa u stolku zpravodajů. Budeme pokračovat v podrobné rozpravě. V té vystupoval naposledy pan poslanec Bendl, ale ten tu není. V tom případě má slovo pan poslanec Kubíček.
Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych načetl jeden krátký pozměňovací návrh, kde se jedná v části páté článku 6 o to, že se slovo "třetího" nahrazuje slovem "pátého". Vzhledem k povaze a okruhu adresátů navrhované změny právní úpravy se navrhuje prodloužení legislativní lhůty za účelem vytvoření odpovídajícího časového prostoru pro zajištění řádné aplikace a implementace všech navrhovaných změn jak ze strany kontrolovaných osob, tak ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu. Tento pozměňovací návrh je obsažen v systému jako sněmovní dokument 3565. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dále do podrobné rozpravy? Pan poslanec Benda.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, já bych chtěl přednést také jeden pozměňovací návrh v podrobné rozpravě. Odkazuji na sněmovní dokument 3909, pozměňovací návrh k návrhu zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, a to dvě možné varianty bodu - § 3, kde doporučuji, abychom vyňali z působnosti kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu Českou televizi a Český rozhlas. Pokládám za chybu, abychom dávali tyto instituce, které Sněmovna kontroluje jiným způsobem, navíc podle mě zcela mimo schopnosti kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu, abychom dávali pod tento návrh zákona. Máme vlastní kontrolní orgány, které zřizujeme, a pokládám za nesprávné, abychom veřejnoprávní instituce podřizovali kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Další přihlášky do podrobné rozpravy nemám. V tom případě podrobnou rozpravu končím. Zeptám se na závěrečná slova. Pan ministr - nemá zájem? Má zájem? Má zájem. Prosím, máte slovo.
Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, já jenom aby to nevypadlo, jako že nemám ochotu reagovat. Vzhledem k tomu, že ta rozprava byla přerušená, já jsem v zásadě na všechny ty připomínky reagoval po obecné rozpravě. Předpokládám, že podrobně bych se vyjádřil k jednotlivým pozměňovacím návrhům ještě na začátku třetího čtení. Nyní bych tím nezatěžoval jednání Poslanecké sněmovny. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Vzhledem k tomu, že nepadl žádný návrh, o kterém bychom mohli v této fázi hlasovat, tak končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu zpravodaji i panu ministrovi.
Budeme pokračovat bodem 18, což je
18.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 349/1999 Sb.,
o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony
/sněmovní tisk 379/ - druhé čtení
Prosím pana ministra Dienstbiera, aby tento tisk uvedl.
Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi opět stručně představit návrh zákona, kterým se mění zákon o veřejném ochránci práv. Jak už jsem uváděl v prvním čtení, vychází z programového prohlášení vlády, kde se vláda zavazuje posílit právní možnosti ochrany proti diskriminaci a pravomoc veřejného ochránce práv navrhovat rušení zákonů pro rozpor s ústavním pořádkem. Návrh proto dává ochránci dvě nové pravomoci. Jednak tu obracet se na Ústavní soud a pak podat soudu veřejnou žalobu ve věcech diskriminace. Návrh rovněž zavádí méně formální a rychlejší způsoby činnosti ochránce a všem dotčeným subjektům dává jasné povinnosti spolupracovat s ochráncem při plnění jeho úkolů.
Návrh byl předmětem několika jednání garančního ústavněprávního výboru i výboru petičního. Oba výbory se podrobně věnovaly především oběma nově navrhovaným pravomocím veřejného ochránce. Ty názory zahrnovaly všechny představitelné polohy. Chtěl bych za debatu všem poděkovat. Výstupem jednání obou výborů jsou také pozměňovací návrhy, ke kterým se v krátkosti vyjádřím - v krátkosti odpovídající tedy významu těchto návrhů.
Oba dva výbory podpořily rozšíření pravomoci ochránce ještě v třetí oblasti, a to monitorování naplňování Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. To je návrh, jak už jsem zde také uváděl, který původně byl v návrhu předloženém vládě a pro mezitím vypořádaný rozpor týkající se personálního posílení Kanceláře veřejného ochránce práv to na vládě bylo vypuštěno. Nyní tedy výbory opět navrhují tuto pravomoc doplnit. Podle úmluvy má Česká republika povinnost zřídit nezávislý orgán pro monitorování jejího naplňování a v českém prostředí je pověření ochránce tímto úkolem nejlepším řešením, neboť splňuje parametry nezávislosti, přinejmenším prozatím, a jednak má také k dispozici potřebné zkušenosti a kompetence pro nezávislé a systémové sledování naplňování práv osob. Ochránce tak bude moci aktivně přispívat k lepší ochraně a realizaci práv osob se zdravotním postižením v ČR. Tyto návrhy výborů já proto podporuji, protože doopravdy mohou zlepšit postavení osob se zdravotním postižením a ochranu jejich práv.
Ústavněprávní výbor se věnoval i oběma navrhovaným pravomocím, jak jsem je uváděl. Výsledkem je pozměňující návrh, který podmiňuje podání návrhu Ústavnímu soudu na zrušení zákona či jeho části předchozím projednáním věci v petičním výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Před vlastním podáním návrhu Ústavnímu soudu tak bude moci ve věci být veden dialog mezi ochráncem a Poslaneckou sněmovnou. Toto posílení dialogu, které může přispět k vyřešení té věci, aniž by byla projednávána před Ústavním soudem, považuji za rozumné. Proto si myslím, že by mohl být podpořen i tento pozměňovací návrh, v tomto případě ústavněprávního výboru. ***