(12.10 hodin)
(pokračuje Valachová)
Za dobu půlročního působení na Ministerstvu školství rozhodně nikdo nemůže říct, že by Ministerstvo školství nekomunikovalo, že by ministryně nejezdila do krajů, že by vedení ministerstva nekomunikovalo se všemi aktéry, tak jak jsem popsala. Bohužel smutným důsledkem toho, že máme elektronickou dotazovnu na implementaci společného vzdělávání, na změny financování regionálního školství, na kariérní řád, že máme telefonní linku s proškolenými pracovníky, aby všichni dostávali stejné odpovědi, že jezdíme do regionů, kde se nebojíme tři čtyři hodiny komunikovat se stovkami učitelů v sále, nebojíme se toho se konfrontovat s tím, že je nikdo deset let neposlouchal, a odpovídat na otázky, které nijak nesouvisí s novelou školského zákona, ale souvisí s tím, jak vypadá naše školství, tak výsledkem je to, co nyní diskutovala v rámci pléna Sněmovny paní poslankyně Hubáčková.
Já si myslím, že mě všichni znáte dlouhou dobu, takže asi mě nepodezříváte vy konkrétně v tomto sále, že bych byla bláznivá čarodějnice nebo nekompetentní osoba. Na druhou stranu jsme svědky toho, že v rámci mediálního prostoru se vede absolutně lživá kampaň. Já kdybych byla takzvaně politik, což mně je tedy vyčítáno, že nějak nejsem, tak bych dávno řekla: fajn, odložíme novelu školského zákona. Všichni mě budou milovat. 2100 - to je ten den, kdy začne školství fungovat. Proč jsem řekla, že to nikdy neudělám? Ne že bych nenaslouchala tomu, co musíme vyřešit ve školství, ale proto, že novela školského zákona, kterou jste vy tady schválili minulý rok, je splacením dluhu. Deset let nefunguje systém tak, jak má. Řada z nás u toho nebyla. Novela školského zákona, kterou jste schválili, narovnává to, na co mají děti nárok. Nejsme banánová republika. Také nám nepotřebuje radit Brusel. To jsem také slyšela. Ne, Brusel nám neradí.
My chceme kvalitní vzdělávání, a teď pozor - jsem nerada, že tady není paní poslankyně Maxová - na každé škole. Na každé škole! Na každé veřejné a soukromé škole chceme kvalitní vzdělávání jako rodiče. Možná potom se nebude dít to, že budou slídit po školách rodiče, kde je vzdělání kvalitní, a přehlašovat účelově své děti. Kde je problém? V tom, že každá škola není kvalitní, anebo v tom, že rodiče účelově přehlašují děti? Nebo v těch statutárních městech, která tak zmiňovala paní poslankyně Maxová, která iniciovala protest proti spádům. Ale jsou to ta stejná města, která chtějí rodiče pokutovat, vyšetřovat, trestně stíhat!
A ještě něco. My máme centralizovaný systém Ministerstva školství? Ministryně školství může rušit školy? No to snad ne! Ministryně školství, upřímně, a vy to moc dobře víte, nemá příliš možností, jak skutečně školství řídit. Jsou tady zřizovatelé - obce, kraje, je tady normativní a zcela přežitý systém financování.
A teď tedy k otázkám, co zmínila paní poslankyně Hubáčková. Co se týká základních škol praktických a jak to je. Co se týká toho, že jsem reagovala na to, že zvláštní školy nerušíme, protože byly zrušeny. Ano, v roce 2005 se tak stalo. Také všichni víme, a ti, co jsou odborně vzděláni, tak vědí, jaký byl osud následně tzv. základních škol praktických. To, že nemají základ v tuto chvíli v platném stavu, základní školy praktické, ve školském zákoně, to je pravda. Proto také je taková nálada v tzv. základních školách praktických, protože ony nevědí deset let, kde jsou. A vy jste schválili, že § 16 odst. 9 je konečně umožňuje do systému začlenit. Takže to odložme, ať dál nevědí, jak to je!
Základní školy praktické na rozdíl od běžných škol, protože učí podle přílohy pro lehké mentální postižení a je to šedá zóna z hlediska speciálního školství, stejně jako ostatní speciální školy, které mají zakotvení v novele školského zákona i nyní, využívají zvýšené normativní financování. To také víte, že není zrušeno do roku 2019. Nic se neděje! Naopak jejich podmínky zůstávají! Ale které podmínky zlepšujeme? Budete se divit, je ještě mnohem víc dětí v základních školách než těch, co jsou lehce mentálně postižené. Je to dalších nepatrných 850 tisíc dětí, které mají také speciální potřeby. Jsou nadané, mimořádně nadané, čím dál tím víc mají problémy s logopedickými vadami, s dyslexií, s dysgrafií. Těm všem přinášíme podporu a finance. Podporu učitelům, podporu dětem. Ale ne, my se budeme bavit o základních školách praktických, které mají zvýšené normativní financování, v tuto chvíli jsou financovány nejlépe, od 1. září budou dál financovány nejlépe, ale budeme, jak je to tady v Česku zvykem, ať tomu sousedovi chcípne také koza, závidět učitelům, kterým konečně budeme dávat podporu, že oni ji mají také! A kde je ta hranice? To jsou ty výroky odlišné - lehké mentální postižení. Kde je ta hranice? Vy jste si ji sami odhlasovali a projednali! Lehké mentální postižení s kombinacemi poruch chování, poruch učení, s poruchami autistického spektra, speciální školství. Všechno ostatní - běžné školy. A kdo to bude určovat? No já ne, vážené dámy a vážení pánové! Školská poradenská zařízení. A kdo tam je? Tam jsou ti odborníci, ti speciální pedagogové, které tady zvoláváte! Je to otázka odborná, ne politická! To, že si z toho někdo dělá politikum a hraje si se vzděláváním a kvalitním vzděláváním každého dítěte, prosím. Já populista nebudu! (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vystoupení paní ministryně školství vyvolalo faktické poznámky. Nejdříve paní poslankyně Marta Semelová, poté paní poslankyně Gabriela Hubáčková s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.
Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Mě trošku mrzí tón, který tady teď zaznívá. Myslím si, že řada věcí, které tady paní ministryně teď zmínila, jsou trošku jinak. Zmíněna tady byla kvalita. Já mám obavy, že právě ta kvalita půjde dolů a že se posílí soukromé školství, posílí se víceletá gymnázia, kam budou tyto děti odcházet v momentě, kdy vstoupí od 1. 9. paragraf 16 v platnost. To je jedna poznámka.
Druhá věc. Ano, poradenská zařízení budou rozhodovat. Ale já už jsem tady říkala, jaký je stav poradenských zařízení. Že jsou tam lidé, že tam dělají opravdu nadoraz, a že jestli se jim přidá tato práce, tak tam hrozí kolaps. A druhá věc je, v základních školách běžného proudu tito speciální pedagogové chybí. Na druhém stupni úplně, protože ti dnes nezískávají v průběhu vzdělávání na pedagogických fakultách vůbec speciální pedagogiku nebo poznatky o tom, a na prvním stupni učitelé v naprosto minimální míře. To jsou základy. Tady je potřeba opravdu speciální pedagog. Takže to je další poznámka.
Jinak za třetí, já si myslím, že všichni, co jsme tady diskutovali, nezpochybňujeme integraci dětí tam, kde to školy umožňují, tam, kde to umožňují schopnosti jednotlivých dětí. Ale ne za každou cenu, protože potom opravdu uškodíme těm dětem, které jsou integrované, i těm dětem, které jsou běžní žáci, i učitelům. A skutečně se to všechno odrazí na kvalitě vzdělávání. Kvalita vzdělání půjde dolů. A pokud tedy se teď tady zabýváme v souvislosti s otevřením zákona... (Mpř. Filip: Paní poslankyně...) Dejme ty dva roky čas, aby se to skutečně ověřilo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, děkuji. Upozorňuji tedy na čas na dvě minuty k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka paní poslankyně Gabriely Hubáčkové, potom faktická poznámka pana poslance Ivana Gabala. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Gabriela Hubáčková: Děkuji. Já ještě upřesňuji. Nenapadám ani zákon, nekritizuji ani zákon. Paní ministryně si je vědoma toho, že jsme spoustu věcí podpořili, ke spoustě věcí jsme diskutovali. Pouze jsem upozornila na interpretaci některých bodů, respektive vyjádření, ke kterým potom docházelo. Proto dochází k takovým diskusím. Možná by to bylo jednodušší, kdyby některé interpretace vycházely lépe. Nevím, kde je chyba. V tuto chvíli se neodvážím. Také jsem na závěr zhodnotila, že přeji ministerstvu i nám všem, aby ten zákon úspěšně byl přijat a měl dlouhého trvání.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní k faktické poznámce pan poslanec Ivan Gabal. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***