(11.40 hodin)
(pokračuje Semelová)
Další věc. Pochopitelně to bude mít velký dopad na učitele. Učitelé základních škol už teď mají spoustu administrativy. Tato administrativa se jim velice navýší a zkomplikuje práci. Velice se navýší práce i poradenským zařízením. Už dnes jsou poradenská zařízení, pracují prostě nadoraz. A další a další zatížení hrozí, že tady bude kolaps poradenství, nestíhání zákonných termínů, formalismus při vyšetření dětí a tak dále a tak dále.
Myslím si, že je chyba zrušení přílohy LMP pro vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. Jenom připomínám, že při schvalování novely, když se o tom hovořilo, tak bylo přislíbeno, že nedojde ke zrušení novely (přílohy). Bohužel opak je pravdou.
Pokud jde o to odložení o dva roky, myslím si, že lze využít ty dva roky k ověřování na několika školách, jaké to bude mít vůbec výsledky, jestli to bude k dobrému, nebo špatnému, a to jak u žáků běžných, tak u žáků s lehkým mentálním postižením, ale tak také pro učitele a pro poradenská pracoviště. Takže za toto ověřování bych se moc přimlouvala. Ono se totiž také může po těch dvou letech ukázat, že to takto možné vůbec není, že není možné přistupovat takto k inkluzi, že se to bude muset přehodnotit. Myslím si, že je škoda, že skutečně mnohdy podléháme různým neziskovým organizacím, které mají jiné zájmy, Bruselu a těmto požadavkům. Myslím si, že speciální školství tady má nezastupitelnou úlohu včetně základních škol takzvaně praktických, že ve vzdělávacím systému mají své místo, odvádějí vysoce profesionální práci a že by byla chyba, kdybychom tento systém zatracovali.
Na závěr bych vás, dámy a pánové, chtěla ještě jednou požádat o podporu mého pozměňovacího návrhu, který se týká odložení § 16, tedy inkluze, zjednodušeně řečeno, o dva roky. Tento pozměňovací návrh je pod označením C10. Zároveň si nejsem jistá, jak je procedura, ale zároveň bych chtěla, aby tento pozměňovací návrh byl hlasován zvlášť.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně. Prosím k mikrofonu pana poslance Karamazova. Připraví se paní poslankyně Maxová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Simeon Karamazov: Vážené kolegyně, vážení kolegové, budeme rozhodovat o novele, která má ambici výrazně ovlivnit podobu českého školství na desítky let. Ze zkušenosti totiž víme, že jakmile se nějaká povinnost zavede, tak přetrvá. A tato novela školského zákona přináší rovnou tři zásadní povinnosti: povinné předškolní vzdělávání, povinnou část přijímacích zkoušek na střední školy a povinnou maturitní zkoušku ze tří předmětů. Tyto části včetně podaných pozměňovacích návrhů musíme posuzovat věcně a samostatně. Jen tak můžeme získat místo nesourodé exhibice nových povinností smysluplnou reformu pro naše školství.
Začnu u povinného roku předškolního vzdělávání, který fakticky rozšiřuje povinnou školní docházku na deset let. Výsledkem prodloužení školní docházky bude jedno velké, výrazné a nezpochybnitelné nic. Osnovy se nerozšíří, děti se navíc nic nenaučí a rozhodně nebudou opouštět školní lavice najednou připravené soupeřit s dětmi z Finska nebo z Jižní Korey. Oceňuji Ministerstvo školství, že se nám alespoň nesnaží tvrdit opak.
Cílem povinného vzdělávání je mít 100 % pětiletých dětí ve školkách. Dosavadních více než 90 % je zřejmě málo a stále hrozí, že se některým dětem dostane plnohodnotného domácího vzdělávání bez všudypřítomného státního dohledu. Pro socialisty je to jistě hrozná představa. Ano, návrh míří na děti ze sociálně znevýhodněného prostředí, ale zoufale je míjí. Pokud rodiny k řádnému vzdělávání těchto dětí nedokážou přimět orgány k tomu speciálně určené a vybavené příslušnými pravomocemi, tak pochybuji, že ředitelé školek svedou více.
Co však návrh skutečně přinese, jsou nesmyslné povinnosti pro ty zodpovědné rodiče, kteří z různých důvodů vychovávají nebo chtějí vychovávat své předškoláky doma. I když přehlédneme zvláštní povinnosti typu tři měsíce dopředu nahlásit domácí výchovu nebo přezkoušení dítěte školkou, tak státu není absolutně nic do toho, proč rodiče své děti vychovávají doma. Přesto novela obsahuje i povinnost zdůvodňovat domácí výchovu předškoláka. Pro rodiče i ředitele školek jde o další a další administrativu, která nepřinese nic kromě toho, že stát bude nepřijatelně strkat nos do výchovy ve spořádaných rodinách.
V pozměňovacím návrhu proto navrhuji vypuštění povinného roku předškolního roku bez náhrady, protože jednoduše taková povinnost není třeba.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, druhou navrženou povinností jsou jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Uvítal bych, abychom měli jasné srovnání, co skutečně umějí čeští žáci po absolvování povinné školní docházky, a takové srovnání by jistě mohlo mít formu přijímacích zkoušek na střední školy. Pokud však nemáme zůstat pouze u statistiky, musí mít takové srovnání skutečně závaznou podobu se stanovenou spodní hranicí potřebnou pro úspěšné přijetí na střední školu. To novela nepřináší. České střední školství se bohužel potýká se značnou nivelizací, která se následně přelévá na vysoké školy. Pokud mají mít maturitní vysvědčení a vysokoškolské tituly opravdu odpovídající hodnotu, tak nějaký standard potřebujeme. Jsem si samozřejmě vědom závažných konsekvencí takového nastavení. V případě jednotných přijímacích zkoušek na střední školy jde o promarněnou příležitost právě takové minimum nastavit. Pro střední školy, které se potýkají s nedostatkem žáků, se nic nezmění. Pouze upraví školní část přijímacích zkoušek tak, aby žáky získaly. Úspěšné střední školy, které naopak mají přebytek přihlášených, si již dnes umějí vybrat své žáky, a proto jednotné přijímací zkoušky nepotřebují.
Jakkoliv si nemyslím, že by jednotné přijímací zkoušky nějak ublížily našemu českému školství, tak zároveň nevidím jakýkoliv přínos vyjma další administrativní zátěže. A věřte mi, že zrovna tu naše střední školy opravdu nepotřebují.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, třetí navrhovanou změnou je povinná maturitní zkouška z matematiky. Na rozdíl od ostatních nově zaváděných povinností se zde jedná o potřebnou nápravu současného stavu, protože neexistuje jediný opravdu rozumný důvod, proč nebyla povinná maturita z matematiky zavedena společně již se státními maturitami, pokud tedy jako důvod nepočítáme nedostatek politické odvahy přijmout nepopulární, ale nepochybně nutné opatření.
Povinná maturita z matematiky je něčím, co v českém školství velmi chybí. Nemyslím si, že současný trend, kdy je moderní a atraktivní studovat humanitní obory, je dlouhodobě udržitelný. Stalo se dokonce módním ukazovat svoji neschopnost v matematice na odiv. Není bohužel žádnou výjimkou, že kdejaká známá osobnost či přihlouplá mediální hvězdička národu z obrazovky sděluje, jak propadala z matematiky a jak to bylo vlastně dobře. Takové jednání by snad mělo být trestné.
Situace na trhu práce mi dává za pravdu. Zatímco studenti technických oborů nemají problém najít zaměstnání, o humanitně vzdělaných studentech toto zdaleka neplatí. Přitom je to právě matematika, díky které můžeme vnímat okolí, technicky nesmírně vyspělý svět. Je to právě matematika, při níž se žáci učí logicky myslet, uvažovat a řešit problémy. A zdaleka nejde jen o techniku. Matematika zasahuje do všech oblastí našeho života, i když si to ani mnohdy neuvědomujeme. Jako taková má proto naprosto nezastupitelné místo ve vzdělání jedince i v celé společnosti. Koneckonců stejně jako český jazyk nebo cizí jazyk, které již maturitními předměty jsou, je matematika také jazyk, mnohem obecnější a navíc jediný, kterým se můžeme domluvit s okolním světem. V současné době stojí žáci maturitních oborů před absurdní volbou mezi cizím jazykem a matematikou. Říkáme jim: vyberte si, na co se zaměříte - i když dobře víme, že budou potřebovat obojí. Zvládnutí matematiky, českého a cizího jazyka vytvoří potřebný základ pro uplatnění jak v pracovním životě, tak při dalším studiu.
Bez výhrad, a dokonce s nadšením bych podpořil tuto část novely, kdyby opravdu přinesla to, co veřejně slibuje. Místo zavedení potřebné povinné maturity z matematiky však novela pouze říká, že teprve nařízení vlády stanoví obory, pro které bude matematika povinná až od školního roku 2020-21. ***