(11.10 hodin)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Pavera, po něm pan poslanec Koubek, po něm pan poslanec Farský. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Herbert Pavera: Hezké a příjemné dopoledne. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně a kolegové, jenom bych chtěl krátce zareagovat na některé věci. Požádal bych paní ministryni, jestli by potom mohla odpovědět, třeba klidně i v závěrečném slově. Ano, my jsme ti, kteří na ten zákon čekáme. I starostové menších obcí nebo měst samozřejmě netrpělivě čekají na ten zákon. Bohužel už víme, že pro letošní rok v podstatě musíme vysoutěžit co nejdříve veřejné zakázky podle starého zákona, abychom vůbec do konce roku nějaké stavby udělali.
Chci se paní ministryně zeptat, jak je to s prováděcími předpisy k zákonu o zadávání veřejných zakázek, jestli budou včas. Protože podle legislativních pravidel měly být předkládány se zákonem. A také se chci zeptat, zda jsou připraveny prostředky a nástroje k aplikaci zákona o zadávání veřejných zakázek, jako je Věstník veřejných zakázek, seznam kvalifikovaných dodavatelů, nebo zda už byly poskytnuty podklady zadavatelů veřejných zakázek k úpravě jejich profilu zadavatele.
Ten zákon by měl být jednoduchý, ale bohužel není. Sami víte, že tam je spousta paragrafů. Věřím, že metodický pokyn aspoň částečně přinese úlevu z těch mnoha paragrafů tak, aby jasně a jednoduše řekl, jak máme na obcích a městech postupovat veřejné zakázky. A protože drtivou většinu děláme zakázky malého rozsahu, tak věřím, že tam to bude určitě všechno vysvětleno.
Děkuji za pozornost a věřím, že paní ministryně mi potom odpoví.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Paverovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Koubek, po něm zatím poslední řádně přihlášený pan poslanec Farský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Koubek: Děkuji, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, pozorně sleduji stejně jako vy tu dnešní debatu a myslím si, že některé skutečnosti by neměly úplně tak zapadnout, neměli bychom z nich tak úplně vyklouznout a stálo by za to si ještě připomenout některé věci, které tu zazněly i ve druhém čtení, které se tu rozebírají dnes, protože z dnešní rozpravy vyznívají také některé závazky členů vlády. Myslím si, že by bylo dobré, abychom je měli stále na paměti.
Ve druhém čtení tohoto zákona zde vystoupila paní ministryně Šlechtová k již dneska hojně diskutovanému pozměňovacímu návrhu kolegy Martina Plíška, o kterém se tady dnes vede bouřlivá debata a který se týká toho, že firmy, které jsou alespoň z deseti procent ovládány nebo vlastněny členem vlády, by se nemohly účastnit veřejných zakázek. Paní ministryně od samého začátku tento pozměňovací návrh odmítala. Aspoň jí slouží ke cti, že nezměnila názor jako někteří jiní naši kolegové.
Ovšem k argumentaci tady ve druhém čtení použila paní ministryně svůj velmi originální výklad rozhodnutí Evropského soudního dvora, a ačkoliv dneska už je to poopraveno, přesto si myslím, že je dobré odcitovat, co tady paní ministryně ve druhém čtení řekla. Cituji: "Jedná se o návrh, který je v rozporu s evropským právem. Jedná se o rozhodnutí soudního dvora Řecka, o již uzavřený judikovaný případ. Výčet důvodů pro vyloučení z veřejné zakázky je omezený a členský stát nemůže stanovovat další. V řeckém případě přímo ústava zakazovala účastnit se ve veřejných zakázkách společnostem, které vlastní osoba, která je zároveň vlastníkem sdělovacích prostředků. Soud rozhodl, že takové opatření je nepřiměřené. Nelze automaticky zakazovat účast ve veřejných zakázkách těm dodavatelům, které vlastní například člen vlády." Konec citátu.
Tak už možná i zaznělo, že se nejednalo o rozhodnutí soudního dvora Řecka, že to byl ve skutečnosti výnos Evropského soudního dvora. Ale to není tak podstatné. To je ale spíše přeřeknutí. Spíše závažnější omyl je to tvrzení o omezení výčtu důvodů pro vyloučení z veřejných zakázek. V rozsudku se naopak jasně říká, že taxativní výčet ve směrnici 93/37 nevylučuje možnost, aby členské státy zachovávaly nebo přijímaly vlastní hmotná pravidla k zajištění dodržování zásady rovného zacházení v oblasti veřejných zakázek, a mají právo přidávat další kritéria podle svých úvah, protože - teď mi dovolte citovat: "Každý členský stát může nejlépe ve světle historických, právních, hospodářských nebo sociálních hledisek, která jsou mu vlastní, identifikovat situace, ve kterých může docházet k jednání vedoucím k porušování těchto zásad."
Čili evropské právo nezakazuje vlastní pravidla, pokud splňují hledisko přiměřenosti. Myslím si, že my všichni, co jsme si podrobně přečetli pozměňovací návrh pana kolegy Martina Plíška, musíme konstatovat, že o nepřiměřenosti vzhledem k permanentnímu a tomu monumentálnímu střetu zájmů jednoho z členů vlády, kterého jsme dnes a denně svědky, nemůžeme pochybovat. I z tohoto důvodu já osobně tento pozměňovací návrh pana kolegy Plíška podpořím.
Je ovšem až vtipné, smutně vtipné pozorovat, jak se tady vlastně během dnešního dne mění rétorika. Vystoupila tady paní ministryně. A že by se omluvila za to, že nás vlastně mylně informovala? Ne. Ta debata se posunula někam jinam. Už to není problém. Věcně to není problém. Ale ono to patří do jiného zákona. Bude se to řešit v jiném zákoně.
Je mi osobně líto, že poslanci sociální demokracie změnili názor a tento dobrý pozměňovací návrh pana Martina Plíška nepodpoří. Vyplývá mi z toho jedno jediné. Pan premiér Sobotka nemá rád potíže. Poslanci sociální demokracie si užili čtrnáct dní opojný pocit, jaké je to být hrdiny, a na dnešek se z toho vyspali. Velmi smutný příběh.
Schválením zákona o EET jste dostali pod kontrolu i toho nejmenšího živnostníka, a přitom odmítáte dostat pod kontrolu ty gigantické střety, kterých jsme dnes tady svědky. Střety ve stamilionech, možná až miliardách. To je naprostý plivanec do obličeje všem občanům, všem živnostníkům.
A z dnešního vystoupení pana premiéra Sobotky mi dovolte parafrázovat to, že jsou údajně tímto pozměňovacím návrhem pana kolegy Plíška nepatřičně smíchány dohromady dva zákony - zákon o veřejných zakázkách a zákon o střetu zájmů, který tady také projednáváme. A pokud mám přímo citovat, sociální demokracie je pro to, aby se zpřísnily podmínky pro podnikání členů vlády, uvedl tady dneska pan premiér. Pan premiér prohlásil, že to strana prokáže, až se za měsíc bude hlasovat o zpřísnění zákona o střetu zájmů.
Pane premiére, jste nedůvěryhodný. Všichni víme, že se z tohoto hrdinného postoje za ten měsíc zase vyspíte. A nebude opět nic.
Děkuji. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Koubkovi. Posledním zatím řádně přihlášeným je pan poslanec Jan Farský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Farský: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych pouze připomenout, že už dochází k druhému rozmělnění veřejných zakázek v tomto volebním období. První rozmělnění prošlo tou novelou, která zde probíhala v minulém období. Výsledkem je, že za poslední rok narostl počet jedné nabídky ve výběrových řízeních - jedné, a tím pádem vítězné nabídky - o 82 %. Meziroční nárůst jedněch nabídek ve výběrovém řízení o 82 %. Dostali jsme se do horších čísel, než jaká byla v roce 2010, v době, kdy na základě i tohoto údaje Evropská unie pozastavovala financování z evropských programů.
Teď přicházíme k druhému rozvolnění. Veřejné zakázky malého rozsahu jsou úplně vyňaty, zatímco návrh transparenční novely z roku 2012 při vládě premiéra Nečase a ministra pro místní rozvoj Jankovského by znamenal, že v této situaci už jsou limity pro veřejné zakázky stanoveny ne na dvou a šesti milionech, ale na jednom a jednom milionu, čímž bychom se blížili evropským standardům. Tento návrh zvedá, protože to je oproti realitě, která by platila, když by nic nebylo přijato, zvedá limity na dva až šest milionů, čímž se zcela utrhujeme z evropského prostoru. ***