(18.00 hodin)
(pokračuje Dobešová)
Rozumím tomu kroku, proč byl takto učiněn. Ve zbývajících rámcových vzdělávacích programech prostě matematika není dopracována v takovém počtu vyučovacích hodin, aby mohla být odmaturována v té první fázi. Ale myslím si, že si ministerstvo neuvědomilo, jak se chová vlastně v přirozeném prostředí uchazeč o studium na střední škole. Dám vám příklad jednoho oboru, který je zařazen právě do toho výčtu nařízení vlády, je to maturitní obor agropodnikání. Tento obor už v současné době má pět maturitních předmětů - tři profilové, tedy té odborné části, a dva ve státní. Přidáme mu tedy šestý - matematiku. Takový student ale v podstatě dostane úplně stejný certifikát jako student gymnázia, který v současné chvíli maturuje pouze ze čtyř maturitních předmětů a z toho - a teď mě poslouchejte dobře - ve státní i profilové části může maturovat ze stejných předmětů, tedy vlastně ze dvou předmětů. A my říkáme, že oba tito studenti mají naprosto shodnou maturitní zkoušku. U studentů odborných škol se jeden předmět profilové maturitní zkoušky většinou skládá jako soubor z několika dílčích předmětů, které student studoval v průběhu studia. Tudíž vezmu-li jeden odborný předmět, může se skládat klidně z předmětů pěti. Tedy snažíme se v tuto chvíli srovnat, přeženu-li to, hrušky s jablky a očekáváme, že nám vyjdou jablka.
Musím přiznat, že v době, kdy my říkáme, že potřebujeme podporovat technické a přírodovědné předměty, dostáváme paradoxně tyto technické a přírodovědné předměty do hendikepu. Vlastně říkáme, že budou daleko náročnější, a ony jsou a budou tedy ještě náročnější než na jiných oborech, a tudíž z logiky věci studenti nebudou v první řadě vyhledávat tyto obory.
Vracím se opět k oboru agropodnikání. Agrární komora v jednom okrese udělala průzkum, kolik zaměstnanců budou podniky v okrese potřebovat do roku 2020 vyměnit. Dostali odpovědi pouze od sedmnácti respondentů a k tomu ještě části dalších a vyšlo jim nepředstavitelné číslo - do roku 202 pouze v jednom okrese bude potřeba vyměnit 764 zaměstnanců. Většina z nich s maturitní zkouškou. Vezmu-li že v tomto okrese vychází v průměru ročně kolem třiceti absolventů střední školy se zemědělským oborem, tak je to skoro nezvládnutelné. A my ještě říkáme, že tyto obory postavíme do hendikepu.
Já prosím, abyste vzali v úvahu tato fakta, která se snažím zde přednést, a v momentě, až budete hlasovat o mém pozměňovacím návrhu, který bych ráda načetla v podrobné rozpravě, mě v mém záměru snížit počet maturitních oborů s maturitní zkouškou z matematiky podpořili. Všem vám děkuji, těm z vás, kteří jste vydrželi věnovat pozornost mé řeči, a v podrobné rozpravě načtu můj pozměňovací návrh. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Dámy a pánové, přeji pěkný podvečer. Než budeme pokračovat v rozpravě, přečtu dvě omluvenky. Po 18. hodině ze zdravotních důvodů se omlouvá dnes pan poslanec Karel Pražák a dále od 18 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Marek Černoch.
Dále přihlášený do rozpravy je pan poslanec Laudát, připraví se paní poslankyně Černochová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Původně jsem myslel, že bych tady začal recitovat libanonskou poezii, abych to oživil v rámci vzdělání, když jde o vzdělání, ale byl jsem tady varován, že by mi mohlo jít o zdraví, tak se zdržím těchto kroků.
Já bych tady jenom velice stručně okomentoval několik pozměňovacích návrhů, které nejsou mou prací, ale vzhledem k tomu, že program Sněmovny se stal zcela nevyzpytatelným, tak dvě moje kolegyně, které tady chtěly už včera načítat pozměňovací návrhy, se musely dneska ze závažných důvodů omluvit. Tudíž přijměte, byť na ně samozřejmě by byl pohled významně lepší.
Prosím, v systému máte tisk, nebo pozměňovací návrh pod číslem 3480 k tomuto tisku. Je to pozměňovací návrh paní docentky Putnové. Týká se českých škol bez hranic. Nebudu číst jednotlivé dílčí, protože se jedná o velice rozsáhlý materiál, jenom krátce k tomu. Cílem toho pozměňovacího návrhu je podpora přibližně dvou milionů českých občanů nebo cizích státních občanů českého původu v zahraničí a prezentace naší země v zahraničí prostřednictvím českých škol.
Jako české školy v zahraničí lze označit instituce či aktivity, které v zahraničí zabezpečují potomkům českých občanům zachování znalosti českého jazyka a českých reálií. Konkrétně jde zejména o devět českých škol bez hranic, které jsou zároveň krajanskými spolky koordinovanými českým občanským sdružením Česká škola bez hranic. Hlavním cílem je výchova česky mluvící mladé generace vyrůstající v zahraničí, která bude v dospělosti schopná nejen česky číst a psát, ale také si zachová povědomí o svých kořenech a pocit sounáležitosti s českým národem a s Českou republikou. Problémem je, a proto vznikl ten pozměňovací návrh, problém je, že tato záslužná činnost - to jistě nezpochybňujete -, která je svou podstatou veřejnou službou, nemá potřebné právní zakotvení ani stabilní zdroje.
Navrhovaná právní úprava se týká tedy institucionálního zakotvení české školy bez hranic v systému vzdělávacích institucí České republiky jako zařízení, jež vzdělávají zejména zájmově zejména děti české či českých rodičů či s českými předky v českém jazyce a reáliích České republiky. Za druhé stanovuje těmto institucím podmínky pro činnost zajišťující jejich kvalitu. Za třetí stanovuje se povinnost MŠMT a Ministerstvu zahraničních věcí podporovat tyto instituce v rovině materiální i metodické. Zajišťuje se předvídatelné financování těchto zařízení, které je založeno nikoliv na normativním, avšak na nákladovém principu, přičemž spoluúčast zařízení je nejméně 50 %. Doufám, že potom ve třetím čtení, a moc na vás apeluji, abyste toto podpořili, protože kdykoliv přijedete - a cestujete všichni velmi hodně - do zahraničí a narazíte tam na českou stopu, ať už takovou, či onakou, tak vždycky vám zatluče srdíčko a určitě jste hrdí, že tam fungujeme, a čím více tím lépe.
Další je pozměňovací návrh paní docentky Putnové, docenta Zlatušky, Simeona Karamazova, Augustina Sylora, Niny Novákové, Jiřího Miholy - zdůrazňuji Jiřího Miholy, přál si to - Martiny Berdychové, Františka Váchy, také docenta, Bohuslava Svobody, také docenta, který máte v systému pod číslem 3688. Zase tady nebudu číst konkrétní úpravy, jenom krátce. Jedna část se týká návrhu, který umožní individuální vzdělávání i na druhém stupni základních škol v zásadě za stejných podmínek jako v současné době na stupni prvním, s výjimkou zvýšeného požadavku na vzdělání osoby, která bude žáka vzdělávat. Myslím, že negativně se tady vůči tomu vymezovala paní kolegyně Semelová. A dále k dalším bodům dvě a tři. Není pochyb o tom, že vzdělávání je výkonem veřejné správy, a to bez ohledu na to, zda je uskutečňováno ve škole zřízené veřejným, či soukromým zřizovatelem. Stát tedy odpovídá za jeho kvalitu bez ohledu na osobu poskytovatele, a to dokonce i v případě, že neprobíhá ve škole, ale mimo ni na základě individuálního vzdělávání. Další velice podrobné zdůvodnění tohoto návrhu máte v tom pozměňovacím návrhu, kterého je důvodová zpráva samozřejmě součástí. (V sále je velmi hlučno.)
Dále máte v systému pozměňovací návrh paní Mgr. Niny Novákové pod číslem 3676, kde se rozšiřují obecné cíle vzdělávání. Jedná se zejména o to, že obecnými cíli by mimo jiné byl i rozvoj osobnosti člověka... (Odmlka pro hluk v sále.) Můžu poprosit, aby...
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Samozřejmě. Zjednávám klid, pane poslanče. ***