(18.10 hodin)
Poslanec František Laudát: Děkuji. Rozvoj osobnosti člověka, který bude vybaven poznávacími a sociálními způsobilostmi, mravními a duchovními hodnotami. Dále získání všeobecného vzdělání nebo všeobecně odborného vzdělání, pochopení a uplatňování zásad demokracie a právního státu, základních lidských práv a svobod atd. Pochopení a uplatňování principu rovnosti mužů a žen ve společnosti, za další utváření vědomí národní a státní příslušnosti, pochopení a osvojení zásad a pravidel vycházejících z evropské integrace pro soužití v nadnárodním i mezinárodním měřítku, poznání světových kulturních hodnot a tradic, utváření respektu k etnické, národnostní, kulturní, jazykové a náboženské identitě každého, pochopení a osvojení evropských kulturních hodnot a tradic humanismu vycházející z duchovního odkazu antiky a křesťanství, získávání a uplatnění znalostí o životním prostředí a ochraně atd. A pak tam následuje to... Máte zase velmi podrobné zdůvodnění.
Další je návrh, který máte v systému pod číslem - opět kolegyně Niny Novákové - pod číslem 3677. Zase řeknu, čeho se to zhruba týká. Návrh vychází z povinnosti rodičů zajistit vzdělávání svých dětí a zároveň z Ústavou garantovaných práv o tomto vzdělávání rozhodovat. Jediným praktickým omezením rodičovských práv je povinná školní docházka, která je zákonem určena na devět let počínaje školním rokem. Právo na předškolní vzdělávání, které je aktuálně zaručeno poslední rok před nástupem do základní školy, je v praxi garantováno obcí, kde má dítě trvalý pobyt, považujeme za prospěšnou službu státu vůči rodině. Považujeme rovněž za pozitivní záměr posunout hranici státem garantovaného předškolního vzdělávání na čtyři, případně tři roky věku dítěte. A dále tam máte zdůvodnění.
A poslední pozměňovací návrh máte v systému - opět poslankyně Niny Novákové, který si osvojuji - pod číslem 3678. A zase cílem návrhu je posílit vědomí spoluodpovědnosti žáků a studentů na úspěšném průběhu vzdělávacího a výchovného procesu ve školách, podpořit občanské vzdělávání žáků a studentů, posílit atmosféru vzájemné spolupráce všech, kteří ovlivňují prostředí na konkrétní škole. Týká se - aby vlastně podněty orgánů žákovské a studentské samosprávy se zabývala také školská rada, aby byla zajištěna zpětná vazba, tudíž aby žáci brali i za své, že škola je i jejich institucí, kam nejsou nuceni chodit, ale kde se také rozhodují o tom, diskutovat, dávat návrhy, případně spolurozhodovat.
Takže tolik jenom ve stručnosti, kvalifikovaně si prosím přečtěte detaily v těch pozměňovacích návrzích, v důvodových zprávách, které jsou zpracovány velmi precizně. Já doufám, že je ve třetím čtení podpoříte. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Mám zde jednu faktickou poznámku, pan poslanec Brázdil. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Já se obávám, že možná bych se po paní kolegyni Černochové už nedostal ke slovu, tak jenom jednu technickou záležitost. Slyšel jsem, že v této novele je řešena i inkluze do první i do druhé třídy. (Hlas v sále: Není.) Není. Není, tak dobře, tak jsem se spletl, nicméně přesto. Přesto bych se chtěl zeptat - víte, učitelé v současné době jsou spíš perzekvováni těmi dětmi. Nadávají jim, vyhrožujou, dělají různé věcičky na faceu a podobně. Má učitel dneska nějakou možnost nebo hranice, kam až může zajít ve výchově toho děcka? Ne ve výuce, tam má asi pravidla, ale ve výchově. Jsou nějaká pravidla daná pro učitele, jak se můžou zachovat vůči takovémuto dítěti? Můžou ho zaškudlit, můžou ho nějak fyzicky umravnit? Je to otázka - já nevím, asi nedostanu odpověď, ale byla to jenom technická poznámka. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Jestliže paní ministryně nebude reagovat, dám slovo paní poslankyni Černochové. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Černochová: Dobrý večer, pane místopředsedo, tak jsme tady zase ve stejné sestavě. Dámy a pánové, já si myslím, že tak jak bylo řečeno ve filmu Forrest Gump, když se rozhodl koupit, resp. převést na rodinu Bubba Gumpa ten svůj podnik, tak řekl: Tak, a o krevetách už vím úplně všechno. Já si myslím, že by to mohlo platit o vás, že o školství na Praze 2 už toho víte docela dost. A já bych vám tady chtěla poděkovat za tu včerejší trpělivost, za to, že jste mě vyslechli, a myslím si, že z toho, co tady včera zaznělo, bych na vás chtěla apelovat ještě jednou v jedné věci, kterou zopakuji z toho včerejška.
Jeďte se opravdu mezi druhým a třetím čtením v rámci návštěvy vašich regionů podívat do těch mateřských školek, sejděte se s těmi ředitelkami, sejděte se s tím pedagogickým sborem, zeptejte se jich na názor, co si o tom myslí. Neříkám to, že bych vám chtěla dávat domácí úkol, ale skutečně je to obrovský zásah do toho, co se do současné chvíle v našem školství odehrávalo, a myslím si, že to není změna k lepšímu. Nechci tady opakovat ty věci, které jsem tady říkala včera, ani nechci zdržovat, ale buďte prosím tak hodní a využijte toho, že jako poslanci tu možnost máte, že ten příští týden je vlastně výborový, nebudete určitě zasedat každý den v Praze, ale najděte si tu chvíli, když nebudou jarní prázdniny, a jeďte, jeďte v rámci svých regionů do mateřských školek a promluvte si s těmi lidmi.
A jedna prosba na paní ministryni školství. Skutečně si myslím, že by bylo vhodné ještě to vrátit k přepracování, tak aby skutečně některé ty věci, které jsou obsaženy v pozměňovacích návrzích, byly přímo v tom zákoně, protože je to i vizitka Ministerstva školství. A tady po odchodu pana Chládka se spousta ředitelů a ředitelek opravdu radovala z toho, že tam přišla nová paní ministryně Valachová, a my jim teď tímto zákonem bereme tu naději. Já jako opoziční politička bych mohla být vlastně ráda a mohla bych si říkat jo, tak je dobře, že paní Valachová nemá podporu pedagogických pracovníků. Ale mě to netěší z toho důvodu, že já jsem taky starostka, která prostě v roli zřizovatele bude muset to neumětelství, které v tom zákoně je, řešit v praxi.
Takže ještě prosím všechny o to, aby přemýšleli, jestli skutečně touhle formou chceme měnit naše školství. Já si myslím, že to je špatně. A stejně tak, zmiňoval to tady už kolega Brázdil, není to v tomto zákoně, ale souvisí to samozřejmě s těmi novými normami, protože je to v té preambuli. Měla by se přehodnotit inkluze a měli by úředníci Ministerstva školství nenavrhovat paní ministryni další a další experimenty, které se projeví negativně v tom systému. A já si myslím, že nejlepší řešení by bylo, pokud by se skutečně zvedly finanční prostředky samotným školám, a ty školy moc dobře vědí, moc dobře vědí, na co ty peníze budou potřebovat. Já jsem tohle udělala na Praze 2, že jsem nabídla ředitelům, jestli chtějí na základních školách mít speciálního pedagoga nebo jestli chtějí mít psychologa. Každá škola na Praze 2, a je jich deset základních, má tuhle možnost, každý ředitel. Někdo to kombinoval i dvěma úvazky. Tím jsem si ověřila, že jsou to manažeři, jsou to lidé, kteří znají situaci v té své budově a vědí, co je pro děti, které tam procházejí výchovným procesem, to nejlepší. Nejlíp to samozřejmě vědí rodiče, ale těm v tomto návrhu krademe jejich děti.
Takže prosím ještě jednou a apeluji na vás všechny - vyražte do svých regionů, mluvte s těmi profesionály, a paní ministryně, zastavte ty experimenty, nenechte si od svých kolegů nakukávat věci, které jsou nesmyslné. Jezděte i vy častěji mezi odborníky a pedagogy, protože jsou to lidé, kteří vám stále ještě důvěřují.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Mám zde faktickou poznámku pana poslance Zlatušky, připraví se pan poslanec Hovorka. ***