(18.50 hodin)
(pokračuje Černochová)
Jak si určitě řada z vás pamatuje, tehdy v 70. letech po boomu Husákových dětí, když se začaly dostávat do mateřských škol, školek a proplouvaly dále tím vzdělávacím systémem, tak byla naprostá katastrofa dostat se kamkoliv na hory. Tehdy jiné hory nebyly, nebo nejezdilo se na jiné hory než do Krkonoš nebo na Šumavu. (Hlas ze sálu: Do Beskyd!). Do Beskyd. Ano, do Beskyd.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vás žádám, pane poslanče, abyste nepokřikoval po paní poslankyni Černochové, jak vy, tak další poslanci.
Poslankyně Jana Černochová: I když od kolegy Birkeho bych očekávala - vaším prostřednictvím - že on spíše řekne Orlické hory.
Každopádně jezdilo se na hory po Čechách, Moravě a Slezsku, možná na Slovensko, ale bohužel ty hory byly tak přecpané, že se muselo stanovit období dvou týdnů, kdy se v Praze střídaly děti. Vždycky se řeklo - tehdy byla Praha 1 až 10 - tak Praha 1 až 5 pojedou v tomto termínu, Praha 5 až 10 pojede v jiném termínu. A co se nedělo? Všichni se vystřídali, všichni odjeli spokojeně z hor zpátky. Ale tohle staré pravidlo v té podzákonné normě stále zůstává. A víte, co to způsobuje rodičům? Že se stane, že jedno dítě jim chodí na osmileté gymnázium na Praze 5 a druhé dítě jim chodí na základní školu na Praze 9, takže ti rodiče si musí vyčlenit dva týdny ze své dovolené, aby mohli obě děti vzít na hory nebo na jiné prázdniny.
Já jsem paní ministryni psala, že mně se skutečně toto zdá naprosto nadbytečné, protože dnes možnost, aby jeli rodiče se svými dětmi o jarních prázdninách kamkoli, nejenom, chválabohu, po České republice a zemích Varšavské smlouvy, je skutečně široká a neobávala bych se, že by na jednom kopci, jedněch horách, a navíc nebývá sníh, bylo narváno.
Tohle zrovna je něco, co si myslím, že by pomohlo rodičům, a ne tak, že jim škodíme tím, že jim krademe dítě. Já znám spoustu a mám i spoustu kamarádek, které jsou teď s třetím dítětem na mateřské dovolené a nechtějí dávat dítě do posledního ročníku mateřské školky, protože si chtějí mateřství užít a přijde jim nesolidární a nefér zatěžovat a využívat ten systém ve prospěch sebe, když jsou na mateřské, na úkor třeba jiné maminky, která je samoživitelka. (V sále je silný hluk.)
Jak víte, tak ta povinnost umístit děti v mateřských školkách pro samosprávy už platí. Byla to právě naše vláda, která navrhovala, aby... v době babyboomu...
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já začnu jmenovat poslance, kteří ruší projev. Jak jsem již řekl, respektujte to, že se zde přednáší k dané problematice. A vás, paní poslankyně, do určité míry vyzývám ke kázni, abyste mluvila k danému zákonu více konkrétně. Děkuji. Prosím, pokračujte.
Poslankyně Jana Černochová: Pane místopředsedo, já myslím, že máme před sebou návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, takzvaný školský zákon. Můžete mi z toho, co jsem tady řekla, vyčíst jednu jedinou věc, která by se toho netýkala? Já jsem zatím u předškolního vzdělávání. Lehce jsem zmínila základní vzdělávání. Počkejte, až se dostanu k těm středním a vyšším odborným školám.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: V tom případě prosím pokračujte, jestli jste přesvědčena, že mluvíte k věci. Prosím.
Poslankyně Jana Černochová: Tak já myslím, že aspoň kolegy to baví. (Smích v sále.) Kývají na mě i členové vládní koalice, že je to baví a že chtějí poslouchat historky z Prahy 2 o tom, jakým způsobem na Praze 2 funguje školství. A já budu doufat... (Odmlka pro hluk v sále.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vás prosím, paní poslankyně, abyste pokračovala, a ostatní kolegy a kolegyně vyzývám ke kázni, abyste se ztišili. Prosím.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Já bych se tedy ještě vrátila k tomu, že samosprávy na základě změny zákona školského za naší vlády dostaly povinnost zajistit pro děti, které jsou předškoláky, místo ve školce, přestože místa ve školkách byla úplně plná, tak ty samosprávy na základě tohoto nařízení se s tím musely vypořádat. Ony ty samosprávy se vypořádají skoro se vším, co jim navrhne Ministerstvo školství nebo jiné ministerstvo, a tady se s tím musely vypořádávat na úkor budov v základních školách. A jak tady právě říkala paní zpravodajka Bohdalová - abych ji znovu dostala do hry a začalo ji to bavit - tak v rámci těch optimalizací a redukcí některých školských zařízení se nám právě vyplatilo to, že ty budovy zůstaly školským subjektům a předškolní vzdělávání, které jsme jako samosprávy měli na základě povinnosti zajistit, jsme mohli umisťovat do těch základních škol. A ono to pro ty rodiče i pro ty ředitele mělo jeden velký pozitivní efekt a ten efekt byl, že pětileté dítě už začalo chodit do té velké budovy, zpravidla už tam mělo spolužáky, se kterými pak navázalo v prvním ročníku, když se pak dostalo do věku, kdy nastoupilo do první třídy, a vlastně jsme si tím vyřešili právě přebytečnou kapacitu v základních školách a měli jsme naopak vyřešený problém s těmi školami mateřskými.
Dokonce si - a to se nezmiňuje v tomhle zákoně, ale patří to mezi předškolní vzdělávání - myslím, že je určitě účelné, aby obce zřizovatelé měly na svém území takzvané internátní školky. A opět tady můžu říci velmi pozitivní zkušenost, že jedna z našich mateřských školek má internátní provoz a tato školka je skutečně velkou službou, obrovskou službou pro rodiče, kteří pracují, ať už to jsou bezpečnostní sbory, ozbrojené sbory. A tohle jsou opravdu zase věci, které nám nikdo, ani paní ministryně, ani její předchůdci, nemuseli nařizovat, tady jsme si skutečně jako zástupci samosprávy řekli, že chceme koupit budovu, kde bude možné provozovat takovéto zařízení, dokonce jsme na to nežádali ani žádné finanční prostředky po nikom, protože jsme městská část, která se nesnaží zatěžovat státní rozpočet, a ta internátní školka funguje. Tento způsob vzdělávání tady ani není popsán, ani tady v tom, co říkala paní kolegyně Nováková, v těch preambulích, není zmiňován.
Já osobně si myslím, že by určitě pro každého starostu toto mělo být užitečné už jenom z toho důvodu, že se bohužel, vážené kolegyně a kolegové, kteří mě ještě posloucháte, občas děje, a možná se to děje i některým z vás a možná se vám to stalo zrovna dneska, protože jste tady, že jste nebyli schopni dojít včas pro své dítě do mateřské školky. Stalo se to někomu z vás? Pokud ne, ale určitě jako zase starostové a komunální politici víte, že se to někomu občas stane, a co se děje potom? Příslušná ředitelka nebo paní učitelka s tím dítětem musí vyčkat do příchodu rodičů, anebo může zavolat Policii České republiky a Policie České republiky bohužel v těchto případech volá klokánky a jiná zařízení, a to dítě nešťastné bez těch rodičů, v mateřské školce zapomenuté, skončí v klokánku. A já jsem pyšná na to, že u nás se to stát nemůže, protože my právě máme tu internátní školku, takže pokud by se některému z rodičů Prahy 2 toto stalo, tak se vždy snažíme dohovořit s paní ředitelkou z mateřské školky ve Španělské. ***