(15.20 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Pokud jde o otázku pokrytí potřeb obcí a měst, myslím, že v celé řadě oblastí je, bude převis poptávky z hlediska čerpání evropských fondů. Ukazuje se to už dneska podle mě a bude se to více ukazovat u životního prostředí, kde byla výrazně snížena celková alokace prostředků. Tam velmi často byli žadateli obce a města. A já si myslím, že příští vlády budou muset pravděpodobně hledat náhradní zdroje v rozpočtu na posílení potřeb obcí a měst v této oblasti. Připomínám, že my jsme zvýšili rozpočtové určení daní pro kraje. Parlament to schválil, to znamená, to se zvýšilo od 1. ledna letošního roku a od 1. ledna roku 2017 se zvyšuje rozpočtové určení daní pro obce. To znamená, řeší se tam otázka posílení příjmů obcí na vrub celkového výnosu daně z přidané hodnoty. To jsou ty konkrétní kroky, které jsme podnikli.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Tím je interpelace vypořádána. Dalším interpelujícím je poslanec Petr Fiala ve věci daně z přidané hodnoty. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Dobrý den, pane premiére. Na začátek bych citoval z jednoho dokumentu: "Občan a jeho rodina by se měli v zemi cítit svobodně, spokojeně a být na ni hrdi. Živnostníci, podnikatelé a firmy by v ní měli bezpečně a svobodně podnikat, platit daně a nabízet zaměstnání. Stát si bude vážit daňových poplatníků a zabrání plýtvání při rozdělování peněz z jejich daní." Tolik citát, myslím, že ten text poznáváte. Je to z programového prohlášení vaší vlády. A teď k té otázce.
V poslední době se objevují informace o tom, že finanční úřady úmyslně blokují nebo komplikují registraci plátců daně z přidané hodnoty. Tedy konkrétně těch lidí, kteří se chtějí dobrovolně k placení této daně přihlásit. Mohu uvést pár příkladů, co se po těch lidech, kteří chtějí dobrovolně platit daň z přidané hodnoty, požaduje. Předložte podnikatelský záměr, uveďte informace, o jakou ekonomickou činnost se jedná, uveďte adresu místa, kde ekonomická činnost probíhá, a doložte vlastnictví nemovitosti. Předložte obchodní smlouvy s odběrateli a dodavateli, případně další korespondenci. Sdělte, zda svou činnost uskutečňujete prostřednictvím svých zaměstnanců. Předložte seznam odběratelů a dodavatelů. Sdělte správci daně, jaký majetek vlastníte, například motorová vozidla, nemovitosti, počítače, kancelářské vybavení. Předložte případně další průkazné listinné dokumenty, které lze považovat za doklady prokazující výkon ekonomické činnosti. To jsou požadavky některých finančních úřadů, nebo řady finančních úřadů na ty, kteří chtějí dobrovolně platit daň z přidané hodnoty. Z toho je zjevné, že tady dochází ke zdržování a dochází tu k odrazování těch lidí, kteří toto chtějí dobrovolně udělat.
Pane premiére, já se vás ptám, jak je to v souladu s programovým prohlášením vlády. A taky co hodláte udělat pro to, aby tato praxe přestala.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan premiér je připraven na odpověď. Prosím, pane předsedo vlády.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pokud mohu reagovat na interpelaci pana poslance Fialy, především chci říci, že my se snažíme v celé řadě oblastí dosáhnout toho, aby se snížilo okrádání státu na daních. To znamená, aby se snížily daňové úniky. Vedeme tady o tom debatu poslední dva roky velmi intenzivně v Poslanecké sněmovně. Vedli jsme ji kolem kontrolního hlášení na DPH, které zavedli na Slovensku a které my jsme zavedli také v České republice s cílem omezit daňové úniky. Vedeme debatu kolem elektronické evidence tržeb. Vedeme debatu o prokazování původu majetku. Ale pak jsou tady samozřejmě další opatření, která volí daňová správa právě proto, aby zamezila možnosti daňového úniku a působila preventivně proti vzniku ztrát pro státní rozpočet.
Chci také ještě zmínit z těch opatření, která jsme udělali, daňovou Kobru, což opět není nic, co by mělo život podnikatelům komplikovat. Mělo by to komplikovat život těm, kdo nejsou poctiví, kdo okrádají stát na daních a působí daňové úniky.
Pokud jde o téma, na které vy jste se tady teď zeptal: Daňová správa prověřuje všechny subjekty, které vstupují do systému daně z přidané hodnoty, prověřuje je stejně, bez ohledu na to, jestli tak činí dobrovolně, nebo tak činí povinně. Daňová správa to nedělá proto, aby podnikatelům zkomplikovala podnikání, ale dělá to proto, aby zabránila pokud možno vstupu osobám, které chtějí systém daně z přidané hodnoty zneužít. Zajišťuje se tak bezpečnější prostředí právě pro poctivé plátce, kterých je samozřejmě většina. Při registraci nových plátců DPH věnuje daňová správa maximální pozornost okolnostem, které by mohly nasvědčovat účelové registraci takového plátce s cílem zneužít systém daně z přidané hodnoty. Z tohoto důvodu se snaží daňová správa prověřovat zejména základní podmínku registrace a to, zda žadatel skutečně samostatně uskutečňuje nějakou ekonomickou činnost. Aby správce daně tuto věc ověřil, požaduje po poplatníkovi předložení stěžejních dokumentů. Jde například o podnikatelský záměr, obchodní smlouvy s odběrateli či dodavateli, způsob provádění ekonomické činnosti. Zda vůbec daňový subjekt má dostatečné personální či materiální vybavení pro deklarovanou činnost. Kopie vystavených faktur apod.
Jedná se o citlivá data. Finanční správa s nimi pracuje v režimu jejich ochrany a využívá se celá řada bezpečnostních opatření. Správce daně posuzuje každý případ žádosti o registraci plátce daně samostatně, zohledňuje také veškeré informace, které v rámci jím provedeného registračního řízení shromáždil, přičemž chrání také zájmy státu a chrání také zájmy těch plátců, kteří už v systému DPH dneska jsou. Před vydáním rozhodnutí o registraci plátce DPH pečlivě zvažuje konkrétní okolnosti daného případu, a to v závislosti na shromážděných dokladech. V případě, že správce daně na základě shromážděných dokladů zjistí, že deklarované plnění nebo předpoklad výkonu reálné činnosti se zakládá pouze na předstíraných plněních, pak je registrace zamítnuta.
Tolik tedy velmi stručně k okolnostem registrace plátců DPH do systému plátců daně z přidané hodnoty.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane premiére. Pan poslanec Fiala položí doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Fiala: Já jenom poznamenám, že toto je skutečná interpelace. Tady ze 16 interpelací na pana premiéra je 8 od koaličních poslanců, což je minimálně zvláštní.
Pane premiére, mě vaše odpověď neuspokojila, protože obsahuje informace, které jsou mylné. Například pokud obrat podnikatele přesáhne jeden milion korun a on se stane povinně plátcem daně z přidané hodnoty, tak vůbec informace v tomto rozsahu a dokumenty v tomto rozsahu po něm požadovány nejsou. Takže ta rovnost tady není. A já tedy velmi pochybuji o tom a nedovedu si představit, k čemu potřebuje Finanční správa takové údaje, jako jaké má ten podnikatel auto atd. To přece vůbec s daní z přidané hodnoty a s tím, jak podniká, nesouvisí. Takže tady jde zjevně o nepřiměřené požadavky na drobné podnikatele, a to na ty, kteří se dobrovolně chtějí stát plátci daně z přidané hodnoty. Mně to připadá jako úplně absurdní politika, kterou teď stát vůči těmto lidem uplatňuje.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan premiér odpoví v doplňující odpovědi. Prosím.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěl bych odkázat na dlouhodobé analýzy, které předkládá daňová správa, když vyhodnocuje stav daňového prostředí v České republice. Netýká se jenom České republiky, týká se to i jiných zemí Evropské unie. Oblast daně z přidané hodnoty je oblast, kde dochází k výrazným daňovým únikům. A pokud by vláda nereagovala dostatečně razantně, pak by samozřejmě mohla být ze strany opozice kritizována za to, že nedělá dost pro to, aby daňovým únikům v oblasti daně z přidané hodnoty zabránila.
My se snažíme postupovat nikoliv způsobem pokus-omyl, že bychom vymýšleli česká řešení a ta tady zkoušeli v České republice. Snažíme se dívat kolem sebe otevřenýma očima. Snažíme se využívat zkušenosti okolních zemí a inspirovat se tam. A musím říci, že například Slovensko z hlediska opatření, která přijalo v posledních letech v boji proti daňovým únikům, výrazně Českou republiku předběhlo. A nemyslím si, že ta opatření, tak jak byla na Slovensku zavedena - jenom připomínám, že jsou tam registrační pokladny, že je tam kontrolní hlášení DPH - nemyslím si, že by to Slovensko nějak zpomalilo hospodářsky. Jenom připomínám, že v uplynulých letech v průměru slovenská ekonomika rostla výrazněji než ekonomika česká. Podařilo se nám Slováky předběhnout v loňském roce, kdy jsme dosáhli většího hospodářského růstu než u nich. ***