(15.30 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Takže ta opatření proti úniku v oblasti DPH mají svou logiku a vycházejí ze zkušeností daňových správ jiných zemí. Cílem je, abychom zabránili účelové registraci mezi plátce daně z přidané hodnoty, abychom zabránili vzniku účelově vytvářených řetězců, které pak slouží k tomu, že jsou vyváděny prostředky ze státního rozpočtu v podobě vratek odpočtů daně z přidané hodnoty.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane premiére. Tak a pokračujeme interpelací pana poslance Zdeňka Soukupa ve věci migrace a opatření vlády. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Soukup: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, já trochu vybočím z korektní rétoriky.
Vážený pane premiére, ve své zprávě k migraci jste minulý týden zmínil některá stanoviska, některá opatření nebo očekávání, či jak to nazvat. Zmínil jste se například, že oslabení přílivu migrantů by mohlo zařídit Turecko. Obracejí se na mě lidé a také já se ptám, jak je možné věřit dohodě s představitelem země, který byl zvolen za islamistickou stranu. Drobná pochybnost. Připomenu publikovaný výrok prezidenta Erdogana: Neexistuje radikální anebo umírněný islám. Islám je jenom islám. Islám je jenom jeden.
Opravdu můžeme věřit partnerovi, který přehlíží, nebo přehlížel spíš, tak se to dá říct, kšeftování s ropou z Islámského státu? Doložily to ruské i americké satelitní snímky nekonečných kolon cisteren na tureckém území. A jak je to s náborovými centry ISIL na tureckém území? Informaci o tom přinesly nedávno, řekl bych, prestižní a solidní americké agentury.
Pochybnosti mám také o tom, že nás spasí setrvalé verbální odmítání kvót a utěšování, že vlastně ležíme mimo hlavní migrační proud. Mám dobrou paměť. V živé paměti mám, jak k nám Spolková republika Německo po roce 1993 vyexpedovala tisíce Vietnamců vybavených tučným kapesným. Tehdy si pamatuji titulky: 50 tisíc Vietnamců odchází z Německa. Německá vláda tehdy nabídla každému Vietnamci, který se vystěhuje, zdarma letenku a 400 marek. Jsou to jenom pochybnosti. Jenom z těch očekávání, které máme, prostě některá nemusí vyjít.
Pane premiére, máme nějaký plán B?
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan premiér je jistě připraven k probíhajícímu bodu. Prosím, pane premiére.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, to, co zde zmínil pan poslanec Soukup a týká se Turecka. Já jsem samozřejmě předtím, než jsme jako Česká republika souhlasili s dohodou s Tureckem, a my jsme ji podpořili, podpořilo tu dohodu všech 28 členských zemí Evropské unie, žádná země se nepostavila proti této dohodě, tak jsem vedl rozhovory s představiteli dalších evropských zemí a zkoumal jsem jejich motivaci k tomu, aby se takováto dohoda, která je hodně konkrétní a která dává samozřejmě Turecku řadu velmi slušných nabídek ze strany Evropské unie, ale současně požaduje také po Turecku naprosto konkrétní kroky, které by Turecko mělo uskutečnit, jestli skutečně je nezbytné, abychom takovouto dohodu nyní uzavírali. Velká část představitelů zemí, jako je Německo, Rakousko, Francie, byla přesvědčena o tom, že v případě takovéto dohody může Turecko jednat aktivněji ve snaze regulovat ten silný migrační tlak, který je Evropu.
Chci také konstatovat, že v situaci, kdy se prudce zhoršuje bezpečnostní situace kolem Evropy, na východě Ukrajina, konflikt Ukrajiny a Ruska, Blízký východ, válka v Sýrii, Islámský stát v Iráku a v Sýrii, severní Afrika, válka v Libyi, nestabilita v řadě dalších zemí, Evropa se musí více starat o to, co se děje v jejím okolí.
Turecko je významný strategický partner v regionu Asie, Blízkého východu, je to země, která je členem Severoatlantické aliance stejně jako my, tzn. je to náš spojenec v rámci Severoatlantické aliance a je to země, která má demokratický systém, byť v rámci toho demokratického systému v posledních letech získává největší podporu strana, která je nábožensky orientovaná na islám, což v tom tureckém náboženském prostředí není nic úplně výjimečného, ale v minulosti tam silnější pozici měly sekulární politické strany, v posledních letech má silnější podporu nábožensky orientovaná strana, která vyhrála poslední volby do parlamentu a získala dokonce nadpoloviční většinu všech křesel, ale v rámci demokratických voleb v Turecku.
Já teď nechci hodnotit kvalitu turecké demokracie. Myslím si ale, že Evropa musí využít všechny možnosti, aby rychle regulovala ten silný migrační tlak, který na Evropu směřuje. Jsou tedy následující varianty postupu, nebo jednotlivé kroky.
Za prvé. Máme oprávněnou možnost požadovat po Turecku a Řecku, aby zlepšily spolupráci z hlediska regulace migrace. Můžeme požadovat na základě uzavřené dohody s Tureckem, aby Turecko zasáhlo proti pašerákům lidí, aby omezilo možnosti vyplouvat na člunech z tureckého pobřeží, aby omezilo možnosti tam ty čluny distribuovat, prodávat, včetně záchranných vest, aby Turecko posílilo bezpečnostní opatření na svém západním pobřeží a vracelo uprchlíky na své pobřeží, pokud je zadrží, ve svých pobřežních vodách. Tohle můžeme po Turecku požadovat. Můžeme po něm také požadovat, aby lépe chránilo své vnější hranice a regulovalo např. příliv uprchlíků z Pákistánu nebo Afghánistánu na své území.
Současně, pokud Turecko nebude schopno plnit tyto povinnosti a nepovede to ke snížení migračního tlaku, máme oprávněnou možnost požadovat tuto regulaci po Řecku. Já jsem rád, že Evropská komise konečně po řadě měsíců upozorňování začala velmi pečlivě zkoumat, jestli Řecko plní všechny podmínky, které by mělo jako člen Schengenu.
V případě, že ani Řecko nebude schopno zareagovat, další varianta, která podle mého názoru je naprosto reálná, je varianta, že pomůžeme střežit hranice v Bulharsku a Makedonii a dosáhneme toho, že na této hranici mezi Bulharskem a Řeckem, mezi Bulharskem a Tureckem, mezi Makedonií a Řeckem, event. mezi Albánií a Řeckem bude dodržován režim pro regulaci migrace, že od této hranice budou vraceni ekonomičtí migranti a bude dána možnost vstupu pouze uprchlíkům, kteří mají šanci v Evropě získat azyl.
Tady může sehrát pozitivní roli V4. Proto jsem také svolal v té situaci, která je před summitem Evropské unie, kdy v Evropě roste nervozita z toho, co bude v příštích týdnech, tak jsem svolal do Prahy 15. února summit premiérů V4. Sejdeme se tady a chceme se konkrétně domluvit, co může V4 udělat pro posílení ostrahy hranic na Balkáně, tzn. na té linii, kterou jsem popsal. Jak můžeme pomoci Bulharsku, jak můžeme pomoci Makedonii a jak budeme společně vystupovat na Evropské radě, abychom zdůraznili ten aspekt ochrany vnější schengenské hranice. Protože než vznikne společná evropská pohraniční a pobřežní stráž, to bude ještě nějakou dobu trvat, my jsme připraveni tam vstoupit, do té pobřežní stráže, a do té doby podle mého názoru je potřeba jednat na Balkáně v rámci této hlavní migrační trasy.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Doplňující otázka pana poslance Soukupa. Prosím.
Poslanec Zdeněk Soukup: Já spíš než otázka drobná poznámka. Já jsem rád, že máme plán B a dokonce i C, jak jsem se doslechl.
Já jsem se před časem zúčastnil s delegací jako doprovod pana Hamáčka cesty do Makedonie. Musím konstatovat, že v podstatě Makedonci už zcela logicky tuto hranici vytvořili bez ohledu na to, že v podstatě nedostali na to svého času od Evropské unie ani korunu.
Nicméně rád bych se zeptal na jednu věc. Může dojít k opravdu krizové situaci, kdy všechna tato opatření v podstatě nevyjdou. Jsme připraveni, dejme tomu, na uzavření naší národní, státní hranice? Víte, my v podstatě, to není nic proti Evropské unii, protože jak známo, z reglementu Evropské unie my minimálně na půl roku, a teď se jedná o dalším přesčasovém období, na to v podstatě máme nárok. A chtěl bych se zeptat, za jak dlouho jsme schopni v podstatě učinit takové opatření.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím, pane premiére.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Jenom chci připomenout ještě v souvislosti s tím, co říkal pan poslanec, o té situaci s Vietnamci, a řekněme, tou dobou, kdy odcházeli z Německa a řada z nich se usazovala tady u nás v České republice. Tak pokud budeme, a my jako Česká republika na tom trváme, respektovat dublinské dohody a pravidla, která fungují v rámci Schengenu, tak Německo by k nám mohlo vracet pouze takové uprchlíky, kteří by prokazatelně na jeho území přišli přes Českou republiku. Takové množství, to množství uprchlíků, kteří by takto přišli do Německa přes naše území, je naprosto minimální. Ale samozřejmě v rámci pravidel Schengenu by to takto mohlo fungovat, ale toto minimální množství jsem schopni samozřejmě jako Česká republika regulačně zvládnout. V případě, že by došlo k tomu, že Německo uzavře své hranice, zesílí kontrolu na svých hranicích, Česká republika je připravena reagovat, budeme reagovat v návaznosti na Rakousko. Předpokládám, že pokud by Německo uzavřelo své hranice, vzápětí uzavře své hranice také Rakousko, Slovinsko a prostě to domino se bude skládat po Balkáně směrem na jih. To znamená, že jednotlivé země postupně budou přijímat zpřísněná opatření na svých hranicích. ***