(18.40 hodin)
(pokračuje Němeček)
V úvodu musím zdůraznit, že NZIS s touto novelou nevzniká, naopak pracuje již dlouhá desetiletí, například Národní onkologický registr již od roku 1976. Za celou dobu existence NZIS není znám jediný bezpečnostní incident v úniku či zneužití osobních citlivých dat. Předložená novela modernizuje NZIS především tak, abychom získali možnost analyzovat již dostupná data, například zdravotních pojišťoven, a nemuseli je redundantně sbírat v jiných systémech a zatěžovat tak administrativně odborný personál.
Vedle dílčích zpřesnění dochází ke změně vymezení správce NZIS. Stávající právní úprava totiž umožňuje správu jednotlivých součástí svěřit vícero subjektům. Navrhuje se tedy, aby NZIS měl ze zákona určeného jednoho správce, a to Ústav zdravotnických informací a statistiky. Navrhovanou právní úpravou se dále upřesňují některé zdravotnické registry zřízené podle zákona o zdravotních službách, které jsou součástí NZIS, a jako součást NZIS se doplňují nové národní zdravotnické registry, a to Národní diabetologický registr a Národní registr intenzivní péče. Vedle již zmíněných registrů se dále zřizuje Národní registr hrazených zdravotních služeb a Národní registr zdravotnických pracovníků. Jejich zřízením chceme vyplnit bílé místo v oblasti dostupnosti dat pro hodnocení kvality péče a také vybudovat nezbytnou datovou základnu pro optimalizaci systému úhrad za zdravotní péči.
Předložená novela zákona č. 372 tak přinese nezbytně potřebnou nezávislou kontrolu nad veřejnými financemi, které do systému zdravotní péče vkládáme, a umožní transparentní a na datech založenou analýzu a optimalizaci úhradových mechanismů. Získáme datovou základnu pro hodnocení kvality péče, aniž bychom navyšovali administrativní zátěž zdravotníků.
Samozřejmostí ovšem musí být velký důraz na zabezpečení a ochranu dat. Chci všechny ubezpečit, že této problematice věnuje ministerstvo velkou pozornost. ÚZIS při správě NZIS postupuje plně v souladu se zákonem č. 101 o ochraně osobních údajů, dále v souladu se zákonem 181 o kybernetické bezpečnosti, kde je NZIS veden jako významný informační systém. Předložená novela zákona o zdravotních službách těmto obecným právním předpisům jednoznačně podléhá, není tedy na místě obava, že by se zpracování dat vymklo kontrole. Ostatně již dnes takto zpracovávají data samotné zdravotní pojišťovny a předložená novela nevytváří žádný zcela nový mechanismus. Bezpečnostní systémy NZIS při nakládání s daty jsou předmětem pravidelného auditu. ÚZIS byl v loňském roce opakovaně prověřen a shledán shodným s požadavky ISO 9001 i ISO 27001, což je mezinárodně platný standard, který definuje požadavky na systém řízení bezpečnosti informací.
Ministerstvo zdravotnictví chce v této věci i nadále postupovat maximálně otevřeně. Nad NZIS je nyní zřizována dozorující etická rada, která bude kontrolovat všechny kroky při vývoji informačních systémů, jejich zabezpečení a také analýzy dat. Účast v této radě již přislíbili zástupci zdravotních výborů obou komor Parlamentu, odborní zástupci Úřadu pro ochranu osobních údajů i eGovernmentu. Kontrola NZIS tak bude zcela transparentní a nebude pouze záležitostí Ministerstva zdravotnictví.
Vážený pane předsedající, paní poslankyně a páni poslanci, vládní návrh zákona považuji z hlediska zajištění činnosti NZIS za velmi důležitý a nezbytný, a proto věřím, že tento vládní návrh podpoříte. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu. Usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 614/1. Nyní prosím zpravodaje výboru pro zdravotnictví pana poslance Pavla Antonína, aby vás informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Pavel Antonín: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, vážené kolegyně, garanční výbor pro zdravotnictví projednal návrh zákona a vydal 19. 11. 2015 usnesení doručené poslancům jako tisk 614/1 se třemi pozměňovacími návrhy - dvěma návrhy pana poslance Brázdila a jedním paní poslankyně Pastuchové, ke kterým jsem dnes dodatečně dodal pod číslem 3585 v systému čtvrtý pozměňovací návrh, ke kterému se potom přihlásím v rozpravě následně.
Dva pozměňovací návrhy pana poslance Brázdila se týkají - jeden o tom, kdo má být informován o vzdělávání a získaných kvalifikacích, že má být také informována lékařská komora jako jeden z účastníků tohoto jednání; druhý se týká ohledávání mrtvých v terénu. Pozměňovací návrh paní poslankyně Pastuchové se jedná o jeden konkrétní stav, který by měl být také sledován v tomto zákoně. V mém pozměňovacím návrhu, který jsem si osvojil po jednání ministerstva s pojišťovnami, se upřesňuje systém hlídání konkrétních dat, která je možné v daném systému sledovat, protože některá data se zjistilo, že by nebylo možné dohledávat, protože třeba pojišťovny mají paušály, mají balíčkové smlouvy, takže aby bylo možné ta data přesně dohledat a správně ukládat, tak jsou přesně specifikovaná v tomto pozměňovacím návrhu.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásila paní poslankyně Jana Pastuchová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, ráda bych se v souvislosti se zákonem o zdravotních službách více zaměřila na zkvalitňování urgentní přednemocniční i nemocniční péče o kriticky nemocné pacienty. Náhlá zástava oběhu je kritickou situací, jejíž úspěšné řešení v podobě resuscitace je podmíněno správnou a rychlou reakcí záchranného systému. Kvalita resuscitace je dokonce považována za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů kvality práce záchranných služeb. V tomto ohledu je zásadní sledovat klíčové parametry spojené s náhlou zástavou oběhu a resuscitací včetně monitoringu neurologického stavu pacientů po příhodě. Na jejich léčbě se totiž zpravidla podílí více zdravotnických zařízení a kompletace všech údajů je pak velice obtížná.
Považuji proto za velice žádoucí, a nejen já, existují od roku 1997 i mezinárodní doporučení, aby i v České republice byl zřízen Národní registr přednemocničních náhlých zástav oběhu a Národní registr nemocničních náhlých zástav oběhu. Existence těchto registrů by výrazně zjednodušila, přesněji řečeno vůbec umožnila plošně realizovat zmíněné sledování včetně možnosti vzájemného národního i mezinárodního porovnání. Jsem přesvědčena, že by zřízení registru mělo pozitivní dopady na kvalitu urgentní přednemocniční i nemocniční péče o kriticky nemocné.
Můj návrh je součástí pozměňovacího návrhu, ke kterému se přihlásím. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Pastuchové. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolím si vysvětlit, o co jde v tomto návrhu zákona. Tento zákon dlouhodobě sleduji už od roku 2008, kdy se vlastně poprvé objevil. Tehdy ty zákony nebyly projednány ve Sněmovně. A nejdříve v té podobě, tak jak dneska je Národní zdravotnický informační systém zakotven v návrhu zákona, tak došlo k tomu v roce 2011 schválením zákona o zdravotních službách. Systém ale nikdy nebyl funkční a nebylo možné posoudit jeho dopady. Po schválení tohoto návrhu zákona v roce 2011 byl tento zákon, resp. jedna část napadena Ústavním soudem, konkrétně se jednalo o registr zdravotnických pracovníků, Ústavní soud tuto část zákona zrušil. ***