(15.10 hodin)
(pokračuje Hnyková)
Ze své praxe vám sděluji, že sociální šetření považuji za jedno z nejdůležitějších, protože kontakt s uživatelem je jeden z nejdůležitějších v sociální práci. My jsme v našem zařízení začali s tímto šetřením už dávno předtím, než byl zákon o sociálních službách přijat, protože jsme se setkávali v této hluboké minulosti s tím, že příbuzní dostávali do zařízení své nejbližší pod různými pohrůžkami a i výhrůžkami. Celý adaptační proces pak byl velmi komplikovaný a končil i předčasnou smrtí uživatele. Od té doby jsme nikdy do našeho zařízení nevzali uživatele, který nechtěl nastoupit do našeho zařízení. A pokud nastoupil a chtěl odejít, tak jsme mu to umožnili. Předpokládám, že se ve výboru pro sociální politiku budeme podrobněji touto problematikou zabývat, abychom pochopili, proč musí být po tolika letech v tomto zákoně toto paragrafové znění.
Shrnula jsem celou problematiku tohoto zákona a vyjádřila se za poslanecký klub Úsvit k jednotlivým změnám. Věřím, že po diskusi ve výboru pro sociální politiku a pozměňujících návrzích dojdeme k nejlepšímu řešení této novely, která pomůže poskytovat kvalitní a sociální služby ve prospěch lidí, kteří ji potřebují.
Děkuji vám za pozornost a vyslechnutí mého příspěvku.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu další v pořadí, tou je paní poslankyně Adamová, připraví se paní poslankyně Chalánková. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vláda nám předkládá novelu zákona o sociálních službách, která navrhuje od 1. srpna 2016 valorizovat příspěvek na péči o 10 %, a to jednotně ve všech stupních postižení i v obou věkových kategoriích. TOP 09 si je vědoma toho, že zvýšení příspěvku na péči má své opodstatnění, a podporujeme je. Návrh Ministerstva práce a sociálních věcí však považujeme za nesystémový a vznáší se nad ním otázka, proč se vláda rozhodla valorizovat právě o 10 %. Pokud se podíváme do důvodové zprávy, zjistíme, že předkladatel při zdůrazňování nutnosti valorizace argumentuje například tím, že náklady na výživu a na ostatní základní osobní potřeby se od roku 2007 zvýšily zhruba o 17 %. Nejvíce přitom vzrostly ceny u skupiny zdraví, tedy ceny za léky apod. Tam bylo od roku 2007 navýšení o 52 %. Ceny sociální péče se podle předkladatele od roku 2007 navýšily o 32 %. Jak tedy autoři návrhu přišli na oněch 10 %? Existuje nějaká analýza, ze které vychází, že by 10procentní valorizace významným způsobem pomohla dostupnosti sociálních služeb a zlepšení života rodin, které pečují o osoby závislé na péči? Já to tedy nemyslím pouze jako řečnickou otázku. Já bych skutečně ráda dostala odpověď na to, jakým výpočtem došla vláda právě k valorizaci o 10 %.
Podobná otázka nastává i u záměru valorizovat všem, tedy ve všech stupních postižení i v obou věkových kategoriích. Nebylo by spíše vhodnější místo plošné valorizace vyhodnotit, jak odpovídá výše příspěvku v jednotlivých stupních a věkových kategoriích skutečným nákladům na zajištění sociální služby, a na základě toho navrhnout diferencovanou valorizaci? Obávám se, že přidáme všem plošně bez ohledu na skutečnou potřebnost. Nechci však předkladatelům křivdit. Možná disponují analýzou, na základě které zjistili, že je nutné valorizovat právě o 10 % ve všech stupních postižení i v obou věkových kategoriích. Ale jak říkám, ráda bych ji viděla, a proto bych si dovolila o ni z tohoto místa požádat.
Za problém této vlády a sociální politiky jí prezentované považuji nesystémovost. Prosazujete zásadní změny ve financování, ale systém neměníte a neřešíte. Viz důchodová reforma, to už je takový evergreen. Žádná systémovost, neudržitelné, nepropracované, pouze rušíte a nenahrazujete funkčním systémem. Viz zákon o zaměstnanosti a zvýšení příspěvku na zaměstnávání zdravotně postižených, které jste si minulý týden prosadili formou přílepku k úplně jinému zákonu o BOZP. Opět nesystémové, bez analýz, tentokrát dokonce i bez možnosti připomínkového řízení ministerstev. A dalo by se takto pokračovat.
Sociální systém musí být spravedlivý, udržitelný a nesmí se stát, že bude snadno zneužitelný. Nad změnami jsme ochotni diskutovat. Předkládaná novela však systémové změny, které by zlepšily vyplácení příspěvků na péči, zamezily zneužívání, ale i urychlily přidělování, protože to dnes trvá i v řádech měsíců, neobsahuje. Zaměřme se tedy nejen na valorizaci, ale i na změny systému, a to nejenom ty, které jsou tady ještě k tomu předkládány v oblasti neregistrovaných zařízení. Protože celá řada kulatých stolů a odborných seminářů k tomuto tématu již proběhla a čekala bych, že se to v návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí odrazí. Když se tak nestalo, očekávám, že se k tomu dostaneme alespoň ve výborech.
Takže děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní poslankyni a prosím k mikrofonu paní poslankyni Chalánkovou. Připraví se pan poslanec Vilímec. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, za TOP 09 mohu říci, že podpoříme tento návrh na navýšení příspěvku na péči o 10 %, přesto bych ráda okomentovala některé jevy. Některé prvky.
Vrátila bych se ráda do historie financování sociálních služeb. Do roku 2006 bylo poskytování sociálních služeb financováno různým způsobem. Dotací na lůžko u zřizovatelů, kterými byly obce, pak to byl účelově vázaný balíček, který byl přerozdělován přes kraje neziskovým organizacím, a dále dotace na výkon zřizovatelských funkcí, který byl přidělován krajům. V té době do této oblasti plynulo zhruba 13 mld. korun. V dnešní době v příspěvku na péči máme v rozpočtu na rok 2016 již 21 mld. 300 mil. korun a dotace, která plyne krajům na poskytování sociálních služeb a je rozdělována všem poskytovatelům, které na území krajů jsou a jsou zařazeny do střednědobého plánu poskytovatelů sociálních služeb.
Když se tento nemandatorní výdaj, dotace krajům, v loňském roce převáděl z rozpočtu státu do rozpočtu krajů, tak jsem přinesla pozměňovací návrh, aby bylo toto převedení na kraje posunuto ještě v čase o dva roky, abychom se mohli bavit o systémové změně financování sociálních služeb. V době, kdy byl schválen a také vešel v účinnost tento zákon o sociálních službách, tedy od 1. 1. 2007 začal být účinný, tak v té době byla právě dotace pro kraje na dofinancování sociálních služeb nula. Každý rok, každý rok v tomto rozpočtu měla být nula. Nakonec se vždycky nějaké peníze našly, ale předpokládalo se, že financování sociálních služeb bude řešeno příspěvkem na péči, což je údaj mandatorní. Nestalo se tak a financování sociálních služeb neustále v pořádku není.
Při převedení této dotace, která je nemandatorním výdajem, na kraje, dochází podle mě i ke střetu zájmů. Já věřím tomu, že ministerstvo vypracovalo metodiku, která je závazná pro rozdělování těchto financí pro různé typy zřizovatelů. Přesto se neubráním poznámce, že pokud je někdo zároveň poskytovatelem dotace a zároveň zřizovatelem sociální služby, tak podle mne je ve střetu zájmů.
Zároveň je známo, že v prvním stupni příspěvku na péči dochází k největšímu úniku prostředků mimo systém poskytování sociální péče, a to až do výše 75 % mimo systém. Jsem pro to, aby pro ty osoby z vyšších stupňů závislosti, především z těch nejvyšších, aby byla částka příspěvku na péči třeba i vyšší, než je dnes. A to mnohem vyšší než jen navýšení o 10 %, o kterých dnes hovoříme. Proto bych přivítala odsunutí v čase tak, jak jsem loni navrhovala, a debatu o systémovém řešení financování sociálních služeb, která už by se ovšem musela týkat celého znění zákona o sociálních službách.
Ráda bych zde upozornila, že na půdě výboru kontrolního jsem požádala ministryni, a to také usnesením tohoto kontrolního výboru, ministryni práce a sociálních věcí, o předložení dokumentu, který by svědčil o tom, že veřejná podpora při poskytování služeb patří mezi služby v obecném hospodářském zájmu podle prováděcí směrnice Evropské komise 2012/21/EU a nevyžaduje notifikaci na úrovni Evropské komise. Věřím, že se za kontrolní výbor této informace dočkáme a také si ji budeme moci sdělit na výboru sociálním, kam také doporučuji, aby tento tisk byl propuštěn.
Děkuji za pozornost. ***