(20.10 hodin)
Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, prostřednictvím vás, pane místopředsedo, Petr Bendl se mýlí, protože to, co se stalo v rámci novely hornického zákona - tedy horního, zvýšení toho poplatku se netýká hlubinných dolů, čili netýká se tím pádem ani tohoto zákona. To je fakt, takže tohle dohromady neplatí, co jste řekl, pane poslanče.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy řádně přihlášený do rozpravy pan poslanec Šincl, připraví se paní poslankyně paní Adamová.
Poslanec Ladislav Šincl: Vážená paní ministryně, vážený pane ministře, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte, abych se stručně připojil k paní ministryni a ke zpravodaji a požádal vás o podporu tohoto návrhu, o který bojují horníci již dlouhou dobu. Vlastně už od doby zrušení důchodových kategorií, tedy od roku 1993. Kdo poznal těžkou práci horníků, musí vědět, že je správné, aby se aktivním horníkům dostalo sociální podpory, důstojné pro jejich statut i práci, kterou dělají.
Důvodů, proč je navržen dřívější odchod horníků do důchodu, je v předloženém materiálu uvedeno mnoho. Dovolte mi jen uvést ten nejdůležitější. Tím jsou zdravotní důvody. Kdo osobně poznal práci v dolech, ví, že tuto práci rozhodně nelze srovnávat s pracovním procesem jinde. Jejich zdraví je prokazatelně horší než u jiných sociálních skupin obyvatelstva. Proti stejné skupině zaměstnanců z jiných odvětví v tomto regionu je fyzická zdatnost horníků na úrovni 55 až 60 %. Zhoršení je z důvodu dlouhodobé expozice prachu, opotřebení pohybového aparátu, poškození nervů, vazů a další vlivy. Dovolte mi uvést, že například v období 2010 až 2014 ztratilo zdravotní způsobilost k výkonu práce téměř 800 zaměstnanců, z nichž naprostá většina to byla z důvodu obecného onemocnění souvisejícího s výkonem práce. Ti museli ukončit pracovní poměr bez kompenzace životních nákladů a se zdravotním posudkem, který je téměř vyloučil z možnosti se uplatnit na pracovním trhu.
Nižší věková hranice, která je navržena v předloženém zákoně, má své opodstatnění i v tom, jak již zde bylo řečeno, že věk dožití se u hornické populace ukázal při provádění vědeckých studií cca o 5 let nižší než u populace obecné, takže se touto formou srovnává průměrná doba pobírání starobního důchodu. Tato diference byla potvrzena dvěma vědeckými studiemi v devadesátých letech 20. století. Toto bylo potvrzeno i analýzou Ministerstva zdravotnictví provedenou v současné době.
Důležité je také říct, že možnosti rekvalifikace či uplatnění horníků této věkové skupiny na pracovním trhu jsou dnes dle vyjádření úřadů práce opravdu nulové. Tito lidé si dle mého názoru zaslouží výhody i v rámci důchodového systému.
Dovolte mi ještě zmínit, že mě opravdu mrzí, že tento návrh přes opakované sliby pana ministra Andreje Babiše horníkům, bylo to celkem třikrát, při projednávání opakovaně narážel především na nesouhlas Ministerstva financí. Důkazem mého tvrzení je dopis náměstka Jana Gregora z 23. ledna 2015, kterým sdělil hornickým odborům za pana ministra, že s návrhem nesouhlasí. Věřím, že si to pan ministr ještě jednou promyslí a probere to se svými kolegy v klubu, například s panem Hájkem, který hornictví podle mého názoru rozumí a těžké práci v dole rozumí, a v závěru projednávání v Poslanecké sněmovně splní, co několikrát těmto pracujícím horníkům slíbil. Věřím, že stejně jako mnoho jiných zde přítomných pochopí, že 45 let života, aktivního života prostě v dole nikdo fárat nemůže a že hledat po aktivní službě v dole další práci s podlomeným zdravím je téměř nemožné.
Jelikož nesouhlasím s kolegou Stanjurou, proto navrhuji zkrácení lhůty na projednávání ve výborech na 30 dnů. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní tedy požádám další řádně přihlášenou, to je paní poslankyně Adamová. Připraví se pan poslanec Hájek. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, hezký večer. Vládní návrh zákona, který se týká těchto penzí horníků, se právě týká pouze horníků. A já zde rozhodně nezpochybňuji, že jejich povolání je velmi náročné a nelze jej vykonávat právě do toho věku odchodu do důchodu, nicméně takových profesí je celá řada a my bychom se tedy měli zabývat tím, proč pouze horníci mají mít své vlastní ustanovení v rámci zákona o důchodovém pojištění. Je to velmi nespravedlivé vůči ostatním fyzicky či psychicky mimořádně náročným profesím. Navíc je velmi nespravedlivé vůči ostatním důchodcům, kteří vlastně předčasné důchody horníků mají zaplatit. Proto se domnívám, že by Ministerstvo práce a sociálních věci mělo připravit mnohem propracovanější systém, který by počítal s účastí zaměstnavatelů, kteří se mohou podílet například na takzvaném předdůchodu.
Možná by tedy stálo za připomenutí, co je to vlastně předdůchod, protože není úplně asi všem tato sociální problematika tolik známa. Předdůchod není státní důchod. Předdůchod můžete pobírat jen tehdy, máte-li na svém doplňkovém penzijním spoření, což bylo dříve penzijní připojištění, naspořeno dost peněz a máte pár let před důchodem. Do předdůchodu můžete odejít o 2 až 5 let předtím, než dosáhnete důchodového věku muže. Muž tedy může odejít až o 5 let dříve, než má nárok na důchod, žena třeba jen o 3 roky, podle toho, jak se její důchodový věk liší od důchodového věku stejně starého muže. Výhodou je především to, že stejně jako v předčasném důchodu stát za vás platí zdravotní pojištění. Navíc se vám doba pobírání předdůchodu, kdy nemáte žádný výdělek, nebude počítat při výpočtu státního důchodu, takže krácení řádného důchodu nebude tak velké, jako kdybyste odešli do předčasného důchodu.
Tolik k tomuto nástroji, který je vhodné pro tyto profese využít. Nicméně o tom není v návrhu zákona ani slovo. Návrh zákona by měl obsahovat právě zapojení zaměstnavatelů horníků a případně i dalších profesí, které budou vyhodnoceny jako podobně rizikové či náročné. Zaměstnavatel by tím vlastně platil za rizikovost profesí osob, které zaměstnává.
Myslím tedy, že stojí za to propustit zákon do dalšího čtení a na výborech důkladně diskutovat i jiné možnosti řešení, než které jsou nám předloženy, protože se jistě shodneme, že problematiku je nutné řešit, ale TOP 09 má jinou představu o tom jak. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad TOP 09.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Adámek. Prosím, pane poslanče.
Poslanec František Adámek: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegové a kolegyně, mě nijak nepřekvapilo vystoupení kolegyně Adamové, prostřednictvím pana místopředsedy, nicméně měl bych jeden dotaz. Nerozumím jedné té formulaci. Byla by tak hodná, mohla by mě osobně, možná i několika dalším z vás, říct celou řadu těch dalších profesí, které se potýkají s těmito problémy? Děkuji. (Potlesk zleva.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan poslanec Hájek s řádnou přihláškou, potom s faktickou poznámkou paní poslankyně Adamová. Prosím.
Poslanec Josef Hájek: Dobrý podvečer, kolegyně, kolegové, pane předsedající. Čím bych začal? Začnu tím, že pozdravím tady zástupce našich odborů, vidím tam Jaromíra Pytlíka, předsedu Sdružení hornických odborů z Ostravy, znám ho osobně, je 25 let tvrdý vyjednávač a myslím si, že svoji práci dělá dobře. To je za prvé.
Za druhé. Možná ty výroky, které tady říkal Jarda, že to podmiňoval nějakým způsobem s OKD, nebyly šťastné. Já si myslím, že problematika odchodů horníků do důchodu se řeší řadu let a tady nezaznělo to, že již dneska mají určité skupiny horníků nárok na předčasný odchod. V roce 2009 bylo vládou, tenkrát to byla Fischerova vláda, schváleno vládní nařízení 363/2009, které umožnilo horníkům se stálým pracovištěm pod zemí, těm, kteří nastoupili před 31. prosincem 1992, odejít do starobního důchodu v případě, že splnili tu podmínku, že měli 15 let odpracovaných - nebo takhle to řeknu, měli 3 300 směn strávených se stálým pracovištěm v podzemí. Ten limit tam byl do roku 2008. ***