(10.40 hodin)
(pokračuje Mládek)
Teď mi dovolte ještě k některým věcem, které tady zazněly. Rozdělení peněz na kraj, respektive to, co tady říkal pan kolega Bendl. Samozřejmě že jsme zjistili, že je problém, že ty obce, v jejichž katastru se těží, dostanou kompenzaci, ta se jim navýší. Poplatek z důlní činnosti bude vyšší. Jenomže samozřejmě existují obce, přes které buď běží doprava, nebo některé jsou znečištěny prachem, které by potřebovaly dostat také nějakou kompenzaci a podle stávajícího systému ji nemají. Přenesení kompetencí na kraje by zřejmě zvýšilo šance pro tyto obce, ale nikoliv by jim dávalo jistotu, protože pak by mohl rozhodnout kraj a převážit zájmy některých jiných obcí. Nicméně tento návrh nezískal podporu.
Chtěl bych také říci, že není lhostejné, že část peněz se podařilo předurčit na řešení důlních škod do fondu důlních škod. Argument, že firmy dávají peníze na odstraňování důlních škod, není zcela relevantní. Problém je v tom, že tam dávají peníze zhruba deset let, a kdyby ten svět fungoval ideálně, tak je tam měly dávat nejméně od konce druhé světové války, to je let sedmdesát. To se bohužel nestalo, a tak ze státního rozpočtu bude muset být hrazena spousta důlních škod, na které nebudou v těch fondech peníze. Velmi aktuální to bude brzy na Ostravsku, protože tam minimálně některé šachty budou zavřeny a bude třeba zahladit následky důlní činnosti. Čili je tedy též legitimní, že dáváme peníze do fondu na řešení důlních škod.
Blížím se k závěru. Chtěl bych také reagovat trochu na rozdělování peněz při těžbě uranu, zlata, břidlicového plynu. Aby nedošlo k omylu, tato vládní koalice se rozhodla, že nebude podporovat těžbu břidlicového plynu. Já to v žádném případě nezpochybňuji. Navíc ekonomické výsledky v Polsku při pokusech o podobnou činnost nejsou povzbuzující. Totéž platí pro zlato. Jsem proti tomu, aby se zkoušela nějaká těžba v Povltaví. Zkoumali jsme možnost těžby ve Zlatých Horách, tam to nevychází ekonomicky. Ekologický problém by byl odstranitelný, kdybychom to dělali jako Slováci, kteří to vozí k loužení do Belgie. Ekologický problém by nebyl. S těžbou uranu, s plnohodnotnou, končíme tento rok, dotěžování na Dolní Rožínce bude probíhat do konce roku 2017. Pak dlouhá léta se žádný uran těžit nebude, možná dokonce nikdy. Ale bezpečně to nevíme. Čili to nejsou věci, které by byly pro aktuální řešení. To jsem považoval za nutné též dodat, aby to nevypadalo, že vláda se honem chystá na nějakou těžbu a že obce přijdou o nějaké velké příjmy.
Závěrem bych chtěl ještě jednou poprosit o podporu tomu kompromisu, který se rodil docela těžko. Není perfektní, ale myslím si, že je zapotřebí, aby byl schválen. V opačném případě, kdyby nebyl ten zákon schválen, tak podotýkám, že zůstává v kompetenci ministra průmyslu a obchodu zvyšovat poplatky vyhláškou.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Než dám slovo panu zpravodaji, tak ještě s přednostním právem pan předseda Kalousek. Prosím.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Jen velmi krátce. Já s vámi z hlediska odvodové teorie, pane ministře, souhlasím, že se jedná o poplatek, nikoliv o daň. Souhlasím také s tím, že u normální vlády to laik pozná podle toho, jestli to předkládá resortní ministr, že jsou poplatky, nebo daň, což předkládá ministr financí odpovědný za daňovou legislativu. To ale neplatí u vaší vlády, kde klidně spotřební daň předkládá ministr zemědělství. Takže laik by potom měl pocit, že spotřební daň je poplatek. Takže se nedivte, že některé mé kolegy jste zmátl, a proto tuhle otázku položili. Děkuji. (Potlesk zprava.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní tedy dostane prostor pan zpravodaj se svým závěrečným slovem. Prosím.
Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Tahle novela horního zákona měla za cíl, aby vytěženého nerostu, tak jak tady bylo řečeno, který je národním bohatstvím, získával víc občan České republiky prostřednictvím státního rozpočtu a prostřednictvím fondů a přerozdělovacích mechanismů. Je třeba si uvědomit při všech výhradách, kterým jsem ochoten naslouchat, že návrh tohoto zákona zvyšuje poplatky, ten odvod za vytěžený nerost, dvojnásobně, což jsou částky ve stamilionech korun, které nezůstanou na účtech státního rozpočtu. Ony se postupně dostanou právě do těch regionů na snižování zátěže ekologické způsobené těžbou apod. Je docela vybilancovaný i směrem k problémům, které se týkají černého uhlí, tedy důlní činnosti hlubinné. Té se to netýká, i když by možná mělo. Ale byl by to zřejmě poslední hřebíček do rakve hlubinné těžby v České republice.
Je to samozřejmě citlivé téma, ale důležité je, že poplatek za vytěžený nerost, a nejenom uhlí, se zvyšuje. Myslím si, že při všech drobnostech, které jsou možné k diskusi k tomuto zákonu, je třeba ho podpořit, protože jinak zůstane stav tak, jak byl. To by byla škoda. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se dalších zpravodajů jednotlivých výborů, které projednávaly tento tisk, zda mají zájem vystoupit. Pan poslanec Zemek? Pan poslanec Sedláček? Pan poslanec Schwarz? Paní poslankyně Aulická? Pan poslanec Laudát? Není tomu tak.
V tom případě budeme hlasovat. Prosím pana zpravodaje, aby nás seznámil s procedurou hlasování a poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy.
Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, jdu na to.
Nejdříve jsem povinen tady přečíst legislativně technické úpravy, o kterých pak budeme hlasovat jako o prvních. Dovolte tedy, abych je přečetl, protože v návaznosti na jednání garančního výboru legislativní odbor navrhuje, abychom změnili některé detaily legislativně technické takto:
V článku I sněmovního tisku 500/0 arabská jedna v bodě 1 § 29 a odst. 5 se čárka za slovem "evidenci" zrušuje a slovo "které" se nahrazuje slovem "který". Arabská dvojka v bodě 3 § 33j odst. 1 se slova "důlně-měřickou" nahrazují slovy "důlně měřickou" bez pomlčky. Arabská trojka v bodě 3 § 33r odst. 3 písm. b) se za slova "po úpravě" vkládá čárka. Arabská čtyři v bodě 3 § 33t odst. 4 se slovo "vydobytých" nahrazuje slovem "vydobytým".
A k pozměňovacímu návrhu A2 usnesení hospodářského výboru číslo 194 z 29. schůze konané dne 11. listopadu 2015, tisk 500/9, se v článku I bodě 2 před slova "k zajištění" vkládá čárka.
To jsou tedy legislativně technické. Jestli pane předsedo, souhlasíte, přednesl bych zde návrh na proceduru. (Ano, prosím.) Děkuji.
Nyní bychom tedy v proceduře hlasovali nejprve o legislativně technických. Poté bychom hlasovali postupně podle usnesení garančního hospodářského výboru následovně. Předpokládám, že pan poslanec Kudela, který avizoval, že bude chtít hlasovat samostatně o bodu A1, tak já to rovnou navrhuji. Čili hlasovali bychom nejdříve samostatně o A1, poté o A2. Pak by byl pozměňovací návrh B. - Pardon, ještě se vrátím k A2. Pokud by byl přijat návrh A2, bude nehlasovatelný návrh D1.
Další hlasování by byl pozměňovací návrh B. Pokud by byl návrh B přijat, bude nehlasovatelný návrh F2 a návrh D7.
Dále bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu C1 zvlášť, protože pokud by byl přijat, tak by bylo nehlasovatelné C4, a o C2 také zvlášť, což je rozdíl proti usnesení hospodářského výboru, protože by byl v tom případě nehlasovatelný C3. To jsou připomínky legislativy Sněmovny, tak já v tomto přece jen malinko jsem pozměnil proceduru hospodářského výboru na základě doporučení legislativy Sněmovny. ***