(19.40 hodin)
(pokračuje Bendl)
A tady zdůrazňuji, že ve Zlíně a ve Zlínském kraji sedí koalice komunisté, sociální demokraté a - jak se jmenuje ten, co měl to JZD? Teď mu nemůžu přijít na jméno. Fanoušek pana prezidenta. (Pan Čuba!) Čuba, no vidíte! Tak ten tam s nimi také sedí. Ten tam tedy na tom jednání nebyl, nicméně jsme se shodli na tom, že tohle zneužívání takové politizace, hloupé politizace, je potřeba z legislativy vyndat. Je to samosprávní rozhodnutí. A tak moc prosím - pan kolega, a udělal to tak správně, prostě návrh na zamítnutí je tady především proto, a to zdůrazňuji, že jsme se nebyli schopni, nebo jste nechtěli, abychom to na výboru pro veřejnou správu byli schopni dotáhnout do konce, a pak se o to poperme. Ale proč tlačíte na pilu? Co je na tom Dienstbierovi tak nádherného, že prostě ho chcete poslouchat za každou cenu, aniž byste poslouchali argumenty lidí, zastupitelů a starostů? Protože když mezi ně půjdete, tak vám to řeknou jednoznačně napříč politickým spektrem.
A pak třetí věc, kterou tady chci zdůraznit, a to se obracím k legislativcům a právníkům, kteří jsou tady. Tenhle návrh zákona, a já vám to přečtu, protože to asi nemá obdobu, nebo aspoň si nepamatuji, že bychom schvalovali legislativu, ve které předkladatel říká, že ji bude používat postupně a v průběhu let. Tu nově schválenou, kterou my schválíme, bude používat až za několik let a bude ji aplikovat jenom na někoho a do té doby bude aplikovat zákon, který teď zrušíme. To se ptám tady legislativců a právníků, do jaké míry, nebo lidí, kteří už jsou tady delší dobu než já, jestli jsme někdy schvalovali zákon, podle kterého se budeme řídit jenom někdy v následujících letech a jenom v některých případech a ještě podle počtu obyvatel. My budeme rozlišovat kontrolované osoby, myšleno samosprávy, podle toho, kolik mají lidí. Některé už budeme - kontrolovat jejich samosprávné rozhodnutí a některé ne. U některých pojedeme podle starého zákona a u některých podle zákona platného.
Já vám přečtu důvodovou zprávu, abyste věděli, že nekecám. Moment. O přechodném ustanovení, tak jak tady říká na mě pan zpravodaj, což respektuji, ale není ani slovo v tom zákoně. Je tady jenom v důvodové zprávě nějaká zmínka, ale v paragrafovém znění, a to zdůrazňuji, to není. Není to ani v účinnosti zákona, není tam nic podrobného k tomu, kdo si to potom vymyslí, jestli to bude řídit ministr bez portfeje, nebo kdo to vlastně potom bude řídit, nebo NKÚ si to bude stanovovat podle toho, kdo je mu sympatický, anebo není sympatický. Ale tady je napsáno: Do doby, než navržené přechodné období - a to období navržené je tady v textu, nikoliv v paragrafovém znění. Takže to je v důvodové zprávě! Do jaké míry to někdo může brát vážně, nebo ne? Do doby, než navržené přechodné období podle jednotlivých kategorií územních samosprávných celků uplyne, slyšíte dobře, jednotlivých kategorií samosprávných celků - takže my prostě nebudeme v průběhu let k nim přistupovat stejně, ale ke každému podle kategorie, do které patří, kterou vymyslí pan ministr Dienstbier, by měly být územní samosprávné celky, popř. jimi ovládané právnické osoby kontrolovány pouze v rozsahu, v jakém to umožňuje dosavadní právní úprava. Bez uvedení tohoto ustanovení by totiž v přechodném období nastala paradoxní situace, kdy by územní samosprávné celky nebylo možné kontrolovat vůbec, a to ani v širším rozsahu podle nově navržené úpravy, ani v užším rozsahu podle úpravy stávající. No to už ani nekomentuji!
Takže my si budeme ten zákon dělat gumový, tady projde Poslaneckou sněmovnou, a pak tedy někdo si určí, kdo kdy vlastně bude podléhat systému kontroly, do jaké míry tam bude patřit a jestli tedy bude podle bývalé úpravy platné, anebo podle platné úpravy. Kdo to rozhodne? Protože zákon říká jasně, co má být kontrolováno a jak to má být kontrolováno. A tedy někdo rozhodne, že to teď ještě takhle kontrolovat nebudeme podle daného paragrafu?
Pan ministr Dienstbier se směje. Možná tomu nerozumí, protože smích je vždycky poslední stupeň beznaděje. Tohle vysvětlení bych si prosil dřív, než vůbec ten návrh zákona projde Poslaneckou sněmovnou. Jasně, můžete trucovat, můžete říkat, že jsem si to vymyslel. Pravděpodobně jsem tedy neslyšel ty komunální politiky, starosty a zastupitele kritizovat zejména toto. Možná to neslyšíte ani vy, ale bylo by dobře, až si před ně někdy stoupnete, ať už to bude na úrovni Svazu měst a obcí, nebo na úrovni jiné samosprávy, abyste jim do očí řekli, že vám tohle nevadilo, že Dienstbier měl pravdu, protože to je ten pachatel této, řeknu za sebe, zhůvěřilosti, kterou je potřeba narovnat, a ne ji pustit v této podobě.
Tak se prosím přidávám k návrhu na zamítnutí zákona ve třetím čtení.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ptám se tedy, jestli ještě někdo do obecné rozpravy. Pokud tomu tak není, obecnou rozpravu končím. Ptám se - je zájem o závěrečné slovo? Pan ministr ano, páni zpravodajové se rozmyslí. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já bych se pokusil stručně zareagovat na některé diskusní příspěvky, které tady zazněly.
Pan Vilímec říkal, že bychom měli přerušit projednávání tohoto zákona, nebo vyčkat do doby, než Senát schválí novelu Ústavy, která už byla schválena zde v Poslanecké sněmovně. Já bych rád připomenul, a už jsem to tady říkal v úvodním slově, že v Senátu bylo přijato usnesení, že Senát naopak přerušuje projednávání ústavní novely do té doby, než bude postoupen Poslaneckou sněmovnou právě tento zákon, který tu novelu má provést. Jinými slovy, pan poslanec Vilímec tady požaduje, abychom se dostali do začarovaného kruhu a tuto věc vlastně nikdy neprojednali. To já chápu, že může být přijatelné z pohledu někoho, kdo vůbec nechce takovouto změnu schválit, nicméně myslím si, že to by byl absurdní důsledek.
A z toho, že tento návrh zákona má provádět na zákonné úrovni tu změnu Ústavy, kterou už Sněmovna schválila, a vychází z předpokladu, že bude v Senátu schválena, tak se musí důsledně držet mezí stanovených v navrhované ústavní změně. Z tohoto hlediska vládní návrh zákona se drží velmi při zemi, vlastně vymezuje ústavní pojmy na nejnižší možné míře ve vztahu k územní samosprávě právě tím, že stanoví, že kontrolu bude provádět ve vztahu k zákonnosti podle právních předpisů, které upravují činnost jednotlivých samosprávných celků. Musíme-li se držet mezí Ústavy, není možné je zcela vyloučit prováděcím zákonem. Z tohoto hlediska bych tady rád upozornil, že celá tato debata v zásadě měla proběhnout především zde v Poslanecké sněmovně v době schvalování novely Ústavy, protože my jako vláda jsme nyní touto změnou vázáni, samozřejmě za podmínky, že bude schválena. Předpokládám, že pokud Senát novelu Ústavy neschválí, že samozřejmě neschválí ani tento návrh zákona. Nicméně chce o tom rozhodovat zároveň.
K tomu, co zde zaznělo z hlediska duplicit, triplicit apod. a i ve vztahu k požadavku na předložení přehledu kontrolních mechanismů. Já jsem v průběhu jednání výboru zareagoval a stihli jsme to na ústavněprávní výbor, my jsme z vlastní iniciativy v sekci Legislativní rady vlády zpracovali takovouto analýzu a minimálně poslanci ústavněprávního výboru ji dostali. Reagovali jsme tak proto, že nebyla dokončena analýza na vládní úrovni, a chtěli jsme, aby to poslanci měli k dispozici při projednávání zákona zcela mimo gesci mého úřadu, resp. té části Úřadu vlády, za kterou jsem zodpovědný.
To, co tady padlo v závěru od pana poslance Bendla. Já bych ho požádal, aby si pořádně přečetl návrh zákona, protože tvrdil, a citoval tady z důvodové zprávy, že to je pouze tam. Pokud se podívá do návrhu zákona, tak ten obsahuje článek 2 Přechodná ustanovení, kde je ten mechanismus přesně popsán, jak se zákon bude postupně rozšiřovat z hlediska kontroly nakládání s veřejnými prostředky v samosprávě na obce podle počtu obyvatel. Tedy není to ničí libovůle. ***