Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Bartošek)

144.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně
a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 500/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal na navrhovatele ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek a zpravodaj garančního výboru, kterým je hospodářský výbor, pan poslanec Milan Urban. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 500/10, který byl doručen dne 11. prosince 2015, a usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 500/11.

Nyní se táži navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předkládaný návrh novely horního zákona byl vypracován na základě výsledku jednání koaliční rady z května 2014 a následného usnesení vlády ze dne 28. 5. 2014. Návrh byl zpracován ve spolupráci s Českým báňským úřadem. Předkládaným zákonem dochází k zjednodušení a zprůhlednění postupu při správě úhrad z vydobytých a dobývacích prostorů. Dochází ke zvýšení příjmů státního rozpočtu z úhrad vydobytých nerostů, zvýšení příjmů obcí z úhrad z dobývacích prostorů a ke změně poměrů rozdělení výnosů z úhrad vydobytých nerostů mezi obce a státní rozpočet.

Předkládaným vládním návrhem se zabýval na své 32. schůzi hospodářský výbor Poslanecké sněmovny jako garanční výbor. S usnesením hospodářského výboru souhlasím, a proto si dovoluji vás požádat o podporu předkládaného návrhu zákona. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Otevírám rozpravu, do které eviduji dvě přihlášky. První pan poslanec Kučera, připraví se pan poslanec Kudela. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové. Dovolte mi... (Hluk v sále. Řečník vyčkává.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vás požádám, kolegyně a kolegové, opětovně o ztišení, aby bylo slyšet, co jednotliví poslanci přednášejí. (Bez odezvy.) Opakovaně vás žádám o ztišení. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji. Dovolte mi, abych vás upozornil na čtyři pozměňovací návrhy, o kterých dnes budeme hlasovat, a tímto se i pokusil požádat o vaši podporu oněch čtyř návrhů.

První dva pozměňovací návrhy, o kterých dnes budeme rozhodovat, řeší jednu zásadní věc, tj., jakým způsobem budou odcházet peníze z dvou krajů postižených povrchovou těžbou hnědého uhlí, a to z kraje Ústeckého a kraje Karlovarského, do státního rozpočtu. Jistě jste si všimli, že hlavním cílem této novely je přesunout, nebo navýšit poplatek za vydobytý nerost na dvojnásobek. To považuji za naprosto správné, skutečně je dobře, že se navyšuje onen poplatek. Ten byl historicky nízký a tento krok je krok správnou cestou. V tom samozřejmě rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu podporuji a souhlasím s tím. Myslím si, že to je i postoj celého poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové.

S čím nemohu souhlasit a v zásadě to rozporuji, je poměr. Poměr, jakým způsobem budou ony peníze, které z těžby dostaneme, jakým poměrem ty peníze budou rozděleny. Ministerstvo průmyslu a obchodu na pokyn ministra financí Andreje Babiše změnilo pouze u hnědého uhlí poměr rozdělení dílčích úhrad z dobývaného nerostu. A tím způsobem, že u všech ostatních komodit, to znamená... (Hluk v sále. Řečník vyčkává.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Prosím o ztišení zvlášť v levé části sálu, kolegyně a kolegové. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Michal Kučera: Mě to trochu překvapuje, že levou část sálu to nezajímá, protože tady se skutečně jedná o občany těch nejpostiženějších regionů. Já jsem si vždy myslel, že to je zrovna jejich hlavní téma.

Jak už jsem řekl, pouze u jedné komodity, to znamená u hnědého uhlí, dochází ke změně onoho poměru. U ostatních, to znamená, u černého uhlí, je to 75 % rozpočet obce, 25 % stát, u radioaktivních nerostů, tedy například uranu, 75 % obce, 25 % stát, u ropy nebo zemního plynu na jižní Moravě 75 % obce, 25 % stát, u ostatních nerostů, například štěrku nebo kameniva obecně, je to 38 % obce, 60 % státní rozpočet. U hnědého uhlí ale dochází k razantní změně. Tam ten poměr 25 - 75 zůstává, nicméně otáčí se. To znamená, 25 % půjde směrem k obcím a 75 % do státního rozpočtu - 25 % obce, 75 % státní rozpočet. A já si myslím, že to není správně. Tohleto správně není. Já si myslím, že mi dají za pravdu jak poslanci Ústeckého kraje, tak poslanci z Karlovarského kraje. Je to krok, který je vyloženě proti těmto regionům, protože ostatních regionů se to díky tomu, že tam samozřejmě ona extenzivní, krajinu i sociální podmínky ničící extenzivní těžba povrchového uhlí je pouze v těchto dvou krajích.

Já jsem se pokusil vlastně dvěma pozměňovacími návrhy tento poměr změnit. První pozměňovací návrh nechává tento stav takový, jaký je dnes. To znamená, říká ano, nechme to tak, jak to bylo původně. Nechme to tak, jak to je u ostatních nerostů. (Hluk v sále. Řečník vyčkává.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: (K poslanci, který stojí u stolku zpravodajů:) Pane poslanče, já vás požádám, abyste nerušil u stolku zpravodajů, aby se pan zpravodaj se mohl soustředit na přednášené věci. Já se omlouvám, kolegyně a kolegové.

 

Poslanec Michal Kučera: Já se divím, že to nezajímá ministra průmyslu. On samozřejmě dostal ty notičky od Andreje Babiše, takže už to má rozhodnuto, ale -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já si myslím, že pana ministra průmyslu to zajímá. (Poznámky z pléna.) Já vás poprosím, abyste pokračoval, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji. V mém prvním pozměňovacím návrhu je zachován ten stávající poměr. V tom druhém se snažím udělat jednu věc, a to dát více peněz nejenom obcím, ale samozřejmě i krajům. To znamená, ten poměr se mění ještě jinak. To znamená, ty peníze jsou 25 % příjmem obce, ze 30 % jsou příjmem krajů a ze 45 % - samozřejmě tam zůstávají nějaké peníze pro státní rozpočet - jsou příjmy státního rozpočtu.

Já jsem často slyšel námitku, že ty peníze pro obce tam zůstávají a že obce na tom nejsou v tomto případě špatně. Samozřejmě je pravda, že obce dostanou peníze. Mně jde spíš o to, jaká částka odchází směrem ke státnímu rozpočtu.

Často jsem slyšel námitku, že stát dává peníze zpět do oněch dvou krajů. Já chci říct, že ty peníze jdou zejména na dvě zásadní položky. To je sanace důlních škod a rekultivace po těžbě. A to já, prosím pěkně, považuji za naprostou samozřejmost. Já považuji za naprostou samozřejmost v okamžiku, kdy se provádí takto extenzivní těžba, že se budou sanovat důlní škody a že se provede rekultivace. O tom se přece tady vůbec nebavíme. My se tady bavíme o něčem úplně jiném. Ty peníze v těch krajích chybí na rozvoj kraje. A o rozvoji kraje tady musíme mluvit. Ten kraj je skutečně dlouhodobě těžbou ničen. Mluvím o dopravní infrastruktuře, mluvím o sociálních aspektech atd. To tady nemusím připomínat. Ty peníze, které by zůstaly v obcích a v krajích, tak ty by právě mohly jít na dostavbu dopravní infrastruktury, na rekonstrukce nemocnic. Proč třeba v Ústeckém kraji nemáme špičkovou nemocnici, ale máme tam finančně skomírající Krajskou zdravotní? Já si myslím, že Karlovarský kraj na tom nebude o moc lépe. Protože tam nejsou peníze! Proč ty peníze nedáme právě kraji, aby mohl postavit pro lidi postižené těžbou, kde je v tom kraji největší nemocnost, největší kojenecká úmrtnost, proč ty peníze nedáme právě tomuto kraji z těchto peněz, které se v tom kraji právě generují?

Já bych vás poprosil, abyste jeden z těchto dvou pozměňovacích návrhů podpořili. Samozřejmě byl bych rád ten, který zanechává onen současný stav, samozřejmě i ten, který dává možnost krajům s těmito penězi hospodařit. Myslím si, že ty argumenty jsou natolik zásadní, že budou vyslyšeny a ona podpora tam bude.

Další dva pozměňovací návrhy se týkají úplně jiné oblasti. Jsou to pozměňovací návrhy, které se týkají průzkumu a dobývání nekonvenčního zemního plynu, např. břidlicového plynu. V těchto pozměňovacích návrzích, které se, jak jsem říkal, týkají průzkumu a těžby břidlicového plynu a podzemního zplyňování uhlí, nechceme zabránit dalšímu zkoumání geologického nadloží, nicméně chceme zakázat nebezpečnou technologii, která by nejen při těžbě, ale i při průzkumu ohrozila dotčené regiony. Tímto zákonem chceme dát jistotu. Chceme dát jistotu regionům, že k této těžbě, k tomuto nebezpečnému průzkumu, k těmto nebezpečným metodám nebude docházet. Já samozřejmě vnímám námitku, že se to dá řešit nařízením vlády. Myslím si, že tady máme šanci to koneckonců uzákonit tak, jak jsme to učinili už u kyanidového loužení zlata.

Takže prosím pěkně, chtěl bych vás požádat o podporu těchto dvou pozměňovacích návrhů -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, ale dneska je u stolku zpravodaje a předkladatele skutečně velký frmol. Myslím si, že ani pan ministr ani pan zpravodaj se nemůžou dostatečně soustředit, protože neustále někdo přichází. Tak vás požádám, abyste tyto věci nechali po projednání tohoto bodu, aby se jak pan ministr, tak pan zpravodaj mohl soustředit na přednášené body.

Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Michal Kučera: Já děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji, že se ztišili.

To znamená, tyto dva pozměňovací návrhy, jak jsem říkal, dávají onu právní jistotu těm regionům, ve kterých by průzkum mohl být teoreticky zahájen.

Chci říct, že vzhledem k chybám, ke kterým v minulosti docházelo, mají lidé z dotčených oblastí oprávněné obavy z možných ekologických škod a havárií. Tady mi dají jistě za pravdu právě poslanci např. z Náchodska a z krajů, kde by těžba, případně průzkum mohly být realizovány. Já si samozřejmě vzpomínám na ty demonstrace, které vedli starostové za sociální demokracii proti těžbě a průzkumu břidlicového plynu. Takže věřím, že minimálně podporu sociální demokracie tyto pozměňovací návrhy budou mít.

Dámy a pánové, já věřím, že jste mou argumentaci pozorně vyslechli, že jste onu věcnou debatu vnímali, argumenty že jste zvážili a podpoříte za prvé, aby Ústecký a Karlovarský kraj dostal více peněz z vydobytého nerostu a ty peníze neskončily čistě ve státním rozpočtu, kde budou použity např. na věci, které nesouvisí s onou těžbou, a samozřejmě že dáte i právní jistotu těm regionům, ve kterých by mohla těžba břidlicového plynu a nebezpečí z ní hrozící vzniknout. Děkuji vám za podporu těchto čtyř pozměňovacích návrhů.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní eviduji tři faktické poznámky. První paní poslankyně Hana Aulická, připraví se pan poslanec Herbert Pavera, po něm pan poslanec Schwarz. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Já děkuji za slovo, pane předsedající. Dovolte mi, abych vaším prostřednictvím reagovala na kolegu Kučeru. Samozřejmě asi bychom se měli prvotně bavit k tématu horního zákona a předložené pozměňující návrhy. Mě to velice mrzí, protože některé pozměňující návrhy, které předložil pan poslanec Kučera, i já podpořím, co se týká přerozdělení financí. Ale musím říct, že si dovolím poznámku k tomu, co tady zaznělo ke Krajské zdravotní a Ústeckému kraji.

Mě velice mrzí, že takhle hovoří právě poslanec, který je z Ústeckého kraje. Ale bohužel. Možná by bylo lepší, kdybyste chodil na pozvání hejtmana. Možná byste si lépe mohli pohovořit o tom, jak Krajská zdravotní funguje. Nehledě na to, že co se týče např. jedné z nemocnic, Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, tak je jedna z nejlépe vybavených nemocnic v České republice. To znamená, nezlobte se na mě, ale takhle byste o svém kraji a o zdravotnictví neměl hovořit.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy pan poslanec Pavera, připraví se pan poslanec Schwarz. Prosím.

 

Poslanec Herbert Pavera: Hezké a příjemné dopoledne, dámy a pánové. Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo vlády, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, já bych se osobně přimluvil za to, abyste podpořili návrh pana kolegy poslance Kučery. Víte dobře, že jsem starostou obce. Každý starosta má zájem o to, aby jeho obec nějakým způsobem vzkvétala. A tam, kde je nějaká důlní činnost, je vždy ten region, ta obec velmi zatížena. Pokud bude mít více peněz z dobývacího prostoru, tak samozřejmě bude moci alespoň částečně pokrýt ztrátu a problémy, které důlní činnost přináší. Takže věřím, že pozměňovací návrh pana poslance Kučery podpoříte, a tím podpoříte i obce a kraje, kterých se to dotýká. Je to Ústecký a Karlovarský. Samozřejmě i náš kraj Moravskoslezský je postižený, ale tam je to řešeno trošku jinak. Děkuji vám za případnou podporu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní tedy pan poslanec Schwarz, připraví se pan poslanec Foldyna. Prosím.

 

Poslanec Bronislav Schwarz: Dobré dopoledne všem. Pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já bych chtěl prostřednictvím vás ke kolegovi Kučerovi. On tady mluví často, mluví hodně. Já k němu nerad vystupuji, ale dneska musím. Já jsem současně krajský zastupitel Ústeckého kraje a nevím nic o tom, že by naše krajská nemocnice skomírala. Tak takovéto povídání by si opravdu měl nechat pro sebe. Ať se přijde podívat na zastupitelstvo, zeptá se a tam se může dozvědět čísla.

A dál. Máme tu dva horníky, které znám z praxe. Fárali. Vozku a Hájka. Já nejsem horník, jen jsem se jich zeptal, aby mi řekli nezávisle na sobě, co pan Kučera říká. Oni mi sdělili lidově - blbosti. Tak bych chtěl poprosit pana Kučeru prostřednictvím vás, když už tedy něco říká odborně a nerozumí tomu, tak ať to nedělá, prosím vás. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy pan poslanec Foldyna a připraví se pan poslanec Kučera s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji. Dobré ráno. Já samozřejmě vnímám poměrně pozitivně postoj pana kolegy z Ústeckého kraje, který se snaží. Nicméně já jsem se také snažil zjistit, jaká je situace. Ptal jsem se hejtmanů, resp. i našeho hejtmana, jaký je jejich postoj k přerozdělení peněz. Oni s tím souhlasí. Je nutné tady říct, že těžební společnosti vedle těch nařízených peněz, které budou muset odevzdávat ze zákona, financují v Ústeckém kraji některé aktivity v kultuře, ve sportu a je jistá obava, že by došlo k tomu, že se takhle dít nebude.

K problematice Krajské zdravotní. Problém Krajské zdravotní není ve financích. Ten problém je právě systémový. Bude se muset řešit nejenom prostřednictvím státního rozpočtu, ale i nějakého odvážného nařízení. Problém Ústeckého kraje a zdravotnictví je, že k nám žádní doktoři nechtějí. I když jim dávají o sto procent peněz víc, než jim chceme dát, tak oni k nám prostě nechtějí. Ten problém je úplně v jiném gardu, ten je systémový. My se jím budeme jistě s panem premiérem a s panem ministrem zdravotnictví zabývat. Ale rozhodně to není tím, že by v Ústeckém kraji chyběly peníze ve zdravotnictví jako takovém a my bychom to řešili tím, že bychom dostávali tyto peníze.

Čili já vnímám pozitivně postoj pana kolegy z Ústeckého kraje, ale věcně jsem se opravdu informoval u hejtmanů. Oni jsou spokojeni. Důležité je, že se o sto procent navýšil příjem státu z toho vytěženého nerostu. Já vám děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Kučera. Prosím.

 

Poslanec Michal Kučera: Já děkuji za slovo. Jenom velice krátce k mé předřečnici paní kolegyni Aulické. Já jsem to nemyslel negativně. Já se skutečně domnívám, že nemocnice v Ústeckém kraji a vůbec zdravotnictví peníze potřebuje. Nemyslím peníze na lékařský výkon. Ty jdou z jiných zdrojů přece, ty rozhodně z těchto peněz nemohou být hrazeny. Ale peníze na takový ten rozvoj. To znamená na to, aby se tam udělaly nějaké oddechové zóny, aby se prostředí mohlo zkulturnit a aby kraj nebyl prostě závislý na nějaké dotaci, ale aby měl své peníze, se kterými bude hospodařit. Ne aby byl kraj závislý na tom, aby ve své nemocnici čekal, co mu přidělí z Prahy, kolik peněz, aby měl v uvozovkách volné peníze, se kterými by mohl hospodařit a nemusel by je nutně dávat na platy lékařů nebo na hrazení jednotlivých úkonů. Já zdravotnictví nerozumím a vůbec o tom ani nechci dlouze hovořit, ale aby mohl použít širší oblast peněz. Já jsem to myslel pozitivně. Mrzí mě, že paní kolegyně mě pochopila spíš v tom negativním pohledu.

K panu poslanci Schwarzovi. Pan poslanec Schwarz nehovoří tak často, ale zase co výstup, to perla. Panu poslanci Schwarzovi bych chtěl říct, že jsem absolvent - (Předsedající: Mým prostřednictvím.) - prostřednictvím pana předsedajícího, Vysoké školy báňské, Hornicko-geologické fakulty, obor hlubinné dobývání ložisek. To je má kvalifikace. Pokud nepovažuje vysokoškolské vzdělání univerzitního typu za dostatečné k tomu, abych se tady vyjadřoval k tematice (upozornění na čas), tak to považuji za velmi smutné z jeho strany.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Novotný. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Novotný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já si myslím, že diskuse ohledně zdravotnictví je trošku z jiného soudku. Rád bych se opravdu vrátil k penězům, které by měly zůstat starostům obcí postižených těžbou. Já to z Karlovarského kraje sleduji dlouhodobě. Ještě navíc jsem přímo ze Sokolovska, takže vím, jaké důsledky těžba má. Proto se velmi přikláním k tomu, aby peníze šly do obcí. Z tohoto důvodu budu podporovat pozměňovací návrh pana poslance Kučery, aby peníze zůstaly v původním rozdělení, protože si myslím, že by to tak mělo být, a je to i z logiky věci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní neeviduji žádnou faktickou poznámku. V tom případě řádně přihlášení. První vystoupí pan poslanec Petr Kudela a připraví se pan poslanec Petr Bendl. Prosím, máte slovo. (V sále je velký hluk.)

 

Poslanec Petr Kudela: Vážený pane předsedající, pane premiére, členové vlády, milí kolegové a kolegyně, přeji vám krásné dopoledne.

Debata kolem horního zákona se trošičku nasměrovala k tomu, kdo je větší havíř, a k rozdělení peněz mezi stát a obce. O peníze jde v první řadě. Nevšimli jsme si však jedné věci - že tento návrh v prvé řadě řeší poplatky za vydobytí nerostů. Nerostné bohatství je bohatstvím státu. Návrh zákona upravuje poplatky za vydobytí nerostů a také umožňuje vládě tyto poplatky upravovat.

Já chci svoji pozornost zaměřit na pozměňovací návrhy, které prošly hospodářským výborem, a to konkrétně A1 a A2. Vláda může kdykoliv poplatky snížit, zákonem stanovujeme, že nesmí být vyšší než 10 % tržní ceny. Vláda může kdykoliv poplatky snížit, ale pozměňovacím návrhem v bodě A1 vládu omezujeme, že je nemůže zvýšit, jedině v periodě pět let. Proto chci doporučit Poslanecké sněmovně, aby toto omezení vládě nedávala a nechala návrh zákona v původní verzi. Proto navrhuji, aby se pozměňovací návrh A1 hlasoval samostatně, a chci vyzvat kolegy poslance, aby tento pozměňovací návrh nepodpořili.

V bodě A2 blokujeme použití finančních prostředků, kdy se říká, že 28 % poplatků může být použito výhradně na sanaci důlních škod, přitom by těžaři měli vytvářet fond na zahlazení důlní činnosti. V návrhu zákona se píše, že těchto 28 % může být použito také k zajištění báňské záchranné služby organizované státem. To už není takový velký problém. Také doporučuji tento návrh nepodpořit. Každopádně bod A1 je zásadnější, proto chci požádat Poslaneckou sněmovnu, aby bod A1 nepodpořila. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Až bude přednesen návrh postupu při hlasování, v tom případě vás požádám, abyste přednesl svůj návrh. Děkuji.

Eviduji dvě faktické poznámky. Nyní pan poslanec Kučera, po něm pan poslanec Laudát. (V sále je trvalý hluk.)

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Jenom krátce k mému předřečníkovi panu poslanci Kudelovi.

Vážený pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, vážená Sněmovno, těch pět let jsme projednávali na hospodářském výboru a má to jeden základní důvod. Možná více, ale ten jeden je důležitý, a to je to, že těch pět let má umožnit těžebním společnostem nějaký prostor k tomu, aby plánovaly, aby dělaly plán rozvoje, aby věděly, s jakými penězi mají počítat. Jak jistě víte, těžba nerostných surovin je odvětví, které se skutečně musí plánovat dlouhodobě. Investice jsou tam poměrně dost velké. Nelze měnit podmínky z roku na rok. Není to samozřejmě dobře v žádném odvětí, ale u těžby nerostných surovin je to obzvlášť nepříjemné a negativní, když se podmínky mění z roku na rok, když tam jsou nejistoty. Proto je tam pětiletá lhůta a myslím si, že je tam dána naprosto správně. Protože pokud budou mít jistotu těžební společnosti, tak budeme mít jistotu, že budou postupovat správně a zákonně - to za prvé. A za druhé, že peníze, které od nich chceme, které jim chceme samozřejmě naprosto správně vzít do našich rozpočtů, budeme dostávat v těch výších, v jakých i plánujeme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy pan poslanec Laudát. Připraví se paní poslankyně Hana Aulická s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. K panu poslanci Kudelovi. Já už tomu přestávám rozumět, vážený pane místopředsedo, dámy a pánové. Na hospodářském výboru jsme dlouze diskutovali. Teď si neuvědomuji, jestli pan Kudela k pětileté lhůtě stability poplatků vystupoval, nebo ne. Nicméně co je důvodem. Co se týká poplatků, kdy to vzniklo. Vzniklo to kolem problémů OKD, vzniklo to impulzivně, nečekaně. Slyšeli jsme něco o tom, že se poplatky proti stávajícímu stavu zvýší desetinásobně. Vzhledem k tomu, že u tohoto odvětví ekonomiky je potřeba nějaká stabilita, nějaký výhled, proto to tam je. Skutečně nerozumím tomu, proč najednou dneska, byl to konsenzuální návrh, který podpořili všichni, byť je dneska napsaný jinak, nějakým způsobem jsem to inicioval, účastnil jsem se na tom, že se to v té mašinérii nedostane někam jinam, nicméně je to něco, na čem jsme se dohodli. Je to pojistka proti tomu, že někdo v návaznosti na nějaký aktuální impuls zase něco vypálí a rozkolísá toto odvětví. Proto tam ten návrh je. Já bych vás naopak všechny vyzval, abyste ho podpořili. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Hana Aulická. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Dovolte vaším prostřednictvím ještě opravdu reakci na kolegu Kudelu. Víte, já si opravdu myslím, že u těchto pozměňovacích návrhů, jak jsou předloženy, bychom měli hlasovat tak, jak je schválil garanční výbor. My zde opravdu tímto návrhem zajišťujeme nějakou stabilitu a nějakou jistotu pro těžební společnosti. Investice, které jsou ve stovkách milionů až miliardách, my jim zajišťujeme, že můžou naplánovat nějaké investice. Kdybychom to neschválili, tak jim bereme jakoukoliv jistotu. My po nich chceme dvojnásobnou úhradu z vydobytého nerostu, až desetinásobně zvyšujeme úhradu z dobývacího prostoru, neustále jim říkáme "vy nám budete platit více", a na druhou stranu jim bereme jakoukoliv jistotu. Nezlobte se na mě, tohle bychom opravdu neměli podpořit. A mě jenom mrzí, že když to prošlo v garančním výboru bez jakýchkoli problémů, že do toho vy jako koaliční poslanci zase vnášíte zmatek.

A co se týče toho bodu A2, toho návrhu, tak možná pan kolega Birke by to vysvětlil, protože ten tento pozměňující návrh přednesl. Ale zde se jedná vlastně o návrh, který musí být podán, protože bez této úpravy nemohou být potom financovány i soukromé společnosti, které mají ze zákona povinnost tu službu dělat. To znamená, je to vlastně úprava, která je nutná.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní s faktickou poznámkou pan ministr Jurečka, po něm pan poslanec Schwarz. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Dobré dopoledne, milé kolegyně, vážení kolegové. Já to dělám velice nerad, ale musím tady shrnout krátce genezi k této novele. Ta byla taková, že jsme se dohodli, že dáme možnost vládě. Případně, když se rozhodne, tyto věci nebo tuto část poplatku za dobytí z nerostů měnit v kompetenci vlády. Myslím, že vláda řeší spoustu jiných věcí, které mají zásadní vliv na vývoj ekonomiky a tohohle státu, a vláda je schopna uvážlivě rozhodovat, jestli to může učinit, či nikoliv. A tehdy se řeklo: tuto kompetenci svěříme vládě. Byla na tom koaliční shoda, bylo to na koaliční radě, bylo to projednáno na vládě. Tady byl následně vložen tento pozměňovací návrh. Ano, já uznávám, že byl projednán garančním výborem, nicméně nebyla o tom nikdy řeč na koaliční radě. Já jsem se s touto situací seznámil až minulý týden. A prostě nemohu souhlasit s tím, že tady je potom interpretováno tak, byla na tom koaliční shoda tak, aby to bylo koaličně projednáváno. Takže si řekněme, jestli chceme operativně mít možnost tyto věci měnit, tak potom tedy dejme, že i to snížení bude jednou za pět let, jestli principiálně chceme být féroví. Ale nepovažuji za férové říct: Vládo, ty můžeš snižovat každý rok, ale zvyšovat jednou za pět let, protože my si myslíme, že bys, vládo, nebyla uvážlivá v tom, jaké dopady to bude mít na ekonomiku. To mi přijde zvláštní. To potom nedělejme věci, které se týkají zvyšování důchodů, platů zaměstnanců a podobně. Nechme to také potom v kompetenci Poslanecké sněmovny, a ne vlády.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Schwarz s faktickou poznámkou a připraví se pan poslanec Stanjura.

 

Poslanec Bronislav Schwarz: Ještě jednou dobré dopoledne, kolegyně, kolegové. Já rozumím, že se asi dotklo pana ministra, že vládě nevěříme, nebo my, co jsme z toho regionu, nebo ti, co podporujeme ten pozměňovací návrh. Ale nezlobte se, není to jenom o těžebních společnostech, co řekla kolegyně Aulická. Ona tam žije se mnou, my víme, o čem to je. Je to o těch lidech. (Reakce a smích v sále.) Ten region... Dobrej fór, tak děkuju, já mám svoji manželku doma. Myslím, že v tom regionu žije. Ale jedná se o to, je to na zasmání, pro mě to teď na zasmání není, protože jestli se pana ministra dotklo to, že vláda bude rozhodovat, tak já zrovna nechci osobně jako poslanec, aby jenom vláda o tom rozhodovala. Protože vláda mnohdy v minulosti rozhodla tak i proti lidem. Takže mám na to svůj názor.

A jestliže někdo nebude moci zaměstnat množství lidí na Mostecku, tak nevím, co ti lidé budou dělat. Doposud jim nikdo nepomohl. Nezlobte se. Nikdo nevymyslel nic, jenom jsme slyšeli u nás Mostecká, jestli se bude těžit, nebude těžit, rozhodlo se o limitech. Teď se rozhoduje horní zákon. A pokud mám možnost zachránit trošku stabilitu v tom, že provozovatelé dolů podrží ty lidi v práci a lidé nebudou bláznit tím, jestli příští rok skončí nebo příští rok rozhodne jinak vláda, tak podpořím vždy tu stabilitu. Protože my nic jiného už v Ústeckém kraji totiž nemáme! To, co tady nechci říct, co tam máme, a stabilitu vůbec nemáme.

Takže poprosil bych vás všechny rozumné, pokud může někdo stabilizovat něco na pět let ohledně podnikání, tak je to jenom výhoda, prosím vás. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní tedy pan předseda Stanjura, po něm pan poslanec Kučera s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Slyšeli jsme takový neotřelý nápad, jak změnit jednací řád: Je jedno, že to projednal garanční výbor, ale když to nebylo na koaliční radě, tak je to špatně. Mně se to úplně nelíbí a já bych chtěl říct v reakci na svého předřečníka pana poslance Schwarze, že já ten návrh podpořím. Za prvé jsem přesvědčen, že ten poplatek má charakter daně a vláda by neměla sama rozhodovat o daních. V žádném případě. V tom případě ani v tomto případě.

Na druhé straně ten průmysl je opravdu těžký. Hodně podléhá vlivu toho, co se děje na světových trzích, a pro nějaké plánování a pro byznysplán je důležitá stabilita. Takže já těch pět let považuji za rozumný kompromis k tomu, aby se daly plánovat investice, aby se dalo plánovat, kolik bude pracovních míst. Protože jsou vlivy, které neovlivníme v České republice nijak. Žádnou legislativou. Takže to je určitě dobře

A pro pana ministra zemědělství: Opravdu si myslíte, že daně má stanovovat vláda? Já si to nemyslím. - On mě neposlouchá, on telefonuje.

Taky si přečetl ten pozměňovací návrh výboru, který byl někdy hluboko na podzim loňského roku, a není naše chyba, kteří jsme připraveni ho podpořit, že pan ministr zemědělství si to přečetl minulý týden, jak říkal, že se s tím seznámil. Já myslím, že je poslanec jako každý a mohl se s tím seznámit podstatně dříve. Ale má samozřejmě svobodné právo hlasovat proti! To mu vůbec neupírám. Má právo se vyjádřit proti. Jenom chci připomenout, že to má charakter daně a jsme proti tomu, aby to měla vláda. A stabilita je velmi cenná v tomto případě. Proto budu já i můj klub podporovat stanovisko garančního výboru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: I já vám děkuji. Dále s faktickou poznámkou pan poslanec Kučera, připraví se pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Já už jenom velice v krátkosti. Stanovisko poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové je jasné. Podporujeme tento pozměňovací návrh a tu pětiletou stabilitu pro společnosti, to už jsem tady řekl jak já, tak můj kolega František Laudát. Samozřejmě, shoduji se i se svými předřečníky - až na pana ministra zemědělství. Panu ministru zemědělství bych chtěl říct, že žijeme v právním státě a v právním státě má rozhodující slovo Poslanecká sněmovna, nikoliv koaliční rada. Takže bych si skutečně velice poprosil, aby pan ministr zemědělství kromě toho, že si před týdnem přečetl tento pozměňovací návrh, tak aby si občas také přečetl Ústavu České republiky. Je to poměrně zajímavé čtení.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Laudát, po něm paní poslankyně Hana Aulická. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Já bych jenom pro pana ministra Jurečku: My jsme i probírali a dost se diskutovalo, jestli tři roky aspoň stabilita, pět let. Nakonec vzhledem k těm enormním investicím jsme se shodli napříč politickým spektrem. Rozumím tomu, že se Jurečka probral pozdě a něco tady začíná napadat téměř ex post, ale nerozumím tomu, proč do toho nastrčil pana kolegu Kudelu, který na tom hospodářském výboru byl, zažil ty diskuse proč, jak, o jaké investice, předinvestice se jedná apod. Že je potřeba nějaká stabilita nejenom směrem k zaměstnancům, ale i k těm miliardám, které jsou potřeba. Že je potřeba vyřídit nějaké územní plány atd. atd. A jestli do toho někdo hází vidle - ono se ukázalo, a nakonec i Ministerstvo financí zcela výjimečně zaslalo rozumné stanovisko, že je velice riskantní a nepřehledné, aby se ty poplatky změnily od poloviny roku. On totiž ten zákon měl platit už od 1. ledna, na to to bylo nastavené. Že by měli asi velké ryto zaměřovači, geodeti, že by byl velký problém s případnými manipulacemi, kdy co bylo odtěženo pro tento rok. Proto to má vstoupit v platnost až od 1. ledna příštího roku.

Takže tohle všechno jsme probírali. Teď tady vystoupí pan Jurečka a začne něco vykládat, a ještě o koaliční radě. Já si myslím, že tohle je docela velké politikum, a rozumné politikum. Takže já jsem slyšel z některých úst velkou - stabilita, stabilita, ale u takto velkých rozhodnutí a zásadních rozhodnutí prosím, to takhle skutečně nejde, aby se někdo probral pět minut po dvanácté. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní paní poslankyně Hana Aulická s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo. Jenom mi dovolte - já už jsem nechtěla reagovat, protože si myslím, že tady bylo řečeno už hodně, ale musím. Možná bych poděkovala ještě svým předřečníkům, protože opravdu osvětlují situaci, která je. Jsme opravdu z toho překvapeni, že třeba křesťanská demokratická strana se takhle chová. Je pravda, že v Ústeckém kraji zastoupení nemají a možná asi dlouhodobě mít nebudou už jenom tím, co tady předvádějí. Nezlobte se na mě, tohle je vyloženě proti zdravému rozumu. Myslím si, že pokud to prošlo v garančním výboru a většina lidí a poslanců byla pro, tak bychom dneska neměli vnášet do toho takový zmatek a neměli bychom se chovat tak, jak se chováme. Myslím, že Ústecký kraj už toho dostal dost, a tímhle jenom dáváte další náznak, že opravdu vláda se nezachovala nijak zvlášť dobře.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Kudela. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Kudela: Pane předsedající, dámy a pánové, sazba úhrady z vydobytých nerostů pro jednotlivé dílčí základy úhrady činí nejvýše částku odpovídající 10 % tržní ceny za jednotku množství pro jednotlivé druhy vydobytých nerostů. Toto teď, doufám, že za chvíli, odsouhlasíme v zákoně. Takže sazba bude limitována 10 % a vláda může v rámci těchto 10 % stanovit sazbu nižší kdykoli, ale zvýšit ji bude moci pouze jednou za pět let. Takže ten strop je stanoven na 10 %, tento je nepřekročitelný a pro těžaře si myslím, že to je sazba, která je akceptovatelná, je vykomunikována. Jednal jsem o tom s Ministerstvem průmyslu a obchodu, ty sazby, tak jak jsou nastaveny, jsou vykomunikovány se všemi těžaři, s odborovými organizacemi, s vládou apod. To, že tady byl návrh, aby se sazby zvýšily desetinásobně, takových výstřelků jsme určitě slyšeli mnoho, ale tento návrh, který tady přichází do Sněmovny, je vykomunikován se všemi. Takže bych si prosím vyhradil, aby mi někdo říkal, že jsem proti zájmům lidu. Ne. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy řádně přihlášený do rozpravy pan poslanec Bendl. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, už jsem trochu čelil smršti těch technických poznámek, ale jen bych chtěl připomenout -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, že vám vstupuji do vašeho projevu, ale požádám vás, kolegové a kolegyně, opět o ztišení, zvlášť u stolku zpravodaje a pana ministra, aby bylo dobře slyšet, co se zde říká.

 

Poslanec Petr Bendl: Já když tak počkám, až si to dopovídají, a pak bych začal. (Předsedající: Prosím, pokračujte.)

Děkuji za korektnost a slušný přístup k věci, i já se pokusím být korektní a slušný. Nicméně musím říct, že jsem se teď díval na ty technické, a podotýkám všem poslancům, až nás budou kritizovat jako opozici, že zneužívají technické, kdyby se podívali na své technické. Tím to nekritizuji, já si myslím, že technická poznámka sem patří, že je složité oddělit, kdy to je technická a řádná, ale jenom připomínám, že se jich dopouštějí všichni a že bychom na ně neměli sahat, tato pravomoc, a to říkám přesto, že jsem tady čekal minimálně půl hodiny, než jsem se dostal ke slovu.

Teď k věci. Vláda se rozhodla po situaci, se kterou souhlasím, kterou popisoval pan poslanec Kudela, tuším, nebo někdo takový, že nerostné bohatství je majetek státu, a vláda tady přichází do Poslanecké sněmovny a říká: Tento majetek státu chceme, aby všichni, co s ním hospodaří, aby nám za něj víc zaplatili. Rozhodla se přenést na těžební společnosti další náklady, a to významné. Když jsem poslouchal řadu poslanců napříč politickým spektrem, tak není možné popřít, že jde o zvýšení nákladů na důlní činnost, tzn. zvýšení poplatků. Někdo tomu říká daně, někdo tomu říká poplatky, ale je to uvalení prostě vyšších nákladů. Stát říká: Dejte nám to a my možná, když potom vám bude nějak špatně, s vámi budeme jednat, abychom vám ty peníze vrátili, kdyby vám bylo náhodou nejhůř. To je celý smysl toho principu. Dejte nám ty svoje peníze a my potom následně, až nás přijdete poprosit, že je potřebujete, vám budeme říkat, na co je dáte, a nejlépe, komu je dáte. To je normální politické smýšlení levicové, které říká: Dejte mi své daně a já vám řeknu, co s nimi potom udělám a kde je použiji. Legitimní rozhodnutí, se kterým já nesouhlasím, protože ti, co říkají, že chtějí opravdu pomoc těm regionům, by měli udělat všechno pro to, aby v tom regionu peníze zůstávaly. Takže tohle se mi principiálně nelíbí a není to možné podle mě podpořit.

K těm jednotlivým pozměňovacím návrhům. Nejprve jednu zkušenost a pak vlastně komentář k těm pozměňovacím návrhům. Moje zkušenost je, a to není jenom v důlní činnosti, jako Středočech tuhle situaci dobře znám, že poplatek jde té obci, na jejímž katastru to důlní pracoviště je, kterého se to týká, ale postiženy jsou důlní činností často i jiné, sousední obce. Ne v celém kraji. Když řeknu Středočesku, ale budeme se bavit o Tuchlovicku, Kladensku atd., budu moct jmenovat jednotlivé oblasti, a to v případě, že řekneme: krajům přidáme, neznamená automaticky, že sousední obce něco dostanou na likvidaci nebo, řeknu, na likvidaci škod způsobených důlní činností. V tomhle ohledu se mi ten pozměňovací návrh zdá nedotažený, který říká: dejme ty peníze krajům, protože z vlastní zkušenosti vím, že kraje si ty peníze pak přerozdělí v rámci samosprávy v okamžiku, kdy to nemají zamašličkované, tak jak to cítí ony. A v tomhle případě si myslím, že by si to zasloužilo ten pozměňovací návrh dopracovat. Bohužel jsme to neměli na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, tuto problematiku, protože jste tady rozhodli jinak, že to tam nepatří, ale přál bych si, kdyby to bylo dopracováno, tak to budu všemi deseti podporovat. Ale v okamžiku, kdy ten pozměňovací návrh, který tam je a říká: dejme to obecně krajům bez ohledu na to, že ten kraj je povinen to dát do toho území, které je opravdu postižené, pak říkám neutrální stanovisko, že to nejsem podpořit, a to neznamená, že jsem proti. Chybí mi tam to B.

Totéž, nebo něco podobného se týká i obcí. Řeknu vám konkrétní příklad, jenom abyste věděli, protože ono je to vlastně symetrické, to, co se děje ve svozu domovního odpadu v oblasti skládek. Když je na území katastru nějaké obce skládka, tak ty poplatky za skládkování jdou za tou obcí, stejně jako když je tam nějaká takováto důlní činnost, poplatky jdou za tou obcí. Řeknu vám konkrétní příklad, kdy třeba obec Rynholec ve středních Čechách má na svém katastru velkou skládku, ovšem ta skládka je obsluhována nikoli skrze tu obec nebo to město, ale skrze obec Lány, takže všechno, co se veze na skládku, případně ze skládky, se katastru týká jenom tolik, že téměř na katastru nebo na hranici katastru je brána, kde se přejíždí z lánského katastru do rynholeckého, a Rynholec z toho má významné peníze, přičemž postižením, zejména dopravní činností atd., je postižena obec jiná. Takže podle mého hlubokého přesvědčení by tu měl být pozměňovací návrh, který stanovuje nějaký způsob solidarity mezi těmi obcemi, které jsou postiženy tou důlní činností, případně jinými aktivitami, na kterých se shodneme, že z titulu veřejného zájmu trochu škodí jednotlivým městům a obcím, a takovýto pozměňovák by měl smysl, resp. takový vůbec vládní návrh, kdyby si vláda uvědomovala, že nějaký takový problém existuje. Bohužel si ho neuvědomuje.

A poslední věc, kterou jsem chtěl komunikovat. Ano, přání každého socialisty je, aby řídil, pokud možno, podnik, který mu nepatří, jenom rozhodoval o těch parametrech, které se ho dotýkají. Mám teď na mysli, aby vláda stanovovala míru poplatků podle toho, jak se který ministr vyspí, čímž neříkám, že to nutně musí udělat stávající ministr, to se může zbláznit další nebo jiná vláda, to není útok na konkrétního ministra dneska. Myslím, že to je pravomoc, kterou si Poslanecká sněmovna má nechat ve svých rukách, a nemá takovéto nástroje, které zásadně mění parametr podnikání, a téměř ze dne na den, které způsobují v podnikatelském sektoru nepředvídatelnost chování, jenom politickým rozhodnutím řekne: Hele, zrovna nám chybí prachy, tak zvedneme poplatky, ať to stojí, co to stojí jednotlivé těžební společnosti. To si nemyslím, že je moudré a že mělo zůstat tohle rozhodnutí, a koneckonců tady v tuto chvíli má vláda koaliční většinu, tak by mělo zůstat toto rozhodnutí v Poslanecké sněmovně, tady bychom se o něj měli přít, a pak přijde nějaké politické rozhodnutí, jak to v praxi má vypadat.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Ondřej Benešík. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, vážená vládo, nebudu tady zpochybňovat to, že horníci jsou v obtížné situaci, že je to povolání, které je extrémně těžké a zaslouží si speciální pozornost, i co se týče důchodů a dalších benefitů poté, co skončí svoji práci. Je to tak. I když jsem z kraje, ve kterém hornictví v podstatě vůbec není. Jsem ze Zlínského kraje. Ale také bych chtěl, aby tady zaznělo na margo toho, co tady některé kolegyně a kolegové říkají, že je celá řada dalších profesí, které se netěší takové pozornosti. Jsem z obce, kde má tradici sklářství. Má ho tam přes 220 let. Vím, o čem to je. Můj otec těžce, tvrdě pracoval ve sklárně v horkém provozu. Celá spousta sousedů a známých tam pracovala. Koneckonců na Vysočině i v severních Čechách s tím mají zkušenosti. A jenom to berte jako takový stesk. Kdybychom se my politici dokázali i jiným odvětvím, kde je to stejně těžké nebo podobně těžké, věnovat tak, jak se dokážeme věnovat hornictví. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Mám dvě faktické poznámky. První pan poslanec Kučera, potom pan poslanec Urban. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Jenom krátkou reakci na mého předřečníka pana poslance Benešíka. Já jeho steskům rozumím, ale myslím, že ten stesk nezazněl ve správnou chvíli na správném místě nebo ve správném čase. My tady teď projednáváme horní zákon a projednáváme dopad na regiony, které jsou právě těžbou postiženy. Myslím si, že je to naprosto správné. Samozřejmě rozumím tomu, že jsou regiony, že jsou obory, které se cítí v této debatě být odstrčeny. Chci upozornit, že se v žádném případě nejedná o to, že bychom tady chtěli upřednostňovat nějaký jiný region nad nějakým jiným regionem. V žádném případě to takhle není. My teď řešíme skutečně konkrétní případ. Řešíme změnu, která probíhá u povrchové těžby hnědého uhlí. A povrchová těžba hnědého uhlí se v České republice týká pouze dvou krajů a to je kraj Ústecký a kraj Karlovarský. V kraji Zlínském povrchová těžba není, a samozřejmě proto chápu, že on se může cítit dotčen, že o jeho kraji tady není diskuse. Není to v žádném případě proto, že bychom ho chtěli nějakým způsobem diskriminovat. Co se týká ostatních profesí, samozřejmě i ostatní profese mají náročné podmínky a náročnou práci. Ale řešme je prosím v těch zákonech a na těch místech, které jim přísluší. Tam je potom ta debata samozřejmě naprosto legitimní.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Urban. Prosím.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, marně si hlavu lámu tím, proč jsme změnili jednací řád a zavedli po druhém čtení znovuprojednání těch materií ve výborech. Myslím, že pokud to bude pokračovat tak, jak to dnes vidíme u horního zákona, tak to vůbec nedává žádný smysl. Proč se ty výbory scházejí? Proč dělají nějaký odborný závěr, který je přenesen do formy usnesení? Proč posuzují pozměňovací návrhy? Chápu, že tam padnou nějaké návrhy a je o nich debata. To se týká těch bodů C1 pana poslance Kučery. Tomu rozumím. Ale dnes je tady velká debata ohledně něčeho úplně jiného. A musím říct, že zástupci příslušné politické strany, tedy lidové, v hospodářském výboru neměli vůbec žádnou výhradu. Já jsem je neslyšel. Nepromluvili k tomuto tématu. A najednou tady zní zásadní výhrada. Dobře. Proč ne? Ale proč nezazněla na tom garančním výboru? Proč jsme se tam scházeli? To je opravdu skoro na to přemýšlet, jestli dává smysl, aby byly nějaké garanční výbory, jestli dává smysl, aby se scházely po druhém čtení, aby zasedaly celé dny, když příslušní poslanci, kteří tam jsou členy, neřeknou nic, a pak mají nějaké výhrady a řešení, které navrhují až tady při třetím čtení. To je moje povzdechnutí, kterému nerozumím. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Já si zkušeného matadora Milana Urbana velmi vážím, ale prostřednictvím předsedajícího musím říct, že my jsme tady třeba v mém případě navrhovali, abychom tento zákon, který se týká obcí, dali i na výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, a to Poslaneckou sněmovnou neprošlo. Bylo to pouze na jednání hospodářského výboru. Pro nás pro všechny je legitimní, abychom pozměňovací návrhy, které přijdou z výboru, měli šanci komentovat i v kontextu toho, jaké je to původní znění zákona.

Souhlasím s tím, že sem asi nepatří řešení finanční situace nemocnice v Ústeckém kraji. To sem asi nepatří k hornímu zákonu. I když si umím představit v nějaké fantasmagorii - no ale v důsledku toho, jak bude ekonomicky tento region na tom dobře, tak to může mít vliv na nějaké fungování nemocnice. Ale to pak jsme schopni říct, že všechno souvisí úplně se vším.

Ale moc prosím, když tedy potom navrhujeme, že některé legislativní kroky mají projednat i jiné výbory, abyste třeba s ohledem na tohle tomu nezamezovali, protože třeba tahle materie se opravdu extrémně dotýká obcí.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Kalousek, po něm pan zpravodaj Urban. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Nechci panu kolegovi Kučerovi vstupovat do debaty o horním zákonu, ale zaujala mě ta procesní připomínka, že na výboru tak a na plénu zase jinak. Já mám s tímhle bohatou zkušenost na našem rozpočtovém garančním výboru, kdy někteří poslanci i z vaší strany na výboru tak a na plénu jinak. Dokonce to zvládnete i na plénu, pane poslanče Urbane prostřednictvím pana předsedajícího. Vzpomínám si na váš návrh zákona o spotřební dani, kdy jednu hodinu jste hlasovali tak a za hodinu zase jinak. Takže ta flexibilita v názoru není vlastní pouze kolegům z KDU-ČSL. Ta vaše je obdivuhodná. Ovšem myslím, že to je obecný problém této Sněmovny.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan zpravodaj Urban. Prosím, máte slovo. Připraví se pan poslanec Plzák. Prosím.

 

Poslanec Milan Urban: Jednak reakce na pana poslance Kalouska. Já jsem to myslel na všechny, takže spravedlivě. To zaprvé. Zadruhé se to netýkalo mého hlasování ohledně novely spotřební daně, ale to nic, k tomu se nechci vracet.

Ano, debata o přerozdělení na obce nebo na kraje versus státní rozpočet, ta na hospodářském výboru proběhla. Je uzavřená. Hospodářský výbor k tomu přijal nějaké usnesení. Ale debata na téma, jestli vláda má mít kompetenci a jestli tam má být pět let nějaká stabilita, či nikoliv, ta nezazněla z úst poslanců lidové strany, kteří jsou také přeci členy hospodářského výboru. Na hospodářském výboru neřekli nic. A zásadní výhrady tady říkají těsně před hlasováním. Proto se zamýšlím nad tím, jestli má smysl procedura, kdy je garanční výbor, který to odborně projednává, jestli má smysl to, aby garanční výbor zaujímal stanoviska k jednotlivým pozměňovacím návrhům a aby to bylo nějaké doporučení pro plénum Poslanecké sněmovny. V tom usnesení přeci se po nás žádá, aby garanční výbor dával nějaká doporučení. Tak on je dal s vědomím toho, že to bylo řádně projednáno. No ale někteří mají výhrady až teď. To je to, co jsem tady považoval za nutné říci a co si myslím, že dává smysl. A patří to samozřejmě všem spravedlivě.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Pavel Plzák. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, mám opravdu technickou poznámku, a to na ten stesk, že se prostě některý zákon nedostane nebo že neodhlasujeme to, aby se projednal na určitém výboru. Vždyť přeci každý poslanec, kterého ten zákon zajímá, se může zúčastnit jednání jakéhokoliv výboru, na kterém se projednává daný zákon. Může ho komentovat. Může se v diskusi vyjadřovat. Jediné, co nemůže, je, že nemůže hlasovat. Takže si myslím, že tato výtka byla neoprávněná.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Kučera. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Jenom krátce k mému předřečníku panu poslanci Plzákovi. To je prosím pěkně, prostřednictvím pana předsedajícího, zásadní nepochopení celé diskuse. Ten výbor přece není jenom o tom, že tam některý poslanec může vystoupit a něco říct. Ten výbor přece má pozvané hosty, odborníky z jednotlivých oblastí, zástupce ministerstev, zástupce - a to je věc, o které tady hovořil třeba pan poslanec Bendl - samospráv, státní správy. To je přece hodnocení toho výboru, to znamená odborný pohled na danou tematiku. A hospodářský výbor samozřejmě na tenhle zákon pohlížel zejména z pohledu hospodářského, ale pokud by o tom jednal jiný výbor, tak by na to pohlížel ze své odbornosti. Samozřejmě nikdo nikomu nebrání se zúčastnit jednání jakéhokoliv výboru, ale samozřejmě odborná diskuse jde vždy tím směrem, jak je odborně orientován ten výbor.

To znamená, tady bych se skutečně přimlouval k tomu, co tady říkal pan poslanec Bendl. Tady se často ozývá, že na Poslanecké sněmovně se zbytečně dlouho diskutuje, a pokud se diskuse přenese do výborů, tak si myslím, že by to bylo jenom pozitivní. Ale vždyť vy přece hlasujete pro to, aby to ve výborech nebylo! Vždyť vy hlasujete pro to, že to tam nebude, protože výbory mají moc práce, jak zaznívalo od některých předsedů, jsou přehlceny, jak zaznívá od některých předsedů, zejména těch koaličních. Tak chceme makat, nebo nechceme?

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dobrý den. Prosím pana poslance Plzáka s faktickou poznámkou. Po něm pan poslanec Bendl.

 

Poslanec Pavel Plzák: Dnes naposledy. Pro pana poslance Kučeru: Ten stesk zněl tak, že nemají někteří poslanci možnost na výboru ten zákon komentovat - komentovat, protože se na jednání výboru ten zákon nedostane. Já si myslím, že komentovat to můžete i na jiném výboru ze svého hlediska. To prostě je můj názor.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Bendl, po něm pan poslanec Chalupa.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Ještě jedna technická poznámka, kterou jsem si tam ujasňoval s panem kolegou Vilímcem, že ona ta pravomoc vládě zůstává stanovit poplatky v tom návrhu zákona, to jenom pro pana ministra Jurečku a lidovce, ale říká, že ji vláda může měnit jenom jednou za pět let, což tedy mně přijde, že by bylo opravdu šťastnější, kdyby tam bylo, že to mění Poslanecká sněmovna, a nemuseli jste tam tyhle věci dávat, protože to bude možná ještě kostrbatější než kostrbaté. Sebrali jste to Poslanecké sněmovně a vládě říkáte jednou za pět let. To je opravdu drbání se pravou rukou za levým kotníkem.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Chalupa, připraví se pan poslanec Pilný.

 

Poslanec Bohuslav Chalupa: Dobré dopoledne, vážení kolegové, kolegyně. Navážu na to, co tady řekli předřečníci. Navazuji na to, že tady bylo řečeno, že máme makat. Já si myslím - vycházím tedy ze zkušeností z výborů a orgánů Sněmovny, ve kterých pracuji, že tam opravdu makáme. A potom předvádět se tady před tímhle mikrofonem na kamery, to je velmi jednoduché, ale ta práce se musí odvést ve výborech. Žádnému poslanci není bráněno, pokud ho nějaká problematika zajímá, aby se na ten výbor dostavil, vyslechl si, co tam je, a přednesl to svému poslaneckému klubu a v rámci toho poslaneckého klubu si to vyřešili a přenesli to zpátky do výboru, kterého se to týká. Tam se má pracovat. Tady to předvádění se před kamerami opravdu k ničemu nevede, ztrácíme tady čas. To se opravdu má projednávat ve výborech! To jsou pracovní orgány Sněmovny! Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pan poslanec Pilný a zatím poslední pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já jsem předseda hospodářského výboru a musím říct, že bychom měli dodržovat jednací řád, který jsme schválili. Instituce garančních výborů byla zavedena proto, aby poslanci měli dost času se seznámit se všemi pozměňovacími návrhy, a garanční výbor je projednává dvakrát a projednává všechny návrhy, dokonce by měl projednávat i ty návrhy, které už projednal. To znamená, debata je velmi věcná a měla by také vést k tomu, abychom tady neměli ve třetím čtení to, co tady teď předvádíme. Všichni měli dost času se s tím seznámit, všichni měli možnost se k tomu vyjádřit a třetí čtení by opravdu mělo být jenom o tom, co je napsáno v jednacím řádu. Takže prosím, není to o makání, je to o tom, abychom dodržovali to, co jsme si schválili, a k něčemu se propracovali. Garanční výbory jsme schválili, mají svoji roli, tak ji prosím dodržujme a pokusme se tedy debatu vést věcně a v rámci jednacího řádu. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím pana poslance Laudáta.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já jsem jenom chtěl vyzvat, ať jdeme hlasovat. Prostě Jurečka se pozdě probudil, nastrčil pana kolegu Kudelu, který tady něco zpochybnil. To takhle prostě nejde! Tak se probral pozdě, no tak se probral pozdě. Ať s ním příště pan premiér zaklepe, ať nespí možná, když ho to zajímá, ta problematika tak naléhavě. Já myslím, že spíš na něj někdo nastoupil a zase mu vysvětlil, jak to nemá být. My jsme se na něčem shodli. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: To byly faktické poznámky. Ještě přečtu omluvy. Omlouvá se pan poslanec Radim Fiala ze zdravotních důvodů a omlouvá se pan ministr Dienstbier z pracovních důvodů. Tolik tedy omluvy.

Zeptám se, zda se tedy ještě někdo hlásí do rozpravy. Pokud tomu tak není, rozpravu končím. Zeptám se, zda pan ministr si přeje závěrečné slovo. Je tomu tak. Prosím.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za tuto košatou debatu k hornímu zákonu a dovolte mi také říci několik slov jednak věcně k tomu tématu, ale jednak také trošku na obranu parlamentní demokracie. Nečekal jsem, že to budu muset udělat.

Věcně k té věci. Chtěl bych především požádat ctěnou Sněmovnu, abychom ctili kompromis, který byl dosažen na širší než koaliční bázi, o tom, jak to má být schváleno. Ta věc je docela komplikovaná, jsou tam mnohé protichůdné zájmy a chtěl bych zdůraznit, že jsme většinu z nich velmi pečlivě diskutovali.

Začnu první věcí, zda je to poplatek, nebo daň. Formálně právně je to poplatek. Kdyby to byla daň, stojí tady teď pan ministr financí, nikoliv já, protože ministr průmyslu a obchodu nemá v kompetenci daně. Kdyby to byla daň, nebyla by také debata o tom, jakým způsobem má být stanovována, zda vyhláškou, nařízením vlády, anebo zákonem. Daň je vyhlašována pouze zákonem, čili daň to není. Čili v tuto chvíli Sněmovna má určité stupně volnosti, jak to určí.

Chtěl bych podotknout to, co trošku bylo zapomenuto v té debatě. Podle stávajícího platného zákona je to určováno vyhláškou, kterou vydává ministr průmyslu a obchodu. To je něco, co tady zůstalo ještě z dob minulého režimu. Já bych teoreticky ty poplatky mohl zvednout vyhláškou, ovšem tedy bez toho, že by se měnil samozřejmě poměr, kdo co dostane. To je stanoveno zákonem. Tento orgán má právo si to nastavit, jak bude chtít. My jsme navrhli nařízením. Může se to posunout směrem k vyhlášce, může to nařízení mít omezené, tak jak je to v tom kompromisu, anebo si také může vzít tu kompetenci, že to bude děláno pouze zákonem. Chtěl bych požádat, protože na tom není nic špatného, že to bude děláno nařízením vlády, že to bude děláno jednou za čas. A je to důležité nejenom jako jistota pro důlní společnosti, ale je to i určitá dělba moci mezi vládu a parlament.

Teď několik slov na obranu parlamentní demokracie. Pan kolega ministr zemědělství tady vystoupil s tím, že když se něco dohodne na koaliční radě na vládě, že už to potom musí být schváleno v parlamentu. Kdyby to bylo takto jednoduché, tak sděluji, že je nás tady 193 zbytečných. Pak by stačilo, aby po volbách v daleko menší místnosti sedělo sedm předsedů parlamentních stran, ti by hlasovali jako akcionáři v akciové společnosti a nebylo by zapotřebí tady živit 200 lidí. Ale já si přesto myslím, že je dobře, že je nás tady 200. A proč? Protože my tady samozřejmě primárně zastupujeme sedm politických subjektů, za které jsme byli zvoleni, ale vedle toho také zastupujeme své kraje, obce a tam už se názory můžou různit, koneckonců jak dokazuje tato debata, protože v některých obcích je hornictví, těžební činnost velmi důležitá, tak to ty poslance zajímá a ne nutně mají názor v souladu s názorem své politické strany. A přesně kvůli tomu vedeme debatu v parlamentních výborech, vedeme debatu na plénu. Kdyby to bylo tak jednoduché, že všechno se jednoduše promítne, tak je nás tady opravdu 193 zbytečných, a já si myslím, že není. Tato debata taky trošku ukazuje, že parlamentní demokracie má i svoji sílu a že nám umožní prodiskutovat některé ty věci.

Teď mi dovolte ještě k některým věcem, které tady zazněly. Rozdělení peněz na kraj, respektive to, co tady říkal pan kolega Bendl. Samozřejmě že jsme zjistili, že je problém, že ty obce, v jejichž katastru se těží, dostanou kompenzaci, ta se jim navýší. Poplatek z důlní činnosti bude vyšší. Jenomže samozřejmě existují obce, přes které buď běží doprava, nebo některé jsou znečištěny prachem, které by potřebovaly dostat také nějakou kompenzaci a podle stávajícího systému ji nemají. Přenesení kompetencí na kraje by zřejmě zvýšilo šance pro tyto obce, ale nikoliv by jim dávalo jistotu, protože pak by mohl rozhodnout kraj a převážit zájmy některých jiných obcí. Nicméně tento návrh nezískal podporu.

Chtěl bych také říci, že není lhostejné, že část peněz se podařilo předurčit na řešení důlních škod do fondu důlních škod. Argument, že firmy dávají peníze na odstraňování důlních škod, není zcela relevantní. Problém je v tom, že tam dávají peníze zhruba deset let, a kdyby ten svět fungoval ideálně, tak je tam měly dávat nejméně od konce druhé světové války, to je let sedmdesát. To se bohužel nestalo, a tak ze státního rozpočtu bude muset být hrazena spousta důlních škod, na které nebudou v těch fondech peníze. Velmi aktuální to bude brzy na Ostravsku, protože tam minimálně některé šachty budou zavřeny a bude třeba zahladit následky důlní činnosti. Čili je tedy též legitimní, že dáváme peníze do fondu na řešení důlních škod.

Blížím se k závěru. Chtěl bych také reagovat trochu na rozdělování peněz při těžbě uranu, zlata, břidlicového plynu. Aby nedošlo k omylu, tato vládní koalice se rozhodla, že nebude podporovat těžbu břidlicového plynu. Já to v žádném případě nezpochybňuji. Navíc ekonomické výsledky v Polsku při pokusech o podobnou činnost nejsou povzbuzující. Totéž platí pro zlato. Jsem proti tomu, aby se zkoušela nějaká těžba v Povltaví. Zkoumali jsme možnost těžby ve Zlatých Horách, tam to nevychází ekonomicky. Ekologický problém by byl odstranitelný, kdybychom to dělali jako Slováci, kteří to vozí k loužení do Belgie. Ekologický problém by nebyl. S těžbou uranu, s plnohodnotnou, končíme tento rok, dotěžování na Dolní Rožínce bude probíhat do konce roku 2017. Pak dlouhá léta se žádný uran těžit nebude, možná dokonce nikdy. Ale bezpečně to nevíme. Čili to nejsou věci, které by byly pro aktuální řešení. To jsem považoval za nutné též dodat, aby to nevypadalo, že vláda se honem chystá na nějakou těžbu a že obce přijdou o nějaké velké příjmy.

Závěrem bych chtěl ještě jednou poprosit o podporu tomu kompromisu, který se rodil docela těžko. Není perfektní, ale myslím si, že je zapotřebí, aby byl schválen. V opačném případě, kdyby nebyl ten zákon schválen, tak podotýkám, že zůstává v kompetenci ministra průmyslu a obchodu zvyšovat poplatky vyhláškou.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Než dám slovo panu zpravodaji, tak ještě s přednostním právem pan předseda Kalousek. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Jen velmi krátce. Já s vámi z hlediska odvodové teorie, pane ministře, souhlasím, že se jedná o poplatek, nikoliv o daň. Souhlasím také s tím, že u normální vlády to laik pozná podle toho, jestli to předkládá resortní ministr, že jsou poplatky, nebo daň, což předkládá ministr financí odpovědný za daňovou legislativu. To ale neplatí u vaší vlády, kde klidně spotřební daň předkládá ministr zemědělství. Takže laik by potom měl pocit, že spotřební daň je poplatek. Takže se nedivte, že některé mé kolegy jste zmátl, a proto tuhle otázku položili. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní tedy dostane prostor pan zpravodaj se svým závěrečným slovem. Prosím.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Tahle novela horního zákona měla za cíl, aby vytěženého nerostu, tak jak tady bylo řečeno, který je národním bohatstvím, získával víc občan České republiky prostřednictvím státního rozpočtu a prostřednictvím fondů a přerozdělovacích mechanismů. Je třeba si uvědomit při všech výhradách, kterým jsem ochoten naslouchat, že návrh tohoto zákona zvyšuje poplatky, ten odvod za vytěžený nerost, dvojnásobně, což jsou částky ve stamilionech korun, které nezůstanou na účtech státního rozpočtu. Ony se postupně dostanou právě do těch regionů na snižování zátěže ekologické způsobené těžbou apod. Je docela vybilancovaný i směrem k problémům, které se týkají černého uhlí, tedy důlní činnosti hlubinné. Té se to netýká, i když by možná mělo. Ale byl by to zřejmě poslední hřebíček do rakve hlubinné těžby v České republice.

Je to samozřejmě citlivé téma, ale důležité je, že poplatek za vytěžený nerost, a nejenom uhlí, se zvyšuje. Myslím si, že při všech drobnostech, které jsou možné k diskusi k tomuto zákonu, je třeba ho podpořit, protože jinak zůstane stav tak, jak byl. To by byla škoda. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se dalších zpravodajů jednotlivých výborů, které projednávaly tento tisk, zda mají zájem vystoupit. Pan poslanec Zemek? Pan poslanec Sedláček? Pan poslanec Schwarz? Paní poslankyně Aulická? Pan poslanec Laudát? Není tomu tak.

V tom případě budeme hlasovat. Prosím pana zpravodaje, aby nás seznámil s procedurou hlasování a poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, jdu na to.

Nejdříve jsem povinen tady přečíst legislativně technické úpravy, o kterých pak budeme hlasovat jako o prvních. Dovolte tedy, abych je přečetl, protože v návaznosti na jednání garančního výboru legislativní odbor navrhuje, abychom změnili některé detaily legislativně technické takto:

V článku I sněmovního tisku 500/0 arabská jedna v bodě 1 § 29 a odst. 5 se čárka za slovem "evidenci" zrušuje a slovo "které" se nahrazuje slovem "který". Arabská dvojka v bodě 3 § 33j odst. 1 se slova "důlně-měřickou" nahrazují slovy "důlně měřickou" bez pomlčky. Arabská trojka v bodě 3 § 33r odst. 3 písm. b) se za slova "po úpravě" vkládá čárka. Arabská čtyři v bodě 3 § 33t odst. 4 se slovo "vydobytých" nahrazuje slovem "vydobytým".

A k pozměňovacímu návrhu A2 usnesení hospodářského výboru číslo 194 z 29. schůze konané dne 11. listopadu 2015, tisk 500/9, se v článku I bodě 2 před slova "k zajištění" vkládá čárka.

To jsou tedy legislativně technické. Jestli pane předsedo, souhlasíte, přednesl bych zde návrh na proceduru. (Ano, prosím.) Děkuji.

Nyní bychom tedy v proceduře hlasovali nejprve o legislativně technických. Poté bychom hlasovali postupně podle usnesení garančního hospodářského výboru následovně. Předpokládám, že pan poslanec Kudela, který avizoval, že bude chtít hlasovat samostatně o bodu A1, tak já to rovnou navrhuji. Čili hlasovali bychom nejdříve samostatně o A1, poté o A2. Pak by byl pozměňovací návrh B. - Pardon, ještě se vrátím k A2. Pokud by byl přijat návrh A2, bude nehlasovatelný návrh D1.

Další hlasování by byl pozměňovací návrh B. Pokud by byl návrh B přijat, bude nehlasovatelný návrh F2 a návrh D7.

Dále bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu C1 zvlášť, protože pokud by byl přijat, tak by bylo nehlasovatelné C4, a o C2 také zvlášť, což je rozdíl proti usnesení hospodářského výboru, protože by byl v tom případě nehlasovatelný C3. To jsou připomínky legislativy Sněmovny, tak já v tomto přece jen malinko jsem pozměnil proceduru hospodářského výboru na základě doporučení legislativy Sněmovny.

Poté bychom případně hlasovali o C3 a C4, pokud by bylo nutné o nich hlasovat podle přijetí nebo nepřijetí těch předchozích.

Dále bychom hlasovali o D1 až D6. Pokud by nebylo přijato B, tak bychom ještě hlasovali zvlášť o D7.

Dále bychom hlasovali E1 až E4 a případně poté F1 a F2. Potom o zákonu jako celku.

To je, myslím, vše, co bylo nutné v této chvíli říci. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Kučera chce vystoupit k proceduře. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já bych si chtěl upřesnit - pan zpravodaj říkal, že pokud bude prohlasován bod C2, tak nebude hlasovatelný bod C3. Já osobně si myslím, že to spolu nesouvisí, že to jsou dva odlišné návrhy. Samozřejmě v pozměňovacím návrhu C2 budeme hlasovat o § 30 odst. 3, o bodě 1, a v pozměňovacím návrhu C3 budeme hlasovat o § 30 odst. 2 a 3. Takže podle mě jeden druhý nevylučuje, to znamená, že podmínka, že pokud projde C2, není hlasovatelný C3, je dle mého nesprávná.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Já se zeptám pana zpravodaje.

 

Poslanec Milan Urban: Já nejsem bohudík, nebo bohužel právník, ale tohle je návrh legislativy, že to je nehlasovatelné. Abychom si to nedělali složité, tak myslím, že o tom můžeme nechat hlasovat a rozhodnout hlasováním. To bude asi nejrychlejší, než abychom se tady přeli s právníky.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, dobrá. V tom případě se zeptám, jestli ještě někdo chce vystoupit k proceduře. Není tomu tak. Vzhledem k tomu, že to je komplikovaná procedura, tak o ní budeme hlasovat.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s návrhem procedury. Kdo je proti?

Hlasování má pořadové číslo 32, přihlášeno je 185, pro 174, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Prosím tedy pana zpravodaje, aby nám jednotlivé návrhy uvedl a rovněž nám sdělil, jaké je stanovisko výboru, a také poprosím pana ministra o stanovisko. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji. Hlasujeme o legislativně technických. Doporučuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? Pana ministře, prosím, zapněte si mikrofon. (Ministr doporučuje.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování má pořadové číslo 33, přihlášeno je 185, pro 176, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Milan Urban: Pozměňovací návrh A1, doporučuji. (Ministr doporučuje.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování má pořadové číslo 34, přihlášeno je 185, pro 163, proti 4. Návrh byl přijat. Další návrh?

 

Poslanec Milan Urban: Pozměňovací návrh A2, rovněž doporučuji. (Ministr doporučuje.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování má pořadové číslo 35, přihlášeno je 185, pro 163, proti 2. Návrh byl přijat. Další prosím.

 

Poslanec Milan Urban: Konstatuji, že tím je nehlasovatelný návrh D1. Pokračujeme dál hlasováním o návrhu B. (Zpravodaj i ministr doporučují.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování má pořadové číslo 36, přihlášeno je 185, pro 176, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Milan Urban: Tím pádem jsou návrhy F2 a D7 nehlasovatelné. Dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu C1. (Stanovisko zpravodaje i ministra je nesouhlasné.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování má pořadové číslo 37, přihlášeno je 184, pro 75, proti 88. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Milan Urban: Dále hlasujeme samostatně o návrhu C2. (Stanovisko zpravodaje i ministra je nesouhlasné.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování má pořadové číslo 38, přihlášeno je 185, pro 26, proti 113. Tento návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Milan Urban: Nyní můžeme hlasovat podle mého názoru o C3 a C4 společně. Nesouhlas.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Já se tedy zeptám, zda je námitka proti společnému hlasování o C3 a C4. (Je námitka.) V tom případě budeme hlasovat zvlášť.

 

Poslanec Milan Urban: Dobře, budeme akceptovat. C3 - nesouhlas. (Stanovisko ministra je nesouhlasné.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování má pořadové číslo 39, přihlášeno je 185, pro 34, proti 107.

 

Poslanec Milan Urban: Dále hlasujeme o C4. (Stanovisko zpravodaje i ministra je nesouhlasné.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Zahajuji hlasování. - Pardon, já toto hlasování prohlašuji za zmatečné, protože mi zde naskočily faktické poznámky. Budeme hlasovat ještě jednou.

 

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování má pořadové číslo 41, přihlášeno je 185, pro 59, proti 104. Tento návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Milan Urban: D7 a D1 se staly nehlasovatelnými přijetím předchozích pozměňovacích návrhů. Nyní bychom tedy hlasovali o D2 až D6. (Stanovisko zpravodaje i ministra je nedoporučující.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování má pořadové číslo 42, přihlášeno je 185, pro 35, proti 133. Tento návrh nebyl přijat. Dále prosím.

 

Poslanec Milan Urban: Hlasujeme o E1 až E4. (Stanovisko zpravodaje i ministra je nedoporučující.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování má pořadové číslo 43, přihlášeno je 185, pro 30, proti 111. Návrh nebyl přijat. Dále prosím.

 

Poslanec Milan Urban: F2 se stal nehlasovatelným. Posledním hlasováním o pozměňovacích návrzích hlasujeme o písmenu F1. (Stanovisko zpravodaje i ministra je nedoporučující.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování má pořadové číslo 44, přihlášeno je 185, pro 60, proti 113. Tento návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Milan Urban: Podle mého názoru je to vše. Kontroluji očima s legislativou, kývá, takže bychom měli hlasovat o zákonu jako celku.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Já mám stejný názor. Tedy přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (neboli horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 500, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou." Prosím stanovisko. (Zpravodaj i ministr souhlasí.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování má číslo 45, přihlášeno je 185, pro 141, proti 3. Tento návrh byl přijat a já konstatuji, že jsme s návrhem zákona vyslovili souhlas.

 

Končím bod 144, děkuji panu zpravodaji. Pan ministr, předpokládám, zůstává.

S přednostním právem pan předseda Sklenák.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, já si v tuto chvíli dovolím jménem dvou klubů - ČSSD a ANO 2011 - přijít s procedurálním návrhem, abychom odhlasovali, že dnes budeme jednat a meritorně i procedurálně hlasovat o všech návrzích i po 19. hodině.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, to je procedurální návrh, o kterém dám hlasovat bezprostředně.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s návrhem pana předsedy Sklenáka. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování má číslo 46, přihlášeno je 185, pro 91, proti 63. Návrh nebyl přijat.

 

(Velký hluk v sále.) Já prosím sněmovnu o klid, proběhne kontrola hlasování. Pan poslanec Pleticha.

 

Poslanec Lukáš Pleticha: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já se omlouvám, chtěl jsem hlasovat pro, zdržel jsem se. Zpochybňuji hlasování.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, pane poslanče. Rozumím tomu jako námitce proti záznamu hlasování. Ještě než nechám o námitce hlasovat, tak slovo bude mít pan poslanec Laudát, který se hlásil ještě před tím, než padla tato námitka. Prosím.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Pane předsedo, mohl byste poslat tady...

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Já prosím pana poslance Blažka, aby se vrátil do lavice. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Já jenom k hlasování nebo k jednání po 19. hodině. Nezlobte se na mě, dneska tady vzniklo dlouhé projednávání bodu, kde už mohlo víceméně být formální projednávání a hlasování. Zavinil to poslanec koalice, dokonce ministr koaliční vlády, který tady rozpoutal tuto diskusi. Skutečně my, celá Sněmovna - a já vás vyzývám, abyste odmítli pokračovat po 19. hodině - máme trpět tím, že se někdo probere pozdě, všimne si pozdě zákona? O čem to pořád je? Tak prosím, ať se koaliční ministři, koaliční poslanci, někteří tedy, připraví na ta jednání řádně, a pak tady nemusíme být ve večerních hodinách. A dneska je to na margo pana kolegy Jurečky. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Stanjura s přednostním právem. Jenom upozorňuji ty, kteří se hlásí s faktickou poznámkou, že faktickou nepřipustím, protože není rozprava. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Pane předsedo, já nevím, o čem chcete nechat hlasovat. To určitě nebyla námitka, co tady řekl před chvílí pan poslanec Pleticha, takže o tom podle mě hlasovat nemůžeme.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Dobrá. Já poprosím pana poslance, aby svůj návrh formuloval ještě jednou a lépe.

 

Poslanec Lukáš Pleticha: Já se tedy omlouvám za nepřesnou formulaci. Na sjetině mám, že jsem se zdržel, hlasoval jsem ano. Zpochybňuji hlasování.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Teď si myslím, že to je v pořádku a tento návrh je hlasovatelný. Zahajuji hlasování a ptám se... Tak končím hlasování, prohlašuji ho za zmatečné a prosím pana předsedu Kalouska.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Já jen pro záznam. Pro záznam, protože koneckonců vím, že dáte hlasovat, a vím, jak budete hlasovat. Ale pane poslanče Pleticho prostřednictvím pana předsedajícího, porovnejte si ty dvě formulace po sobě, co jste řekl. Vy jste neupřesnil formulaci. Vy jste řekl něco úplně jiného. Dokonce jste řekl i úplně jinak, jak jste hlasoval. Vy jste nás prostě mylně informoval. Pak se na to podívejte.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Tak ještě pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já mám prosbu na pana předsedu Poslanecké sněmovny. Opakovaně se děje, že v průběhu jednání pléna jsou svolávány jiné orgány Poslanecké sněmovny. Dneska od 18 hodin je svoláno jednání komise pro GIBS, dokonce za účasti pana premiéra, a vy ještě chcete jednat do 21. hodiny. Tak si vyberte. (Premiérova námitka mimo mikrofon.) No tak já to nemůžu zrušit. Pan premiér říká, že to můžu zrušit. Já to zrušit nemůžu, ale už to, že v průběhu pléna ve středu, kdy je normální jednat do 19 hodin, svoláváte na 18 hodin, zřejmě proto, že pan premiér asi nemá čas. Já nevím proč. A je to opakovaně a opakovaně žádám předsedu Poslanecké sněmovny, aby zjednal pořádek mezi předsedy výborů, předsedy komisí, případně předsedy delegací, aby v průběhu předem jasné dané doby, kdy má zasedat a jednat plénum, nesvolávali ty orgány. Nebyl to žádný útok, pane premiére, na vás, omlouvám se, nemusíte se hájit. Takže to není poprvé a je to obecný problém. A ještě k tomu chcete jednat o dvě hodiny déle! Jak pak mají poslanci z mého klubu možnost vystoupit k projednávaným bodům? No nemohou, anebo nebudou na důležitém jednání komise a pak se řekne no, měli jste být na komisi, to jste měli říct tam, teď na plénu nezdržujte! Nemohou si vybrat.

Takže poprosil bych předsedu té komise, aby to zrušil, anebo, pane předsedo, ze své moci můžete ukončit dnešní jednací den v 18 hodin, pak v 18 hodin zasednou komise a bude všechno v pořádku.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Já dám slovo panu předsedovi vlády. Jenom upozorním, že jsem se několikrát písemně obracel na předsedy výborů, komisí a dalších orgánů Sněmovny a upozorňoval jsem je na to, že není možné svolávat jednání těchto orgánů během jednání Poslanecké sněmovny. Dnes zasedá organizační výbor, takže znovu tam tu věc můžeme projednat.

Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, přemýšlel jsem, jestli by nebylo vhodné, abych řekl konečně něco o migraci, protože jsem tady zaznamenal celou řadu požadavků, ale nebojte se, odpustím si to a soustředím se na to téma zítra, kdy Poslanecká sněmovna schválila zařazení tohoto bodu, takže se určitě těším na své zítřejší vystoupení tady na půdě Poslanecké sněmovny.

Chtěl bych ale reagovat na to, co tady zaznělo od pana předsedy poslaneckého klubu ODS. Já určitě čas mám a velice rád, když mě poslanci Sněmovny požádají o schůzku, tak vždycky takovéto žádosti vyhovím. Já jsem tady byl včera na schůzi Sněmovny, jsem tady dnes na schůzi Sněmovny, budu tady zítra, budu tady i pozítří. Čili myslím si, že určitě není problém z hlediska mého kalendáře. Možná je problém v tom, že jsem navrhl, když jsem byl na jednání výboru pro bezpečnost, tak jsem navrhl poslancům, kteří se zabývají problematikou GIBS, že bych si velice rád poslechl jejich názory, jejich připomínky k fungování Generální inspekce bezpečnostních sborů. Navrhl jsem jim takovéto jednání, oni se té iniciativy chopili a schůzku svolali na ten termín, který zde byl uveden. Já nemám žádný problém v tom, když se ta schůzka zruší, bude v nějakém jiném termínu, nepochybně velice rád se s příslušnými poslanci sejdu, abych slyšel jejich názory, eventuálně kritické připomínky k tomu, jak Generální inspekce bezpečnostních sborů funguje. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pokud se nikdo nehlásí, budeme tedy... Za prvé vás všechny odhlásím a prosím o novou registraci.

 

Budeme hlasovat o námitce pana poslance Pletichy.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s námitkou, kterou zde uplatnil pan poslanec Pleticha, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování má číslo 48, přihlášeno je 174, pro 130, proti 3. Tento návrh tedy byl přijat.

 

Budeme opakovat hlasování o procedurálním návrhu pana předsedy Sklenáka, aby Sněmovna jednala dnes i po 19. hodině.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování má číslo 49. Přihlášeno je 176, pro 99, proti 70. Tento návrh byl přijat.

 

Budeme tedy pokračovat bodem

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.