(19.00 hodin)
(pokračuje Benda)
Jenom na ty slušné klademe čím dál tím větší a větší nároky. Mně je to osobně upřímně fakt jedno, protože majetkové přiznání podávám tak dvacet let každý rok, takže si každý z něj může průběžně najít, co jsem kdy jak měl. Ale fakt nevím, jestli je nejrozumnější chtít po každém veřejném funkcionářů při nástupu do funkce, aby dával soupis svého majetku. Jestli tím znovu... Dobře. Ještě u nás bych to možná pochopil. Je nás dvě stě, i když jsem zvědav, jak dlouho by takový soupis majetku pan Babiš třeba sepisoval. A nebo jiní z nás. Teď to nechci hrotit tady kolem jedné osoby. Ale jestli opravdu toto chceme u každého zastupitele, u každého uvolněného starosty? Je to bohužel jenom nabíhání na nejrůznější takzvaně protikorupční nebo transparenční partičky, které jsou živé jenom z toho, že mapují, takzvaně mapují činnost zločinných politiků, zločinných zastupitelů, zločinného a dalšího. A všechny návrhy, které tady pan ministr přináší, směřují jenom k zjednodušení jejich praxe.
Budeme mít jeden centrální registr. Naprosto netuším, proč bychom měli mít jeden centrální registr. Proč mám být ve stejném registru, jako zastupitel z Horní Dolní. Já nepochybně můžu zajímat potenciálně každého občana v této zemi. Opravdu nevím, proč zastupitel Horní Dolní. Opravdu nevím, proč tam mu bohatě nestačí, aby to bylo na jeho obecním úřadě, a proč tady bude zase nějaké uskupení, které speciálními elektronickými mechanismy bude každého prohledávat a zkoumat, jestli náhodou neudělal něco špatně.
Jestli si myslíme, že se něco zlepší v přestupkové praxi, tak tedy tvrdím, že se nezlepší. A jestli si myslíme, že majetkové přiznání k datu nástupu do funkce zabrání někomu krást, tak já vás fakt ujišťuji, že ani jednomu z těch, co kradli a kradou, krást nezabráním tím, že řeknu, že dávám majetkové přiznání. Jenom všechny ty slušné obtěžuji, naháním na ně zloděje a naháním na ně závistníky.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Ivan Gabal. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ivan Gabal: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vládo. Já nechci vaším prostřednictvím kolegovi Bendovi dávat úvod do právní teorie sunshine laws. A možné by bylo dobré se s tím seznámit z anglosaského práva, protože to není sankční. To prostě jen zvyšuje veřejnou informovanost o okolnostech výkonu určitých veřejných funkcí, a tím pádem to snižuje pravděpodobnost nebo prostor pro zneužívání i to trestní jednání. To znamená i veřejná kontrola často bývá docela účinnější a preventivně významnější než hrozba vězení nebo policejního došetření nebo dovyšetření. To je jedna věc.
Druhá věc. Já možná bych vaším prostřednictvím také pane předsedající panu ministrovi vytkl, že mu nevyložil zákon v kontextu veškerého toho protikorupčního plánu a té krajiny. Tak jak to byl zákon o registru smluv a řada dalších, protože to je postupný vektorový proces, který samozřejmě vyvolává určitý celkový tlak proti jistému typu jednání a klade ho mimo jakoby legitimitu veřejného prostoru a veřejného zájmu. Kdo prostě chce jít do veřejného prostoru, tak prostě musí být připravený na to, že se bude dělit o informace o svých majetkových poměrech s ostatními. Že jsou lidé, kteří to tady nedodržují nebo nedodržovali. Otázka, jestli jich přibývá nebo ubývá, je zcela legitimní. O tom je možné samozřejmě diskutovat. Ale je fakt, že praxe od 90. let jakoby sama podtrhuje to, že veřejné kontroly bylo málo. A že je jí potřeba víc. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Gabalovi. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Jestliže nikdo takový není, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana ministra. Prosím, pane ministře.
Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, pokusím se, pokud možno stručně zareagovat na průběh rozpravy.
To, co tady zmiňoval teď v závěru pan poslanec Gabal - změnit kontext celkového protikorupčního snažení, to tak samozřejmě je, že toto je jenom jeden dílek, a že samozřejmě chceme-li, máme-li za cíl omezit korupci, tak je potřeba přijmout celou řadu opatření. Ať už legislativních a nelegislativních. A žádné z nich není samospasitelné, samozřejmě ani tento střet zájmů nevyřeší vše. On neodstraní střet zájmů, ale měl by vnést průhlednost, transparentnost do této oblasti.
Páni poslanci Seďa a Chvojka tady mluvili o zvyšování sankcí. Každý trošku s jiným tónem. Zmínil bych, že tam nejde jen o zvýšení sankcí, že v některých případech dokonce v zásadě k tomu zvyšování ani nedochází, ale dochází k větší diferenciaci podle typu porušení zákona. To znamená, je možné lépe také posoudit, jak k závažnému jednání došlo, a úměrně tomu stanovit sankci.
Pan poslanec Laudát tady se ptal, proč zrovna Ministerstvo spravedlnosti, ne např. vnitro, s odkazem na kompetenci vnitra v oblasti volebních pravidel. Já bych tady upozornil, že pouze někteří veřejní funkcionáři, na které se zákon vztahuje, procházejí nějakým volebním procesem. Vztahuje se to samozřejmě i na úředníky státní správy, nejenom státní správy, na vědecké instituce, ale také třeba na příspěvkové organizace, kde už kompetence tak zjevná není. Přicházelo v úvahu více rezortů. Nakonec po vyhodnocení zpět jsme dospěli k závěru, že spravedlnost má podle kompetenčního zákona logiku, ale ještě jsme to doupravili v návrhu i z hlediska změny kompetenčního zákona.
Dále pan poslanec Laudát zmínil jakási tajná přiznání. Tam nejsou žádná tajná přiznání. Tam jsou dvě skupiny přiznání. U politiků jsou informace dostupné vlastně přímo, bez vyžádání jakéhokoliv přístupového oprávnění, a pak u skupiny nepolitiků, úředníků, jsou informace také přístupné, ale právě až na základě získání přístupových oprávnění za určitých podmínek. A to je úprava, kde jsme vypořádali připomínku Úřadu na ochranu osobních údajů, že u politiků se dá obhájit zveřejnění, ale u dalších osob by to bylo vůči nim příliš přísné. Co se týče náměstka člena vlády, resp. náměstka pro řízení sekce, náměstek člena vlády je mezi těmi politickými funkcemi, náměstek pro řízení sekce, na něj se vztahuje, ten spadá do druhé kategorie. Ale povinnost mají oba dva podávat oznámení.
Nebudu se tady pouštět do hodnocení střetu zájmů pana Babiše. Jenom bych tady poznamenal, že jak jsem říkal na začátku, střet se tím nevyřeší. Střet má být transparentní. Má se oznámit, a tak jak já jsem i veřejně říkal, tak pan Babiš pravidelně střet zájmů např. na jednání vlády oznamuje. To neznamená, že tím střet mizí. Jenom všem, kteří se účastní procesu, by měl být v tu chvíli zřejmý.
Co se týče námitky pana poslance Farského, že chybí sankce k § 3, tady bych zmínil, že § 3 vlastně definicí osobního zájmu, s kterou pak pracují další ustanovení, např. povinnost právě při jednání, kde se rozhoduje oznámit střet zájmů, kdy v návaznosti na porušení této povinnosti už tam sankce je. Čili s definicí v § 3 se pak pracuje dále při stanovení povinností veřejných funkcionářů včetně sankcí.
Co se týče dotazů paní poslankyně Kovářové ke kancléři. Kancléř tam výslovně patří. V § 2 odst. 1 je vedoucí Kanceláře prezidenta republiky výslovně zmíněn. A mezi institucemi, které mají povinnost oznamovat informace do nově zřizovaného registru, je i Kancelář prezidenta republika, která musí uvést údaje týkající se osob, které mají povinnost zveřejňovat oznámení podle tohoto zákona.
Proč, jak je projednávána novela ve Sněmovně, to je suverénní věcí této Sněmovny. K tomu já se vyjadřovat nebudu. Myslím ta poslanecká novela. ***