(18.00 hodin)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho úvodní slovo. A i tady prosím, aby se slova ujal pan zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Lukáš Pleticha. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Lukáš Pleticha: Děkuji za slovo. Chtěl bych poděkovat panu ministrovi, jak to téměř vyčerpávajícím způsobem vše přednesl. Takže už se nebudu vracet k těm právnickým záležitostem, ale poukážu na jinou věc.
Vážené kolegyně, kolegové, byť to tak nevypadá, tak teď stojíme na počátku vlastně největší rekodifikace přestupkového práva a správního trestání. Stávající úprava, systém a logika této úpravy platila více jak čtvrt století. Vznikla, byla přijata našimi předchůdci v roce 1990. Byl to jeden z takových prvních a důležitých zákonů, který nastavoval nové principy v občanské společnosti. Samozřejmě od té doby se mnoho věcí vyvinulo jak na poli veřejné správy, samosprávy. Samosprávy dostaly nové kompetence. S tím se nějakým způsobem rozvinulo i správní trestání. V jednotlivých oblastech byly různé skutkové podstaty přestupků, následně s další úpravou zanikly. Dneska skutečně, když se podíváte třeba na úvodní ustanovení současného přestupkového zákona, tak vidíte, že těch novelizací je tam hodně.
Ruku v ruce s tím se také nějakým způsobem zejména v minulé dekádě ubírala i judikatura. Museli jsme přijmout i evropské principy. A takovou tou hlavní tezí je, že také trestání za správní delikty musí podléhat stejnému režimu jako trestání za trestné činy. V tomto smyslu je třeba vykládat všechny záruky, které se podle vnitrostátního práva poskytují obviněnému z trestného činu. Čili v podstatě jedná se o jakési malé trestní řízení. A tím, jak vlastně stávající právní úprava je z jiné doby, kdy byly jiné priority, se stala překonanou, a jak se různě doplňovala, se stala nepřehlednou. I to je tím důvodem, proč nastává tento historický okamžik a my po čtvrt století přistupujeme vlastně k nejvýznamnější rekodifikaci této oblasti správního práva.
Doufám, že zákony budou propuštěny do prvního čtení. Potom očekávám hlavní odbornou debatu na výborech, které to dostanou přikázáno k projednání. Tam myslím bude i ten správný čas pobavit se o jednotlivých institutech, co nechat, kterou variantu zvolit, protože jak i z důvodové zprávy víte, těch variant tam v některých věcech přichází v úvahu několik. To si myslím, že bude ta správná půda pro ty podrobné věci.
V tuto chvíli děkuji za pozornost a tímto končím své slovo zpravodaje.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji za jeho úvodní slovo a zahajuji a otevírám sloučenou obecnou rozpravu k bodům 45 a 46.
Sloučená rozprava k bodům 45 a 46
/sněmovní tisky 554 a 555/
Jako první se hlásí paní poslankyně Hana Jírovcová Aulická. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Zase jste to otočil. (Se smíchem.)
Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych taky přispěla pár poznámkami k těmto návrhům této novely. Zákon jako takový je potřeba a byl by to posun vpřed, ale bez realizace zajištění větších pravomocí pro správní orgány v rámci získávání důkazů jsou některá ustanovení zákona nadbytečná, nebo dokonce nepoužitelná. Pořád je totiž v rovině, že přestupek má malou společenskou škodlivost a celé řízení o přestupcích je bagatelizováno. Použití ustanovení převzatých z trestního práva je tedy problematické a leckdy i mimo možnosti správních orgánů vzhledem k postavení správního řízení a správních orgánů oproti řízení trestnímu a soudům.
Nyní mi dovolte k jednotlivým nedostatkům a v konkrétních částech předloženého zákona.
Hlava VII. Správní tresty a jejich ukládání. U druhů správních trestů u propadnutí věci chybí dovětek nebo náhradní hodnoty, tak jak je to dále rozepsáno v § 49. Předkladatel předkládá pět druhů trestů, ale je to vzhledem k letité praxi a schopnosti správních orgánů ukládat tresty, které mohou být vykonatelné, dostatečné? Jak budou trestány osoby, které jsou nemajetné a přestupkových jednání se dopouštějí celkem pravidelně? Co u takových osob uložit trest obecně prospěšných prací, kde by si uloženou pokutu v podstatě odpracovaly? Nestojí toto alespoň za zamyšlení a hledání řešení? Takto budou trestáni jen slušní lidé, kteří vybočili.
Hlava VIII. Ochranná opatření. U druhů ochranných opatření a zabrání věcí chybí dovětek nebo náhradní hodnoty, tak jak je to dále rozepsáno v § 54.
Hlava IX. Zvláštní ustanovení o mladistvých. Z textu není zřejmé, zda lze mladistvému uložit všech pět druhů správních trestů, nebo jen ty dva uvedené a logicky ponížené oproti trestání plnoletých. Zcela chybí možnost ukládat mladistvým ochranné opatření omezující například zákazem navštěvovat určená veřejná míst. Proč?
Část třetí. Řízení o přestupcích. Hlava II. Právní styk s cizinou. Nejsem znalkyně správního řízení, ale buď se jedná o velice ambiciózní, nebo zhola nesmyslná ustanovení. Pokud je mi známo, nic takového není s jistými státy o přestupkovém řízení smluvně ujednáno. Mezinárodní smlouvy se týkají jen řízení trestního. A bez mezinárodní smlouvy nám nikdo nic nedá ani neřekne.
Hlava IV. Účastníci řízení. Nevím, proč mezi účastníky řízení není navrhovatel. V současném přestupkovém zákoně v § 68 účastníkem řízení je. My o něm v podstatě v tomto zákoně hovoříme v § 71 jako o osobě přímo postižené spácháním přestupku. (V sále je velký hluk.)
Hlava VI. Postup v řízení. V § 83 - záruka za splnění povinnosti. Toto ustanovení mi přijde jako nadbytečné, protože pro nepřizpůsobivé je to nepoužitelné a slušný v drtivé většině případů normálně přijde, protože to chce mít za sebou. V § 87 narovnání je jasným příkladem toho, že u nás již existují nejméně dvě kategorie osob, a to majetné a nemajetné. Ty majetné dostanou možnost se z přestupkového jednání vykoupit, a dokonce budou beztrestné a to mi nepřijde správné.
Hlava IX. Osoby oprávněné podávat odvolání. Proč mezi těmito osobami není navrhovatel, který tím ztrácí možnost odvolat se do viny?
To jsou jen některé z nedostatků, které v předloženém materiálu vidím a které by bylo potřeba nějak řešit. A jak jsem v úvodu zmínila, zákon má nedostatků tolik, že jejich řešení pouze na výboru nebo výborech je velice obtížné, a proto navrhuji vrátit zákon předkladateli k přepracování. Navrhovala bych také, aby předkladatel zvážil zřízení nějaké pracovní skupiny, která by se materiálem odborně zabývala a předložila lepší materiál, než je tento.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk několika poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já ještě neděkuji paní poslankyni. Paní poslankyně navrhuje vrácení zákona, jenomže my máme sloučenou rozpravu. Kterého myslíte? Obou dvou, nebo jenom 45? Nebo jenom 46?
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Omlouvám se. Týká se to bodu nebo sněmovního tisku 555. (Výkřiky ze sálu, že nejlepší je říct obou.) Nebo obou. Obou. Takhle. Omlouvám se.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Dobře. Takže obou návrhů zákona. Děkuji. Eviduji tento návrh. Ještě přečtu omluvy. Pan poslanec Jiří Štětina se omlouvá od 18 hodin z osobních důvodů. Pan předseda Marek Černoch se omlouvá od 18.15 ze zdravotních důvodů. Pan poslanec Milan Šarapatka se omlouvá do 19 hodin dnes. A paní poslankyně Květa Matušovská se omlouvá dnes od 17 hodin z osobních důvodů.
Ptám se, kdo další se hlásí do sloučené rozpravy. Pan poslanec Farský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Farský: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, nebylo málo odvedeno práce nad těmito dvěma tisky, ať už je to 554, nebo 555, a skutečně tuto změnu je potřeba dotáhnout a čekáme na ni. Ovšem v tom přechodném období, při kterém se bude přicházet k tomu, jak tyto zákony budou vcházet v účinnost a budou používány, v tomto přechodné období je nezbytné, aby už platil a byl přijat změnový zákon. Ostatně tak jak důvodová zpráva v obou případech, k tisku 555 i k tisku 554, to předjímá, že nejpozději s účinností schválení těchto zákonů musí být schválen změnový zákon. ***