(13.20 hodin)
(pokračuje Jermanová)
Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 456/2, který byl doručen dne 25. listopadu 2015. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 456/3.
Já se táži pana navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Tak prosím, máte slovo. - Pane ministře, já se omlouvám, pan poslanec chce jenom načíst chybu v hlasování pro stenozáznam. Omlouvám se.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já bych se chtěl omluvit, má vůle byla hlasovat proti tomuto návrhu v předcházejícím hlasování, na sjetině jsem měl pro, to jen pro stenozáznam. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Takže nezpochybňujete hlasování. Ano. A nyní již poprosím pana ministra. Prosím, máte slovo.
Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, v tomto případě se jedná o návrh zcela nového zákona, což umožňuje jeho věcnou problematiku posoudit s větší uživatelskou přehledností, ale o to větší význam má rozhodování o každém posuzovaném pozměňovacím návrhu. Tyto pozměňovací návrhy by měly věcněji systematicky respektovat účel nové právní normy a důsledně domýšlet její dopady do praxe, a to v kontextu nejenom v systému branné legislativy, ale také v souvislostech všech dalších částí právního řádu České republiky.
Považujte prosím i v tomto případě za nosný text komplexního pozměňovacího návrhu. Děkuji za vaši pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a otevírám rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku, tudíž rozpravu končím. Táži se pana navrhovatele, zda má zájem o závěrečné slovo. Paní zpravodajka? Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Černochová: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, budeme zde hlasovat o návrhu zákona, který má za sebou, obdobně jako ostatní normy branné legislativy, které dnes projednáváme, opravdu dlouhou genezi. První požadavek na změnu stávající praxe přístupu k záloze a zejména k aktivní záloze se objevil již v Bílé knize o obraně, kterou předkládal vládě ministr obrany Alexandr Vondra v květnu roku 2011. Hned poté se začalo pracovat na koncepcích aktivní zálohy a mobilizace, které rozpracovaly tyto požadavky do většího detailu. V mezidobí se identifikoval rozsah změn a debatovalo se o jejich promítnutí do právních norem branné legislativy, zejména tedy do tohoto zcela nového zákona o službě vojáků v záloze. Koncepce byly schváleny v roce 2013, v lednu 2013, a spolu s tím byly připraveny změny předmětných zákonů. Tehdejší ministr úřednické vlády pan Vlastimil Picek následně předložil tento legislativní balíček Poslanecké sněmovně, ale vedení Ministerstva obrany, které vzešlo z voleb na podzim 2013, se jej rozhodlo stáhnout, jak už jsem o tom hovořila při projednávání branného zákona, protože se resort Ministerstva obrany s těmi normami chtěl blíže seznámit. Myslím si, že "blíže" asi nejsou dva roky, ale bohužel, už se to stalo, už to nezměníme, a dnes tedy téměř po dvou letech se konečně dostáváme do finální fáze projednávání těchto norem. A jsem tomu ráda.
Víte, ona celá řada věcí, které se mohly dělat pro aktivní zálohy, ani nevyplývala z legislativy. Byla uvedena v té koncepci, mohla a měla se plnit v rámci té koncepce. A tady musím říct, že skutečně až nástupem pana nového náčelníka Generálního štábu Bečváře se tyto věci začaly významným způsobem hýbat kupředu. Za tu krátkou dobu, co je náčelníkem Generálního štábu, již minimálně dvakrát svolal zaměstnání, kterého se zúčastnily aktivní zálohy, kde je informoval o věcech, které se jednak týkají branné legislativy, ale i věcech, které se týkají jejich každodenního života, jejich cvičení, jejich vybavení, protože pořád ještě je obrovský deficit ve výstrojových součástkách. A tady bych velmi pěkně poprosila pana ministra obrany, kterého se snažím interpelovat raději písemně než ho ústně tady překvapovat dotazy, na které, chápu, že nemusí znát odpověď, aby skutečně dohlédl na to, že se budou věci, které se týkají výstroje a vybavení, dávat záložákům stejně jako vojákům z povolání. Tady už jsme před zhruba půl rokem byli ubezpečováni, že se ta situace zlepšila. Teď po posledním cvičení na Doupově vím, že to, bohužel, není pravda.
Stěžejním argumentem, který hovoří pro přijetí tohoto návrhu zákona, je nejenom neutěšená a zhoršující se geopolitická a bezpečnostní situace, ale také fakt, že aktivní záloha je velice důležitou a potřebnou součástí ozbrojených sil. Příslušníci aktivní zálohy jsou ti první, kteří mohou posílit profesionální armádu a její schopnost rozvinutí v časech krizí. Asi jsme zaznamenali všichni i diskusi o tom, proč tak dlouho ve Vrběticích hlídají pásku profesionální vojáci, a myslím si, že to je přesně i možnost uplatnění a vyzkoušení zase hlídání ODOSu, tedy objektu důležitého pro zájem státu v rámci Vrbětic pro vojáky v záloze. A pan ministr ví, že na to byli vojáci v záloze připraveni a že chtěli převzít tuto úlohu.
Například tedy nedávno jsme si toto mohli uvědomit ve Vrběticích. Můžeme si to uvědomit i při diskusi o ostraze hranic, v uvozovkách hranic, samozřejmě vím a víte to i vy, že hranice máme pouze ty vnější se Schengenem, a tady i po tom, co včera zaznělo z úst některých evropských představitelů, tak si myslím, že tady toto je i budoucnost pro aktivní zálohy. Jsem velmi ráda, a říkali jsme si to tady s panem ministrem, že prošly návrhy v branném zákoně, tak jak je schválil garanční výbor, a že se tedy mohou aktivní zálohy účastnit i cvičení v zahraničí. A řeknu vám důvod. Do aktivních záloh se rekrutují i z řad vojáků z povolání po ukončení služebního poměru, tak se do nich rekrutují profesionální vojáci, protože zjistí po roce, kdy přejdou do privátního života, že jim ten armádní život chybí, takže se přihlásí do aktivních záloh. A za řadou těchto lidí je celá řada misí. Jsou to kvalitní vojáci. A já tedy nevidím jediný důvod, proč bychom je neměli vysílat do zahraničí a neměli by i oni stejně jako vojáci Armády České republiky reprezentovat naši zemi a dělat nám tam dobrou pověst.
Vojáci aktivní zálohy jsou také důležitým tmelicím prvkem mezi armádou a společností. Vzhledem k profesionalizaci armády došlo k jejímu určitému odtržení od společnosti, jejíž bezpečnost mají vojáci zajišťovat, a právě aktivní záložáci jsou tím prvkem, který jednoznačně napomáhá se zakopáváním tohoto příkopu. Profesionalizací armády jsme se mentálně vzdálili touze po obraně naší země, kterou jsme v minulosti v těch hlavách měli, neříkám, že někdy to nebylo spojené s nějakou ideologií, ale bohužel, tím, že jsme předali ochranu naší země profesionálům, tak jsme i mentálně předali své povinnosti, což považuji za chybu. A myslím si, že přesně na případech aktivních záložáků je vidět, že ne všichni lidé přemýšlejí takhle, a já jim za to moc děkuju, protože skutečně spoléhám na to, že i díky tomuto zákonu, který je náborový, tak jich v budoucnu bude víc. ***